| Vláda Petra Fialy | |
|---|---|
Petr Fiala, předseda vlády České republiky | |
| Pořadí | šestnáctá(od r. 1993) |
| Předseda | Petr Fiala |
| 1. místopředseda | Vít Rakušan |
| Místopředsedové | Marian Jurečka Vlastimil Válek Ivan Bartoš(do 30. 9. 2024) |
| Počet členů | 17–18 |
| Politické subjekty | do 11. 10. 2024 SPOLU:ODS (6),KDU-ČSL (2–3),TOP 09 (1–2); Piráti a Starostové:STAN (4–5),Piráti (1–3); nezávislí (0–1) od 12. 10. 2024 SPOLU:ODS (6),KDU-ČSL (3),TOP 09 (2); STAN (5); nezávislí (1) |
| Sněmovna | do 1. 10. 2024 108/200 od 1. 10. 2024 104/200 |
| Jmenována | Milošem Zemanem |
| Datum jmenování | 17. prosince2021 |
| Vyslovení důvěry | 13. ledna2022 A 106, N 87, Z 0 / 193 |
| Demise | 6. listopadu2025 |
| Důvod ukončení | volby do PS PČR 2025 |
| Opozice | do 1. 10. 2024 ANO,SPD od 1. 10. 2024 ANO,SPD,Piráti |
| Stínová vláda | Andreje Babiše (ANO) (2022–2023) Karla Havlíčka (ANO) (od 2023) |
| Webová stránka | www.vlada.cz |
| Programové prohlášení | |
| Posloupnost vlád | |
< Babiš II | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Vláda Petra Fialy je úřadujícívláda České republiky vedenáPetrem Fialou, kterou prezident republikyMiloš Zeman jmenoval 17. prosince 2021 nazámku v Lánech. Jejím sestavením byl 9. listopadu 2021 pověřen Petr Fiala, jakožto lídr vítězné koaliceSPOLU vříjnových sněmovních volbách. V závěru listopadu jej prezident jmenovalpředsedou vlády. Vláda se stala šestnáctým kabinetem samostatné České republiky a šestým v čele s politikemODS.
Na rozdíl od předcházejícíhodruhého Babišova kabinetu byla definována funkce místopředsedy pro digitalizaci a navíc zřízeny tři ministerské posty bez portfeje – první z nichpro vědu, výzkum a inovace, dále pak poziceministra pro legislativu stojícího v čelelegislativní rady vlády a obnovena byla ministerská gesce proevropské záležitosti.[1][2]
Zástupci koalice SPOLU složené z ODS,KDU-ČSL aTOP 09 podepsali 8. listopadu 2021 koaliční smlouvu s druhou volební koalicíPiráti a Starostové, sestávající zPirátů a hnutíSTAN. Vládu ze začátku tvořilo 18 členů, z toho 6 za ODS, 4 za STAN, 3 za KDU-ČSL, 3 za Piráty a 2 za TOP 09.[3][4] Z hlediska dvou koalic vyzníval poměr členů 11 : 7 ve prospěch SPOLU.[1]Poslanecká sněmovna, v níž na počátku volebního období kabinet disponoval většinou 108 mandátů, vyslovila 13. ledna 2022vládě důvěru poměrem hlasů 106 : 87.[5] Odvolání místopředsedy vlády a ministraIvana Bartoše v září 2024 vedlo kodchodu Pirátů z vlády. Demisi tak podali i zbylí pirátští ministřiMichal Šalomoun sJanem Lipavským, který však nakonec v kabinetu setrval jako nestraník.[6][7] Posněmovních volbách v říjnu 2025 podala Fialova vláda 6. listopadu 2025 demisi. Prezident republikyPetr Pavel ji následně pověřil výkonem funkce až do jmenování nové vlády.
Tiskovým mluvčím vlády se stal Václav Smolka,[8] v lednu 2024 jej nahradila Lucie Ješátková.[9] Vzhledem k pěti koaličním stranám (do října 2024) média Fialův kabinet označovala také jako „vládu pětikoalice“ nebo jen pětikoalici.[10][11][12]
| Úřad | Člen vlády[13] | Subjekt | Koalice | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Petr Fiala | ODS | SPOLU | 20211128a28. listopadu 2021 | úřadující | |||
| 1. místopředseda vlády Ministr vnitra | Vít Rakušan | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
| Místopředseda vlády Ministr práce a sociálních věcí | Marian Jurečka | KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
| Místopředseda vlády Ministr zdravotnictví | Vlastimil Válek | TOP 09 | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
| Místopředseda vlády pro digitalizaci | Ivan Bartoš | Piráti | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20240930a30. září 2024[14] | |||
| Ministr financí | Zbyněk Stanjura | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
| Ministr pro místní rozvoj | Ivan Bartoš | Piráti | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20240930a30. září 2024[14] | |||
| Marian Jurečka (pověřen řízením)[p 1] | KDU-ČSL | SPOLU | 20241001a1. října 2024[14] | 20241007a7. října 2024[15] | ||||
| Petr Kulhánek | navrženSTAN[p 2] | — | 20241008a8. října 2024[16] | úřadující | ||||
| Ministr zahraničních věcí | Jan Lipavský | Piráti | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
| nestraník[p 3] | — | |||||||
| Ministr(yně) spravedlnosti | Pavel Blažek | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20250609a9. června 2025[19] | |||
| Eva Decroix | ODS | SPOLU | 20250610a10. června 2025[20] | úřadující | ||||
| Ministr kultury | Martin Baxa | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
| Ministr průmyslu a obchodu | Jozef Síkela | nestr. zaSTAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20241007a7. října 2024[15] | |||
| Lukáš Vlček | STAN | — | 20241008a8. října 2024[16] | úřadující | ||||
| Ministr zemědělství | Marian Jurečka (pověřen řízením)[p 4] | KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20220103a3. ledna 2022[22] | |||
| Zdeněk Nekula | KDU-ČSL | SPOLU | 20220103a3. ledna 2022[22] | 20230628a28. června 2023[23] | ||||
| Marek Výborný | KDU-ČSL | SPOLU | 20230629a29. června 2023[24] | úřadující | ||||
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Petr Gazdík | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20220630a30. června 2022[25] | |||
| Vladimír Balaš | STAN | Piráti a Starostové | 20220701a1. července 2022[25] | 20230504a4. května 2023[26] | ||||
| Mikuláš Bek | STAN | Piráti a Starostové | 20230504a4. května 2023[27] | úřadující | ||||
| Ministryně obrany | Jana Černochová | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
| Ministr dopravy | Martin Kupka | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
| Ministr(yně) životního prostředí | Anna Hubáčková | nestr. za KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20221031a31. října 2022[28] | |||
| Marian Jurečka (pověřen řízením)[p 5] | KDU-ČSL | SPOLU | 20221101a1. listopadu 2022[28] | 20230310a10. března 2023[30] | ||||
| Petr Hladík | KDU-ČSL | SPOLU | 20230310a10. března 2023[30] | úřadující | ||||
| Ministr(yně) pro vědu, výzkum a inovace | Helena Langšádlová | TOP 09 | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20240505a5. května 2024[31] | |||
| Marek Ženíšek | TOP 09 | SPOLU | 20240516a16. května 2024[32] | úřadující | ||||
| Ministr pro legislativu | Michal Šalomoun | nestr. zaPiráty | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20241011a11. října 2024[15] | |||
| Ministr pro evropské záležitosti | Mikuláš Bek | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20230504a4. května 2023[27] | |||
| Martin Dvořák | STAN | Piráti a Starostové | 20230504a4. května 2023[27] | úřadující | ||||
| Předseda(kyně)Legislativní rady vlády | Michal Šalomoun | nestr. zaPiráty | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20241011a11. října 2024 | |||
| Pavel Blažek | ODS | SPOLU | 20241011a11. října 2024 | 20250609a9. června 2025 | ||||
| Eva Decroix | ODS | SPOLU | 20250610a10. června 2025 | úřadující | ||||
Počet členů podle navrhujících subjektů[editovat |editovat zdroj]
| Diagram složení vlády[editovat |editovat zdroj] SPOLU: Občanská demokratická strana KDU-ČSL TOP 09 Starostové a nezávislí Nezávislí |

Jmenování předsedyODS a lídra koalice SPOLUPetra Fialy do úřadupředsedy vlády bylo plánováno na 26. listopad 2021. Vzhledem k opětovné krátké hospitalizaci prezidentaMiloše Zemana po pozitivnímcovidovém testu, provedeném předchozí den, byl tento akt odložen[33][34] a uskutečnil se 28. listopadu 2021 v prostoráchlánského zámku.[35]
Dne 25. listopadu se své nominace na post ministra průmyslu a obchodu vzdalVěslav Michalik, a to kvůli majetkovým vazbám a podnikatelským aktivitám. Firmy spjaté s rodinou Michalikových si podleLidových novin aDeníku N vypůjčily 4,5 milionu eur přes anonymní kyperskou společnost[36][37][38] kterou dle jeho vyjádření vlastnila jeho manželka.[39] Michalika nahradil investorJozef Síkela.[40]
PrezidentMiloš Zeman vyjádřil 17. listopadu 2021 záměr nejmenovat kandidáta na ministra zahraničních věcíJana Lipavského kvůli rozdílným postojům v zahraniční politice.[41][42][43] PodleFrekvence 1 mu při osobním pohovoru 7. prosince 2021 doporučil, aby odstoupil z kandidatury na tuto pozici.[44] O tři dny později potvrdil, že Lipavského členem vlády nejmenuje kvůli rozdílným názorům a nedostatečné kvalifikaci.[45] Po setkání s designovaným premiéremPetrem Fialou 13. prosince však změnil názor a se jmenováním Lipavského souhlasil, přestože jeho výtky k Lipavskému přetrvávaly.[46] Fiala již předtím avizoval, že v případě odmítavého stanoviska byl připraven podat kompetenční žalobu kÚstavnímu soudu.[47][48]
Jakopremiér Zeman deklaroval, že ústava nedává prezidentu právo odmítnout jmenování navrženého kandidáta za člena vlády. PřiHavlově váhání nad jmenovánímKavana aGrulicha v červenci 1998 uvedl: „… pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by to bylo v rozporu s příslušným článkem ústavy […] Jak víte, podle ústavy to navrhuje premiér a v takovém případě je to zaručené.“[49][50]
Ústavní právníkJan Kysela označil případné nejmenování řádně navrženého Lipavského za protiústavní postup, když vlastnímu aktu nebránily žádné právní překážky. Shodný názor vyjádřili jeho kolegovéMarek Antoš,Jan Wintr aOndřej Preuss.[51] Naopak zastáncem menšinového stanoviska, že podle ústavy „hlavě státu nic jasně nenařizuje návrhu na jmenování vyhovět,“ se stal ústavní právníkAleš Gerloch.[52]

Dne 13. prosince 2021 Petr Fiala oznámil, že se s prezidentem Milošem Zemanem dohodli na jmenování vlády, které se uskutečnilo 17. prosince 2021 v 11.00 hodin v hudebním sálulánského zámku.[53][54]
Zdeněk Nekula zKDU-ČSL byl jmenovánministrem zemědělství 3. ledna 2022 kvůli nařízenécovidové izolaci do 21. prosince 2021.[55] Od nástupu členů vlády do úřadů v prosinci 2021 byl řízením ministerstva zemědělství pověřenMarian Jurečka, předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí.[56][57]

Dne 19. června 2022, poté co média upozornila na jeho styky s podnikatelem a lobbistouMichalem Redlem, který patří mezi hlavní obviněné vkauze uplácení vpražském dopravním podniku, sePetr Gazdík rozhodl podatdemisi na post ministra školství, mládeže a tělovýchovy k 30. červnu 2022, neboť podle něj vrhaly jeho styky s některými lidmi stín na hnutíSTAN.[58]Premiér jeho rozhodnutí ocenil a označil jej za změnu politické kultury.[59] Na místoministra školství, mládeže a tělovýchovy byl kandidátemVladimír Balaš.[60] Prezident republikyMiloš Zeman ho jmenoval dne 29. června 2022 naPražském hradě, do funkce nastoupil 1. července 2022[25]
Dne 7. října 2022 oznámilaministryně životního prostředíAnna Hubáčková, že podá demisi ze zdravotních důvodů. PředsedaKDU-ČSL aministr práce a sociálních věcíMarian Jurečka současně oznámil, že kandidátem na její funkci jePetr Hladík.[61]
Dne 20. října 2022 se měl Petr Hladík sejít sprezidentem republikyMilošem Zemanem, avšak 18. října 2022 zasahovalaPolicie České republiky na brněnském magistrátu, přičemž zasahovala i v kanceláři Petra Hladíka. Následně Marian Jurečka požádal prezidenta republiky o zrušení plánované schůzky a prezident republiky mu vyhověl. Dále oznámil, že se širší vedení KDU-ČSL bude bavit o dalším postupu dne 20. října 2022.[62] Širší vedení KDU-ČSL 20. října 2022 oznámilo, že Petr Hladík zůstává nadále kandidátem KDU-ČSL na post ministra životního prostředí.[63] Dne 27. října 2022 pak prezident republiky přijal demisi Hubáčkové a s účinností od 1. listopadu 2022 pověřil řízením ministerstva životního prostředí Mariana Jurečku. Jurečka měl ve funkci zůstat, „dokud se situace nevyjasní“.[64] Ke konci roku 2022 podalpremiérPetr Fiala návrh na jmenování Hladíka ministrem,[65] prezident Zeman jej však jmenovat odmítl.[66] V lednu 2023 jmenoval Jurečka Hladíka náměstkem ministra životního prostředí.[67] Podle premiéra Fialy měl tento stav trvat do března 2023, kdy mělo dojít k inauguraci nového prezidenta republikyPetra Pavla, který oznámil, že je připraven Hladíka jmenovat. Dne 10. března 2023 tak Petr Pavel skutečně učinil a Petr Hladík se stal ministrem životního prostředí.[30]
Dne 20. dubna 2023 oznámil ministr školství Vladimír Balaš, že na funkci ze zdravotních důvodů rezignuje.[68] Prezident Pavel jeho rezignaci přijal k 4. květnu 2023,[26] kdy Balaše ve funkci nahradil dosavadníministr pro evropské záležitostiMikuláš Bek, jehož místo ve vládě obsadil náměstek ministra zahraničíMartin Dvořák.[27]
Dne 14. června 2023 ministr zemědělstvíZdeněk Nekula uvedl, že na funkci ministra rezignuje. Jako důvody uvedl špatné PR a to, že vyvolával kontroverze. Zároveň oznámil, že nahradit jej ve funkci má dosavadní předsedaposlaneckého klubu KDU-ČSLMarek Výborný.[69] Prezident Petr Pavel dne 26. června 2023 Nekulovu demisi k 28. červnu 2023 přijal[23] a 29. června 2023 jmenoval Marka Výborného jeho nástupcem.[24]
Dne 25. dubna 2024 oznámila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, že rezignuje na svou funkci. Konkrétní důvod neuvedla, avšak předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla jako důvod nedostatečné vysvětlování její práce.[70] ProDeník N pak Langšádlová objasnila, že měla „málo lajků“.[71] Její demisi k 5. květnu 2024 přijal prezident Pavel 2. května 2024.[72] Nástupcem se měl stát ekonom a bývalýrektorSlezské univerzity v OpavěPavel Tuleja. Ten se však po informacích, že publikoval v tzv.predátorských časopisech práce, které byly na velmi špatné úrovni, rozhodl kandidatury na tuto funkci vzdát. Zároveň se objevily pochybnosti o Tulejově schopnosti hovořit anglicky.[73][74][75] Langšádlovou nakonec nahradilMarek Ženíšek, kterého prezident Pavel jmenoval ministrem 16. května 2024.[32]
Dne 24. září 2024 oznámil premiérPetr Fiala záměr odvolat vicepremiéra a ministra pro místní rozvojIvana Bartoše. Jako důvod odvolání označil nezvládnutí digitalizace stavebního řízení. Premiér navrhne odvolání prezidentoviPetru Pavlovi k 30. září 2024. Dle Fialy se nejedná o porušení koaliční smlouvy a vyzval Piráty, aby nominovali nového kandidáta, rovněž dodal, že je spokojen s prací ostatních ministrů zaPiráty. Od 25. září převzal digitalizaci stavebního řízení ministr dopravy Martin Kupka.[76] Na tiskové konferenci Pirátů zaznělo od poslancůJakuba Michálka aOlgy Richterové, že premiér Petr Fiala podlehl nátlaku svých spolustraníků a kmotrům. Premiér Fiala tato tvrzení dementoval.[77][78] Bartoš vInterview ČT24 řekl, že Michálek měl zákulisní tlaky na premiéra Petra Fialu ověřené ze dvou zdrojů. Rovněž předpokládá, že pirátští ministři ve vládě podají demisi, ale nového ministra na post ministra pro místní rozvoj navrhovat nebudou.[79] Lipavský oznámil, že podá demisi, pokud Piráti odhlasují odchod z vlády; také dodal, že pokud se tomu tak stane, zvažoval by vystoupení ze strany.[77] Prezident Petr Pavel odvolal Ivana Bartoše z pozice místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj na návrh premiéra Fialy 30. září 2024. Řízením Ministerstva pro místní rozvoj pověřilMariana Jurečku.[77]
Dne 30. září 2024 se Celostátní fórum Pirátů usneslo k vypovězení koaliční smlouvy a odchodu Pirátů z vlády. Na základě tohoto usnesení a svých předchozích vyjádření měli zbývající dva ministři za Piráty, Michal Šalomoun a Jan Lipavský, podat 1. října 2024 demisi.[80] Oba svoji demisi předsedovi vlády Petru Fialovi toho dne přinesli. Po jednání s premiérem se ale Jan Lipavský ji rozhodl vzít zpět a se souhlasem všech ostatních vládních stran pokračovat na postu ministra zahraničí jako nestraník, neboť také požádal o ukončení členství v České pirátské straně.[81] Naopak Michal Šalomoun se s premiérem dohodl, že ve vládě skončí 11. října 2024;[82] jeho demisi k tomuto dni přijal prezident Pavel 7. října 2024.[15]
Dne 8. října 2024 vystřídal Mariana Jurečku ve funkci ministra pro místní rozvojPetr Kulhánek a zároveň se novým ministrem průmyslu a obchodu stalLukáš Vlček, jenž nahradil Jozefa Síkelu, který byl vybrán na pozicievropského komisaře.[83][84]
Dne 30. května 2025 oznámil záměr podat demisi ministr spravedlnostiPavel Blažek (ODS). Stalo se tak v souvislosti s tzv.bitcoinovou kauzou, tedy přijetím daru pro jím řízenéministerstvo vbitcoinech v hodnotě zhruba jedné miliardy korun od odsouzeného překupníka drog Tomáše Jiřikovského. Darem se kvůli možnémupraní špinavých peněz zabýváNárodní centrála proti organizovanému zločinu.[85] PremiérPetr Fiala 3. června oznámil, že do úřadu ministryně navrhne místopředsedkyni ODS, poslankyni a advokátkuEvu Decroix,[86] kterou prezident Pavel jmenoval ministryní spravedlnosti 10. června 2025.[87] Ve Fialově kabinetu se jednalo o první změnu na postu spravovanémObčanskou demokratickou stranou.

Daňová zátěž (tj.daňová kvóta) byla v při nástupu Fialovy vlády nejnižší (32,1 %HDP v roce 2022) a poté mírně vzrostla (až na 33,1 % HDP v roce 2024).Reálná mzda dosáhne po počátečním propadu téměř úrovně z doby nástupu vlády. HDP po dobu vlády rostl.[88] Jednou z priorit vlády bylo snížení počtu státních zaměstnanců; v roce 2024 bylo v ČR téměř půl milionu státních zaměstnanců, resp. zaměstnanců placených ze státního rozpočtu.[89]
Státní dluh Česka jen v samotném roce 2022 narostl o skoro 430 miliard korun.[90] V roce 2023 přesáhlozadlužení státu tři biliony korun.[91] V polovině roku 2025 dosáhl státní dluh výše 3,5 bilionu korun.[92]
Ve svém prohlášení z března 2023 Fialova vláda slíbila, že bude řešit otázkuodlivu dividend do zahraničí. Podle dat České národní banky bylo od ledna do srpna 2023 vyplaceno do zahraničí na dividendách a úrocích 286,3 miliardy korun.[93]
Vláda odsouhlasila v dubnu 2023 v rámci plánuFit for 55 na úrovniEvropské rady nový systémemisních povolenek EU ETS 2 (ETS jeEvropský systém pro obchodování s emisemi, který byl schválen v roce 2003 a platí od roku 2005). Systém ETS 2 od roku 2027 rozšíří systém emisních povolenek kromě těžkého průmyslu a energetiky i na vytápění domů a osobní dopravu, tedy na benzín, naftu, plyn a uhlí.[94][95] Opatření z balíčku Fit for 55 dojednala vláda zadruhého českého předsednictví v Radě Evropské unie.[96] Součástí balíčku je například zákaz prodeje nových osobních automobilů sespalovacími motory po roce 2035.[97] Počítá se s postupným přechodem naelektromobilitu.[98] Do roku 2033 se má přestat používatuhlí,[99] ze kterého se v roce 2023 vyráběla skoro polovinaelektřiny v Česku.[100] Ministr průmyslu a obchoduJozef Síkela plánoval, že výpadek uhlí bude v ČR postupně nahrazenjadernou energetikou.[101]

V červenci 2024 vláda odložila schvalování tří dokumentů pod názvem „Energetická koncepce státu“, „Klimaticko-energetický plán“ a „Politika ochrany klimatu“, které určují energetickou a klimatickou politiku Česka, tak jak se vláda v roce 2023 zavázala v rámci evropského plánu „Fit for 55“.[102]Směrnice o rozšíření systému emisních povolenek měla býtimplementována do české legislativy do poloviny roku 2024.[103] Místopředseda opozičního ANOKarel Havlíček prohlásil, že Fialova vláda odložila projednávání a schválení tří strategických dokumentů, protože se nepříjemné téma pokouší „vymlčet“ a přenechat ho příští vládě po volbách v roce 2025.[104]
V červenci 2024 dostali ministři Síkela a Stanjura od premiéra Fialy za úkol přijít s plánem, jak financovat dostavbu dvou blokůjaderné elektrárny Dukovany.[105] Podle odhadů české vlády celkové náklady projektu dosáhnou 400 miliard korun.[106] Vítězem tendru se stala jihokorejská společnostKHNP.[95]
V roce 2023 vláda zlepšila podmínky pro legálnímigraci a zjednodušila zaměstnávaní cizinců ze zemí mimo EU v rámci udělování tzv. modrých karet.[107] V říjnu 2023 vláda navýšila o pět tisíc kvótu propracovníky z Filipín, protože podle ministra Síkely „nám chybí kvalifikovaní i nekvalifikovaní zaměstnanci.“[108] Vláda plánovala nábor desítek tisíc pracovníků ze zemí jako jsouFilipíny,Indie,Nepál neboMongolsko.[109][110] Vláda podpořila migrační paktEU,[111] který by měl vstoupit v platnost v roce 2026.[112]
V listopadu 2023 zrušilaSaúdská Arábie plánovanou návštěvu ministra Síkely v Rijádu, kde měl jednat se saúdským ministrem energetiky o dodávkách ropy do České republiky. Důvodem mělo být vystoupení Síkely a dalších českých vládních politiků na podporuIzraele po vypuknutíválky v Pásmu Gazy.[113] Premiér Fiala podpořil přesunčeského velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.[114] Většina voličů vládních stran schvalovala českou podporu Izraele.[115] Poradce premiéra FialyTomáš Pojar odmítl v srpnu 2025 tvrdší českou reakci vůči Izraeli kvůli obvinění z pácháníválečných zločinů v Gaze a kritizoval Francii, Velkou Británii a další evropské státy, které se rozhodly uznatStát Palestina.[116]

Poruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022 zaujal Petr Fiala i celá jeho vláda tvrdý postup vůči Rusku a politiku co největší podporyUkrajiny. Byly zahájeny dodávky humanitárního materiálu, financí i zbraní a zbraňových systémů. Petr Fiala rovněž podpořil co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie a přijímání ukrajinských válečnýchuprchlíků.[117][118] Spolu s polským premiéremMateuszem Morawieckým, polským vicepremiéremJaroslawem Kaczynským a slovinským premiéremJanezem Janšou navštívil ve dnech 15. až 16. března 2022Kyjev, kde jednal s ukrajinským prezidentemVolodymyrem Zelenským. Cesta na Ukrajinu proběhla vlakem za přísných bezpečnostních opatření.[119][120]
Vláda podporovala dodávky českých zbraní na Ukrajinu a premiér Fiala v červenci 2023 prohlásil, že „každý den od prvního dne války z České republiky odjíždí zhruba 10 tisíc kusů munice a alespoň jeden tank, raketomet či houfnice."[121] Podle Fialy „Od začátku ruské invaze patří ČR mezi největší dárce a dodavatele vojenské pomoci Ukrajině. Byli jsme vůbec první, kdo dodal Ukrajině helikoptéry, tanky, houfnice, raketomety a bojová vozidla pěchoty.“[122] Podle údajů z roku 2025 byla Českem poskytnuta pomoc ve výši přibližně 232 miliard korun.[123] Česko dodalo Ukrajině do 30. dubna 2025 celkem 62 tankůT-72 v hodnotě 100 milionů dolarů a 16 systémů protivzdušné obrany2K12 Kub v hodnotě 400 milionů dolarů.[124]
V listopadu 2023 navštívilČínu Fialův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, který jednal s čínskými představiteli o zvýšení českého vývozu do Číny.[125] Podle Pojara je nutné s Čínou komunikovat, protože je „nejen druhou největší ekonomikou světa, ale celkově druhou nejmocnější zemí světa.“[126] Během setkání s čínským ministrem zahraničíWangem Pojar odmítl nezávislostTchaj-wanu a prohlásil, že Česko „se drží politiky jedné Číny a to se nezmění.“[127]
V lednu 2025 přiletěl do Prahy na pozvání Fialovy vlády na několikadenní návštěvu vietnamský premiérPhạm Minh Chính, aby mohlo být uzavřeno „strategické partnerství“ mezi Českem aVietnamem. Vietnamskou delegaci česká vláda hostila v luxusním hotelu v Praze.[128]
V březnu 2025 přijalo ministerstvo spravedlnosti pod vedením ministraPavla Blažka od odsouzeného překupníka drogTomáše Jiřikovského dar v hodnotě zhruba jedné miliardy korun vbitcoinech. Poté, co sebitcoinovou kauzou začala zabývatNárodní centrála proti organizovanému zločinu a média kvůli podezření, že by mohlo jít olegalizaci výnosů z trestné činnosti, se ministr Blažek 30. května 2025 rozhodl podat demisi.[129]
V květnu 2025 premiér Petr Fiala prohlásil, že by podpořil ročnívýdaje na obranu ve výši 420 miliard korun.[130]
Dne 6. listopadu 2025, tedy měsíc posněmovních volbách v roce 2025 a jeden den po ukončení ustavující schůzePoslanecké sněmovny, podal premiérPetr Fiala do rukou prezidentaPetra Pavla demisi vlády, který ji obratem přijal.[131] Pavel poté pověřil vládu vykonáváním své funkce až do jmenování nové vlády.[132]
Na podzim 2023 v polovině mandátu vláděPetra Fialy podle průzkumuCentra pro výzkum veřejného mínění věřila pouze čtvrtina občanů a ustála třetí pokus opozice o vyslovení nedůvěry. Premiér Fiala ve sněmovně na svou obhajobu vyjmenoval 70 úspěchů vlády. Ty jsou podle komentátora portáluSeznam ZprávyMartina Čabana sice hmatatelné, ale volby nevyhrávají.[133] PolitoložkaEva Lebedová zUniverzity Palackého v Olomouci však upozornila, že ačkoli „vláda sama velmi kriticky posuzovala komunikaci v době pandemie, tak se příliš nepoučila a není schopná vysvětlovat, jak zásadní reformy a jejich dopady, tak ani proaktivně komunikovat klíčové priority, zvládání krizí, nebyla ani schopná mírnit napjaté nálady.“ Podle komentátoraStanislav Bilera „lidé vnímají rozpor jednotlivých slov a činů. To bylo extrémně patrné, když vláda nastoupila s tím, že školství a vzdělání je priorita, a pak v červnu přijde neuvěřitelný návrh od ministra financí, že ze školství sebere skoro 30 miliard, a není k tomu žádné vysvětlení.“[134]
Koncem října 2023 vyzvala ministryně obranyJana Černochová k vystoupení České republiky zOrganizace spojených národů, přičemž jako důvod uvedla rezoluci OSN, v níž Valné shromáždění OSN velkou většinou vyzvalo ke zlepšení humanitární situace a kokamžitému klidu zbraní v Pásmu Gazy. Proti této rezoluci hlasovalo kromě Izraele jen dalších 13 z 193 členských států včetně Česka. Její výzvu k odchodu z OSN vzápětí odmítli jak zástupci opozice, tak její vládní kolegové včetně ministra zahraničních věcíJana Lipavského a premiéraPetra Fialy.[135][136]
| Vláda Petra Fialy | |||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Petr Fiala(jmenován 28. listopadu 2021,ODS) | ||||||||||||||||||||||||
| Členové v den jmenování vlády 17. prosince 2021 | Vít Rakušan(1. místopředseda vlády, vnitro,STAN) •Marian Jurečka(místopředseda vlády, práce a sociální věci, do 3. ledna 2022 pověřen vedením zemědělství, od 1. listopadu 2022 do 10. března 2023 pověřen vedením životního prostředí, od 1. října 2024 do 7. října 2024 pověřen vedením místního rozvoje,KDU-ČSL) •Ivan Bartoš(místopředseda vlády pro digitalizaci, místní rozvoj,Piráti – odvolán 30. září 2024) •Vlastimil Válek(místopředseda vlády, zdravotnictví,TOP 09) •Zbyněk Stanjura(finance,ODS) •Jan Lipavský(zahraniční věci, do 1. října 2024Piráti, od 1. října 2024 nestraník) •Pavel Blažek(spravedlnost,ODS – demise 9. června 2025) •Martin Baxa(kultura,ODS) •Jozef Síkela(průmysl a obchod, nestraník zaSTAN – demise 7. října 2024) •Petr Gazdík(školství,STAN – demise 29. června 2022) •Jana Černochová(obrana,ODS) •Martin Kupka(doprava,ODS) •Anna Hubáčková(životní prostředí, nestraník zaKDU-ČSL – demise 31. října 2022) •Helena Langšádlová(věda, výzkum a inovace,TOP 09 – demise 5. května 2024) •Michal Šalomoun(legislativa, předseda Legislativní rady vlády, nestraník zaPiráty – demise 11. října 2024) •Mikuláš Bek(evropské záležitosti,STAN) | ||||||||||||||||||||||||
| Členové jmenovaní později |
| ||||||||||||||||||||||||
| Úřadující vlády zemíEvropské unie | |
|---|---|
Bart De Wever (Belgie) •Rosen Željazkov (Bulharsko) •Petr Fiala (Česko) •Mette Frederiksenová II (Dánsko) •Kristen Michal (Estonsko) •Petteri Orpo (Finsko) •François Bayrou (Francie) •Andrej Plenković III (Chorvatsko) •Micheál Martin II (Irsko) •Giorgia Meloniová (Itálie) •Nikos Christodoulides (Kypr) •Gintautas Paluckas (Litva) •Evika Siliňová (Lotyšsko) •Luc Frieden (Lucembursko) •Viktor Orbán V (Maďarsko) •Robert Abela II (Malta) •Friedrich Merz (Německo) •Dick Schoof (Nizozemsko) •Donald Tusk III (Polsko) •Luís Montenegro (Portugalsko) •Christian Stocker (Rakousko) •Marcel Ciolacu II (Rumunsko) •Kyriakos Mitsotakis II (Řecko) •Robert Fico IV (Slovensko) •Robert Golob (Slovinsko) •Pedro Sánchez III (Španělsko) •Ulf Kristersson (Švédsko) | |