Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Vatikán

Souřadnice:41°54′14″ s. š.,12°27′11″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek jepřesměrováno heslo Církevní stát. O dřívějším církevním státě pojednává článekPapežský stát.
Městský stát Vatikán
Stato della Città del Vaticano
Status Civitatis Vaticanae
vlajka Vatikánu
vlajka
znak Vatikánu
znak
Hymna
Inno e Marcia Pontificale
Geografie

Poloha Vatikánu
Poloha Vatikánu

Hlavní městoVatikán
Rozloha0,49 km²
Časové pásmo+1
Poloha41°54′14″ s. š.,12°27′11″ v. d.
Geodata (OSM)OSM,WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel500 (240. na světě, 2025)
Hustota zalidnění924 ob. / km² (12. na světě)
Jazykitalština,latina
Náboženstvířímskokatolické
Státní útvar
Státní zřízeníabsolutní monarchie,ekleziologická avolenáteokracie
Vznik11. února 1929 (na základěLateránských smluv)
PapežFrantišek
Kardinál státní sekretářPietro Parolin
MěnaEuro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1336 VATVA
MPZSCV
Telefonní předvolba+379
Národní TLD.va
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Vatikán
Světové dědictvíUNESCO
Svatopetrské náměstí z baziliky sv. Petra
Svatopetrské náměstí z baziliky sv. Petra
Smluvní státVatikánVatikánVatikán
Vatikán (Vatikán)
Typkulturní dědictví
Kritériumi, ii, iv, vi
Odkaz286(anglicky)
OblastEvropa
Zařazení do seznamu
Zařazení1984 (8. zasedání)

Vatikán, plným názvemMěstský stát Vatikán (nezaměňovat seSvatým stolcem), je vnitrozemskýměstský stát tvořícíenklávu uvnitřŘíma, hlavního městaItálie.

S rozlohou přibližně 49 hektarů a méně než tisíci obyvateli je to nejmenší stát na světě, pokud jde o počet obyvatel irozlohu. Jeho území je z větší části obehnáno historickou hradbou a tvoří je hlavně zahrady, kostely a další budovy. Stát Vatikán vznikl roku1929 na základěLateránských smluv, které podepsali kardinálPietro Gasparri jménemSvatého stolce a předseda vládyBenito Mussolini jménemItalského království. Smlouvy o Vatikánu hovoří jako o novém útvaru, nikoli jako o pozůstatku mnohem většíhopapežského státu (756–1870), který dříve zahrnoval velkou část střední Itálie. Většina tohoto území byla včleněna do Italského království již v roce 1860 a poslední část, tedy město Řím, o deset let později v roce 1870.

Vatikánský městský stát je třeba odlišovat odSvatého stolce, který pochází z dobraného křesťanství a je hlavnímbiskupským stolcem pro 1,2 miliardy katolických věřícíchlatinského ivýchodního obřadu po celém světě. Městský stát Vatikán byl zřízen, aby zajistil faktickou nezávislost Svatého stolce, ale v mezinárodních a mezinárodněprávních vztazích vystupuje pouzeSvatý stolec. Dokumenty Vatikánu se vydávají vitalštině, která je i komunikačním jazykem Vatikánu, kdežto oficiální dokumenty Svatého stolce jsou vydávány hlavnělatinsky. Tyto dva subjekty mají dokonce i své odlišné pasy.

Vatikán je státcírkevní nebo duchovněmonarchický, kterému vládne doživotně volenýřímský biskuppapež. Všichni nejvyšší státní činitelé jsou katoličtí duchovní různého národního původu. Papežové od svého návratu zAvignonského zajetí v roce1377 sídlili převážně vApoštolském paláci, který se nyní nachází ve Vatikánu, byť v minulosti byla typická i jiná sídla na území Říma, jako třebaLateránský palác čiKvirinálský palác (dnes rezidenceprezidentaItalské republiky).

Vlastní území Vatikánu zahrnujebaziliku sv. Petra aSvatopetrské náměstí sApoštolským palácem, přiléhajícími budovami aVatikánskými zahradami. Na tomto území se nacházejí významné kulturní památky a instituce, jako jeSixtinská kaple,Vatikánská muzea neboVatikánská apoštolská knihovna. Dále k Vatikánu náleží iexteritoriální území se zvláštním právním postavením, mezi něž patří papežské baziliky (do roku 2008 "patriarchální")sv. Jana v Lateránu asv. Pavla za hradbami,bazilika svatého Vavřince za hradbami,bazilika Panny Marie Sněžné apapežské letní sídlo vCastel Gandolfo.

Název

[editovat |editovat zdroj]

Název Vatikán pochází odpomístního jménaVaticanus Mons, označující pahorek, na kterém se moderní stát nachází. Jméno pahorku je odvozeno ze starolatinskéhovates (věštec) a doslova znamenáPahorek věštců. Odkazuje do dobstarověkého Říma, kdy na něm stávalavěštírna.[1] Bažinatá část pod pahorkem se označovala jako Vatikánské pole (latinskyCampus Vaticanus neboAger Vaticanus).[2]

Oba názvy zmiňujeCicero v1. století př. n. l.[3][4]

Dějiny

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Papežský stát,Dějiny Vatikánu aDějiny papežství.
Plán Říma, zobrazující i vrcholek Vatikán
Znovuvztyčování obelisku roku 1586
Neronův cirkus

Vatikánské pole (latinskyCampus Vaticanus neboAger Vaticanus),[3][4] bažinatá oblast na západním břehuTibery, která byla pravidelně postihována záplavami, se rozkládala v těsném sousedství starověkéhoŘíma, ale ještě v dobách pozdníhocísařství zůstávala vněAurelianových hradeb.[2]

Jednalo se o území na hranici s mocným etruským městemVeje, které bylo Římany ovládnuto až v roce396 př. n. l. Proto se území také označovalo jako vejský, případně etruský břeh (Ripa Veientana neboRipa Etrusca).[5]Etruskové zde ovšem již nesídlili a šlo spíše o nadávku svého druhu, neboť oblast byla vnímána jako nezdravá, nebezpečná a zlověstná.[6] Tuto špatnou pověst zaznamenal napříkladTacitus v roce69, když popisoval osud severní armády, jež dorazila do Říma, aby instalovala císařeVitellia:„Velká část armády se utábořila v nezdravých okresech Vatikánu, což mělo za následek mnoho úmrtí mezi běžnými vojáky. NeschopnostGalů aGermánů snášet teplé počasí vedla k tomu, že dychtivě pili z místního potoka, a stali se snadnou kořistí nemoci“.[7]

Odhad podoby původní Konstantinovy baziliky, rekonstrukce z 19. století

Mokřinaté území se jako první pokusila zkultivovat římská patricijkaAgrippina starší. Nechala místo vysušit a vytvořila zde zahrady. V roce 40 její syn, císařCaligula, nechal postavit v těchto zahradách arénu pro závody vozatajů, kterou později dokončil císařNero, podle nějž byla pak většinou nazývánaNeronův cirkus.[8] Byl to Caligula, kdo dal místu jeho první památku, když nechal do Říma přivézt egyptský obelisk, dnes zvaný obvykle Vatikánský neboLateránský obelisk, jenž je dnes uprostřed svatopetrského náměstí. Jde o největší stojící egyptský obelisk na světě. Původně vážil přes 400 tun, ale po jeho zhroucení byl zkrácen zhruba o čtyři metry předtím než byl znovu vztyčen, takže dnes váží asi 300 tun. Vznikl okolo roku 1400 př. n. l., byl vytvořen na pokynfaraonaThutmose III. a původně zdobilAmonův chrám vKarnaku. V Římě stál nejprve vCirku Maximu. Zhroutil se někdy v 5. století. Okolo roku 1586 ho nechal na jeho dnešním místě znovu vztyčit papežSixtus V.Pohanský význam setřel tím, že na vrchol obelisku nechal instalovat kříž.[9] Operací papež pověřil architektaDomenica Fontanu.

Povelkém požáru v Římě roku 64 oblast získala prvníkřesťanské stopy. Stala se místemmučednictví mnoha křesťanů, kteří byli v Neronově cirku trýzněni a zabíjeni kvůli podezření, že požár způsobili. Podle starověké tradice byl právě zde ukřižován isvatý Petr, hlavou dolů. CísařKonstantin, který přestoupil na křesťanství, nechal na tomto místě postavit roku 326 baziliku sv. Petra, která byla považována za Petrovu hrobku (tato tzv.stará svatopetrská bazilika existovala do 16. století, poté byla stržena a nahrazena dnešním chrámem). Petrův hrob by se však měl nacházet v tzv. Vatikánské nekropoli, pod kryptami chrámu, tedy v místech starověkého pohřebiště, které u Vatikánského pahorku vzniklo za časů Caliguly. Pozůstatky této starověké nekropole byly sporadicky vynášeny na světlo různými papeži v průběhu staletí, systematické vykopávky nechal však nařídit až papežPius XII. v letech 1939 až 1941. Prvním papežem, který nechal veřejně vystavit domnělé ostatky sv. Petra, se stalFrantišek roku 2013.[10]

V5. století byl papežemSymmachem zbudován vatikánský palác, nicméně až do roku 1308, kdy se z bezpečnostních důvodů papežové odstěhovali doAvignonu, byl papežským sídlem většinouLaterán. Teprve od návratu roku1377 je Vatikán stálým sídlem papežů, nicméně obvyklým sídlem bylKvirinálský palác, který roku 1871 zkonfiskovala Itálie a stal se pak sídlem italského krále (dnes zde sídlí prezident italské republiky).

Dnešní vatikánský stát nahradilPapežský stát (Patrimonium sancti Petri,Stati pontifici), který se zformoval v polovině8. století na základě tzv.Pipinovy donace jako území naApeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce1860 byla většina území papežského státu připojena kItalskému království, město Řím až roku 1870. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavenísubjektu mezinárodního práva a většina států mu toto postavení nikdy neodepřela.

Od poloviny 9. století byl Vatikán začleněn do městských hradeb, které byly několikrát obnoveny v 16. a 17. století. Pahorek Vatikán a některá exteritoriální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami sItálií dne11. února1929 – tzv.Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však ještě doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upravenkonkordátem z roku1984.

Státní symboly

[editovat |editovat zdroj]

Vizuální státní symboly Vatikánu – vlajka, pečeť a znak – jsou užívané ve stejné formě, v jaké byly přijaty při vzniku státu Vatikán v roce 1929.[11] Jejich podobu upravujeZákladní zákon státu Vatikán, nejnověji v úpravě z roku 2023.[12] Všechny nesou znak zkřížených klíčů a papežskétiáry, jejichž symbolika pochází již ze středověku.[13]

Oficiální státní hymna ve své současné podobě je užívaná od roku 1949.[14]

Vlajka

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vatikánská vlajka.

Vatikánská vlajka je tvořena čtvercovým listem se dvěma svisle dělenými poli, žlutým a bílým. Uprostřed bílého pole jsou umístěny zkřížené klíčesv. Petra atiára ze státního znaku. Vatikánská vlajka společně sešvýcarskou jsou jediné státní vlajky se čtvercovým listem.

Znak

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Vatikánu.

Vatikánský státní znak obsahuje na červenémštítu papežské insignie – zkřížené klíčesv. Petra, které jsou obrácené zuby ven. Klíče, jeden zlatý a druhý stříbrný, jsou spojeny červenou stuhou. Nad klíči je umístěna zlato-stříbrnátiára – trojnásobná papežská koruna.

Hymna

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Papežská hymna.

Vatikánská hymna, která je zároveň hymnouSvatého stolce a papežskou hymnou, jepontifikální pochod, původně francouzskyMarche Pontificale nebo italskyInno e Marcia Pontificale. Je užívaná při slavnostních příležitostechpapežem a jeho zástupci. Hudbu složilCharles Gounod v roce 1869.[14] Existuje italský a latinský text hymny, stejně jako texty v dalších jazycích, žádný z nich ale není oficiální. Při oficiálních příležitostech se skladba hraje pouze instrumentálně.

Pečeť

[editovat |editovat zdroj]
  • Vatikánská státní pečeť
    Vatikánská státní pečeť

Geografie

[editovat |editovat zdroj]
Mapa Vatikánu

Části tohoto státu tvoří bazilika sv. Petra, Apoštolský palác, Sixtinská kaple a další přilehlé stavby.

Zahrady

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vatikánské zahrady.

Významnou část území tvoří Vatikánské zahrady, zaujímají 23 ha celkové rozlohy státu. Tyto prostory byly vytvářeny během období renesance a baroka. Můžeme zde najít spoustu kašen a soch. Nejvyšší bod se nachází v 60 m n. m. Zahrady jsou ohraničeny kamennou zdí.

Podnebí

[editovat |editovat zdroj]

Vatikán se nachází v oblasti mírnéhostředozemního podnebí. Zimy jsou mírné, deštivé a trvají od října do zhruba poloviny května. Letní, suché a horké období trvá od druhé poloviny května do září.

Vatikánské zahrady (vlevo nádraží a vládní budova, v pozadí vysílač
Papež František

Státní správa

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Politický systém Vatikánu.

Vatikán jevolenou monarchií a zároveň jedinouabsolutní monarchií vEvropě. Civilní správa státu Vatikán je silně provázaná se správouSvatého stolce.

Hlavou státu (iřímskokatolické církve) jepapež (aktuálně od roku2013 papežFrantišek), kterého doživotně volí sbor oprávněnýchkardinálůkonkláve. Nelze jej odvolat, může jedině sámabdikovat. Má absolutnízákonodárnou,výkonnou isoudní moc.[15]

V případě uprázdněného papežského stolce po smrti papeže (sedisvakance) přechází moc nakolegium kardinálů a formální hlavou státu se až do doby zvolení nového papeže stává kardinál komoří (camerlengo).[16]

Vládní palác ve Vatikánu

Výkonnou moc deleguje papež naGovernatorát Městského státu Vatikán (italskyGovernatorato dello Stato della Città del Vaticano).[17]Zákonodárná moc je realizována prostřednictvímPapežské komise pro městský stát Vatikán (italskyPontificia Commissione per lo Stato della Città del Vaticano), kterou tvoří 7 kardinálů, volených papežem na 5 let.[18][19] Od roku2001 jeprezident papežské komise zároveň prezidentemGovernatorátu Městského státu Vatikán a lze jej považovat zapředsedu vlády Vatikánu.[17][18]

Mezinárodní vztahy

[editovat |editovat zdroj]

Mezinárodní politika Vatikánu podléhá mezinárodní politiceSvatého stolce.[20] Vatikán proto nemá přímé diplomatické styky s jinými státy a zahraniční vztahy řídí Svatý stolec. Rovněžexteritoriální území Vatikánu spravuje Svatý stolec.[21] Vzhledem k velikosti Vatikánu se všechna zahraničnívelvyslanectví nacházejí mimo území státu, obvykle v Římě.

Vztahy s Itálií upravujíLateránské smlouvy z roku1929.[22] Podle nich je Vatikán z hlediska mezinárodního práva považován zaneutrální území.[22]

Vatikán není členemEvropské unie aniNATO. Není ani členemOSN, má zde však statutstálého pozorovatele. Stálým pozorovatelem je Vatikán rovněž vOrganizaci pro výživu a zemědělství (FAO) a vUNESCO.[23] Vatikán naopak je členemMezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) aSvětové obchodní organizace (WTO).[23]

Právní systém

[editovat |editovat zdroj]

Základem právního systému jeZákladní zákon státu Vatikán, vyhlášený poprvé při vzniku Vatikánu v roce 1929[24] a naposledy změněnýpapežem Františkem dne 13. května 2023.[25][26]

Papežská kurie, která je s Vatikánským městským státem v mnoha ohledech provázaná, se řídíapoštolskou konstitucíPraedicate Evangelium z roku2022.[27] Ta nahradila starší dokumentPastor Bonus z roku1988.[28]

I přes institucionální oddělení kanonického právapapežské kurie a právních norem Vatikánu je zdůrazňována nadřazenost kanonického práva vůči vatikánskému občanskému právnímu systému.[29][30] Vatikánský stát rovněž přijímá italské zákony, pokud nejsou v rozporu skanonickým právem. Do roku 2008 tak činil automaticky, poté oznámil, že budou nové zákony podrobeny přísnějšímu posuzování.[31][32]

Sídlo soudu v Palazzo del Tribunale (vpravo) na náměstí svaté Marty

Soudy a kriminalita

[editovat |editovat zdroj]

Vatikánský soudní systém naposledy reformoval papežFrantišek několika kroky v letech 2020[33] – 2023.[34] Cílem změn byla větší nezávislostjustice, zjednodušení a zvýšená efektivita celého systému i dodržování mezinárodních závazků.

Představitelemsoudní moci je papež, který tuto moc vykonává prostřednictvím soudu Vatikánského městského státu (italskyTribunale dello Stato della Città del Vaticano), členěného do tří úrovní – soudu první instance,odvolacího anejvyššího soudu.[35] Všechny sídlí vPalazzo del Tribunale na náměstí svaté Marty, jižně odbaziliky svatého Petra. Zájmy státu hájí od roku 2020 prokurátor, zvaný promotor spravedlnosti (italskyPromotore di Giustizia).[35]

Davy naSvatopetrském náměstí jsou ideálním terčem pro kapsáře

Vatikán představuje stát s poměrně vysokou kriminalitou (v přepočtu na obyvatele dvacetkrát vyšší než vItálii).[36] V drtivé většině to způsobujíkapsáři, kteří okrádajípoutníky a turisty. Převážná část z nich se před soud nikdy nedostane, protože jsou obtížně odhalitelní, navíc nestřežené hranice s Itálií nanáměstí sv. Petra jsou blízko, takže mají obvykle spolehlivou možnost utéct.

U složitějších případů může problémy způsobovat fakt, že Vatikán nikdy nevypracoval vlastní trestní zákoník a nadále používá italský trestní zákon ve znění ze 7. června 1929,[37] který ovšem neřeší některé moderní formy kriminiality (obchod s drogami,počítačová kriminalita aj.).[38] Teprve reformy v posledním desetiletí[38] doplňují komplexnost zákonů tak, aby kauzy nemusely být nouzově řešeny za použití mezinárodních smluv a některých velmi vágních ustanovení v původním zákoníku. Příkladem může být bývalý zaměstnanec Vatikánu (krátce před svým zadržením propuštěný pro trestní stíhání v Itálii), který byl přistižen přidržení drog, což zákony Vatikánu neřešily. Byl odsouzen na 4 měsíce do vězení na základě mezinárodní protidrogové konvence a trestního zákona, který umožňuje udělit tento trest v případě jednání zákonem přímo nejmenovaného, pokud „ohrožuje zdraví, morálku a víru“.[39]

V 70. a 80. letech 20. století byla do velkých politických a finančních skandálů zapletenaVatikánská banka (oficiálně Institut pro náboženská díla). Obvinění ze špatného hospodaření,praní špinavých peněz a finančních podvodů se pak opakovala až do počátku 21. století, což vedlo k řadě reforem ve finanční správě i v právních předpisech.[40][41]

Vatikán nemá k dispozici žádné vlastní věznice, s výjimkou tří cel pro vyšetřovací vazbu v sídle vatikánských četníků na Via del Pellegrino.[42] Odsouzení jsou proto na základěLateránských smluv umisťování v italských věznicích, přičemž náklady hradí Vatikán. Na žádost Vatikánu mohou být provinilci stíháni italskou policií a souzeni italskými soudy, pokud se skrývají na italském území, stejně tak Vatikán vydává do Itálie osoby, které jsou tam stíhané a chtěly by se ve Vatikánu skrývat.[22]

Švýcarská garda v tradiční uniformě

Bezpečnostní složky

[editovat |editovat zdroj]
Švýcarská garda

Jedním ze symbolů Vatikánu jeŠvýcarská garda, vojenská jednotkaSvatého stolce, jejíž zodpovědností je osobní bezpečípapeže a lidí pobývajících na území městského státu. Papežská švýcarská garda vznikla na základě smlouvy s katolickýmikantonyŠvýcarské konfederace z roku1506. Její příslušníci se vyznamenali běhemplenění Říma roku1527. Všichni rekruti musí být katolického vyznání, nesezdaní muži se švýcarským občanstvím, kteří dokončilizákladní vojenskou službu veŠvýcarské armádě, mezi 19 a 30 lety, a nejméně 174 cm vysocí. Členové gardy jsou vybaveni střelnými zbraněmi, tradičně takéhalapartnami, a vycvičení jakobodyguardi. Současně jsou členy vatikánského fotbalového týmu.V minulosti k ozbrojeným složkám Vatikánu patřili také četníci,Palatinská garda aVznešená garda. Všechny vojenské složky s výjimkou Švýcarské gardy byly v roce1970 papežemPavlem VI. rozpuštěny a četnictvo (Corpo della Gendarmeria) bylo přesunuto z vojenské do civilní sféry.[43]

Četnické vozidlo

Corpo della Gendarmeria ječetnictvo, policie a bezpečnostní jednotka Vatikánu a jehoexteritoriálních majetků. Jejím úkolem je dohled nad veřejným pořádkem, kontrola hranic, dodržování zákonů, dopravní kontrola i kriminální vyšetřování v Městském státu Vatikán včetně zajištění bezpečnosti papeže mimo území Vatikánu. Sbor má 130 členů a je na rozdíl od Švýcarské gardy podřízen vedení Městského státu Vatikán (Oddělení bezpečnosti a civilní ochranyGovernatorátu státu Vatikán).[44]

K bezpečnostním složkám patří téžHasičský sbor Vatikánského městského státu, který zodpovídá za ochranu lidí a majetku v případě požáru i dalších nenadálých a nepředvídatelných situací. Vatikánští hasiči zabezpečují prevenci poškození nebo zničení vzácných dokumentů aartefaktů. Zajišťují instalaci a údržbu hasičského vybavení i zabezpečovacích systémů přímo ve Vatikánu, ale i naexteritoriálních územích vŘímě. Hasičský sbor také asistuje při všech příletech a odletech zheliportu veVatikánských zahradách a má na starosti vztyčení a bezpečný provoz dočasného komína nadSixtinskou kaplí, kterým je pomocí kouře oznamováno zvolení nového papeže během papežskéhokonkláve.[45] Vatikánští hasiči jsou rovněž podřízeni Oddělení bezpečnosti a civilní ochranyGovernatorátu státu Vatikán.[46]

Ekonomika

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Ekonomika Vatikánu.
Vatikánský bankomat s instrukcemi v latině

Ekonomika Vatikánu má unikátní nekomerční ráz. Vatikán nemá žádné produktivní hospodářství, vše potřebné se dováží. Nejsou tu žádné lesy, orná půda, pastviny ani přirozené zdroje pitné vody. Významnou částí příjmů je však turistický ruch (prodej suvenýrů i vstupné do muzeí), pronájmy nemovitostí a také dary věřících z celého světa (tzv.Petrův haléř). Nemalé jsou i výnosy z odškodnění z roku1929, z vydávání poštovních známek, mincí, knih a katolických novin.

Oficiální měnou je od 1. ledna2002euro, které nahradilovatikánskou liru. Vatikán razí díky dohodě s Evropskou unií již od roku1999 vlastní typeuromincí,[47][48] jejich produkce je však přísně limitována. Díky tomu jsou mince, podobně jakovatikánské poštovní známky, vyhledávány sběrateli.

Vatikán mávlastní banku IOR (Istituto per le Opere di Religione) a dokonce ibankomat, pravděpodobně jediný s instrukcemi vlatině.

Pobočka vatikánské pošty

Infrastruktura

[editovat |editovat zdroj]

Přes svou nepatrnou velikost má Vatikán vlastní rozhlas, televizi,noviny,banku, poštu,lékárnu, supermarket, heliport i železnici s nádražím. Elektřinu získává Vatikán z Itálie, jen velmi malé množství se vyrábí díkysolárním panelům.

Městu slouží od roku1930 nezávislý moderní telefonní systém, spravovaný Vatikánskou telefonní službou (italskyServizio dei Telefoni dello Stato della Città del Vaticano).Mezinárodní předvolba Vatikánu je +379, běžně se ale místo ní používají čísla s italskou předvolbou.[49]

Vatikán také disponuje vlastní internetovoudoménou nejvyššího řádu.va“ a předponouMezinárodní telekomunikační unie „HV“, která je občas využívánaradioamatéry.

Historická budova Radia Vatikán ve Vatikánských zahradách z roku 1936.

Vatikánská pošta byla založena ihned po vzniku státu Vatikán v roce 1929. Poštovní služby, navazující na dlouhou historii poštypapežského státu, bývají považovány za jedny z nejlepších na světě. Ročně zpracují na 140 tun pošty a šest milionůpohlednic. Ikonické jsou žluté poštovní schránky. Vatikánské poštovní známky jsou mezi sběrateli ceněné a oblíbené.[50]

Rádio Vatikán (italskyRadio Vaticana) od roku1929 vysílá na krátkých, středních i velmi krátkých vlnách a nainternetu. Přináší informace z Vatikánu a katolického světa i podrobné reportáže o činnosti papeže a o jeho cestách. Televizní vysílání připravuje od roku1983Vatikánské televizní centrum, přičemž části programu souběžně vysílají i jiné italské nebo katolické televizní kanály, napříkladTelepace čiRAI (pod značkouRai Vaticano). Rozhlas, televize a další média, včetně deníkuL'Osservatore Romano byla v roce2015 převedena do správyDikasteria pro komunikaci, které je později sloučilo pod hlavičkou internetového portáluVatican News.[51]

Noviny i oficiální dokumenty tiskneVatikánská tiskárna (italskyTipografia vaticana),[52] která produkuje také různé umělecké publikace, vydávanéVatikánským nakladatelstvím (italskyLibreria editrice vaticana).[53]

Doprava

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Železniční doprava ve Vatikánu aVatikánský heliport.

Od roku 1929 má Vatikán vlastnímalé nádraží, které však slouží hlavně k přepravě nákladů a jen zcela výjimečně k osobní dopravě. V roce 1976 nechal papežPavel VI. ve Vatikánských zahradách vybudovatheliport, který slouží pro krátké lety vrtulníkem.

Obyvatelstvo

[editovat |editovat zdroj]
Vatikánský pas mělo v roce 2023 celkem 64 osob[54]

Vatikán měl v roce 2023 celkem 764 obyvatel.[54] Kroměduchovních se jedná především olaické zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Dalších asi 2 500 zaměstnanců, kteří ve Vatikánu pracují, žije vŘímě a okolí.

Vatikánské občanství mělo v roce2019 celkem 618 osob, z nichž však jen 246 žilo přímo ve Vatikánu – jedná se především okardinály a hodnostáře papežských grémií, ale také o členyŠvýcarské gardy, kterých je ve Vatikánu zhruba 100 (104 k 1. únoru 2019).[54] Více než polovina vatikánských občanů žije v jiných zemích, především jako diplomaté (nunciové).

Všichni občané i obyvatelé Vatikánu musí býtřímskokatolického vyznání.

Vatikánské občanství je udělováno na základě jmenování do funkce a vztahuje se i na ostatní členy domácnosti jmenované osoby. Je ovšem obvykle omezeno na dobu výkonu funkce a poté zaniká.[55] Mezi vatikánskými občany je tak i několik málo žen. Většinou se jedná o rodinné příslušníky vybraných zaměstnanců (důstojníci švýcarské gardy, hlavní zahradník aj.). Od počátku 21. století se však i ženy stávají přímými zaměstnankyněmi.[56] V roce2016 byla založena organizaceDonne in Vaticano, sdružujícíženy ve Vatikánu.[57]

Jazyk

[editovat |editovat zdroj]

Vatikán nemá oficiálně stanovený žádnýúřední jazyk. Na rozdíl odSvatého stolce, který využíválatinu, se k běžné komunikaci i pro úřední dokumenty používáitalština. Objevují se zde však i jiné jazyky, protože obyvatelé pocházejí téměř z celého světa. Švýcarská garda dostává povely vněmčině. Každý příslušník této gardy pak skládá svou přísahu v mateřském jazyce – vněmčině,italštině,francouzštině čirétorománštině.

Zdravotnictví

[editovat |editovat zdroj]

Vatikán nemá k dispozici žádná zařízení lékařské péče a jeho obyvatelé proto využívají ordinace anemocnice vItálii. Naopak vysoké návštěvnosti nejen vatikánských, ale i italských občanů se těšíVatikánská lékárna, založená roku1874. Vyhledávaná je mimo jiné i z toho důvodu, že nabízí produkty, které jsou v Itálii často nedostupné nebo výrazně dražší.[58][59]

Vzdělávání a věda

[editovat |editovat zdroj]

Školy pro děti a mládež ve Vatikánu neexistují. Struktura obyvatelstva nevyžaduje existenci nižších stupňů vzdělávání a současně je Vatikán příliš malý na to, aby poskytl místo velkým vzdělávacím institucím.Svatý stolec však provozuje několik desítek vzdělávacích institucí se sídlem v Římě.[60][61] Patří mezi ně:

PřiVatikánském apoštolském archivu působí také specializovaná škola, zaměřená naarchivnictví a některépomocné vědy historickéScuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica e Archivistica.[62]Vatikánská apoštolská knihovna provozuje školu, zaměřenou naknihovnictvíScuola Vaticana di Biblioteconomia.[63]

Na pomezí vzdělávání a vědy stojípapežské akademie. K roku 2022 existovaly:[64]

Budova vatikánské observatoře v areálu papežského letního sídla v Castel Gandolfo

Vědeckému výzkumu se věnuje rovněžVatikánská observatoř. První pozorování probíhala v 16. století naVěži větrů (italskyTorre dei Venti neboTorre Gregoriana), nacházející se nad palácem při severní straně nádvoříBelvedere ve Vatikánu.[65][66] Koncem 19. století byly pro účely anstronomického studia upraveny kruhové věže, které jsou součástí středověkýchleonských hradeb v západní části Vatikánu.[67][68][69] V roce 1935 však musely být přístroje kvůlisvětelnému znečištění přesunuty do areálupapežského letního sídla v Castel Gandolfu, přibližně 30 km jihovýchodně od Vatikánu.[70]

Budova dalekohledu VATT na observatoři Mount Graham

Od roku1995 observatoř provozuje též dalekohledVatican Advanced Technology Telescope (VATT) na mezinárodníobservatoři Mount Graham vUSA,[65][71] zatímco areál v Castel Gandolfo již kvůli světelným podmínkám může jen s obtížemi konkurovat moderním pozorovatelnám. Pracoviště však stále slouží ke zpracovávání dat, nachází se tu i bohatá knihovna, malé muzeum historických přístrojů[72][73] a zejména unikátní sbírkameteoritů, dosahující počtu 1100 vzorků z více než 500 meteoritů o celkové hmotnosti 150 kg.[74][75]

Kultura

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Vatikánská kultura aVatikánská kuchyně.
MichelangelovoStvoření Adama
CaravaggiovoSnímání z kříže
Láokoón a jeho synové

Vatikán je domovem jedněch z nejslavnějších uměleckých památek na světě. V roce 1984 byl zapsán naSeznam světového kulturního dědictví UNESCO.[76] Jde o jediný zápis celého státu na tento seznam. Navíc je území Vatikánu podleHaagské úmluvy z roku1954 zvlášť chráněno jako významná kulturní památka v případě válečného konfliktu.[77]

Bazilika sv. Petra, k jejímž architektům patříDonato Bramante,Michelangelo Buonarroti,Giacomo della Porta,Carlo Maderno aGian Lorenzo Bernini, je skvostemrenesanční architektury.

Sixtinská kaple je známá svýmifreskami, od umělců jako byliPerugino,Domenico Ghirlandaio aSandro Botticelli. Na stropě je proslulá nástěnná malbaPoslední soud od Michelangela nebo jehoStvoření Adama.[78] K umělcům, kteří vyzdobili interiéry dalších prostor ve Vatikánu, patří iRaffael Santi aFra Angelico. Například v severním křídleApoštolského paláce se nacházíRaffaelovy sály, z nichž nejznámějším je Síň segnatura, kde lze spatřit proslulé Raffaelovy freskyAthénská škola neboDisputace o Svátosti oltářní.[79]

Mimořádný historický, vědecký a kulturní význam mají téžVatikánská apoštolská knihovna a sbírkyVatikánských muzeí.

Vatikánský kodex

Vatikánská knihovna ve svých sbírkách opatruje největší sbírkurukopisů na světě (přes 80 000) a kolem 1 600 000 tištěných knih, včetně téměř 9000 prvotisků (inkunábulí), vzácných knih vytištěných v počátcíchknihtisku.[80] Pečuje ale i o rozsáhlé sbírky mincí a medailí, grafické listy a fotografie.[80] Byla založena v polovině15. stoletíMikulášem V. Jednou z nejcennějších knih, které má tato instituce ve svých sbírkách, jeVatikánský kodex – jeden z nejstarších a nejlépe dochovaných rukopisů řeckébible. Unikátem jsou téžBodmerovy papyry 14–15, jež obsahujíLukášovo aJanovo evangelium z roku 200.[81]

V17. století byl z Vatikánské knihovny vyčleněnVatikánský apoštolský archiv, který uchovává miliony dokumentůSvatého stolce – státní písemnosti, korespondenci, účetní knihy a další dokumenty, včetně archivů vybranýchklášterů ařádů z8.20. století. Vzhledem k významu a rozsáhlé činnosti středověké papežské kanceláře zachovává archiv nedocenitelné podklady pro dějiny téměř celéEvropy.

Unikátní filmové snímky uchováváVatikánská filmotéka, která byla založena16. listopadu1959Janem XXIII., aby shromažďovala a uchovávalafilmy o katolické církvi.[82] V současnosti obsahuje na 8000 titulů – historické dokumentární filmy opapežích a církevním dění, filmové týdeníky, ale i různé komerční filmy s odpovídající tematikou nebo s vysokou uměleckou hodnotou. Součástí jsou i mnohé raritní snímky z počátkůkinematografie. Nejstarší snímek„Papež Lev XIII. ve vatikánských zahradách“ pochází z roku1896.[82]

Vatikánská muzea jsou jedním z největších komplexů uměleckých sbírek na světě. Založil je papežJulius II. Unikátní je sbírka antických soch, která obsahuje skvosty jako jsouLáokoón a jeho synové,Augustus z Prima Porty neboApollón Belvederský. Součástí jepinakotéka, kde lze spatřit napříkladRaffaelovoKorunování Panny Marie, nedokončený obrazSvatý Jeroným na pouštiLeonarda da Vinciho neboCaravaggiovoSnímání z kříže. Povětšinou jde o skvostyrenesančního malířství, ale v roce 1973 byla zřízena i sbírka moderního duchovního umění, kde lze nalézt obrazyVincenta van Gogha,Paula Gauguina,Marca Chagalla,Paula Klee,Salvadora Dalího neboPabla Picassa.

Součástí Vatikánských muzeí je i Etruské či Egyptské muzeum, kde je řada významných archeologických památek, napříkladstaroegyptskésarkofágy z 3. tisíciletí př. n. l.[83]

Sbor Sixtinské kaple

Hudba

[editovat |editovat zdroj]

Hudba ve Vatikánu je úzce spjatá s potřebami církve. Mezi významná hudební tělesa patříSbor Sixtinské kaple[84] a sbor při bazilice sv. Petra (Capella Giulia), ale působí zde také kapelavatikánských četníků čiŠvýcarské gardy.

V roce 1993 vznikla ve Vatikánu tradice Vánočních koncertů (italskyConcerto di Natale).[85] Až do roku 2005 tyto koncerty pravidelně hostil Vatikán, poté se odehrávaly i na jiných místech.[86]

Od roku 2013 připravujíVatikánská muzea ve spolupráci s mladými italskými hudebníky pravidelné letní koncerty klasické hudby v rámci nočních prohlídek.[87][88]

Vatikánský fotbalový tým při přátelském utkání v Monaku

Sport

[editovat |editovat zdroj]

Ve Vatikánu fungujefotbalový klub, kriketové a atletické družstvo. Členy jsou občané a zaměstnanci Vatikánu, duchovní i laici mnoha národností. Patronát nadsportovními kluby VatikánuPapežská rada pro kulturu.[89]

Zajímavosti

[editovat |editovat zdroj]
Apoštolský palác (za Berniniho kolonádou)
  • Vatikán chce „do roku 2020 pokrývat z 20 procent svou energetickou potřebu z obnovitelných zdrojů“, jak vytyčilaEvropská unie. Prvním krokem byla instalace solárních panelů na střechu auly Pavla VI. Dále dojde k omezení počtu automobilů, které mohou vjíždět na území Vatikánu a parkovat na něm. V budoucnu se uvažuje i o zabudování dalších solárních panelů na jiné budovy.[90]
  • Vatikán není členemOSN (jako jeden z mála států) a nepodepsal například"Všeobecnou deklaraci lidských práv" či "Konvenci o právech handicapovaných osob".
  • Vatikán není členemEvropské unie aniEvropské měnové unie, ale díky měnové unii sItálií smí razit své originální euromince.
  • V letech19291969 platil ve Vatikánu podle Lateránských smluvtrest smrti, určený pro případnéatentátníky na papeže (nikdy nebyl aplikován).

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. vatican | Etymology, origin and meaning of vatican by etymonline.www.etymonline.com [online]. [cit. 2023-04-04].Dostupné online. (anglicky) 
  2. abŠkolní Atlas světových dějin, Kartografie n.p. Praha 1978, str. 9, mapa g
  3. ab Marcus Tullius Cicero, De Iure Civ. in Artem Redig. 13.33a.1.1.latin.packhum.org [online]. [cit. 2023-04-04].Dostupné online. 
  4. ab Vaticanus Ager.www.digitalaugustanrome.org [online]. [cit. 2023-04-04].Dostupné online. 
  5. Samuel Ball Platner, Thomas Ashby, A Topographical Dictionary of Ancient Rome, RIPA VEIENTANA.www.perseus.tufts.edu [online]. [cit. 2023-04-04].Dostupné online. 
  6. PRESICCE, Claudio Parisi; PETACCO, Laura.La Spina: dall'Agro vaticano a via della Conciliazione. [s.l.]: Gangemi editore SpA international publishing 335 s.Dostupné online.ISBN 978-88-492-3320-9. (italsky) Google-Books-ID: 3wcPMQAACAAJ. 
  7. TACITUS, Publius Cornelius.Z dějin císařského Říma. Praha: Svoboda, 1976. 473 s. S. 141. 
  8. LacusCurtius • Rodolfo Lanciani — Pagan and Christian Rome — Chapter 3.penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2021-05-29].Dostupné online. 
  9. MCGLONE, Brendan. The Incredible History of the Lateran Obelisk.Medium [online]. 2019-04-09 [cit. 2021-05-29].Dostupné online. (anglicky) 
  10. František ukázal ostatky svatého Petra, které střeží hrůzná kletba.iDNES.cz [online]. 2013-11-24 [cit. 2021-05-29].Dostupné online. 
  11. Motu Proprio Di nostro moto proprio che contiene la Legge Fondamentale della Città del Vaticano (7 giugno 1929) | PIO XI.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-02-14].Dostupné online. 
  12. Legge Fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (13 maggio 2023) | Francesco.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-02-16].Dostupné online. 
  13. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-01].Dostupné online. 
  14. ab Inno.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2024-02-16].Dostupné online. 
  15. Organi dello Stato.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-05].Dostupné online. 
  16. ČT24. Do zvolení nového papeže povede katolíky kardinál komoří.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-18].Dostupné online. 
  17. ab Legge sul Governo dello Stato della Città del Vaticano (25 novembre 2018) | Francesco.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-18].Dostupné online. 
  18. ab Organi potere legislativo ed esecutivo.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-05].Dostupné online. 
  19. Organi di Governo.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-05].Dostupné online. 
  20. Rapporti diplomatici.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2024-05-15].Dostupné online. 
  21. www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-03].Dostupné online. 
  22. abc Patti lateranensi, 11 febbraio 1929 - Segreteria di Stato, card. Pietro Gasparri.www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-18].Dostupné online. 
  23. ab rapporti internazionali.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2024-05-15].Dostupné online. 
  24. Motu Proprio Di nostro moto proprio che contiene la Legge Fondamentale della Città del Vaticano (7 giugno 1929) | PIO XI.www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-03].Dostupné online. 
  25. Papež reformuje „ústavu“ městského státu Vatikán - Vatican News.www.vaticannews.va [online]. 2023-05-13 [cit. 2024-05-11].Dostupné online. 
  26. Legge Fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (13 maggio 2023) | Francesco.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-11].Dostupné online. 
  27. Costituzione Apostolica “Praedicate evangelium” sulla Curia Romana e il suo servizio alla Chiesa e al Mondo.press.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-18].Dostupné online. 
  28. Costituzioni Apostoliche | Giovanni Paolo II.www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-18].Dostupné online. 
  29. Francesco stabilisce il nuovo ordinamento giudiziario per lo Stato vaticano - Vatican News.www.vaticannews.va [online]. 2020-03-16 [cit. 2022-12-18].Dostupné online. (italsky) 
  30. Promulgazione della Legge N. CCCLI sull’ordinamento giudiziario dello Stato della Città del Vaticano (16 marzo 2020) | Francesco.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-10].Dostupné online. 
  31. Vatican divorces from Italian law.news.bbc.co.uk. 2009-01-02.Dostupné online [cit. 2024-05-11]. (anglicky) 
  32. Stát nebude přebírat italské zákony | Domov.Lidovky.cz [online]. 2009-01-02 [cit. 2024-05-22].Dostupné online. 
  33. Holy See Press Office Communiqué: Law No. CCCLI on the Vatican City State Judicial System.press.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-10].Dostupné online. 
  34. Papež mění vatikánskou trestní legislativu a soudní systém - Vatican News.www.vaticannews.va [online]. 2023-04-12 [cit. 2024-05-10].Dostupné online. 
  35. ab Promulgazione della Legge N. CCCLI sull’ordinamento giudiziario dello Stato della Città del Vaticano (16 marzo 2020) | Francesco.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-10].Dostupné online. 
  36. Vatikán: kriminalita, kam se podíváš.Aktuálně.cz [online].Economia, 2007-01-22 [cit. 2021-05-28].Dostupné online. 
  37. Leggi sulle fonti del diritto.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-18].Dostupné online. 
  38. ab Codice Penale Vaticano: per una legge al passo con i tempi - Vatican News.www.vaticannews.va [online]. 2020-12-04 [cit. 2024-05-18].Dostupné online. (italsky) 
  39. Vatikán odsoudil svého zaměstnance. Kvůli drogám.Aktuálně.cz [online].Economia, 2007-05-07 [cit. 2021-05-28].Dostupné online. 
  40. Prezident vatikánské banky IOR čelí podezření z praní špinavých peněz.iROZHLAS [online]. [cit. 2022-12-18].Dostupné online. 
  41. Vynesen rozsudek v kauze bývalého ředitele vatikánské banky - Vatican News.www.vaticannews.va [online]. 2021-01-22 [cit. 2024-05-23].Dostupné online. 
  42. Vatican Incarceration: When Does One Go to Prison?.EWTN Vatican [online]. [cit. 2024-05-23].Dostupné online. (anglicky) 
  43. L'OSSERVATORE ROMANO.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-27].Dostupné online. 
  44. Corpo della Gendarmeria.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-18].Dostupné online. 
  45. Corpo dei Vigili del Fuoco.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-18].Dostupné online. 
  46. Direzione dei Servizi di Sicurezza e Protezione Civile.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2024-05-23].Dostupné online. 
  47. Monete e francobolli.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-07].Dostupné online. 
  48. EUR-Lex - l25040 - EN - EUR-Lex.eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2022-06-07].Dostupné online. (anglicky) 
  49. servizio telefoni.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-19].Dostupné online. 
  50. Vatican Philatelic Society.vaticanstamps.org [online]. [cit. 2022-07-02].Dostupné online. 
  51. About us - Vatican News.www.vaticannews.va [online]. [cit. 2022-06-25].Dostupné online. (anglicky) 
  52. Tipografia Vaticana.www.comunicazione.va [online]. [cit. 2022-07-02].Dostupné online. (italsky) 
  53. Benedetto XVI, le parole che hanno scandito un pontificato [online]. [cit. 2023-01-10].Dostupné online. 
  54. abc Popolazione.www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-01].Dostupné online. 
  55. Patti lateranensi, 11 febbraio 1929 - Segreteria di Stato, card. Pietro Gasparri.www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-01].Dostupné online. 
  56. Pope Francis 'to appoint more women to key Vatican posts'.www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2022-06-02].Dostupné online. 
  57. Donne in Vaticano [online]. [cit. 2022-06-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-05. (anglicky) 
  58. CNS STORY: World's busiest pharmacy? Vatican drugstore offers cut-rate prices.webarchive.loc.gov [online]. [cit. 2022-06-19].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-11. 
  59. L'OSSERVATORE ROMANO.www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-19].Dostupné online. 
  60. Congregation for Catholic Education.www.cir.va [online]. [cit. 2022-06-18].Dostupné online. 
  61. Pontifical universities in Rome. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1093656246. 
  62. Home Page Scuola Vaticana Paleografia.www.scuolavaticanapaleografia.va [online]. [cit. 2023-01-02].Dostupné online. (italsky) 
  63. Scuola Vaticana di Biblioteconomia.www.vaticanlibrary.va [online]. [cit. 2023-01-02].Dostupné online. 
  64. Pontifical Academies.www.theologia.va [online]. [cit. 2023-03-31].Dostupné online. 
  65. abGRYGAR, Jiří.O vědě a víře. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001.Dostupné online.ISBN 978-80-7192-535-4. Kapitola Astronomie ve Vatikánu. 
  66. The Tower of Winds.www.archivioapostolicovaticano.va [online]. [cit. 2023-04-09].Dostupné online. (anglicky) 
  67. Vatican Observatory.Catholic Answers [online]. [cit. 2023-04-10].Dostupné online. 
  68. What is the Vatican Observatory?. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online. 
  69. History.Vatican Observatory [online]. [cit. 2023-04-09].Dostupné online. (anglicky) 
  70. History.Vatican Observatory [online]. [cit. 2023-04-09].Dostupné online. (anglicky) 
  71. JOHNSON, George. Vatican’s Celestial Eye, Seeking Not Angels but Data.The New York Times [online]. 2009-06-22 [cit. 2017-12-04].Dostupné online. (anglicky) 
  72. History.Vatican Observatory [online]. [cit. 2023-04-09].Dostupné online. (anglicky) 
  73. Vaticano - 2021-08-01 - Inside the Vatican Observatory - Where Science Meets Faith. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online. 
  74. Meteorite Collection.Vatican Observatory [online]. [cit. 2023-04-10].Dostupné online. (anglicky) 
  75. The Pope's Space Rocks - Objectivity 221. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online. 
  76. Vatican City.whc.unesco.org [online]. [cit. 2018-11-20].Dostupné online. (anglicky) 
  77. unesdoc.unesco.org [online]. [cit. 2024-07-04].Dostupné online. 
  78. POLÁČKOVÁ, Andrea. Sixtinská kaple: Nenáviděný i obdivovaný obraz nebes.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2017-07-16 [cit. 2022-05-06].Dostupné online. (anglicky) 
  79. KRČMOVÁ, Michaela. Cesta za tajemstvím Raffaela Santiho.Plus [online]. Český rozhlas, 2020-04-11 [cit. 2022-05-06].Dostupné online. 
  80. ab History.www.vaticanlibrary.va [online]. [cit. 2023-01-04].Dostupné online. 
  81. Vatikánská knihovna znovu otevřena, ukrývá literární poklady.ČT24 [online]. Česká televize, 20. 9. 2010 [cit. 2021-05-28].Dostupné online. 
  82. ab Vatican Film Library.www.comunicazione.va [online]. [cit. 2022-12-18].Dostupné online. (anglicky) 
  83. BĚLOHUBÁ, Petra. Vatikánská muzea: nejpřepychovější prostory světa.Radynacestu.cz [online]. [cit. 2021-05-28].Dostupné online. 
  84. Home.Cappella Musicale Pontificia [online]. [cit. 2023-03-31].Dostupné online. (italsky) 
  85. Christmas Concert [online]. [cit. 2024-07-07].Dostupné online. (anglicky) 
  86. Location – Christmas Concert [online]. [cit. 2024-07-07].Dostupné online. (anglicky) 
  87. Night Openings 2013.www.museivaticani.va [online]. [cit. 2024-07-08].Dostupné online. (anglicky) 
  88. Fridays in music at the Vatican Museums!.www.museivaticani.va [online]. [cit. 2024-07-08].Dostupné online. (anglicky) 
  89. Sports.www.cultura.va [online]. [cit. 2022-07-02].Dostupné online. 
  90. Archivovaná kopie.interier.mise.cz [online]. [cit. 2010-06-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-11. 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Monarchie
Afrika
Evropa
Asie
Oceánie
Commonwealth
realms
Městské státy
Nezávislé

Monako (knížectví) •Singapur (republika) •Vatikán (volební teokracie)

Spolková republika Německo
Spojené arabské emiráty
Kolonie
Čínská lidová republika
Spojené království
Španělsko
Bývalé
Námořní republiky vestředověku
Starověké Řecko1)
20. století
1) neúplný výčet
Státy a území v Evropě
Suverénní státy
Státy bez plného uznání
Závislá území
Dánsko
Spojené království
Zvláštní oblasti vnitřní suverenity
Finsko
Norsko
Spojené království
  • 1 Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu.
  • 2 Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám.
  • 3 Stát leží větší částí v Asii.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Vatikán
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vatikán&oldid=24683716
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp