Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Viola da gamba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rodina gamb: 1–3 viola da gamba, 4 violone (kontrabasová gamba)
Rodina gamb: 1–3 viola da gamba, 4 violone (kontrabasová gamba)
italskyviola da gamba
německyViola da gamba
anglickyviol
francouzskyviole de gamba
Klasifikace
Tónový rozsah
Tónový rozsah
soprán, alt/tenor, bas
Příbuzné nástroje

Viola da gamba (název odvozený z italskéhogamba – noha) je historickýsmyčcový nástroj, který se drží mezi koleny nebo na klíně, na rozdíl odvioly da braccio, která se drží na rameni. Viola da gamba má 6 až 7strun a střevové převazy, tzv.pražce na hmatníku. Nástroj se při hře drží svisle, používá se speciálnísmyčec, který se drží jinak, než je zvykem u moderních nástrojů, a má i jiný tvar a vlastnosti. Existuje více variant gamb – sopraninová, sopránová, altová, tenorová, basová a další velikosti. Nástroje gambového typu v kontrabasové poloze se nazývajíviolon.

Viola da gamba umožňuje i akordickou hru a mnohem snazší hru harmonických intervalů, které jsou na nástrojích houslového typu obtížné.

Stavba

[editovat |editovat zdroj]

Vrchní deska korpusu gambových nástrojů je klenutá, zpravidla je složena ze tří kusů, z nichž prostřední díl je ohýbaný, zatímco krajní díly jsou dlabané. Na svrchní desce jsou zpravidla dva ozvučné otvory ve tvaru písmene C. Nezřídka je gamba doplňována třetím ozvučným otvorem oválného nebo kruhového typu srozetou. Zadní deska je rovná, ve svrchní části je rovina lomena. Stejně jako většina ostatních smyčcových nástrojů je vrchní deska vyráběna převážně zesmrku, spodní deska aluby zjavoru. Viola da gamba má taktéž pod nejvyšší strunou umístěnuduši a pod nejhlubší strunou basový trámec. Gambový tvar si zachovává dnešníkontrabas.

Ladění

[editovat |editovat zdroj]
Porovnání violoncella a violy da gamba

Gamby mají struny laděné v kvartách, přičemž mezi prostředními dvěma strunami je tercie; podobné ladění má takéloutna.

Viola sopraninová „pardessus de viole“: g"-d"-a'-f'-c'-(g)

Viola sopránová: d"-a'-e'-c'-g-d

Viola altová: c"-g'-d'-b-f-c

Viola tenorová: g'-d'-a-f-c-G

Viola basová: d'-a-e-c-G-D-(A1)

Viola velká basová „violon“: g-d-A-F-C-G1

Viola kontrabasová „violon“: d-a-e-C-G1-D1

Historie

[editovat |editovat zdroj]
Andělé hrající na violu da gamba a violu da braccio

Viola da gamba prožívala své zlaté období v doběrenesance abaroka, zejména veFrancii (Monsieur de Sainte-Colombe,Marin Marais,Christopher Simpson a další). V té době také vznikalo pro tento nástroj mnoho hudebních děl (např.Bachův6. Braniborský koncert). Oblíbené byly komorní soubory složené z více gamb, tzv. gambovéconsorty. Mnozí skladatelé komponovali zvláštní skladby pro tyto soubory. Velká obliba těchto souborů byla zejména v Anglii (např.William Byrd,John Dowland,Henry Purcell).

Od pozdního baroka začaly být gamby vytlačovány modernějšími nástroji houslové konstrukce, jako jsouviola nebovioloncello. Dnes violu da gamba používají soubory hrající na historické nástroje.

Nejvýraznějším gambistou současnosti jeJordi Savall, z českých gambistů to bylPetr Wagner (13. 6. 1969 – 30. 12. 2019).[1]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Petr Wagner: viola da gamba [online]. [Okolo 1998] [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z:http://www.petrwagner.com/kdo-je-petr-wagner.html

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • MODR, Antonín.Hudební nástroje. 3. vyd. Praha: SNKLHU, 1954. 247 s.
  • MODR, Antonín.Hudební nástroje. 9. vyd. (1. vyd. v Editio Bärenreiter – dotisk). Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2010. 283 s.ISBN 978-80-86385-12-9.

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Hudba
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Viola_da_gamba&oldid=24072061
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp