| Vesmír | |
|---|---|
| časopis pro šíření vědy přírodní, země- a národopisné | |
 Úvodní strana časopisu Vesmír z roku 1871 | |
| Základní informace | |
| Datum založení | 1871 |
| Jazyk | čeština,slovenština |
| Periodicita | měsíčník, časopis |
| Formát | A4 (207 × 295 mm) |
| Země původu | Česko Česko |
| Sídlo redakce | Vesmír, s.r.o., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1 |
| Náklad | 10 000 výtisků |
| Cena | 94 Kč |
| Klíčové osoby | |
| Majitel | Vesmír, s.r.o. |
| Vydavatel | Vesmír, s.r.o. |
| Šéfredaktor | Ondřej Vrtiška |
| Odkazy | |
| ISSN | 0042-4544 |
| ČísloČNB | cnb000356666 |
| Web | Oficiální stránky |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Vesmír je nejdéle vycházející český měsíčník popularizující výsledky aktuálního výzkumu (zejménapřírodovědného) a informující o dění ve světěvědy. Jeho redakční radu tvoří přední čeští vědci a propagátoři vědy.[1]
| „ | … Nevylučujem z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným. … | “ |
| — vydavatelstvo časopisu Vesmír[2] | ||
Časopis založil student medicínyVáclav F. Kumpošt.[3] První číslo vyšlo vPraze3. května1871.[4] Václav F. Kumpošt zpočátku vydával časopis sám, byť s potížemi. Později však musel od tohoto scénáře ustoupit kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Postupně ztratil nad časopisem kontrolu a 26. února 1874 zemřel na tuberkulózu.Vesmír však nezanikl a později se propracoval mezi nejuznávanější vědu popularizující časopisy v českých zemích. Časopis si zachoval slušné renomé a dobré jméno dokonce i běhemkomunistického režimu a je považován za „vlajkovou loď“ scény popularizující českou vědu.
První čísloVesmíru[5] mělo 12 stran a obsahovalo 5 článků a několik krátkých aktualit. Cena ročního předplatného byla stanovena na 4 zlaté a 80 krejcarů. Za podobný obnos se v té době dala koupit mladá jalovice. Hned ve třetím čísle se Václav Kumpošt zavazoval, že "Vesmír bude vycházet o jednom neb půldruhém archu každý pátek o 3. hodině odpolední". První obrázky se veVesmíru objevily v říjnu 1871 a pravidelnou součástí časopisu byly od druhého ročníku. Kumpoštovými spoluautory a redaktoryVesmíru se v prvních dvou letech stali František Nekut a Čeněk Kotal. 15. července 1872 převzal vydávání listuAntonín Frič. První fotografii přineslVesmír v lednu 1886.
Roku 1907 přestalVesmír vycházet a jeho vydávání bylo obnoveno na popudAloise Rašína roku 1923. Ujal se hoBohumil Němec. První číslo (od něhož se počíná i současné číslování) mělo 24 stran. Některé pasáže v úvodníku se nápadně podobaly slovům Kumpoštovým z roku 1871: "Časopisem Vesmír chceme dáti nejširším vrstvám čtoucího obecenstva československého do rukou pramen všestranného, spolehlivého poučení o přírodních vědách a jejich užití v denním životě, v technice, zemědělství, lékařství a národním hospodářství […]". Krom úvodních slov přineslo první číslo 3 velké články, množství kratších zpráv a recenzí knih. Bylo vyzdobeno pěti černobílými fotografiemi.
Od roku 1923 pracovala v redakci také jedna z nejvýznačnějších postav historieVesmíru – Dr.Otakar Matoušek. Nejprve jako sekretář, později jako redaktor a od roku 1945 jako vedoucí redaktor a vydavatel, tedy de facto majitel.Vesmír vycházel i po celou válku, ačkoli mnoho jiných časopisů zaniklo nebo přerušilo svoji činnost. V říjnu 1946 časopis dostal nový vzhled díky moderní obálce.
Otakar Matoušek vydávalVesmír do roku 1950. V redakci se dochovala korektura únorového čísla, v níž je vložena Matouškova poznámka: "V únoru 1950 jsem byl povolán na ministerstvo školství. Byla mi tam předložena zlomená korektura únorového čísla […] přímo odchycená z mé pošty v Ústavu pro obecnou přírodovědu […]. Bylo mi ozřejmeno, že je nepřípustná 1) velká fotografie k 100. výročí narozeníT. G. Masaryka, 2) původní článek Boh. Němce, 3) i znění jeho článku k půlstoletí vědy XX. století. Původně mi bylo sděleno, že jde o výtky spíše formální, ale Vesmír mi byl odňat s okamžitou platností i s redakčními materiály a mými penězi." Masarykova fotka nakonec v únorovém čísle vyšla. Byla však opravdu menší, a hlavně doprovázená textem Miroslava Holuba, který odsoudil Masarykovy myšlenky a dílo jako zastaralé a zpátečnické.
Otakar Matoušek se přestal podílet na přípravěVesmíru a časopis přešel pod vedení nové redakce a redakční rady, kterou řídil prof.Radim Kettner. Výkonným redaktorem se stalMiroslav Holub. Roku 1951 vyšel jen zkrácený ročník a od roku následujícího přešelVesmír na cyklus kalendářního roku. Dostal novou, "luxusnější" podobu; zvětšil se formát (A4) i počet stran (32), zkvalitnil papír, obálka byla na křídě a uvnitř každého čísla byla příloha s fotografiemi. V témže roce (1952) přišla i první barevná obálka a první barevné přílohy.
Od osmého čísla roku 1963 se redaktoremVesmíru stalBohumil Bílek.[6] V témže roce začal grafickou podobu časopisu řídit malíř a grafikMilan Albich, který sVesmírem spolupracoval až do konce roku 2000. V 70. a 80. letech byl jedním z kvalitních, prakticky téměř apolitických časopisů. Po celou dobu normalizace siVesmír udržel svůj vysoký standard a byl jakousi oázou vzdělanosti mezi československými časopisy. Od ledna 1985Vesmír zdvojnásobil svůj rozsah na 60 stran v každém čísle.
V březnu 1990 odešel na odpočinekprof. MUDr. Prokop Málek a na místo šéfredaktora nastoupil Ing.Ivan M. Havel, Ph.D. Zaměření časopisu se rozšířilo o opomíjené oblasti vědy. Jak kdesi řekl prof.Bedřich Velický: "…není nás [vědců] dost, abychom si mohli dovolit navzájem bojovat". V osmém čísle roku 1990 se také zrodila nová rubrika, kterou vedl Dr.Jiří Fiala a která představovala české a slovenské výtvarníky a jejich dílo. Začátkem devadesátých let musela redakce čelit pokusům o zastaveníVesmíru. Proto vzniklo nakladatelství Vesmír, v němžVesmír vychází od roku 1994. ZářijovýVesmír roku 2002 je již 1700. časopisem toho jména. Roku 2021 oslavil časopis 150. výročí svého vzniku.
V roce 2020 se stal novým šéfredaktoremVesmíruOndřej Vrtiška.
Český klub skeptiků Sisyfos udělil v roce 2007 redakci časopisuVesmíru zlatýBludný balvan v kategorii družstev za „mimořádně zdařilou propagaci nevědeckého myšlení na stránkách tohoto prestižního přírodovědeckého časopisu“.[7]
Složení redakce v roce 2023:
Složení redakční rady v roce 2023:
V minulosti byly členy redakční rady mimo jiné tyto osobnosti:
Obrázky, zvuky či videa k tématuVesmír na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |