S rozlohou přibližně 49 hektarů a méně než tisíci obyvateli je to nejmenší stát na světě, pokud jde o počet obyvatel irozlohu. Jeho území je z větší části obehnáno historickou hradbou a tvoří je hlavně zahrady, kostely a další budovy. Stát Vatikán vznikl roku1929 na základěLateránských smluv, které podepsali kardinálPietro Gasparri jménemSvatého stolce a předseda vládyBenito Mussolini jménemItalského království. Smlouvy o Vatikánu hovoří jako o novém útvaru, nikoli jako o pozůstatku mnohem většíhopapežského státu (756–1870), který dříve zahrnoval velkou část střední Itálie. Většina tohoto území byla včleněna do Italského království již v roce 1860 a poslední část, tedy město Řím, o deset let později v roce 1870.
Vatikánský městský stát je třeba odlišovat odSvatého stolce, který pochází z dobraného křesťanství a je hlavnímbiskupským stolcem pro 1,2 miliardy katolických věřícíchlatinského ivýchodního obřadu po celém světě. Městský stát Vatikán byl zřízen, aby zajistil faktickou nezávislost Svatého stolce, ale v mezinárodních a mezinárodněprávních vztazích vystupuje pouzeSvatý stolec. Dokumenty Vatikánu se vydávají vitalštině, která je i komunikačním jazykem Vatikánu, kdežto oficiální dokumenty Svatého stolce jsou vydávány hlavnělatinsky. Tyto dva subjekty mají dokonce i své odlišné pasy.
Název Vatikán pochází odpomístního jménaVaticanus Mons, označující pahorek, na kterém se moderní stát nachází. Jméno pahorku je odvozeno ze starolatinskéhovates (věštec) a doslova znamenáPahorek věštců. Odkazuje do dobstarověkého Říma, kdy na něm stávalavěštírna.[1] Bažinatá část pod pahorkem se označovala jako Vatikánské pole (latinskyCampus Vaticanus neboAger Vaticanus).[2]
Plán Říma, zobrazující i vrcholek VatikánZnovuvztyčování obelisku roku 1586Neronův cirkus
Vatikánské pole (latinskyCampus Vaticanus neboAger Vaticanus),[3][4] bažinatá oblast na západním břehuTibery, která byla pravidelně postihována záplavami, se rozkládala v těsném sousedství starověkéhoŘíma, ale ještě v dobách pozdníhocísařství zůstávala vněAurelianových hradeb.[2]
Jednalo se o území na hranici s mocným etruským městemVeje, které bylo Římany ovládnuto až v roce396 př. n. l. Proto se území také označovalo jako vejský, případně etruský břeh (Ripa Veientana neboRipa Etrusca).[5]Etruskové zde ovšem již nesídlili a šlo spíše o nadávku svého druhu, neboť oblast byla vnímána jako nezdravá, nebezpečná a zlověstná.[6] Tuto špatnou pověst zaznamenal napříkladTacitus v roce69, když popisoval osud severní armády, jež dorazila do Říma, aby instalovala císařeVitellia:„Velká část armády se utábořila v nezdravých okresech Vatikánu, což mělo za následek mnoho úmrtí mezi běžnými vojáky. NeschopnostGalů aGermánů snášet teplé počasí vedla k tomu, že dychtivě pili z místního potoka, a stali se snadnou kořistí nemoci“.[7]
Odhad podoby původní Konstantinovy baziliky, rekonstrukce z 19. století
Mokřinaté území se jako první pokusila zkultivovat římská patricijkaAgrippina starší. Nechala místo vysušit a vytvořila zde zahrady. V roce 40 její syn, císařCaligula, nechal postavit v těchto zahradách arénu pro závody vozatajů, kterou později dokončil císařNero, podle nějž byla pak většinou nazývánaNeronův cirkus.[8] Byl to Caligula, kdo dal místu jeho první památku, když nechal do Říma přivézt egyptský obelisk, dnes zvaný obvykle Vatikánský neboLateránský obelisk, jenž je dnes uprostřed svatopetrského náměstí. Jde o největší stojící egyptský obelisk na světě. Původně vážil přes 400 tun, ale po jeho zhroucení byl zkrácen zhruba o čtyři metry předtím než byl znovu vztyčen, takže dnes váží asi 300 tun. Vznikl okolo roku 1400 př. n. l., byl vytvořen na pokynfaraonaThutmose III. a původně zdobilAmonův chrám vKarnaku. V Římě stál nejprve vCirku Maximu. Zhroutil se někdy v 5. století. Okolo roku 1586 ho nechal na jeho dnešním místě znovu vztyčit papežSixtus V.Pohanský význam setřel tím, že na vrchol obelisku nechal instalovat kříž.[9] Operací papež pověřil architektaDomenica Fontanu.
Povelkém požáru v Římě roku 64 oblast získala prvníkřesťanské stopy. Stala se místemmučednictví mnoha křesťanů, kteří byli v Neronově cirku trýzněni a zabíjeni kvůli podezření, že požár způsobili. Podle starověké tradice byl právě zde ukřižován isvatý Petr, hlavou dolů. CísařKonstantin, který přestoupil na křesťanství, nechal na tomto místě postavit roku 326 baziliku sv. Petra, která byla považována za Petrovu hrobku (tato tzv.stará svatopetrská bazilika existovala do 16. století, poté byla stržena a nahrazena dnešním chrámem). Petrův hrob by se však měl nacházet v tzv. Vatikánské nekropoli, pod kryptami chrámu, tedy v místech starověkého pohřebiště, které u Vatikánského pahorku vzniklo za časů Caliguly. Pozůstatky této starověké nekropole byly sporadicky vynášeny na světlo různými papeži v průběhu staletí, systematické vykopávky nechal však nařídit až papežPius XII. v letech 1939 až 1941. Prvním papežem, který nechal veřejně vystavit domnělé ostatky sv. Petra, se stalFrantišek roku 2013.[10]
V5. století byl papežemSymmachem zbudován vatikánský palác, nicméně až do roku 1308, kdy se z bezpečnostních důvodů papežové odstěhovali doAvignonu, byl papežským sídlem většinouLaterán. Teprve od návratu roku1377 je Vatikán stálým sídlem papežů, nicméně obvyklým sídlem bylKvirinálský palác, který roku 1871 zkonfiskovala Itálie a stal se pak sídlem italského krále (dnes zde sídlí prezident italské republiky).
Dnešní vatikánský stát nahradilPapežský stát (Patrimonium sancti Petri,Stati pontifici), který se zformoval v polovině8. století na základě tzv.Pipinovy donace jako území naApeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce1860 byla většina území papežského státu připojena kItalskému království, město Řím až roku 1870. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavenísubjektu mezinárodního práva a většina států mu toto postavení nikdy neodepřela.
Od poloviny 9. století byl Vatikán začleněn do městských hradeb, které byly několikrát obnoveny v 16. a 17. století. Pahorek Vatikán a některá exteritoriální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami sItálií dne11. února1929 – tzv.Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však ještě doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upravenkonkordátem z roku1984.
Vizuální státní symboly Vatikánu – vlajka, pečeť a znak – jsou užívané ve stejné formě, v jaké byly přijaty při vzniku státu Vatikán v roce 1929.[11] Jejich podobu upravujeZákladní zákon státu Vatikán, nejnověji v úpravě z roku 2023.[12] Všechny nesou znak zkřížených klíčů a papežskétiáry, jejichž symbolika pochází již ze středověku.[13]
Oficiální státní hymna ve své současné podobě je užívaná od roku 1949.[14]
Vatikánská vlajka je tvořena čtvercovým listem se dvěma svisle dělenými poli, žlutým a bílým. Uprostřed bílého pole jsou umístěny zkřížené klíčesv. Petra atiára ze státního znaku. Vatikánská vlajka společně sešvýcarskou jsou jediné státní vlajky se čtvercovým listem.
Vatikánský státní znak obsahuje na červenémštítu papežské insignie – zkřížené klíčesv. Petra, které jsou obrácené zuby ven. Klíče, jeden zlatý a druhý stříbrný, jsou spojeny červenou stuhou. Nad klíči je umístěna zlato-stříbrnátiára – trojnásobná papežská koruna.
Podrobnější informace naleznete v článku Papežská hymna.
Vatikánská hymna, která je zároveň hymnouSvatého stolce a papežskou hymnou, jepontifikální pochod, původně francouzskyMarche Pontificale nebo italskyInno e Marcia Pontificale. Je užívaná při slavnostních příležitostechpapežem a jeho zástupci. Hudbu složilCharles Gounod v roce 1869.[14] Existuje italský a latinský text hymny, stejně jako texty v dalších jazycích, žádný z nich ale není oficiální. Při oficiálních příležitostech se skladba hraje pouze instrumentálně.
Významnou část území tvoří Vatikánské zahrady, zaujímají 23 ha celkové rozlohy státu. Tyto prostory byly vytvářeny během období renesance a baroka. Můžeme zde najít spoustu kašen a soch. Nejvyšší bod se nachází v 60 m n. m. Zahrady jsou ohraničeny kamennou zdí.
Vatikán se nachází v oblasti mírnéhostředozemního podnebí. Zimy jsou mírné, deštivé a trvají od října do zhruba poloviny května. Letní, suché a horké období trvá od druhé poloviny května do září.
Vatikánské zahrady (vlevo nádraží a vládní budova, v pozadí vysílačPapež František
V případě uprázdněného papežského stolce po smrti papeže (sedisvakance) přechází moc nakolegium kardinálů a formální hlavou státu se až do doby zvolení nového papeže stává kardinál komoří (camerlengo).[16]
Mezinárodní politika Vatikánu podléhá mezinárodní politiceSvatého stolce.[20] Vatikán proto nemá přímé diplomatické styky s jinými státy a zahraniční vztahy řídí Svatý stolec. Rovněžexteritoriální území Vatikánu spravuje Svatý stolec.[21] Vzhledem k velikosti Vatikánu se všechna zahraničnívelvyslanectví nacházejí mimo území státu, obvykle v Římě.
I přes institucionální oddělení kanonického právapapežské kurie a právních norem Vatikánu je zdůrazňována nadřazenost kanonického práva vůči vatikánskému občanskému právnímu systému.[29][30] Vatikánský stát rovněž přijímá italské zákony, pokud nejsou v rozporu skanonickým právem. Do roku 2008 tak činil automaticky, poté oznámil, že budou nové zákony podrobeny přísnějšímu posuzování.[31][32]
Sídlo soudu v Palazzo del Tribunale (vpravo) na náměstí svaté Marty
Vatikánský soudní systém naposledy reformoval papežFrantišek několika kroky v letech 2020[33] – 2023.[34] Cílem změn byla větší nezávislostjustice, zjednodušení a zvýšená efektivita celého systému i dodržování mezinárodních závazků.
Představitelemsoudní moci je papež, který tuto moc vykonává prostřednictvím soudu Vatikánského městského státu (italskyTribunale dello Stato della Città del Vaticano), členěného do tří úrovní – soudu první instance,odvolacího anejvyššího soudu.[35] Všechny sídlí vPalazzo del Tribunale na náměstí svaté Marty, jižně odbaziliky svatého Petra. Zájmy státu hájí od roku 2020 prokurátor, zvaný promotor spravedlnosti (italskyPromotore di Giustizia).[35]
Vatikán představuje stát s poměrně vysokou kriminalitou (v přepočtu na obyvatele dvacetkrát vyšší než vItálii).[36] V drtivé většině to způsobujíkapsáři, kteří okrádajípoutníky a turisty. Převážná část z nich se před soud nikdy nedostane, protože jsou obtížně odhalitelní, navíc nestřežené hranice s Itálií nanáměstí sv. Petra jsou blízko, takže mají obvykle spolehlivou možnost utéct.
U složitějších případů může problémy způsobovat fakt, že Vatikán nikdy nevypracoval vlastní trestní zákoník a nadále používá italský trestní zákon ve znění ze 7. června 1929,[37] který ovšem neřeší některé moderní formy kriminiality (obchod s drogami,počítačová kriminalita aj.).[38] Teprve reformy v posledním desetiletí[38] doplňují komplexnost zákonů tak, aby kauzy nemusely být nouzově řešeny za použití mezinárodních smluv a některých velmi vágních ustanovení v původním zákoníku. Příkladem může být bývalý zaměstnanec Vatikánu (krátce před svým zadržením propuštěný pro trestní stíhání v Itálii), který byl přistižen přidržení drog, což zákony Vatikánu neřešily. Byl odsouzen na 4 měsíce do vězení na základě mezinárodní protidrogové konvence a trestního zákona, který umožňuje udělit tento trest v případě jednání zákonem přímo nejmenovaného, pokud „ohrožuje zdraví, morálku a víru“.[39]
V 70. a 80. letech 20. století byla do velkých politických a finančních skandálů zapletenaVatikánská banka (oficiálně Institut pro náboženská díla). Obvinění ze špatného hospodaření,praní špinavých peněz a finančních podvodů se pak opakovala až do počátku 21. století, což vedlo k řadě reforem ve finanční správě i v právních předpisech.[40][41]
Vatikán nemá k dispozici žádné vlastní věznice, s výjimkou tří cel pro vyšetřovací vazbu v sídle vatikánských četníků na Via del Pellegrino.[42] Odsouzení jsou proto na základěLateránských smluv umisťování v italských věznicích, přičemž náklady hradí Vatikán. Na žádost Vatikánu mohou být provinilci stíháni italskou policií a souzeni italskými soudy, pokud se skrývají na italském území, stejně tak Vatikán vydává do Itálie osoby, které jsou tam stíhané a chtěly by se ve Vatikánu skrývat.[22]
Jedním ze symbolů Vatikánu jeŠvýcarská garda, vojenská jednotkaSvatého stolce, jejíž zodpovědností je osobní bezpečípapeže a lidí pobývajících na území městského státu. Papežská švýcarská garda vznikla na základě smlouvy s katolickýmikantonyŠvýcarské konfederace z roku1506. Její příslušníci se vyznamenali běhemplenění Říma roku1527. Všichni rekruti musí být katolického vyznání, nesezdaní muži se švýcarským občanstvím, kteří dokončilizákladní vojenskou službu veŠvýcarské armádě, mezi 19 a 30 lety, a nejméně 174 cm vysocí. Členové gardy jsou vybaveni střelnými zbraněmi, tradičně takéhalapartnami, a vycvičení jakobodyguardi. Současně jsou členy vatikánského fotbalového týmu.V minulosti k ozbrojeným složkám Vatikánu patřili také četníci,Palatinská garda aVznešená garda. Všechny vojenské složky s výjimkou Švýcarské gardy byly v roce1970 papežemPavlem VI. rozpuštěny a četnictvo (Corpo della Gendarmeria) bylo přesunuto z vojenské do civilní sféry.[43]
Četnické vozidlo
Corpo della Gendarmeria ječetnictvo, policie a bezpečnostní jednotka Vatikánu a jehoexteritoriálních majetků. Jejím úkolem je dohled nad veřejným pořádkem, kontrola hranic, dodržování zákonů, dopravní kontrola i kriminální vyšetřování v Městském státu Vatikán včetně zajištění bezpečnosti papeže mimo území Vatikánu. Sbor má 130 členů a je na rozdíl od Švýcarské gardy podřízen vedení Městského státu Vatikán (Oddělení bezpečnosti a civilní ochranyGovernatorátu státu Vatikán).[44]
K bezpečnostním složkám patří téžHasičský sbor Vatikánského městského státu, který zodpovídá za ochranu lidí a majetku v případě požáru i dalších nenadálých a nepředvídatelných situací. Vatikánští hasiči zabezpečují prevenci poškození nebo zničení vzácných dokumentů aartefaktů. Zajišťují instalaci a údržbu hasičského vybavení i zabezpečovacích systémů přímo ve Vatikánu, ale i naexteritoriálních územích vŘímě. Hasičský sbor také asistuje při všech příletech a odletech zheliportu veVatikánských zahradách a má na starosti vztyčení a bezpečný provoz dočasného komína nadSixtinskou kaplí, kterým je pomocí kouře oznamováno zvolení nového papeže během papežskéhokonkláve.[45] Vatikánští hasiči jsou rovněž podřízeni Oddělení bezpečnosti a civilní ochranyGovernatorátu státu Vatikán.[46]
Ekonomika Vatikánu má unikátní nekomerční ráz. Vatikán nemá žádné produktivní hospodářství, vše potřebné se dováží. Nejsou tu žádné lesy, orná půda, pastviny ani přirozené zdroje pitné vody. Významnou částí příjmů je však turistický ruch (prodej suvenýrů i vstupné do muzeí), pronájmy nemovitostí a také dary věřících z celého světa (tzv.Petrův haléř). Nemalé jsou i výnosy z odškodnění z roku1929, z vydávání poštovních známek, mincí, knih a katolických novin.
Oficiální měnou je od 1. ledna2002euro, které nahradilovatikánskou liru. Vatikán razí díky dohodě s Evropskou unií již od roku1999 vlastní typeuromincí,[47][48] jejich produkce je však přísně limitována. Díky tomu jsou mince, podobně jakovatikánské poštovní známky, vyhledávány sběrateli.
Vatikán mávlastní banku IOR (Istituto per le Opere di Religione) a dokonce ibankomat, pravděpodobně jediný s instrukcemi vlatině.
Přes svou nepatrnou velikost má Vatikán vlastní rozhlas, televizi,noviny,banku, poštu,lékárnu, supermarket, heliport i železnici s nádražím. Elektřinu získává Vatikán z Itálie, jen velmi malé množství se vyrábí díkysolárním panelům.
Městu slouží od roku1930 nezávislý moderní telefonní systém, spravovaný Vatikánskou telefonní službou (italskyServizio dei Telefoni dello Stato della Città del Vaticano).Mezinárodní předvolba Vatikánu je +379, běžně se ale místo ní používají čísla s italskou předvolbou.[49]
Historická budova Radia Vatikán ve Vatikánských zahradách z roku 1936.
Vatikánská pošta byla založena ihned po vzniku státu Vatikán v roce 1929. Poštovní služby, navazující na dlouhou historii poštypapežského státu, bývají považovány za jedny z nejlepších na světě. Ročně zpracují na 140 tun pošty a šest milionůpohlednic. Ikonické jsou žluté poštovní schránky. Vatikánské poštovní známky jsou mezi sběrateli ceněné a oblíbené.[50]
Rádio Vatikán (italskyRadio Vaticana) od roku1929 vysílá na krátkých, středních i velmi krátkých vlnách a nainternetu. Přináší informace z Vatikánu a katolického světa i podrobné reportáže o činnosti papeže a o jeho cestách. Televizní vysílání připravuje od roku1983Vatikánské televizní centrum, přičemž části programu souběžně vysílají i jiné italské nebo katolické televizní kanály, napříkladTelepace čiRAI (pod značkouRai Vaticano). Rozhlas, televize a další média, včetně deníkuL'Osservatore Romano byla v roce2015 převedena do správyDikasteria pro komunikaci, které je později sloučilo pod hlavičkou internetového portáluVatican News.[51]
Od roku 1929 má Vatikán vlastnímalé nádraží, které však slouží hlavně k přepravě nákladů a jen zcela výjimečně k osobní dopravě. V roce 1976 nechal papežPavel VI. ve Vatikánských zahradách vybudovatheliport, který slouží pro krátké lety vrtulníkem.
