| Vláda České republiky | |
|---|---|
 znak vlády České republiky | |
 Strakova akademie – sídlo české vlády | |
| Pořadí | sedmnáctá(od r. 1993) |
| Předseda | Andrej Babiš |
| 1. místopředseda | Karel Havlíček |
| Místopředsedové | Jaromír Zůna Petr Macinka Alena Schillerová |
| Počet členů | 15 |
| Politické subjekty | ANO (9),SPD (3),AUTO (3)[p. 1] |
| Sněmovna | 108/200 |
| Jmenována | Petrem Pavlem |
| Datum jmenování | 15. prosince2025 |
| Vyslovení důvěry | 15. ledna2026 A 108, N 91, Z 0 / 199 |
| Opozice | ODS,STAN,KDU-ČSL,Piráti,TOP 09 |
| Webová stránka | vlada.gov.cz |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Vláda České republiky je vrcholný orgánvýkonné moci vČeské republice. Postavenívlády vymezujeÚstava České republiky.Úřad vlády České republiky sídlí v budověStrakovy akademie vPraze naMalé Straně.
O vládě pojednává třetí hlava Ústavy v článcích 67 až 80. Vláda se skládá zpředsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) aministrů. Je odpovědna Poslanecké sněmovně.[2]
Vláda je jmenována vždy podemisi nebo odvolání vlády předchozí.[2] Nejprveprezident republiky jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády (předchozí případné pověření určité osoby jednáním o sestavení vlády je pouze neformálníústavní zvyklostí[3][4]). Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádatPoslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.[2] Pokud Poslanecká sněmovna důvěru vládě nevysloví, jmenuje prezident nového premiéra a na jeho návrh nové členy vlády.[2] Jestliže ani tato nově jmenovaná vláda nedostane důvěru Poslanecké sněmovny, je prezident nucen jmenovat dalšího premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.[2] Stalo-li by se, že by vládě takto jmenovaného premiéra nebyla vyslovena důvěra, prezident může Poslaneckou sněmovnu rozpustit.[2]
V průběhu funkčního období vlády na návrh předsedy vlády jmenuje prezident nového člena vlády.[2] Prezident dále na návrh předsedy vlády pověřuje členy vlády řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
Hlasování o vyslovení důvěry vládě probíhá vždy, když o to vláda požádá. Vláda o vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnu musí požádat, je-li vláda nově jmenována.[2] Sněmovna důvěru vysloví, hlasuje-li pro nadpoloviční většina přítomných poslanců.[2] Hlasování o důvěře vládě lze spojit s hlasováním o přijetí vládního návrhuzákona.[2]
Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě probíhá, když to navrhne nejméně 50 poslanců.[2] Nedůvěra je vyslovena, hlasuje-li pro nadpoloviční většina všech poslanců.[2]
Pokud je vládě vyslovena nedůvěra nebo pokud jí není vyslovena důvěra, musí podat demisi.[2]
Vláda může kdykoliv podatdemisi. Po volbách do Poslanecké sněmovny nebo poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru nebo jí nevyslovila důvěru, vláda demisi podat musí.[2] Pokud vláda demisi nepodala, i když ji byla povinna podat, prezident republiky je povinen takovou vládu odvolat.[2][5]
Každý člen vlády může podat demisi do rukou prezidenta republiky; činí tak prostřednictvím předsedy vlády.[2] Je na úvaze prezidenta, zda tuto demisi přijme či nepřijme.[6]
Prezident je povinen odvolat člena vlády, jestliže mu to navrhne premiér.[2] Lhůta pro tyto úkony prezidenta není v ústavě výslovně stanovena; ustálený právní výklad je však ten, že prezident je povinen konat "bez zbytečného odkladu".
Předseda vlády organizuje činnost vlády a vystupuje jejím jménem.[2] Bez jehospolupodpisu nejsou platná prezidentova rozhodnutí podle čl. 63 Ústavy.[2] Většina prezidentových pravomocí uvedených v čl. 63 na premiéra také přechází, není-li prezidenta nebo není-li je prezident schopen vykonávat.[2] Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády, případně jiný pověřený člen vlády.[2]
Ačkoli je vláda jmenována prezidentem republiky, odpovídáPoslanecké sněmovně. Po svém jmenování musí získat její důvěru, o kterou může kdykoli v průběhu volebního období sněmovny přijít. Poslanci mohou členy vládyinterpelovat a členové vlády jsou povinni jim odpovědět do třiceti dní.[2]
Každý člen vlády se může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny,Senátu, jejich výborů a komisí. Slovo se mu udělí vždy, když o to požádá. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny je člen povinen zúčastnit se její schůze; to platí i o schůzi sněmovního výboru, komise či vyšetřovací komise – zde se však může nechat zastoupit.[2]
Vláda rozhoduje ve sboru, k přijetíusnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny jejích členů.[2] Jednání schůze vlády řídí předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti 1. místopředseda vlády nebo předsedou vlády pověřený jiný člen vlády. Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci rozhoduje na základě zákonů a v jejich mezích o zásadních otázkách celostátního významu, pokud rozhodování o nich nepřísluší ministerstvům, jiným ústředním orgánům státní správy, nebo jimi řízeným orgánům.[7]
Zákonodárnou iniciativou podleÚstavy disponujeposlanec, skupina poslanců,Senát, vláda a zastupitelstvovyššího územního samosprávného celku (tj. kraje). Nejčastěji ale návrhy zákonů podává právě vláda, zejména pokud jde o zákonnou úpravu značného rozsahu (jako napříkladobčanský zákoník). Dále má právo se ke všem ostatním návrhům zákonů vyjadřovat. Kprovádění zákonů vláda vydávánařízení, která jakožtopodzákonné právní předpisy dále rozvádějí ustanovení zákonů.[2] Poradním a pracovním orgánem pro tuto oblast jeLegislativní rada vlády.
Vláda je ústředním orgánemfiskální politiky a financování činností, které zajišťují funkce státu. Vytváří a předkládáPoslanecké sněmovně návrhstátního rozpočtu, kontroluje a řídí jeho plnění, zejména v oblastidotací, a po skončení rozpočtového roku předkládá státní závěrečný účet. Vláda může povolit tzv. rozpočtové opatření, tedy úpravy jednotlivých ukazatelů státního rozpočtu (přesuny prostředků, povolení překročení limitů, snížení/zvýšení příjmů/výdajů) do výše 10 % ročního objemu, pro větší objem prostředků potřebuje souhlas rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.[8][9][10]
Vláda řídí, kontroluje a sjednocuje činnostministerstev a ostatníchústředních orgánů státní správy, její usnesení jsou pro tyto orgány závazná.[11] Stejně tak jsou usnesení vlády závazná pro orgánykrajů aobcí v případě, že vykonávajípřenesenou působnost.[12][13] V rámci řízení správních orgánů může vláda uplatňovatdiskreční pravomoc, tedy usměrňovatsprávní řízení v rámci zákonných limitů. Za tímto účelem jsou vydávány strategické dokumenty (strategie, koncepce, strategické rámce atd.), v kterých vláda zkoumá společenskou problematiku v dané oblasti, analyzuje výsledky a vypracovává koncepce řešení, a implementační dokumenty (akční plány, implementační plány atd.) ve kterých jsou zahrnuta konkrétní opatření.[14] Příkladem přímé vládní intervence do správního řízení mohou býtúzemní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které byly zavedeny formouusnesení vlády, které ukládá příslušným orgánům (ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj,Českému báňskému úřadu aokresním úřadům) respektovat při správním rozhodování o funkčním využití území, o umístění staveb a zařízení a o povolení hornické činnosti územní omezení, vyznačená v mapové příloze.[15]
Členové vlády z pozice vedoucích příslušnýchorganizačních složek státu zastupují stát v právních vztazích (mají postavenístatutárního orgánuprávnické osoby) a řídí hospodaření se státnímmajetkem. Vláda si může v případě převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, vyhradit schválení; to se vztahuje i na státní majetek ve správě složky, která není vládě přímo podřízena. Souhlas vlády je dále pak nutný pro nákup akcií, jmenování zástupců státu doakciových společností a založeníústavu,nadace nebonadačního fondu.[16] Další významnou pravomocí je možnost stanovit závazné podmínky účasti vzadávacím řízení naveřejné zakázky.[17] Dále pak také rozhoduje o využívánínerostného bohatství, které je ze zákona státním majetkem.[18]
Přestože pravomoc zastupování státu navenek svěřuje Ústava prezidentu republiky s kontrasignací předsedy vlády, vláda v praxi běžně rozhoduje o věcech, které do této oblasti spadají, například vysílá delegace na mezinárodní konference a určuje zásady pro jejich postup[19] nebo schvaluje navázání diplomatických styků[20][21]. Předseda a členové vlády takéz titulů svých funkcí zastávají pozice v orgánechEvropská unie –Evropské radě aRadě ministrů EU.
Sjednávání a ratifikacemezinárodních smluv podle Ústavy příslušíprezidentu republiky, přičemž tuto pravomoc může přenést na vládu nebo její jednotlivé členy. Rozhodnutím prezidenta republiky č. 144/1993 Sb. tak bylo na vládu přeneseno sjednávání a schvalování smluv, které nevyžadují souhlas Parlamentu, přístup k nim a jejich přijetí.[2][22] V případě smluv, které souhlas parlamentu vyžadují (čl. 49 Ústavy) je praxe taková, že vláda smlouvu schválí, předloží ji ke schválení Parlamentu a doporučí prezidentu republiky zmocnit příslušného funkcionáře k podpisu smlouvy s výhradou ratifikace a následně smlouvu ratifikovat.[23]
Vláda může ovlivňovat personální obsazení veřejných funkcí dvěma způsoby. V zákonem stanovených případech přímo, kdy daného funkcionáře jmenuje a odvolává, zpravidla na návrh příslušného ministra – do této oblasti spadají například:
Dále pak některé pozice vláda ovlivňuje nepřímo, kdy jde o funkcionáře jmenované prezidentem republiky se spolupodpisem premiéra, který tak má právo veta – do této oblasti spadají například:
Značné pravomoci má vláda vkrizových situacích, kdy může přijímat různá mimořádná opatření.[32][33][34] V souladu s článkem 25 tzv.Schengenského hraničního kodexu může vláda aktivovat znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.[35][36]
Mezi další pravomoci, které vládě svěřují zákonné přepisy, patří například vyhlašování dnů smutku adnů státního smutku,[37] taktéž rozhoduje o uspořádánístátního pohřbu, případně pohřbu se státními poctami.[38] Vláda je také oprávněna k zadávání úkolůzpravodajským službám a je adresátem jejich zpráv;[39] přísluší ji schvalování konceptů účasti ČR nasvětových výstavách EXPO[40] či rozhodnutí o použití personálu a strojůArmády ČR k zabezpečení letecké dopravy a přepravy[41]. Vláda má taktéž v rukou rozdělení klíčů odkorunní komory uchovávajícíčeské korunovační klenoty.[42][43]
Českou vládu tvoří 15 členů, z toho 9 členů za hnutíANO 2011, 3 za hnutíSvoboda a přímá demokracie a 3 za stranuMotoristé sobě, jíž dle koaliční dohody náleží čtyři rezorty. Předseda MotoristůPetr Macinka tak stanul v čele dvou z nich, ministerstva zahraničních věcí a ministerstva životního prostředí, kde by jej měl nahradit jiný stranický nominant.Prezident republikyPetr Pavel jmenoval 9. prosince 2025 předsedou vládyAndreje Babiše[44] a ostatní členytřetího Babišova kabinetu 15. prosince téhož roku.[45][46]Poslanecká sněmovna, v níž na počátku volebního období kabinet disponoval většinou 108 mandátů, vyslovila 15. ledna 2026vládě důvěru poměrem hlasů 108 : 91.[47]
| Úřad | Člen vlády[48] | Subjekt | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Andrej Babiš | .jpg) | ANO | 20251209a9. prosince 2025 | úřadující | |
| 1. místopředseda vlády Ministr průmyslu a obchodu | Karel Havlíček | .jpg) | ANO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Místopředseda vlády Ministr obrany | Jaromír Zůna | _(cropped).jpg) | nestr. zaSPD | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Místopředseda vlády Ministr zahraničních věcí | Petr Macinka | .jpg) | AUTO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Místopředsedkyně vlády Ministryně financí | Alena Schillerová | .jpg) | ANO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Ministr spravedlnosti PředsedaLegislativní rady vlády | Jeroným Tejc |  | nestr. zaANO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Ministr vnitra | Lubomír Metnar | .jpg) | ANO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Ministryně pro místní rozvoj | Zuzana Mrázová |  | ANO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Ministr zdravotnictví | Adam Vojtěch |  | nestr. zaANO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Ministr životního prostředí | Petr Macinka (pověřen řízením)[p. 2] | | AUTO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Robert Plaga | .jpg) | nestr. zaANO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Ministr dopravy | Ivan Bednárik |  | nestr. zaSPD | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Ministr práce a sociálních věcí | Aleš Juchelka | .jpg) | ANO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Ministr zemědělství | Martin Šebestyán | | nestr. zaSPD | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Ministr kultury | Oto Klempíř | .jpg) | nestr. zaAUTO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
| Ministr pro sport, prevenci a zdraví | Boris Šťastný |  | AUTO | 20251215a15. prosince 2025 | úřadující | |
Počet členů podle navrhujících subjektů[editovat |editovat zdroj]
Odkazy[editovat |editovat zdroj]Poznámky[editovat |editovat zdroj]
Reference[editovat |editovat zdroj]
Související články[editovat |editovat zdroj]Externí odkazy[editovat |editovat zdroj]
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
