Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Vláda České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vláda České republiky
znak vlády České republiky
znak vlády České republiky
Strakova akademie – sídlo české vlády
Strakova akademie – sídlo české vlády
Pořadísedmnáctá(od r. 1993)
PředsedaAndrej Babiš
1. místopředsedaKarel Havlíček
MístopředsedovéJaromír Zůna
Petr Macinka
Alena Schillerová
Počet členů15
Politické subjektyANO (9),SPD (3),AUTO (3)[p. 1]
Sněmovna
108/200
JmenovánaPetrem Pavlem
Datum jmenování15. prosince2025

Vyslovení důvěry15. ledna2026
A 108N 91Z 0 / 199

OpoziceODS,STAN,KDU-ČSL,Piráti,TOP 09
Webová stránkavlada.gov.cz
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Vláda České republiky je vrcholný orgánvýkonné moci vČeské republice. Postavenívlády vymezujeÚstava České republiky.Úřad vlády České republiky sídlí v budověStrakovy akademie vPraze naMalé Straně.

Zakotvení v Ústavě

[editovat |editovat zdroj]

O vládě pojednává třetí hlava Ústavy v článcích 67 až 80. Vláda se skládá zpředsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) aministrů. Je odpovědna Poslanecké sněmovně.[2]

Jmenování vlády

[editovat |editovat zdroj]

Vláda je jmenována vždy podemisi nebo odvolání vlády předchozí.[2] Nejprveprezident republiky jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády (předchozí případné pověření určité osoby jednáním o sestavení vlády je pouze neformálníústavní zvyklostí[3][4]). Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádatPoslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.[2] Pokud Poslanecká sněmovna důvěru vládě nevysloví, jmenuje prezident nového premiéra a na jeho návrh nové členy vlády.[2] Jestliže ani tato nově jmenovaná vláda nedostane důvěru Poslanecké sněmovny, je prezident nucen jmenovat dalšího premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.[2] Stalo-li by se, že by vládě takto jmenovaného premiéra nebyla vyslovena důvěra, prezident může Poslaneckou sněmovnu rozpustit.[2]

V průběhu funkčního období vlády na návrh předsedy vlády jmenuje prezident nového člena vlády.[2] Prezident dále na návrh předsedy vlády pověřuje členy vlády řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Vyslovování důvěry a nedůvěry vládě

[editovat |editovat zdroj]
Zasedací a jednací místnost vlády České republiky veStrakově akademii
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky.

Hlasování o vyslovení důvěry vládě probíhá vždy, když o to vláda požádá. Vláda o vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnu musí požádat, je-li vláda nově jmenována.[2] Sněmovna důvěru vysloví, hlasuje-li pro nadpoloviční většina přítomných poslanců.[2] Hlasování o důvěře vládě lze spojit s hlasováním o přijetí vládního návrhuzákona.[2]

Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě probíhá, když to navrhne nejméně 50 poslanců.[2] Nedůvěra je vyslovena, hlasuje-li pro nadpoloviční většina všech poslanců.[2]

Pokud je vládě vyslovena nedůvěra nebo pokud jí není vyslovena důvěra, musí podat demisi.[2]

Demise a odvolávání vlády a jejích členů

[editovat |editovat zdroj]

Vláda může kdykoliv podatdemisi. Po volbách do Poslanecké sněmovny nebo poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru nebo jí nevyslovila důvěru, vláda demisi podat musí.[2] Pokud vláda demisi nepodala, i když ji byla povinna podat, prezident republiky je povinen takovou vládu odvolat.[2][5]

Každý člen vlády může podat demisi do rukou prezidenta republiky; činí tak prostřednictvím předsedy vlády.[2] Je na úvaze prezidenta, zda tuto demisi přijme či nepřijme.[6]

Prezident je povinen odvolat člena vlády, jestliže mu to navrhne premiér.[2] Lhůta pro tyto úkony prezidenta není v ústavě výslovně stanovena; ustálený právní výklad je však ten, že prezident je povinen konat "bez zbytečného odkladu".

Postavení předsedy vlády

[editovat |editovat zdroj]
BrífinkNečasovy vlády po jednání kabinetu v lednu 2013
Podrobnější informace naleznete v článku Předseda vlády České republiky.

Předseda vlády organizuje činnost vlády a vystupuje jejím jménem.[2] Bez jehospolupodpisu nejsou platná prezidentova rozhodnutí podle čl. 63 Ústavy.[2] Většina prezidentových pravomocí uvedených v čl. 63 na premiéra také přechází, není-li prezidenta nebo není-li je prezident schopen vykonávat.[2] Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády, případně jiný pověřený člen vlády.[2]

Vztah k Parlamentu

[editovat |editovat zdroj]

Ačkoli je vláda jmenována prezidentem republiky, odpovídáPoslanecké sněmovně. Po svém jmenování musí získat její důvěru, o kterou může kdykoli v průběhu volebního období sněmovny přijít. Poslanci mohou členy vládyinterpelovat a členové vlády jsou povinni jim odpovědět do třiceti dní.[2]

Každý člen vlády se může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny,Senátu, jejich výborů a komisí. Slovo se mu udělí vždy, když o to požádá. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny je člen povinen zúčastnit se její schůze; to platí i o schůzi sněmovního výboru, komise či vyšetřovací komise – zde se však může nechat zastoupit.[2]

Jednání a kompetence vlády

[editovat |editovat zdroj]

Vláda rozhoduje ve sboru, k přijetíusnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny jejích členů.[2] Jednání schůze vlády řídí předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti 1. místopředseda vlády nebo předsedou vlády pověřený jiný člen vlády. Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci rozhoduje na základě zákonů a v jejich mezích o zásadních otázkách celostátního významu, pokud rozhodování o nich nepřísluší ministerstvům, jiným ústředním orgánům státní správy, nebo jimi řízeným orgánům.[7]

Legislativní pravomoci

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Zákonodárný proces v Česku.

Zákonodárnou iniciativou podleÚstavy disponujeposlanec, skupina poslanců,Senát, vláda a zastupitelstvovyššího územního samosprávného celku (tj. kraje). Nejčastěji ale návrhy zákonů podává právě vláda, zejména pokud jde o zákonnou úpravu značného rozsahu (jako napříkladobčanský zákoník). Dále má právo se ke všem ostatním návrhům zákonů vyjadřovat. Kprovádění zákonů vláda vydávánařízení, která jakožtopodzákonné právní předpisy dále rozvádějí ustanovení zákonů.[2] Poradním a pracovním orgánem pro tuto oblast jeLegislativní rada vlády.

Fiskální pravomoci

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Zákon o rozpočtových pravidlech.

Vláda je ústředním orgánemfiskální politiky a financování činností, které zajišťují funkce státu. Vytváří a předkládáPoslanecké sněmovně návrhstátního rozpočtu, kontroluje a řídí jeho plnění, zejména v oblastidotací, a po skončení rozpočtového roku předkládá státní závěrečný účet. Vláda může povolit tzv. rozpočtové opatření, tedy úpravy jednotlivých ukazatelů státního rozpočtu (přesuny prostředků, povolení překročení limitů, snížení/zvýšení příjmů/výdajů) do výše 10 % ročního objemu, pro větší objem prostředků potřebuje souhlas rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.[8][9][10]

Řízení státní správy

[editovat |editovat zdroj]
Hlavní vchod doStrakovy akademie, sídlaÚřadu vlády, nanábřeží Edvarda Beneše

Vláda řídí, kontroluje a sjednocuje činnostministerstev a ostatníchústředních orgánů státní správy, její usnesení jsou pro tyto orgány závazná.[11] Stejně tak jsou usnesení vlády závazná pro orgánykrajů aobcí v případě, že vykonávajípřenesenou působnost.[12][13] V rámci řízení správních orgánů může vláda uplatňovatdiskreční pravomoc, tedy usměrňovatsprávní řízení v rámci zákonných limitů. Za tímto účelem jsou vydávány strategické dokumenty (strategie, koncepce, strategické rámce atd.), v kterých vláda zkoumá společenskou problematiku v dané oblasti, analyzuje výsledky a vypracovává koncepce řešení, a implementační dokumenty (akční plány, implementační plány atd.) ve kterých jsou zahrnuta konkrétní opatření.[14] Příkladem přímé vládní intervence do správního řízení mohou býtúzemní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které byly zavedeny formouusnesení vlády, které ukládá příslušným orgánům (ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj,Českému báňskému úřadu aokresním úřadům) respektovat při správním rozhodování o funkčním využití území, o umístění staveb a zařízení a o povolení hornické činnosti územní omezení, vyznačená v mapové příloze.[15]

