Smažená vejceMíchaná vejceStoleté vejceKartónový obal posílil obchod s vejci
Lidé a jim příbuzníhominidé konzumujívejce (zárodečné buňky zvířat v tuhé skořápce) po miliony let.[1] Nejrozšířenější je konzumace vajecdrůbeže, zejména slepic (tedy samickura domácího). Kur domácí byl pravděpodobnědomestikován právě kvůli vejcím, nikoli kvůli svému masu, a to okolo roku 7500 př. n. l. vjihovýchodní Asii a naindickém subkontinentu.[2] Okolo roku 1500 př. n. l. se domestikovaný kur dostal doSumeru aEgypta, tehdejších civilizačních epicenter. Kolem roku 800 př. n. l. byl dovezen dostarého Řecka, kde se do té doby jedla hlavně vejcekřepelčí (zůstala gurmánskou pochoutkou dodnes).[3] V roce 1911 byl vynalezen kartónový obal na vejce, který usnadnil jejich prodej.[4] Zejména zadruhé světové války vzrostla obliba sušených vajec, pak zase poklesla. Vejce jiných ptáků jsou konzumována méně často, ale napříkladkachní apštrosí jsou obvyklou potravinou v určitých lokalitách. VAnglii aNorsku se jedí vejce racků. VAfrice jsou poměrně častou potravinou vejceperliček. Lidé také jedí vejceplazů,obojživelníků aryb. Rybí vejce nebolijikry jsou známé jakokaviár, vČesku se přidávají dorybí polévky.
Masová produkce slepičích vajec je v současnosti globálním průmyslem. V roce 2009 bylo na celém světě vyprodukováno odhadem 62,1 milionu tun vajec, která vyprodukovalo 6,4 miliardy nosnic.[5] Zatímco divoké druhy drůbeže snášejí asi deset až dvanáct vajec ročně, domestikované slepice byly vyšlechtěny tak, že snášejí až 300 vajec ročně a po celý rok. Trhu vládneAsie, asijská produkce v roce 2013 tvořila 59 procent světové produkce vajec. V roce 2017 činila světová produkce slepičích vajec 80,1 milionu tun, největšími producenty byly Čína s 31,3 miliony,Spojené státy s 6,3 miliony,Indie s 4,8 miliony,Mexiko s 2,8 miliony,Japonsko s 2,6 miliony aBrazílie aRusko s 2,5 miliony. Humánnost průmyslových chovů je mnohdy předmětem kritiky a napříkladEvropská unie zakázala chov klecový. VČesku bude zákaz platit od 1. ledna 2027.[6][7]
Způsobů přípravy slepičích vajec je bezpočet. Jedí se i syrová, ale tato forma konzumace je považována za rizikovou kvůli bakteriímsalmonelly (ty jsou usmrceny při teplotě 71 °C) a tepelná úprava se doporučuje i kvůli tomu, žebílkoviny v syrových vejcích lidské tělo využije pouze z 51 procent, zatímco ve vařených vejcích z 91 procent.[8] Příliš dlouhé vaření vejce však bílkoviny poškozuje. Tepelných úprav slepičích vajec je řada: vejcemíchaná, smažená, pošírovaná, natvrdo, naměkko atp. Vejce natvrdo se častonakládají. Z vajec se vyrábějí hojněomelety. Na užití vajec je založen celý jeden typ potravin, a to sladkézákusky, k prvním patřil ovocný tvaroh vyvinutý v 17. století veFrancii.[9] Vejce je v kuchyni také dobrýmemulgátorem a zahušťovadlem. Mleté vaječné skořápky se někdy používají jako potravinářská přísada a jsou zdrojemvápníku.[10] Jinak je ovšem konzumace skořápky neobvyklá a netradiční. V některých zemích je velmi populárnívaječný likér, zejména jakovánoční nápoj. Poměrně vzácné je pojídání vajec s již mírně vyvinutým mládětem, tato praxe je známa naFilipínách, tzv. vejcebalut (kachní) je tam populární jakorychlé občerstvení. K nejznámějším vaječným pokrmům patříhemenex,volské oko,smaženice,vejce Benedikt,vejce mimóza,ztracené vejce neboruské vejce.
Chuť vajec se liší podle toho, co slepice jedí. U průmyslově chovaných slepic je tudíž předvídatelná, u slepic z volného výběhu může překvapit. V Asii se chuť vejce často ovlivňuje jejich nakládáním ještě ve skořápce do nálevu tvořenéhočajem,kořením čisójovou omáčkou. Tzv.stoleté vejce je takto naloženo ve směsi hlíny, dřevěného popela, soli, vápna a rýžové slámy po dobu několika týdnů až měsíců.[11] V USA se povinně omývají skořápky vajec, v Evropě obvykle nikoli, což také ovlivňuje chuť.
Vejce a výrobky z nich jedí ivegetariáni, odmítají jevegani. O zdravotní vhodnosti konzumace vajec se vede řada sporů. Tradiční přístup vidí vejce jako významný zdroj bílkovin,minerálů avitamínů, včetněvitamínu A (19 % denní doporučené dávky),riboflavinu (42 %),kyseliny pantothenové (28 %),vitamínu B12 (46 %),cholinu (60 %),fosforu (25 %),zinku (11 %) avitamínu D (15 %). Na druhé straně se také již delší čas diskutuje o tom, že zvláště vaječnýžloutek představuje zdravotní riziko jako zdrojcholesterolu, který způsobujekardiovaskulární onemocnění.[12]Metaanalýza z roku 2013 zjistila, že konzumace čtyř vajec týdně je spojena s 29% zvýšením relativního rizika vznikucukrovky 2. typu.[13] Metaanalýza z roku 2015 zjistila souvislost mezi vyšší konzumací vajec (pět týdně) se zvýšeným rizikemrakoviny prsu ve srovnání s žádnou konzumací vajec.[14] Další metaanalýza zjistila, že konzumace vajec může zvýšit rizikorakoviny vaječníků.[15] Jedna z nejčastějších potravinovýchalergií u kojenců je právě na vejce - více nabílek nežžloutek.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuEggs as food na anglické Wikipedii.
↑KIPLE, Kenneth F.A Movable Feast: Ten Millennia of Food Globalization. [s.l.]: Cambridge University Press 301 s.Dostupné online.ISBN978-1-139-46354-6. (anglicky)
↑PETERS, Joris; LEBRASSEUR, Ophélie; IRVING-PEASE, Evan K. The biocultural origins and dispersal of domestic chickens.Proceedings of the National Academy of Sciences. 2022-06-14, roč. 119, čís. 24.Dostupné online [cit. 2024-07-19].ISSN0027-8424.doi:10.1073/pnas.2121978119.PMID35666876. (anglicky)
↑BROTHWELL, Don R.; BROTHWELL, Patricia.Food in Antiquity: A Survey of the Diet of Early Peoples. [s.l.]: JHU Press 874 s.Dostupné online.ISBN978-0-8018-5740-9. (anglicky) Google-Books-ID: wDDowNJS7WcC.
↑ Hiway16 Magazine: The Coyle Egg-Safety Carton.web.archive.org [online]. 2008-09-15 [cit. 2024-07-19].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-09-15.
↑ Outlook for egg production.WATTPoultry.com [online]. 2011-05-11 [cit. 2024-07-19].Dostupné online. (anglicky)
↑BUŘÍVALOVÁ, Irena. Zákaz klecových chovů se blíží. Stále v nich je ale téměř polovina nosnic.Ekonews [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-07-19].Dostupné online.
↑ Sněmovna zakázala klecové chovy slepic. Poslední se má zavřít v roce 2027.Aktuálně.cz [online]. 2020-09-16 [cit. 2024-07-19].Dostupné online.
↑EVENEPOEL, Pieter; GEYPENS, Benny; LUYPAERTS, Anja. Digestibility of Cooked and Raw Egg Protein in Humans as Assessed by Stable Isotope Techniques123.The Journal of Nutrition. 1998-10-01, roč. 128, čís. 10, s. 1716–1722.Dostupné online [cit. 2024-07-19].ISSN0022-3166.doi:10.1093/jn/128.10.1716.
↑ Stoleté vejce chutná po čpavku a síře. Zraje v hlíně, popelu a děsí svým vzhledem.Prima Fresh [online]. [cit. 2024-07-19].Dostupné online.
↑HU, F. B.; STAMPFER, M. J.; RIMM, E. B. A prospective study of egg consumption and risk of cardiovascular disease in men and women.JAMA. 1999-04-21, roč. 281, čís. 15, s. 1387–1394. PMID: 10217054.Dostupné online [cit. 2024-07-19].ISSN0098-7484.doi:10.1001/jama.281.15.1387.PMID10217054.
↑KEUM, N.; LEE, D. H.; MARCHAND, N. Egg intake and cancers of the breast, ovary and prostate: a dose-response meta-analysis of prospective observational studies.The British Journal of Nutrition. 2015-10-14, roč. 114, čís. 7, s. 1099–1107. PMID: 26293984.Dostupné online [cit. 2024-07-19].ISSN1475-2662.doi:10.1017/S0007114515002135.PMID26293984.
↑ZENG, Sai-tian; GUO, Liang; LIU, Shi-kai. Egg consumption is associated with increased risk of ovarian cancer: Evidence from a meta-analysis of observational studies.Clinical Nutrition (Edinburgh, Scotland). 2015-08, roč. 34, čís. 4, s. 635–641. PMID: 25108572.Dostupné online [cit. 2024-07-19].ISSN1532-1983.doi:10.1016/j.clnu.2014.07.009.PMID25108572.
