Vennbahn je název soustavyželezničních tratí a zároveň skupiny pětiněmeckýchexkláv vytvořenýchbelgickou železniční tratí, která prochází územím Německa mezi městyRötgen aMonschau, jižně odCách. Železniční trať je spolu s přilehlým územím vlastnictvím Belgie, což způsobilo vznik pěti navzájem oddělených exkláv, které jsou izolovány od zbytku Německa. Jedná se tyto exklávy: Munsterbildchen, Rötgener Wald (vytváří jižní část katastrálního území města Rötgen),Rückschlag,Mützenich,Ruitzhof. Administrativně náleží spolkové zemiSeverní Porýní-Vestfálsko.
Hlavní a dvě vedlejší trati vznikly na základě německé vyhlášky z15. května1882. Šlo o hlavní trať z Cách (stanice Röthe Erde) přesWalheim,Raeren a Monschau doSt. Vith aPrümu, vedlejší trať z Raerenu doEupenu a další vedlejší trať z Walheimu doStolbergu. Pro soustavu těchto tratí se vžil název Vennbahn, protože některé úseky tratí procházejí oblastí mokřadů (něm. „venn“ = mokřad)Hohes Venn, které jsou v současnosti přírodní rezervacíDeutsch-Belgischer Naturpark. První úsek trati z Cách do Monschau (48 km) byl otevřen30. července1885.3. srpna1887 byla dokončena trať z Raerenu do Eupenu i doHerbesthalu. Zájmy místních majitelů průmyslových závodů urychlily vybudování další trati do Walheimu (13 km), která byla otevřena21. prosince1889. Rostoucí frekvence dopravy na začátku20. století si vyžádalazdvojkolejnění tratí. V průběhuprvní světové války byly tratě Vennbahn intenzivně využívány německou armádou z důvodu zamýšlené invaze doFrancie.
Porážka Německa v roce1918 a následně podpisVersailleské smlouvy způsobily změnu hranic v celé oblasti. Mezinárodní hranice se posunuly na východ a bývalá německá teritoria, včetně okresůEupen aMalmédy, připadla Belgii. V období od23. ledna1920 do4. ledna1923 se speciálně ustanovená komise snažila vyřešit hraniční spor mezi Německem a Belgií v této oblasti.1. listopadu1921 byla k belgickému území připojena sekce tratě Raeren –Kalterherberg a6. listopadu1922 byla železnice inkorporována společně s pozemky, po kterých vedla, a také s příslušnými drážními budovami. Tato trať překračuje území okresů Cáchy aMonschau, tím vzniklo pět zmíněných exkláv, které i nadále zůstaly územní součástí Německa.
Protože belgická železniční trať obsluhovala obyvatele Německa, bylo potřeba přijmout mnohá speciální opatření, aby se na jedné straně zabezpečila práva Belgie jako suverénního státu a práva německého obyvatelstva na druhé straně. Zjednodušila sedaňová politika, Belgičané pracující na železnici, případně žijící na jejích pozemcích, nepodléhali německému daňovému systému a nepodstupovalicelní formality při překračovaní území. Podobně i cestující, kteří cestovali do destinací v Německu získali všechny výhody přepravních a tarifních podmínek státu. Vlakové soupravy vypravovaly Belgické železnice (SNCB), pasová kontrola probíhala v obou hraničních stanicích. Nákladní vlaky měly na tomto úseku zakázáno zastavit. V roce1925 byla vybudována trať z Eupenu, čímž se zrušila celní kontrola při cestování z Belgie.
S nástupemnacismu v 30. letech 20. století začala doprava na Vennbahn upadat, což mělo za následek opětovné zjednokolejnění vedlejších tratí. 18. května1940 byla východní část Belgie znovu připojena k Německu a 2. července 1940 byla Vennbahn triumfálně znovuotevřena jako výhradně německá trať. Během2. světové války byla trať na mnoha úsecích těžce poškozena. Celý systém tratí byl po válce zrekonstruován a uveden do provozu v roce1970, i když některé úseky zanikly.
10. prosince1973 byla vBruselu podepsána nová mezinárodní dohoda, kterou se zjednodušily přepravní podmínky na trati. Dohoda vstoupila v platnost1. února1974. V důsledku dezolátního stavu některých úseků, limitované výškytunelových portálů a vzniku nové trati přes Botzelaerský tunel se frekvence dopravy v 80. a 90. letech 20. století výrazně snížila, mnohé úseky byly úplně uzavřeny. Na konci 20. století se přilehlé regiony dohodly na zachování tratí z Eupenu do Raerenu, doWeywertzu a doBüllingenu z důvodu jejich přínosu pro cestovní ruch v dotčené oblasti. Opravy tratí byly hrazeny zgrantůEvropského regionálního rozvojového fondu.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuVennbahn na slovenské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuVennbahn na Wikimedia Commons