Majetkové pravomoci

[editovat |editovat zdroj]

Členové vlády z pozice vedoucích příslušnýchorganizačních složek státu zastupují stát v právních vztazích (mají postavenístatutárního orgánuprávnické osoby) a řídí hospodaření se státnímmajetkem. Vláda si může v případě převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, vyhradit schválení; to se vztahuje i na státní majetek ve správě složky, která není vládě přímo podřízena. Souhlas vlády je dále pak nutný pro nákup akcií, jmenování zástupců státu doakciových společností a založeníústavu,nadace nebonadačního fondu.[16] Další významnou pravomocí je možnost stanovit závazné podmínky účasti vzadávacím řízení naveřejné zakázky.[17] Dále pak také rozhoduje o využívánínerostného bohatství, které je ze zákona státním majetkem.[18]

Pravomoci v mezinárodních vztazích

[editovat |editovat zdroj]

Přestože pravomoc zastupování státu navenek svěřuje Ústava prezidentu republiky s kontrasignací předsedy vlády, vláda v praxi běžně rozhoduje o věcech, které do této oblasti spadají, například vysílá delegace na mezinárodní konference a určuje zásady pro jejich postup[19] nebo schvaluje navázání diplomatických styků[20][21]. Předseda a členové vlády takéz titulů svých funkcí zastávají pozice v orgánechEvropská unie –Evropské radě aRadě ministrů EU.

Sjednávání a ratifikacemezinárodních smluv podle Ústavy příslušíprezidentu republiky, přičemž tuto pravomoc může přenést na vládu nebo její jednotlivé členy. Rozhodnutím prezidenta republiky č. 144/1993 Sb. tak bylo na vládu přeneseno sjednávání a schvalování smluv, které nevyžadují souhlas Parlamentu, přístup k nim a jejich přijetí.[2][22] V případě smluv, které souhlas parlamentu vyžadují (čl. 49 Ústavy) je praxe taková, že vláda smlouvu schválí, předloží ji ke schválení Parlamentu a doporučí prezidentu republiky zmocnit příslušného funkcionáře k podpisu smlouvy s výhradou ratifikace a následně smlouvu ratifikovat.[23]

Personální pravomoci

[editovat |editovat zdroj]

Vláda může ovlivňovat personální obsazení veřejných funkcí dvěma způsoby. V zákonem stanovených případech přímo, kdy daného funkcionáře jmenuje a odvolává, zpravidla na návrh příslušného ministra – do této oblasti spadají například:

Dále pak některé pozice vláda ovlivňuje nepřímo, kdy jde o funkcionáře jmenované prezidentem republiky se spolupodpisem premiéra, který tak má právo veta – do této oblasti spadají například:

Krizové pravomoci

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Mimořádná opatření pro krizové stavy v Česku.

Značné pravomoci má vláda vkrizových situacích, kdy může přijímat různá mimořádná opatření.[32][33][34] V souladu s článkem 25 tzv.Schengenského hraničního kodexu může vláda aktivovat znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.[35][36]

Další pravomoci

[editovat |editovat zdroj]

Mezi další pravomoci, které vládě svěřují zákonné přepisy, patří například vyhlašování dnů smutku adnů státního smutku,[37] taktéž rozhoduje o uspořádánístátního pohřbu, případně pohřbu se státními poctami.[38] Vláda je také oprávněna k zadávání úkolůzpravodajským službám a je adresátem jejich zpráv;[39] přísluší ji schvalování konceptů účasti ČR nasvětových výstavách EXPO[40] či rozhodnutí o použití personálu a strojůArmády ČR k zabezpečení letecké dopravy a přepravy[41]. Vláda má taktéž v rukou rozdělení klíčů odkorunní komory uchovávajícíčeské korunovační klenoty.[42][43]

Vláda Andreje Babiše

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Třetí vláda Andreje Babiše.

Českou vládu tvoří 15 členů, z toho 9 členů za hnutíANO 2011, 3 za hnutíSvoboda a přímá demokracie a 3 za stranuMotoristé sobě, jíž dle koaliční dohody náleží čtyři rezorty. Předseda MotoristůPetr Macinka tak stanul v čele dvou z nich, ministerstva zahraničních věcí a ministerstva životního prostředí, kde by jej měl nahradit jiný stranický nominant.Prezident republikyPetr Pavel jmenoval 9. prosince 2025 předsedou vládyAndreje Babiše[44] a ostatní členytřetího Babišova kabinetu 15. prosince téhož roku.[45][46]Poslanecká sněmovna, v níž na počátku volebního období kabinet disponoval většinou 108 mandátů, vyslovila 15. ledna 2026vládě důvěru poměrem hlasů 108 : 91.[47]

Členové vlády

[editovat |editovat zdroj]
ÚřadČlen vlády[48]SubjektNástup do úřaduOdchod z úřadu
Předseda vládyAndrej Babiš
ANO20251209a9. prosince 2025úřadující
1. místopředseda vlády
Ministr průmyslu a obchodu
Karel Havlíček
Karel Havlíčem
Karel Havlíčem
ANO20251215a15. prosince 2025úřadující
Místopředseda vlády
Ministr obrany
Jaromír Zůna
Jaromír Zůna
Jaromír Zůna
nestr. zaSPD20251215a15. prosince 2025úřadující
Místopředseda vlády
Ministr zahraničních věcí
Petr Macinka
Petr Macinka
Petr Macinka
AUTO20251215a15. prosince 2025úřadující
Místopředsedkyně vlády
Ministryně financí
Alena Schillerová
Alena Schillerová
Alena Schillerová
ANO20251215a15. prosince 2025úřadující
Ministr spravedlnosti
PředsedaLegislativní rady vlády
Jeroným Tejc
Jeroným Tejc
Jeroným Tejc
nestr. zaANO20251215a15. prosince 2025úřadující
Ministr vnitraLubomír Metnar
Lubomír Metnar
Lubomír Metnar
ANO20251215a15. prosince 2025úřadující
Ministryně pro místní rozvojZuzana Mrázová
ANO20251215a15. prosince 2025úřadující
Ministr zdravotnictvíAdam Vojtěch
Adam Vojtěch
Adam Vojtěch
nestr. zaANO20251215a15. prosince 2025úřadující
Ministr životního prostředíPetr Macinka
(pověřen řízením)[p. 2]
Petr Macinka
Petr Macinka
AUTO20251215a15. prosince 2025úřadující
Ministr školství, mládeže a tělovýchovyRobert Plaga
nestr. zaANO20251215a15. prosince 2025úřadující
Ministr dopravyIvan Bednárik
nestr. zaSPD20251215a15. prosince 2025úřadující
Ministr práce a sociálních věcíAleš Juchelka
ANO20251215a15. prosince 2025úřadující
Ministr zemědělstvíMartin Šebestyán
nestr. zaSPD20251215a15. prosince 2025úřadující
Ministr kulturyOto Klempíř
Oto Klempíř
Oto Klempíř
nestr. zaAUTO20251215a15. prosince 2025úřadující
Ministr pro sport, prevenci a zdravíBoris Šťastný
Boris Šťastný
Boris Šťastný
AUTO20251215a15. prosince 2025úřadující

Počet členů podle navrhujících subjektů

[editovat |editovat zdroj]
9
3
3


  1. Předseda strany Motoristé soběPetr Macinka byl jmenován místopředsedou vlády a pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva životního prostředí. Stojí tak v čele dvou ministerstev, když Motoristům sobě dle koaliční smlouvy náleží čtyři rezorty.[1]
  2. Pověřeni řízením ministerstva byli všichni členové vlády stojící v čele konkrétního ministerstva. Zmínka o pověření řízením nesouvisí s vlastním pověřením, ale vyjadřuje záměr předsedy vlády, že Petr Macinka vykonává funkci ministra životního prostředí pouze dočasně.[49][50]
  1. Prezident republiky jmenoval vládu České republiky.Pražský hrad [online]. 2025-12-15 [cit. 2025-12-15].Dostupné online. 
  2. abcdefghijklmnopqrstuvwxyzaaabacÚstavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. [cit. 2021-11-09].Dostupné online.
  3. Prezident pověřil Babiše jednáním o sestavení vlády. Důvěru sněmovny nepožaduje.ČT24 [online]. Česká televize, 2017-10-31 [cit. 2021-11-09].Dostupné online. 
  4. Hrad: Prezident Miloš Zeman pověřil předsedu ODS Fialu jednáním o sestavení nové vlády.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2021-11-09 [cit. 2021-11-09].Dostupné online. 
  5. BAHÝĽOVÁ, Lenka;FILIP, Jan;MOLEK, Pavel, PODHRÁZKÝ, Milan;SUCHÁNEK, Radovan;ŠIMÍČEK, Vojtěch, VYHNÁLEK, Ladislav.Ústava České republiky. 1. vyd. Praha: Linde, 2010. 1533 s.ISBN 978-80-7201-814-7. S. 862–864. [dále jen Šimíček (2010)]. 
  6. KOUDELKA, Zdeněk. Demise a odvolání vlády či jejího člena.Česká justice [online]. 2023-01-05 [cit. 2024-02-05].Dostupné online. 
  7. Jednací řád vlády [online]. Úřad vlády ČR [cit. 2020-04-08].Dostupné online. 
  8. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) [online]. [cit. 2020-05-09].Dostupné online. 
  9. Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy [online]. Úřad vlády ČR [cit. 2020-05-09].Dostupné online. 
  10. Nařízení vlády č. 494/2000 Sb., o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť [online]. [cit. 2020-05-09].Dostupné online. 
  11. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy (kompetenční zákon) - §21 a §28 [online]. [cit. 2020-04-08].Dostupné online. 
  12. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) - §30 [online]. [cit. 2020-04-08].Dostupné online. 
  13. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) - §61 [online]. [cit. 2020-04-08].Dostupné online. 
  14. Databáze strategií [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj [cit. 2020-05-09].Dostupné online. 
  15. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. října 1991 č. 444 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi [online].Úřad vlády České republiky, 1991-10-30 [cit. 2021-12-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-21. 
  16. abZákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích [online]. [cit. 2020-05-09].Dostupné online. 
  17. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek - §37 [online]. [cit. 2021-05-27].Dostupné online. 
  18. Zákon č. 44/1988 Sb., Horní zákon. In:Sbírka zákonů. 1988. Dostupné online. § 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  19. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 103, o obeslání 13. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů [online]. Úřad vlády ČR, 2020-02-03 [cit. 2020-05-09].Dostupné online. 
  20. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 635, k návrhu na uznání Republiky Kosovo a o navázání diplomatických styků s Republikou Kosovo [online]. Úřad vlády ČR, 2008-05-21 [cit. 2020-05-09].Dostupné online. 
  21. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 29. června 2011 č. 509 o uznání Jihosúdánské republiky ode dne jejího vzniku a navázání diplomatických styků(dostupné online)
  22. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 144/1993 Sb., o sjednávání mezinárodních smluv [online]. [cit. 2020-04-08].Dostupné online. 
  23. Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání, provádění a ukončování platnosti mezinárodních smluv [online]. Praha: Úřad vlády ČR, 2004-02-11 [cit. 2021-04-26].Dostupné online. 
  24. Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství [online]. [cit. 2021-07-15].Dostupné online. 
  25. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky [online]. [cit. 2021-07-15].Dostupné online. 
  26. Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv [online]. [cit. 2021-07-15].Dostupné online. 
  27. Zákon č. 77/1997 Sb, o státním podniku [online]. [cit. 2021-07-15].Dostupné online. 
  28. Zákon č. 234/2014 Sb., státní službě - § 52 [online]. 2014-11-06 [cit. 2021-12-15].Dostupné online. 
  29. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích(dostupné online)
  30. Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu(dostupné online)
  31. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) [online]. [cit. 2021-07-15].Dostupné online. 
  32. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) - §6 [online]. [cit. 2020-04-08].Dostupné online. 
  33. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky - §5 [online]. [cit. 2020-04-08].Dostupné online. 
  34. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy [online]. [cit. 2020-05-09].Dostupné online. 
  35. Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic ČR(dostupné online)
  36. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 25. května 2020 č. 570 o opatření vlády o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic České republiky(dostupné online)
  37. Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů - §7 [online]. [cit. 2020-05-09].Dostupné online. 
  38. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 8. října 2019 č. 726 o návrhu na uspořádání pohřbu se státními poctami(dostupné online)
  39. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky - §8 [online]. [cit. 2020-05-09].Dostupné online. 
  40. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 8. února 2017 č. 106 k účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji(dostupné online)
  41. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky - §24b [online]. 1999-10-12 [cit. 2021-12-15].Dostupné online. 
  42. Usnesení vlády České republiky o novém rozdělení klíčů k českým korunovačním klenotům [online]. Praha: Úřad vlády ČR, 1993-01-13 [cit. 2021-04-26].Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-20. 
  43. VALENTA, Petr.Historie klíčů od korunovačních klenotů. [s.l.]:Kancelář Poslanecké sněmovny, 2010.Dostupné online. 
  44. Premiér Andrej Babiš. Prezident Petr Pavel ho jmenoval do funkce ocenil oznámení řešení střetu zájmů.Reflex.cz [online]. 2025-12-09 [cit. 2025-12-09].Dostupné online. 
  45. Česko má novou vládu.Novinky.cz [online]. 2025-12-15 [cit. 2025-12-15].Dostupné online. 
  46. Online: Babiš má jmenovanou vládu. Mluvčí ji bude dělat bývalá moderátorka.Seznam Zprávy [online]. 2025-12-15 [cit. 2025-12-15].Dostupné online. 
  47. Babišova vláda dostala důvěru.Novinky.cz [online]. 2026-01-15 [cit. 2026-01-16].Dostupné online. 
  48. Prezident republiky jmenoval vládu České republiky.Pražský hrad [online]. [cit. 2025-12-15].Dostupné online. 
  49. Prezident Pavel jmenoval Babišovu vládu. Měli bychom být konstruktivní členové NATO, řekl na Hradě.iDNES.cz [online]. 2025-12-15 [cit. 2025-12-15].Dostupné online. 
  50. Macinka na dvou židlích. Povede resort zahraničí a pohlídá životní prostředí, dokud se nenajde ministr.iROZHLAS [online]. 2025-12-15 [cit. 2025-12-15].Dostupné online. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Vlády České republiky
Česká socialistická republika (1969–90)

Rázl(NF) (1969) •Kempný a Korčák(NF) (1969–1971) •Korčák II(NF) (1971–1976) •Korčák III(NF) (1976–1981) •Korčák IV(NF) (1981–1986) •Korčák, Adamec, Pitra a Pithart(NF/OF) (1986–1990)

v rámciČSFR (1990–92)
Česká republika (od 1993)
(členové vlád)
Pracovní, poradní a jiné orgányvlády České republiky
orgány vlády, jejichž činnost
zajišťujeÚřad vlády
rady vlády
komise vlády
výbory vlády
pracovní a poradní orgány vlády,
jejichž činnost nezajišťujeÚřad vlády
rady vlády
komise vlády
výbor vlády
zmocněnci vlády
zaniklé úřady
vláda České republiky
Ústřední orgány státní správy České republiky
Ministerstva
Zaniklé
Další ústřední orgány
státní správy

Český báňský úřad (ČBÚ) •Český statistický úřad (ČSÚ) •Český telekomunikační úřad (ČTÚ) •Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) •Digitální a informační agentura (DIA) •Energetický regulační úřad (ERÚ) •Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) •Národní sportovní agentura (NSA) •Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) •Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) •Správa státních hmotných rezerv (SSHR) •Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) •Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) •Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) •Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) •Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) •Úřad vlády (ÚV)

Zaniklé
kompetenční zákonvládaseznam ministrů
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vláda_České_republiky&oldid=25605151
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp