Vilém z Pernštejna a na Helfštejně (* kolem1435 –8. duben1521Pardubice), příslušník moravského rodupánů z Pernštejna, byl jedním z nejvýznamnějších českých magnátů a politiků konce 15. a počátku 16. století. Byl to vynikající hospodář a politik, za nějž moc jeho rodu dosáhla vrcholu. Zastával řadu vysokých úřadů, zejména byl komorníkemmoravského zemského soudu (1475–1484)[1],nejvyšším českým maršálkem (1483–1490)[2] anejvyšším královským hofmistrem (1490–1514).
V mládí sídlil na svém rodovém hraděPernštejně, v letech 1472/1473 se tituloval „na Meziříčí“, které bylo dříve sídlem jeho dědečka z matčiny strany Janaz Lomnice. Od roku1475, kdy si koupil mohutný hradHelfštejn, se pak psal po něm. Jeho dalším důležitým sídlem se stal po roce1482Moravský Krumlov, odkud vyjížděl na důležitá jednání doPrahy. Nakonec převzal rezidenční funkci přestavovanýzámek v Pardubicích.
Byl synemJana II. z Pernštejna a Bohunky z Lomnice. Od mládí se s bratrem Zikmundem účastnil bojů za zájmyJiřího z Poděbrad proti uherskému králiMatyáši Korvínovi. Později podporoval ve sporu o český trůn proti uherskému králi takéVladislava Jagellonského. V roce1472 však v zájmu propuštění svého bratra Zikmunda z vězení byl donucen se přiklonit k Matyáši Korvínovi a stal se dokonce jeho vojevůdcem.
Když v roce 1473 bratr Zikmund a v roce 1475 také Vilémův otec Jan zemřeli, byl Vilém jediným dospělým dědicem již tehdy rozsáhlého rodového majetku a stal se jeho správcem. Díky sňatku s Johankou z Liblic získal značné jmění a roku 1475 si tak mohl koupit hrad Helfštejn. O rok později získal hradPlumlov s městečkem a městaProstějov aKostelec na Hané, které zdědil po svém zemřelém bratruVratislavu I. z Pernštejna. Krátce na to koupil hradDrahotuš a městaPřerov aHranice. Z titulu poručnictví ovládal od roku1482Moravský Krumlov. Roku1503 koupil panstvíTovačov aKojetín. Kromě toho měl v zástavním majetku další statky, např.Třebíč nebo v jižních Čechách panstvíHluboká.
Po uklidnění vztahů mezi Vladislavem II. Jagellonským a Matyášem mohl proto českému králi půjčovat značné částky a tak si vytvořit příznivé podmínky pro své majetkové aktivity v 80. a 90. letech, které se ještě umocnily po smrti králeMatyáše a volběVladislava Jagellonského uherským králem.
Od roku1491 začala Vilémova expanze do východníchČech, kde postupně získal panstvíPardubice,Kunětickou horu,Potštejn,Rychnov nad Kněžnou,Litici,Brandýs nad Labem,Častolovice,Lanšperk,Rychmburk,Lanškroun,Holice,Dašice a další statky. Měl v plánu si zpardubického hradu vytvořit své reprezentační sídlo, aby měl blíže do Prahy, kam musel často dojíždět za výkonem svých funkcí. Původní hrad přestavěl v letech1492–1511 na skvostný pozdně gotický opevněný zámek podle návoduAlbrechta Dürera.
Podporoval řemesla, živnosti a obchod, rozvoj zemědělství a hornictví. Zakládal tehdy zvláště výnosné rybníky, kterých jen na pardubickém panství bylo přes dvě stě. Podporoval i výrobu piva. Ve městě Prostějov udělil právovárečné jedenatřiceti majitelům domů města Prostějov.[zdroj?] Na všech svých statcích byl k poddaným laskavý a spravedlivý, snižoval robotní břemena a všem poskytoval náboženskou svobodu. Jeho manželka Johanka z Liblic byla ochránkyníJednoty českých bratří.
Ze svých hospodářských výnosů se znažil zvelebovat panství a investoval do rozšiřování i oprav svého majetku. Ještě koncem 15. století opravoval hradZubštejn, kam nechal převézt z Pernštejna polovinu houfnic a tarasnic. Stavební činnost pokračovala na jeho rodném hradě Pernštejně, rozšířil i hrad Helfštejn, který proměnil v důležitou pevnost. Také město Pardubice, které plnilo funkci reprezentačního předzámčí a také funkci obrannou (přístup do zámku byl jedině přes město), silně opevnil a pomohl je měšťanům dále budovat. Vybavil je také základními městskými výsadami a cechovními artikulemi.
Vilém zemřel ve vysokém věku 85 let a pohřben je vrodinné hrobce vDoubravníku.
Obrázky, zvuky či videa k tématuVilém II. z Pernštejna na Wikimedia Commons
OsobaVilém II. z Pernštejna ve Wikicitátech| Pernštejnové | ||
|---|---|---|
páni z Pernštejna (potomcipánů z Medlova), 1631 vymřeli po meči, 1646 po přeslici |  | |
| 1. generace | neznámý z Medlova | |
| 2. generace | Gothard z Medlova († před 1208) • Etleus (Atluš) z Medlova († před 1220) | |
| 3. generace | Štěpán I. z Medlova († před 1235) • Jimram z Medlova († po 1225) | |
| 4. generace | Vojtěch z Medlova († po 1258) •Štěpán II. z Medlova († po 1256) •Jimram I. z Medlova († po 1253) | |
| 5. generace | Filip I. z Pernštejna († po 1269) •Štěpán III. z Pernštejna († po 1285) •Havel z Pernštejna († po 1285) • Zdeslava z Pernštejna († po 1284) • neznámá z Medlova, provd. z Bechyně •Bedřich I. z Medlova († po 1348) • Atluš (Archleb) z Medlova († po 1294) | |
| 6. generace | Jimram II. z Aueršperka († před 1325) •Bohuslav z Pernštejna († po 1295) •Filip II. z Pernštejna († po 1308) •Štěpán IV. z Pernštejna († po 1294) •Vojtěch II. z Medlova († po 1318) | |
| 7. generace | Jeruše z Aueršperka († po 1335) •Jimram IV. z Kamene († po 1350) •Filip III. z Pernštejna († po 1326) • Adam z Pernštejna († po 1325) •Jimram III. z Pernštejna († po 1350) •Filip I. z Jakubova († před 1345) •Štěpán V. z Pernštejna († před 1345) • Eufemie (Ofka) z Medlova († po 1344) | |
| 8. generace | Filip IV. († po 1348) • Atluš II. († 1355) •Vojtěch III. († po 1348) •Oneš († po 1353) • Jindřich († po 1365) • Vojtěch († po 1374) • Jimram VI. († po 1390) • Vaněk († po 1385) • Štěpán IV. († po 1368) • Jimram V. († po 1383) • Bolka († po 1386) • Ofka († po 1356) • Filip II. z Jakubova a Pernštejna (zmíněn 1345–1374) • Žibřid († po 1369) • Klára († po 1378) • Kačna († po 1360) • Anežka († po 1378) | |
| 9. generace | Štěpán VIII. († po 1385) • Filip II. († po 1392) • Jimram mladší († po 1391) • Vznata († asi 1378) • Žibřid II. († asi 1406) • Klára († po 1384) • Machna († po 1406) • Štěpán VII. († po 1371) • Bohuslav II. (zmíněn 1360–1386) • Blanka († po 1371) • Heralt • Markéta (zmíněna 1371–1392) • Smil († po 1390) •Vilém I. (asi 1360–1422/1426) | |
| 10. generace | Atlus († asi 1398) •Jan Žibřid II. (zmíněn 1415–1452) • Štěpán (asi 1380–1412/1415) • Bavor (asi 1395–1427/1434) • Magdalena († po 1406) • Kateřina •Jan II. (asi 1406–1475) • Anna (asi 1408 – po 1447) | |
| 11. generace | Jan († po 1447) • Kateřina (asi 1437–1449) •Zikmund (asi 1437–1473) •Vilém II. (1438–1521) •Jan III. (asi 1460–1478/1480) •Vratislav I. (asi 1463–1496) • Jimram (asi 1465–1481/1482) | |
| 12. generace | Bohunka (před 1463 – po 1478) • Kunka (asi 1464 – po 1481) • Dorota (asi 1470 – před 1488) • Markéta "Machna" (asi 1472–1515/1520) • Bohunka (1485–1549) •Jan IV. "Bohatý" (1487–1548) •Vojtěch (1490–1534) | |
| 13. generace | Ludvík (po 1508–1526) • Markéta (1514 – před 1529) • Johana (1516 – po 1532) • Kateřina (1518–1552) • Bohunka (asi 1519 – po 1534) • Anna (asi 1521 – po 1540) •Marie (1524–1566) • Veronika (po 1525–1529) •Jaroslav (1528–1560) •Vratislav II. "Nádherný" (1530–1582) •Vojtěch II. (1532–1561) • Kateřina (1534–1571) | |
| 14. generace | Johana (1556–1631) • Hedvika (1557 – po 1564) • Alžběta "Eliška" Isabela (1557–1610) • Hedvika (1559 † mláda) • Hyppolita (1560–1564) •Jan V. (1561–1597) • Anna Marie (1562 – před 1564) • Anna (1563 – před 1564) • Františka (asi 1565–1630/1635) •Polyxena (1566–1642) • Vilém (asi 1567 – před 1572) • Václav (asi 1569 – mlád po 1572) • Elvíra (asi 1571 – po 1628) • Beatrix (asi 1572 † mlád) • Vratislav (asi 1573 † mlád) • Vojtěch (asi 1574 † mlád) • Luisa (před 1575 † mlád) •Maxmilián (1575–1593) • Eleonora (asi 1576 † mláda) •Bibiana (asi 1578/1584–1616) • František (po 1579 † mlád) | |
| 15. generace | Anna (asi 1590 – před 1646) •Vratislav Eusebius (1594–1631) •Frebonie Eusebie (1596–1646) • Eva (asi 1597 † mláda) | |
| Sídla | ||
| Pohřebiště | Pernštejnská hrobka v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku • Pernštejnská hrobka v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích • Pernštejnská hrobka v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze | |
| v prvních generacích jsou příbuzenské vztahy nejisté,tučně jsou vyznačeny hlavy (senioři) rodu (od 15. století) | ||
