Aliance států V4 je inspirována setkáním tří králů v maďarském městěVisegrád v roce1335. Uherský králKarel I. Robert, český králJan Lucemburský a polský králKazimír III. Veliký se zde dohodli na těsné spolupráci v politických či obchodních otázkách a na věčném přátelství. Tímto krokem inspirovali o 656 let později k založení další úspěšné středoevropské iniciativy.
Založení Visegrádské skupiny, 1991
Novodobá Visegrádská trojka vznikla 15. února 1991 (deset dní před zánikemVaršavské smlouvy) na setkání maďarského premiéraJózsefa Antalla, prezidentaČSFRVáclava Havla a polského prezidentaLecha Wałęsy ve Visegrádu. Na tomto setkání politici podepsali deklaraci blízké spolupráce tří středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci. Po zhroucení komunistického režimu byla kooperace mezi zeměmi důležitá pro jejich přechod odtotalitárního systému ke svobodné, pluralitní a demokratické společnosti. Společně země Visegrádu usilovaly o zánikRVHP aVaršavské smlouvy[1].
Po rozděleníČSFR se označení aliance změnilo ve Visegrádskou čtyřku (V4), jelikož členství se převedlo na oba nástupnické státyČesko iSlovensko.
Po roce 1992 spolupráce v rámci Visegrádské skupiny ustala, obnovena byla v říjnu 1998.[1]
V roce 1999 vstoupily tři z těchto zemí – Česko, Maďarsko a Polsko – doNATO, Slovensko je následovalo roku 2004. Po přijetí všech čtyř zemí doEvropské unie dne 1. května 2004 ještě více vzrostly zahraničně-politické aktivity tohoto spolku a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu střední Evropy. Spolupráce sRakouskem aSlovinskem probíhá v rámci takzvanéhoRegionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+.[2]
Vztahy uvnitř skupiny ochladly poruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022, kdy se uvnitř skupiny začala výrazně lišit reakce jednotlivých států na válku. Zatímco Česko, Polsko a do konce roku 2023 i Slovensko podporovalo Ukrajinu, Maďarsko (a po změně vlády na konci roku 2023 i Slovensko) zaujalo jiný postoj. V důsledku této krize uvnitř skupiny došlo k omezení organizace setkání jednotlivých státních představitelů a začaly se objevovat (zejména z české a polské strany) úvahy o zrušení skupiny či minimálně o jejím utlumení.[3][4] Někteří analytici začali v roce 2024 o skupině hovořit jako o formátu V 2+2.[5]
Sídlo Mezinárodního visegrádského fondu vBratislavě
Mezinárodní visegrádský fond,anglickyInternational Visegrád Fund (IVF), byl založen dne9. června2000[10] veŠtiříně v Česku, sídlo má však vBratislavě. Jeho posláním je podpora rozvoje užší spolupráce a posilování vzájemných vazeb mezi těmito státy V4. Fond finančně podporuje projekty v následujících oblastech – kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměny mládeže, rozvoj turismu a přeshraniční spolupráce.
Rozpočet fondu je tvořen stejně vysokými příspěvky všech čtyř členských zemí a vykazuje dlouhodobě rostoucí přebytek. Státy přispěly dohromady celkem v roce2006 3,2 milionueur (800 tisíc eur každý člen), v letech2007 a2008 5 miliony eur (1,25 milionu eur každý člen), v letech2009,2010 a2011 6 milionů eur (1,5 milionu eur každý člen), a v roce2012 7 milionů eur (1,75 milionu eur každý člen). Hospodaření fondu je v přehledných tabulkách zveřejněno na oficiálních stránkách fondu.[11]
Dne4. května2012 se zástupci ministerstev obrany členských států Visegrádské skupiny vLitoměřicích dohodli na sestavení společného bojového uskupení armád. Visegrádskou bojovou skupinu vedePolsko a celkový počet vojáků překročil 3700. Skupina byla v bojové pohotovosti v první polovině roku2016, pak v druhé polovině roku 2019.[12][13]
Jako odpověď na vojenský zásah Ruska na Ukrajině v roce 2014 byla podepsána 14. března 2014 smlouva o spojeném vojenském uskupení uvnitř Evropské unie. Dohoda zahrnuje společná vojenská cvičení, koordinované zajišťování obrany a společný vývoj obrany v těchto čtyřech evropských státech.[14]
Na podzim 2013 se tehdejší český prezidentMiloš Zeman vyslovil pro přizváníRakouska aSlovinska do Visegrádské skupiny a v dubnu tyto země při návštěvě v Lublani přizval ke společným schůzkám. Poznamenal přitom, že některé členské státy Visegrádu se stavěly proti pevnému rozšíření o tyto dvě země.[15]
V září 2016 přišel Miloš Zeman s rakouskýmiSvobodnými s plánem na pevné rozšíření skupiny o Rakousko. Svobodní ve skupině viděli v rámci Unie protipól k politiceAngely Merkelové a posílení pozice Rakouska a střední Evropy a také možnost reformovat Unii v budoucnu. Premiér České republiky Bohuslav Sobotka ale nápad odmítl s tím, že společným zájmem skupiny V4 je silná a jednotná Unie. V říjnu plán odmítli rakouští poslanci.[16]
↑KOPECKÝ, Josef. Kvůli ruské agresi na Ukrajině se pohádali premiéři zemí V4 i po jednání.iDNES.cz [online]. 2024-02-27 [cit. 2024-02-27].Dostupné online.
↑ Toxický Visegrád. Osudová schůzka v Praze rozhodne, co s ním dál - Seznam Zprávy.www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-02-27].Dostupné online.
↑ „V4 žije, nejde ale o vřelé spojenectví.“ Co prozradil summit lídrů - Seznam Zprávy.www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-02-27].Dostupné online.
↑ Basic Facts.visegradfund.org [online]. [cit. 2013-01-04].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-31.
↑ Budget.visegradfund.org [online]. [cit. 2012-11-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-07.
↑Ministři obrany Visegrádské čtyřky schválili vznik společného bojového uskupení [online]. Ministerstvo zahraničí České republiky, 09.05.2012 [cit. 2012-11-24].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-25.
↑ Visegrád chce nabídnout unii za čtyři roky vlastní bojovou skupinu.Zprávy E15.cz [online]. [cit. 2017-11-04].Dostupné online.
_1.jpg)
.jpg)
