Vigo nemá tak dlouhou historii jako jiná galicijská města; místní záliv byl sice osídlen od pravěku, nicméně z rybářské osady se stalo město až v novověku. Roku1702 zde proběhlajedna z prvních námořních bitevválky o dědictví španělské; o století později okupoval městoNapoleon. Rychlý rozvoj přišel s industrializací (zejména rybolovu) v 2: polovině 19. století. Zároveň však bylo Vigo pro mnoho Galicijců místem loučení před emigrací do Ameriky.
K hlavním památkám či předmětům zájmu turistického ruchu ve Vigu náleží Casco Vello (historické centrum, staré město), dále park a opevnění Castro, rušné třídy a ulice jako Rúa Urzaiz se zástavbou z konce 19. a počátku 20. st. a románské sakrální stavby.
Historická část městaCasco Vello leží u přístavu, je vymezena ulicemiRúa Carral na východě,S. Marta na západě aPaseo Alfonso XII na jihu. Casco Vello leží "pod kopcem", terén se směrem na jih, do města, postupně zvedá, jako v případě vrchu s pevností Castro. Středem starého města je malé náměstíPraza da Constitución. Nejvýznamnější stavbou jeklasicistníkostel Santa María de Vigo z let 1816 – 36. Dalším významným místem ve Vigu jepevnost a park Castro se zahradami a řadou krásných výhledů na město, přístav a zátokuRía de Vigo. Opevnění je z druhé pol. 17. st. K hlavnímnákupním a obchodním třídám náležíRúa do Principe,Rúa Urzaiz aAv. Gran Vía. Zástavba v ulicích v této oblasti je vhistorizujícím,eklektickém asecesním stylu. Všechny ulice se nachází v blízkosti hlavního nádraží ve Vigu. Určitým specifikem jihozápadní Galície jerománská architektura. K nejvýznamnějšímrománským sakrálním stavbám ve Vigu a blízkém okolí náleží kostelySanta María de Castrelos,Santiago de Bembrive aSan Salvador de Coruxo, všechny ze 12. st.
Vigo je nejprůmyslovějším městem Galicie. Největším podnikem je automobilka společnostiStellantis s průměrnou roční produkcí půl milionu automobilů (v roce 2022 vozy značek Citroen, Peugeot, Opel, Vauxhall, Toyota a Fiat). Dále jsou zdeloděnice a rybářský průmysl. Zdejší přístav je nejvýznamnějším rybářským přístavem Španělska. Město je od roku 2004 sídlem evropskéAgentury Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA).[3]
Vigo je spojeno dálnicí sCoruñou a rychlostními komunikací s vnitrozemím, nicméně stav veřejné dopravy je tristní: Vigo na rozdíl od podobně velkých měst Španělska nemá síť příměstské železnicecercanías ani výkonnou síťMHD, kterou zajišťují pouze autobusy; město je zavaleno motorismem, co z něj činí jedno z nejhlučnějších v Evropě.[4]
Vigo je sídlem několika průkopnickýchnakladatelství vydávajících knihy vgalicijštině; roku 1853 zde začal vycházet také deníkFaro de Vigo, roku1863 pakManuel Murguía, manžel galicijské národní básnířkyRosalíe de Castro, vydal její zásadní sbírkuCantares Gallegos. S rychlým růstem města upadlo užívání galicijštiny, kterou zde dnes mluví přibližně čtvrtina obyvatel; přesto zde je soustředěno mnohoregionalistických nakladatelství. Zdejší universita vznikla teprve roku1990 oddělením některých fakult od staršíUniversidade de Santiago de Compostela.
Ve Vigu je několik muzeí. Například Mořské museum, Etnografické museum či Museum současného umění („Marco“).
Po městě Vigo byla pojmenovánaplanetka 127870 Vigo.
↑ Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA).europa.eu [online]. [cit. 2009-02-06].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-23.
↑ VIGO HA PASADO A SER UNA DE LAS URBES CON MÁS CONCIENCIA SOBRE CONTAMINACIÓN ACÚSTICA.duvi2.uvigo.es [online]. [cit. 2012-12-09].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-09.
.jpg)
