| Victor Klemperer | |
|---|---|
| Narození | 9. října1881 Gorzów Wielkopolski |
| Úmrtí | 11. února1960 (ve věku 78 let) Drážďany |
| Místo pohřbení | Německo |
| Alma mater | Francouzské gymnázium v Berlíně |
| Povolání | romanista,scholar of French literature,vysokoškolský učitel,politik,spisovatel, autor autobiografie, autor deníků,novinář, filolog, publicista,překladatel a lektor |
| Zaměstnavatelé | Technická univerzita Drážďany Humboldtova univerzita Greifswaldská univerzita Univerzita Martina Luthera v Halle Neapolská univerzita Fridricha II. |
| Ocenění | čestný doktor Technické univerzity Drážďany (1951) F.-C.-Weiskopf-Preis (1960) Cena sourozenců Schollových (1995) Národní cena Německé demokratické republiky Stříbrný vlastenecký záslužný řád |
| Politické strany | Jednotná socialistická strana Německa Komunistická strana Německa |
| Nábož. vyznání | reformní judaismus (do 1912) protestantismus (od 1912) |
| Choť | Eva Klemperer[1] Hadwig Kirchner-Klemperer[1] |
| Rodiče | Wilhelm Klemperer |
| Příbuzní | Georg Klemperer[1], Felix Klemperer[1] aGrete Riesenfeld[1] (sourozenci) Otto Klemperer (bratranec) Werner Klemperer (strýc) Doris Kahane (praneteř)[2] |
| Funkce | poslanec Lidové sněmovny |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Victor Klemperer (9. října1881Gorzów Wielkopolski –11. února1960Drážďany) bylněmeckýfilolog, spisovatel aliterární historik,romanista. Bylbratrancem německéhoskladatele adirigentaOtto Klemperera.
Klemperer se proslavil zejména pojednánímLTI – Notizbuch eines Philologen (Jazyk Třetí říše – Zápisník filologa, LTI – Lingua Tertii Imperii) z roku 1947 aDeníky, v nichž dokumentoval své postavenížidovského intelektuála vněmecké společnosti v doběnacismu.
Filolog V. Klemperer si povšiml, že se totalitní společnost neobejde bez specifických složek slovní zásoby. Od počátku vlády nacismu v Německu zaznamenával jazykové jevy, které se mu zdály specificky nové. V roce 1946 mohl svou práci uzavřít koncipováním a posléze knižním vydáním souhrnu, který nazvalLTI, tj.Lingua Tertii Imperii (Jazyk Třetí říše), viz Klemperer 1947 a Klemperer 2003. Za nejnebezpečnější ze specifických jevů epochy považoval skutečnost, žepublicistika závazně využívala úředně stanovených klišé, která bylo možno jen mírně obměňovat. Východiskem k ní byly Hitlerovy a Goebbelsovy formulace. Jejich účelem byla povinná manifestace názorové solidarity s vládnoucí mocí. Lživé eufemismy, mezi nimiž byl nejproslulejší obrat „Endlösung der jüdischen Frage“ jako oficiální pojmenování pro vyhlazení židů, byl prototyp nejnebezpečnějšího jevu LTI, tj. používání obecných hyperonym na místě pojmenování specifických, dále užívání militárních metafor („Schlacht ums Korn“) a řada dalších typů.[3]
Victor Klemperer se zabýval také francouzskou literaturou, je autorem dvousvazkové publikaceGeschichte der französischen Literatur im 18. Jahrhundert (Dějiny francouzské literatury 18. století).
| Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |