| Vláda České republiky | |
|---|---|
 znak vlády České republiky | |
 Strakova akademie – sídlo české vlády | |
| Pořadí | šestnáctá(od r. 1993) |
| Předseda | Petr Fiala |
| 1. místopředseda | Vít Rakušan |
| Místopředsedové | Marian Jurečka Vlastimil Válek |
| Počet členů | 17 |
| Politické subjekty | SPOLU:ODS (6),KDU-ČSL (3),TOP 09 (2); STAN (5); nezávislí (1) |
| Sněmovna | 104/200 |
| Jmenována | Milošem Zemanem |
| Datum jmenování | 17. prosince2021 |
| Vyslovení důvěry | 13. ledna2022 A 106, N 87, Z 0 / 193 |
| Opozice | ANO,SPD,Piráti |
| Webová stránka | vlada.gov.cz |
| Programové prohlášení | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Vláda České republiky je vrcholný orgánvýkonné moci vČeské republice. Její postavení vymezujeÚstava České republiky.Úřad vlády České republiky sídlí v budověStrakovy akademie vPraze naMalé Straně.
O vládě pojednává třetí hlava Ústavy v článcích 67 až 80. Vláda se skládá zpředsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) aministrů. Je odpovědna Poslanecké sněmovně.[1]
Vláda je jmenována vždy podemisi nebo odvolání vlády předchozí.[1] Nejprveprezident republiky jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády (předchozí případné pověření určité osoby jednáním o sestavení vlády je pouze neformálníústavní zvyklostí[2][3]). Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádatPoslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.[1] Pokud Poslanecká sněmovna důvěru vládě nevysloví, jmenuje prezident nového premiéra a na jeho návrh nové členy vlády.[1] Jestliže ani tato nově jmenovaná vláda nedostane důvěru Poslanecké sněmovny, je prezident nucen jmenovat dalšího premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.[1] Stalo-li by se, že by vládě takto jmenovaného premiéra nebyla vyslovena důvěra, prezident může Poslaneckou sněmovnu rozpustit.[1]
V průběhu funkčního období vlády na návrh předsedy vlády jmenuje prezident nového člena vlády.[1] Prezident dále na návrh předsedy vlády pověřuje členy vlády řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
Hlasování o vyslovení důvěry vládě probíhá vždy, když o to vláda požádá. Vláda o vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnu musí požádat, je-li vláda nově jmenována.[1] Sněmovna důvěru vysloví, hlasuje-li pro nadpoloviční většina přítomných poslanců.[1] Hlasování o důvěře vládě lze spojit s hlasováním o přijetí vládního návrhuzákona.[1]
Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě probíhá, když to navrhne nejméně 50 poslanců.[1] Nedůvěra je vyslovena, hlasuje-li pro nadpoloviční většina všech poslanců.[1]
Pokud je vládě vyslovena nedůvěra nebo pokud jí není vyslovena důvěra, musí podat demisi.[1]
Vláda může kdykoliv podatdemisi. Po volbách do Poslanecké sněmovny nebo poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru nebo jí nevyslovila důvěru, vláda demisi podat musí.[1] Pokud vláda demisi nepodala, i když ji byla povinna podat, prezident republiky je povinen takovou vládu odvolat.[1][4]
Každý člen vlády může podat demisi do rukou prezidenta republiky; činí tak prostřednictvím předsedy vlády.[1] Je na úvaze prezidenta, zda tuto demisi přijme či nepřijme.[5]
Prezident je povinen odvolat člena vlády, jestliže mu to navrhne premiér.[1] Lhůta pro tyto úkony prezidenta není v ústavě výslovně stanovena; ustálený právní výklad je však ten, že prezident je povinen konat "bez zbytečného odkladu".
Předseda vlády organizuje činnost vlády a vystupuje jejím jménem.[1] Bez jehospolupodpisu nejsou platná prezidentova rozhodnutí podle čl. 63 Ústavy.[1] Většina prezidentových pravomocí uvedených v čl. 63 na premiéra také přechází, není-li prezidenta nebo není-li je prezident schopen vykonávat.[1] Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády, případně jiný pověřený člen vlády.[1]
Ačkoli je vláda jmenována prezidentem republiky, odpovídáPoslanecké sněmovně. Po svém jmenování musí získat její důvěru, o kterou může kdykoli v průběhu volebního období sněmovny přijít. Poslanci mohou členy vládyinterpelovat a členové vlády jsou povinni jim odpovědět do třiceti dní.[1]
Každý člen vlády se může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny,Senátu, jejich výborů a komisí. Slovo se mu udělí vždy, když o to požádá. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny je člen povinen zúčastnit se její schůze; to platí i o schůzi sněmovního výboru, komise či vyšetřovací komise – zde se však může nechat zastoupit.[1]
Vláda rozhoduje ve sboru, k přijetíusnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny jejích členů.[1] Jednání schůze vlády řídí předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti 1. místopředseda vlády nebo předsedou vlády pověřený jiný člen vlády. Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci rozhoduje na základě zákonů a v jejich mezích o zásadních otázkách celostátního významu, pokud rozhodování o nich nepřísluší ministerstvům, jiným ústředním orgánům státní správy, nebo jimi řízeným orgánům.[6]
Zákonodárnou iniciativou podleÚstavy disponujeposlanec, skupina poslanců,Senát, vláda a zastupitelstvovyššího územního samosprávného celku (tj. kraje). Nejčastěji ale návrhy zákonů podává právě vláda, zejména pokud jde o zákonnou úpravu značného rozsahu (jako napříkladobčanský zákoník). Dále má právo se ke všem ostatním návrhům zákonů vyjadřovat. Kprovádění zákonů vláda vydávánařízení, která jakožtopodzákonné právní předpisy dále rozvádějí ustanovení zákonů.[1] Poradním a pracovním orgánem pro tuto oblast jeLegislativní rada vlády.
Vláda je ústředním orgánemfiskální politiky a financování činností, které zajišťují funkce státu. Vytváří a předkládáPoslanecké sněmovně návrhstátního rozpočtu, kontroluje a řídí jeho plnění, zejména v oblastidotací, a po skončení rozpočtového roku předkládá státní závěrečný účet. Vláda může povolit tzv. rozpočtové opatření, tedy úpravy jednotlivých ukazatelů státního rozpočtu (přesuny prostředků, povolení překročení limitů, snížení/zvýšení příjmů/výdajů) do výše 10 % ročního objemu, pro větší objem prostředků potřebuje souhlas rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.[7][8][9]
Vláda řídí, kontroluje a sjednocuje činnostministerstev a ostatníchústředních orgánů státní správy, její usnesení jsou pro tyto orgány závazná.[10] Stejně tak jsou usnesení vlády závazná pro orgánykrajů aobcí v případě, že vykonávajípřenesenou působnost.[11][12] V rámci řízení správních orgánů může vláda uplatňovatdiskreční pravomoc, tedy usměrňovatsprávní řízení v rámci zákonných limitů. Za tímto účelem jsou vydávány strategické dokumenty (strategie, koncepce, strategické rámce atd.), v kterých vláda zkoumá společenskou problematiku v dané oblasti, analyzuje výsledky a vypracovává koncepce řešení, a implementační dokumenty (akční plány, implementační plány atd.) ve kterých jsou zahrnuta konkrétní opatření.[13] Příkladem přímé vládní intervence do správního řízení mohou býtúzemní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které byly zavedeny formouusnesení vlády, které ukládá příslušným orgánům (ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj,Českému báňskému úřadu aokresním úřadům) respektovat při správním rozhodování o funkčním využití území, o umístění staveb a zařízení a o povolení hornické činnosti územní omezení, vyznačená v mapové příloze.[14]
Členové vlády z pozice vedoucích příslušnýchorganizačních složek státu zastupují stát v právních vztazích (mají postavenístatutárního orgánuprávnické osoby) a řídí hospodaření se státnímmajetkem. Vláda si může v případě převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, vyhradit schválení; to se vztahuje i na státní majetek ve správě složky, která není vládě přímo podřízena. Souhlas vlády je dále pak nutný pro nákup akcií, jmenování zástupců státu doakciových společností a založeníústavu,nadace nebonadačního fondu.[15] Další významnou pravomocí je možnost stanovit závazné podmínky účasti vzadávacím řízení naveřejné zakázky.[16] Dále pak také rozhoduje o využívánínerostného bohatství, které je ze zákona státním majetkem.[17]
Přestože pravomoc zastupování státu navenek svěřuje Ústava prezidentu republiky s kontrasignací předsedy vlády, vláda v praxi běžně rozhoduje o věcech, které do této oblasti spadají, například vysílá delegace na mezinárodní konference a určuje zásady pro jejich postup[18] nebo schvaluje navázání diplomatických styků[19][20]. Předseda a členové vlády takéz titulů svých funkcí zastávají pozice v orgánechEvropská unie –Evropské radě aRadě ministrů EU.
Sjednávání a ratifikacemezinárodních smluv podle Ústavy příslušíprezidentu republiky, přičemž tuto pravomoc může přenést na vládu nebo její jednotlivé členy. Rozhodnutím prezidenta republiky č. 144/1993 Sb. tak bylo na vládu přeneseno sjednávání a schvalování smluv, které nevyžadují souhlas Parlamentu, přístup k nim a jejich přijetí.[1][21] V případě smluv, které souhlas parlamentu vyžadují (čl. 49 Ústavy) je praxe taková, že vláda smlouvu schválí, předloží ji ke schválení Parlamentu a doporučí prezidentu republiky zmocnit příslušného funkcionáře k podpisu smlouvy s výhradou ratifikace a následně smlouvu ratifikovat.[22]
Vláda může ovlivňovat personální obsazení veřejných funkcí dvěma způsoby. V zákonem stanovených případech přímo, kdy daného funkcionáře jmenuje a odvolává, zpravidla na návrh příslušného ministra – do této oblasti spadají například:
Dále pak některé pozice vláda ovlivňuje nepřímo, kdy jde o funkcionáře jmenované prezidentem republiky se spolupodpisem premiéra, který tak má právo veta - do této oblasti spadají například:
Značné pravomoci má vláda vkrizových situacích, kdy může přijímat různá mimořádná opatření.[31][32][33] V souladu s článkem 25 tzv.Schengenského hraničního kodexu může vláda aktivovat znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.[34][35]
Mezi další pravomoci, které vládě svěřují zákonné přepisy, patří například vyhlašování dnů smutku adnů státního smutku,[36] taktéž rozhoduje o uspořádánístátního pohřbu, případně pohřbu se státními poctami.[37] Vláda je také oprávněna k zadávání úkolůzpravodajským službám a je adresátem jejich zpráv;[38] přísluší ji schvalování konceptů účasti ČR nasvětových výstavách EXPO[39] či rozhodnutí o použití personálu a strojůArmády ČR k zabezpečení letecké dopravy a přepravy[40]. Vláda má taktéž v rukou rozdělení klíčů odkorunní komory uchovávajícíčeské korunovační klenoty.[41][42]
Českou vládu tvoří 17 členů, z toho 6 za ODS, 5 za STAN, 3 za KDU-ČSL, 2 za TOP 09 a 1 nezávislý.Poslanecká sněmovna, v níž na počátku volebního období v říjnu 2021 kabinet disponoval většinou 108 mandátů, vyslovila 13. ledna 2022vládě důvěru poměrem hlasů 106 : 87.[43]
Prezident republikyMiloš Zeman jmenovalvládu Petra Fialy, která vzešla zříjnových voleb, 17. prosince 2021. Do října 2024 existovala ve formátu dvou volebních koalic,SPOLU (ODS,KDU-ČSL aTOP 09) aPiráti a Starostové (STAN sPiráti). Po odvolání vicepremiéra, ministra pro místní rozvoj a pirátského předsedyIvana Bartoše v závěru září 2024 opustili Piráti vládu.[44] Z jejich nominantů v kabinetu setrval pouze ministr zahraničíJan Lipavský, který se v říjnu 2024 stal nestraníkem.[45] Vládní většina se ve sněmovně snížila o čtyři pirátské poslance na 104 mandátů. V rámci rekonstrukce kabinetu zanikly úřady místopředsedy vlády pro digitalizaci aministra pro legislativu obsazené pirátskými nominanty.
| Úřad | Člen vlády[46] | Subjekt | Koalice | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Petr Fiala | .jpg) | ODS | SPOLU | 20211128a28. listopadu 2021 | úřadující | ||
| 1. místopředseda vlády Ministr vnitra | Vít Rakušan | .jpg) | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
| Místopředseda vlády Ministr práce a sociálních věcí | Marian Jurečka |  | KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
| Místopředseda vlády Ministr zdravotnictví | Vlastimil Válek |  | TOP 09 | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
| Místopředseda vlády pro digitalizaci | Ivan Bartoš |  | Piráti | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20240930a30. září 2024[47] | ||
| Ministr financí | Zbyněk Stanjura |  | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
| Ministr pro místní rozvoj | Ivan Bartoš | | Piráti | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20240930a30. září 2024[47] | ||
| Marian Jurečka (pověřen řízením)[p 1] | | KDU-ČSL | SPOLU | 20241001a1. října 2024[47] | 20241007a7. října 2024[48] | |||
| Petr Kulhánek |  | navrženSTAN[p 2] | — | 20241008a8. října 2024[49] | úřadující | |||
| Ministr zahraničních věcí | Jan Lipavský | _(cropped).jpg) | Piráti | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
| nestraník[p 3] | — | |||||||
| Ministr(yně) spravedlnosti | Pavel Blažek |  | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20250609a9. června 2025[52] | ||
| Eva Decroix | _I.jpg) | ODS | SPOLU | 20250610a10. června 2025[53] | úřadující | |||
| Ministr kultury | Martin Baxa | _II.jpg) | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
| Ministr průmyslu a obchodu | Jozef Síkela | .png) | nestr. zaSTAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20241007a7. října 2024[48] | ||
| Lukáš Vlček |  | STAN | — | 20241008a8. října 2024[49] | úřadující | |||
| Ministr zemědělství | Marian Jurečka (pověřen řízením)[p 4] | | KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20220103a3. ledna 2022[55] | ||
| Zdeněk Nekula | .jpg) | KDU-ČSL | SPOLU | 20220103a3. ledna 2022[55] | 20230628a28. června 2023[56] | |||
| Marek Výborný |  | KDU-ČSL | SPOLU | 20230629a29. června 2023[57] | úřadující | |||
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Petr Gazdík | .jpg) | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20220630a30. června 2022[58] | ||
| Vladimír Balaš | | STAN | Piráti a Starostové | 20220701a1. července 2022[58] | 20230504a4. května 2023[59] | |||
| Mikuláš Bek |  | STAN | Piráti a Starostové | 20230504a4. května 2023[60] | úřadující | |||
| Ministryně obrany | Jana Černochová | _(cropped).jpg) | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
| Ministr dopravy | Martin Kupka |  | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | ||
| Ministr(yně) životního prostředí | Anna Hubáčková |  | nestr. za KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20221031a31. října 2022[61] | ||
| Marian Jurečka (pověřen řízením)[p 5] | | KDU-ČSL | SPOLU | 20221101a1. listopadu 2022[61] | 20230310a10. března 2023[63] | |||
| Petr Hladík | .jpg) | KDU-ČSL | SPOLU | 20230310a10. března 2023[63] | úřadující | |||
| Ministr(yně) pro vědu, výzkum a inovace | Helena Langšádlová |  | TOP 09 | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20240505a5. května 2024[64] | ||
| Marek Ženíšek | .jpg) | TOP 09 | SPOLU | 20240516a16. května 2024[65] | úřadující | |||
| Ministr pro legislativu | Michal Šalomoun | .jpg) | nestr. zaPiráty | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20241011a11. října 2024[48] | ||
| Ministr pro evropské záležitosti | Mikuláš Bek | | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20230504a4. května 2023[60] | ||
| Martin Dvořák | _(cropped).jpg) | STAN | Piráti a Starostové | 20230504a4. května 2023[60] | úřadující | |||
| Předseda(kyně)Legislativní rady vlády | Michal Šalomoun | | nestr. zaPiráty | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20241011a11. října 2024 | ||
| Pavel Blažek | | ODS | SPOLU | 20241011a11. října 2024 | 20250609a9. června 2025 | |||
| Eva Decroix | | ODS | SPOLU | 20250610a10. června 2025 | úřadující | |||
Počet členů podle navrhujících subjektů[editovat |editovat zdroj]
| Diagram složení vlády[editovat |editovat zdroj] SPOLU: Občanská demokratická strana KDU-ČSL TOP 09 Starostové a nezávislí Nezávislí |
Obrázky, zvuky či videa k tématuvláda České republiky na Wikimedia Commons
KategorieDokumenty vlády ČR ve Wikizdrojích| Seznamy ministrůvlády České republiky | |
|---|---|
| Předseda vlády | |
| Gesce ministrů portfejí | |
| Gesceministrů bez portfeje | |
| kurziva – zaniklé či neobsazené ministerské gesce. | |
| Ústřední orgány státní správy České republiky | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ministerstva |
| ||||||
| Další ústřední orgány státní správy |
| ||||||
| kompetenční zákon •vláda •seznam ministrů | |||||||