Vatikánský pas mělo v roce 2023 celkem 64 osob[54]
Vatikán měl v roce 2023 celkem 764 obyvatel.[54] Kroměduchovních se jedná především olaické zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Dalších asi 2 500 zaměstnanců, kteří ve Vatikánu pracují, žije vŘímě a okolí.
Vatikánské občanství mělo v roce2019 celkem 618 osob, z nichž však jen 246 žilo přímo ve Vatikánu – jedná se především okardinály a hodnostáře papežských grémií, ale také o členyŠvýcarské gardy, kterých je ve Vatikánu zhruba 100 (104 k 1. únoru 2019).[54] Více než polovina vatikánských občanů žije v jiných zemích, především jako diplomaté (nunciové).
Vatikánské občanství je udělováno na základě jmenování do funkce a vztahuje se i na ostatní členy domácnosti jmenované osoby. Je ovšem obvykle omezeno na dobu výkonu funkce a poté zaniká.[55] Mezi vatikánskými občany je tak i několik málo žen. Většinou se jedná o rodinné příslušníky vybraných zaměstnanců (důstojníci švýcarské gardy, hlavní zahradník aj.). Od počátku 21. století se však i ženy stávají přímými zaměstnankyněmi.[56] V roce2016 byla založena organizaceDonne in Vaticano, sdružujícíženy ve Vatikánu.[57]
Vatikán nemá oficiálně stanovený žádnýúřední jazyk. Na rozdíl odSvatého stolce, který využíválatinu, se k běžné komunikaci i pro úřední dokumenty používáitalština. Objevují se zde však i jiné jazyky, protože obyvatelé pocházejí téměř z celého světa. Švýcarská garda dostává povely vněmčině. Každý příslušník této gardy pak skládá svou přísahu v mateřském jazyce – vněmčině,italštině,francouzštině čirétorománštině.
Vatikán nemá k dispozici žádná zařízení lékařské péče a jeho obyvatelé proto využívají ordinace anemocnice vItálii. Naopak vysoké návštěvnosti nejen vatikánských, ale i italských občanů se těšíVatikánská lékárna, založená roku1874. Vyhledávaná je mimo jiné i z toho důvodu, že nabízí produkty, které jsou v Itálii často nedostupné nebo výrazně dražší.[58][59]
Školy pro děti a mládež ve Vatikánu neexistují. Struktura obyvatelstva nevyžaduje existenci nižších stupňů vzdělávání a současně je Vatikán příliš malý na to, aby poskytl místo velkým vzdělávacím institucím.Svatý stolec však provozuje několik desítek vzdělávacích institucí se sídlem v Římě.[60][61] Patří mezi ně:
Budova vatikánské observatoře v areálu papežského letního sídla v Castel Gandolfo
Vědeckému výzkumu se věnuje rovněžVatikánská observatoř. První pozorování probíhala v 16. století naVěži větrů (italskyTorre dei Venti neboTorre Gregoriana), nacházející se nad palácem při severní straně nádvoříBelvedere ve Vatikánu.[65][66] Koncem 19. století byly pro účely anstronomického studia upraveny kruhové věže, které jsou součástí středověkýchleonských hradeb v západní části Vatikánu.[67][68][69] V roce 1935 však musely být přístroje kvůlisvětelnému znečištění přesunuty do areálupapežského letního sídla v Castel Gandolfu, přibližně 30 km jihovýchodně od Vatikánu.[70]
Budova dalekohledu VATT na observatoři Mount Graham
Od roku1995 observatoř provozuje též dalekohledVatican Advanced Technology Telescope (VATT) na mezinárodníobservatoři Mount Graham vUSA,[65][71] zatímco areál v Castel Gandolfo již kvůli světelným podmínkám může jen s obtížemi konkurovat moderním pozorovatelnám. Pracoviště však stále slouží ke zpracovávání dat, nachází se tu i bohatá knihovna, malé muzeum historických přístrojů[72][73] a zejména unikátní sbírkameteoritů, dosahující počtu 1100 vzorků z více než 500 meteoritů o celkové hmotnosti 150 kg.[74][75]
Vatikán je domovem jedněch z nejslavnějších uměleckých památek na světě. V roce 1984 byl zapsán naSeznam světového kulturního dědictví UNESCO.[76] Jde o jediný zápis celého státu na tento seznam. Navíc je území Vatikánu podleHaagské úmluvy z roku1954 zvlášť chráněno jako významná kulturní památka v případě válečného konfliktu.[77]
Vatikánská knihovna ve svých sbírkách opatruje největší sbírkurukopisů na světě (přes 80 000) a kolem 1 600 000 tištěných knih, včetně téměř 9000 prvotisků (inkunábulí), vzácných knih vytištěných v počátcíchknihtisku.[80] Pečuje ale i o rozsáhlé sbírky mincí a medailí, grafické listy a fotografie.[80] Byla založena v polovině15. stoletíMikulášem V. Jednou z nejcennějších knih, které má tato instituce ve svých sbírkách, jeVatikánský kodex – jeden z nejstarších a nejlépe dochovaných rukopisů řeckébible. Unikátem jsou téžBodmerovy papyry 14–15, jež obsahujíLukášovo aJanovo evangelium z roku 200.[81]
V17. století byl z Vatikánské knihovny vyčleněnVatikánský apoštolský archiv, který uchovává miliony dokumentůSvatého stolce – státní písemnosti, korespondenci, účetní knihy a další dokumenty, včetně archivů vybranýchklášterů ařádů z8.–20. století. Vzhledem k významu a rozsáhlé činnosti středověké papežské kanceláře zachovává archiv nedocenitelné podklady pro dějiny téměř celéEvropy.
Unikátní filmové snímky uchováváVatikánská filmotéka, která byla založena16. listopadu1959Janem XXIII., aby shromažďovala a uchovávalafilmy o katolické církvi.[82] V současnosti obsahuje na 8000 titulů – historické dokumentární filmy opapežích a církevním dění, filmové týdeníky, ale i různé komerční filmy s odpovídající tematikou nebo s vysokou uměleckou hodnotou. Součástí jsou i mnohé raritní snímky z počátkůkinematografie. Nejstarší snímek„Papež Lev XIII. ve vatikánských zahradách“ pochází z roku1896.[82]
Součástí Vatikánských muzeí je i Etruské či Egyptské muzeum, kde je řada významných archeologických památek, napříkladstaroegyptskésarkofágy z 3. tisíciletí př. n. l.[83]
V roce 1993 vznikla ve Vatikánu tradice Vánočních koncertů (italskyConcerto di Natale).[85] Až do roku 2005 tyto koncerty pravidelně hostil Vatikán, poté se odehrávaly i na jiných místech.[86]
Od roku 2013 připravujíVatikánská muzea ve spolupráci s mladými italskými hudebníky pravidelné letní koncerty klasické hudby v rámci nočních prohlídek.[87][88]
Vatikánský fotbalový tým při přátelském utkání v Monaku
Vatikán chce „do roku 2020 pokrývat z 20 procent svou energetickou potřebu z obnovitelných zdrojů“, jak vytyčilaEvropská unie. Prvním krokem byla instalace solárních panelů na střechu auly Pavla VI. Dále dojde k omezení počtu automobilů, které mohou vjíždět na území Vatikánu a parkovat na něm. V budoucnu se uvažuje i o zabudování dalších solárních panelů na jiné budovy.[90]
↑ Samuel Ball Platner, Thomas Ashby, A Topographical Dictionary of Ancient Rome, RIPA VEIENTANA.www.perseus.tufts.edu [online]. [cit. 2023-04-04].Dostupné online.
↑PRESICCE, Claudio Parisi; PETACCO, Laura.La Spina: dall'Agro vaticano a via della Conciliazione. [s.l.]: Gangemi editore SpA international publishing 335 s.Dostupné online.ISBN978-88-492-3320-9. (italsky) Google-Books-ID: 3wcPMQAACAAJ.
↑TACITUS, Publius Cornelius.Z dějin císařského Říma. Praha: Svoboda, 1976. 473 s. S. 141.
↑ LacusCurtius • Rodolfo Lanciani — Pagan and Christian Rome — Chapter 3.penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2021-05-29].Dostupné online.
↑MCGLONE, Brendan. The Incredible History of the Lateran Obelisk.Medium [online]. 2019-04-09 [cit. 2021-05-29].Dostupné online. (anglicky)
↑ František ukázal ostatky svatého Petra, které střeží hrůzná kletba.iDNES.cz [online]. 2013-11-24 [cit. 2021-05-29].Dostupné online.
↑ Motu Proprio Di nostro moto proprio che contiene la Legge Fondamentale della Città del Vaticano (7 giugno 1929) | PIO XI.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-02-14].Dostupné online.
↑ Legge Fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (13 maggio 2023) | Francesco.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-02-16].Dostupné online.
↑ Motu Proprio Di nostro moto proprio che contiene la Legge Fondamentale della Città del Vaticano (7 giugno 1929) | PIO XI.www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-03].Dostupné online.
↑ Papež reformuje „ústavu“ městského státu Vatikán - Vatican News.www.vaticannews.va [online]. 2023-05-13 [cit. 2024-05-11].Dostupné online.
↑ Legge Fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (13 maggio 2023) | Francesco.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-11].Dostupné online.
↑ Costituzione Apostolica “Praedicate evangelium” sulla Curia Romana e il suo servizio alla Chiesa e al Mondo.press.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-18].Dostupné online.
↑ Costituzioni Apostoliche | Giovanni Paolo II.www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-18].Dostupné online.
↑ Francesco stabilisce il nuovo ordinamento giudiziario per lo Stato vaticano - Vatican News.www.vaticannews.va [online]. 2020-03-16 [cit. 2022-12-18].Dostupné online. (italsky)
↑ Promulgazione della Legge N. CCCLI sull’ordinamento giudiziario dello Stato della Città del Vaticano (16 marzo 2020) | Francesco.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-10].Dostupné online.
↑ Vatican divorces from Italian law.news.bbc.co.uk. 2009-01-02.Dostupné online [cit. 2024-05-11]. (anglicky)
↑ Stát nebude přebírat italské zákony | Domov.Lidovky.cz [online]. 2009-01-02 [cit. 2024-05-22].Dostupné online.
↑ Holy See Press Office Communiqué: Law No. CCCLI on the Vatican City State Judicial System.press.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-10].Dostupné online.
↑ Papež mění vatikánskou trestní legislativu a soudní systém - Vatican News.www.vaticannews.va [online]. 2023-04-12 [cit. 2024-05-10].Dostupné online.
↑ab Promulgazione della Legge N. CCCLI sull’ordinamento giudiziario dello Stato della Città del Vaticano (16 marzo 2020) | Francesco.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-10].Dostupné online.
↑ Leggi sulle fonti del diritto.www.vatican.va [online]. [cit. 2024-05-18].Dostupné online.
↑ab Codice Penale Vaticano: per una legge al passo con i tempi - Vatican News.www.vaticannews.va [online]. 2020-12-04 [cit. 2024-05-18].Dostupné online. (italsky)
↑JOHNSON, George. Vatican’s Celestial Eye, Seeking Not Angels but Data.The New York Times [online]. 2009-06-22 [cit. 2017-12-04].Dostupné online. (anglicky)
Bureau of European and Eurasian Affairs.Background Note: Holy See [online]. U.S. Department of State, 2011-03-08 [cit. 2011-08-21].Dostupné online. (anglicky)
CIA.The World Factbook - Holy See (Vatican City) [online]. Rev. 2011-05-25 [cit. 2011-08-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-07. (anglicky)
Vatican City [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21].Dostupné online. (anglicky)
.svg)
.svg)
.jpg)
_(Ank_Kumar)_03.jpg)
.jpg)
.svg)
