| Varnsdorf | |
|---|---|
 náměstí E. Beneše s kostelem sv. Petra a Pavla a budovou děkanství | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Varnsdorf |
| Obec s rozšířenou působností | Varnsdorf (správní obvod) |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°54′42″ s. š.,14°37′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 14 704 (2025)[1] |
| Rozloha | 26,24 km²[2] |
| Nadmořská výška | 332 m n. m. |
| PSČ | 407 47 |
| Počet domů | 2 767 (2024)[3] |
| Početčástí obce | 3 |
| Početk. ú. | 2 |
| PočetZSJ | 26 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. E. Beneše 470 407 47 Varnsdorf varnsdorf@varnsdorf.cz |
| Starosta | Jan Šimek (STAN) |
| Oficiální web | www |
 | |
  Varnsdorf | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562882 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Varnsdorf (německyWarnsdorf,hornolužickosrbskyWarnoćicy) je město v nejsevernější částiČeska, ve východní částiÚsteckého kraje, v okrese Děčín, na jihovýchoděŠluknovského výběžku. Protéká jím řekaMandava a je ze tří stran obklopen územímNěmecka. Leží 32 kilometrů východně odDěčína a 34 kilometrů severozápadně od Liberce.
Obec s rozšířenou působností Varnsdorf je počtem obyvatel druhým největším městem okresu Děčín, žije zdepřibližně 15 tisíc[1] obyvatel, výměra katastru města je 26,21 km2.[4] Skládá se z částí Varnsdorf,Studánka a Světliny 1. díl. Ve Varnsdorfu jsou hraniční přechody do Německa: silniční Varnsdorf-Seifhennersdorf a Varnsdorf-Großschönau, dále přes město vedepeážníželezniční trať Mittelherwigsdorf–Varnsdorf–Eibau, ze které odbočuje traťRybniště–Varnsdorf.
Dějiny města začínají ve 2. polovině 14. století založením zemědělských dvorů. V roce 1830 se zde konalo první úplnéliturgické provedeníBeethovenovy slavnostní mšeMissa solemnis. Varnsdorf byl povýšen na město v roce 1868, do té doby byl největší vesnicíRakouska-Uherska.[5] Ve stejném roce přijel do Varnsdorfu první vlak z Děčína a díky železnici nastal rozvoj průmyslu, především strojírenského a textilního. Ve druhé polovině 19. století měl Varnsdorf přezdívku „MalýManchester v českém Nizozemí“[p 1] nebo také „Severočeský Manchester“.[7] V roce 1872 zde vzniklo společenstvístarokatolické církve.[8] Podruhé světové válce došlo k vysídlení drtivé většiny původního obyvatelstva. V roce 1947 zde proběhlastávka, která měla podstatný vliv naúnorové události roku 1948. Po druhé světové válce se Varnsdorfu říkalo „město mládí, zahrad a komínů“.[9]
Jméno Warnsdorf označovalo Wernarovu ves. Poprvé ji zmiňuje žitavská kronika v roce 1341 v souvislosti s Jindřichem z Varnsdorfu. Existuje pověst, podle které Wernar varoval (německywarnen = varovat) pocestné před loupežníky, kteří řádili v okolí Varnsdorfu. Na rozdíl od jiných měst v pohraničí nedošlo k přejmenování, město nikdy nemělo český název.[10] ČástStudánka se německy nazývala „Schönborn“ (schön německy krásný,der Born německy studánka), obec se nacházela u studánky. České jméno dostala obec po roce 1945 podle překladu druhé části německého názvuBorn – Studánka.Světliny 1. díl se německy jmenovaly „Lichtenhain 1. Ant.“ podle knížecího roduLichtenštejnů (německyder Hain = háj, lesík). Název po roce 1945 vychází z chybného překladu první části názvu do češtiny (německydas Licht = světlo).[11]
Oblast, kde se dnes nachází Varnsdorf, byla podle indicií řídce obydlena již v dobách na přelomu našeho letopočtu, kdy na územíČech žil germánský kmenMarkomanů a v Horní Lužici kmenSemnonů. Po porážkách, které tyto kmeny utrpěly odŘímanů, se kraj na místě dnešního Varnsdorfu na několik století proměnil v liduprázdnou divočinu s neprostupnýmihvozdy.[12] Nejprve lužický kmen Milčanů žijící v Horní Lužici odtud vytlačil Germány, kteří zde setrvávali z dřívějších dob. Germáni byli nuceni hledat nová sídliště a někteří se usadili v údolíMandavy, v údolí Staré řeky, což je její původní název[13] z konce 1. tisíciletí našeho letopočtu. Milčané byli vytlačeni ve 13. století německou kolonizací.
Na území Varnsdorfu vznikla první vesnice kolem roku 1200 a jejími majiteli byliBerkové z Dubé. Poté kraj na místě dnešního Varnsdorfu patřilVartenberkům (přibližně od roku 1310) a pakŠlejnicům (od roku 1494).[14] Za Šlejniců se okolí Varnsdorfu hospodářsky povzneslo díky těžbě stříbra v Jiřetíně pod Jedlovou.
Do konce 14. století byl na území Varnsdorfu rytířskýmanský statek pánů z Varnsdorfu. Od nich pochází dnešní znak Varnsdorfu, bílý půlměsíc a hvězda v modrém poli.Husitství kraj významněji nezasáhlo; území Varnsdorfu bylo pod ochranouŽitavy.
Obyvatelé Varnsdorfu přijaliluterství již v roce 1535 a setrvali při něm až dorekatolizace po vydáníObnoveného zřízení zemského.[15] Roku 1570 se Varnsdorf stal samostatným panstvím,[16] kterým zůstal do koncetřicetileté války. Po roce 1620 bylo varnsdorfské panství zkonfiskováno[17] a v roce 1641 prodejem přičleněno k rumburskému panství. Za třicetileté války byl v letech 1639 až 1643 Varnsdorf obsazen švédskými vojsky.[18] V roce 1642 byl dobyt a zničen 7 km vzdálený hradTolštejn.[19] Po třicetileté válce emigrovalo nekatolické obyvatelstvo; v roce 1627 odešlo do sousedníhoSaska okolo 250 lidí, které od roku 1635 bylo zahraničím.[20]Berní rula z let 1653–1655 zachytila ve Varnsdorfu 32 statků, 20 statků bylo opuštěných a 3 se znovu osídlovaly. Ve Varnsdorfu bylo 25 chalup, 7 se osídlovalo a 10 bylo pustých, pustá usedlost zahradníka, 34 domků na obecním pozemku, jeden se osídloval a 17 bylo pustých.[21]Z té doby pochází první známý popis Varnsdorfu:„Stavení, kde lidé bydlí, může býti.“(dá se v nich bydlet)„ostatek zpustlý, z nichž se všech pustých doložených lidé pro víru zběhli,“(protestantskou)„po kterých se zase někteří osazují. Pole žitná, luk s potřebu, leží u hranice s Lužicí, jednu míli od Žitavy. Živí se tkaním lnu a chovem dobytka.“ V roce 1678 již zase žilo ve Varnsdorfu 600 obyvatel.[21]
Panství v roce 1681 odkoupiliLichtenštejnové,[22] kterým patřilo až do roku 1919.
Počátkem 18. století se ve Varnsdorfu začala rozvíjet textilní výroba, nejprve plátenické manufaktury a roku 1786 se začala dovážet bavlna. V roce1777 byla založena firma Frölich,[23] která od roku 1790 vyrábělasamet. K dalšímu rozkvětu textilního průmyslu došlo zanapoleonských válek.
V roce 1804 nabídl císařFrantišek I. Varnsdorfu povýšení na město, což bylo představiteli obce s díky odmítnuto.[20] Zanapoleonských válekAnglie v textilním průmyslunekonkurovala, po skončení válek zboží z Anglie opět ovládlo světové trhy. Místní podnikatelé začali pašovat lacinou anglickoupřízi ze Saska, a tím místní přadláci začali přicházet o práci. V letech 1817 až 1837 zde působilo úspěšnébosácké hnutí, které se organizovaně bránilo proti těmto praktikám.[20]
Dne 28. března 1829 došlo ve městě k velkémupožáru, shořelo 11 domů, dvě stodoly a požár výrazně poškodil varnsdorfský kostel svatého Petra a Pavla. Roztavily se kostelnízvony, zcela zničeny byly hodiny,varhany a lustr.[24]
V roce 1830 byla ve varnsdorfskémkostele svatých Petra a Pavla poprvé provedena celáBeethovenova slavnostní mšeMissa Solemnis v rámci bohoslužeb – předtím byla uváděna pouze koncertantně.[25]
V roce 1849 se šest vesnic na území dnešního Varnsdorfu spojilo do jedné obce, která měla 9 600 obyvatel[25] a stala se tak největší vesnicí v Rakousku-Uhersku.[25] K povýšení na město došlo dne 28. července 1868 císařemFrantiškem Josefem I.;[26] tehdy měl Varnsdorf 14 000 obyvatel.
Ve druhé polovině 19. století probíhala překotnáindustrializace. Roku 1869 byla postavenaželezniční trať z Děčína, která umožňovala snadný přísun surovin dopravovaných po Labi ze zámoří.[26] Ve Varnsdorfu se na přelomu 19. a 20. století konaly bouřlivé oslavy1. máje. První oslavy v roce 1891 se zúčastnilo 1 600 lidí, před městským úřadem rozháněli dav četníci s nasazenými bodáky. V roce 1900 zde bylo stávkové hnutí za zavedení desetihodinové pracovní doby, kterého se zúčastnilo 3 000 dělníků.[27]
Mnohosvazkové dílo "Čechy", jehož vydávání řídil dějepisecJosef Vítězslav Šimák, o Varnsdorfu konce 19. století nepíše lichotivě:„Warnsdorf zevnějškem svým má pravý ráz střízlivý, ba smutný ráz tovární. Není v něm vlastně ulic, jen cesty a třídy. Dlouhá stavení fabrická beze střech, nevlídná, nečistá, blátivých dvorů, o sterých komínech, proměšují se s domy dřevěnými a nízkými příbytky dělnickými.“[21]
Ve Varnsdorfu se v roce 1896 konala okresní zemědělsko-průmyslová výstava, na které získal medaili alkoholický nápojStará myslivecká.[28] Začátkem 20. století měl Varnsdorf 160 továren; kolem 80 % obyvatel pracovalo v průmyslové výrobě. Běhemprvní světové války přišly zásobovací obtíže, nedostatek potravin a proběhlatyfová epidemie. Průmysl se rozvíjel i po první světové válce. Podnikatel Kunert v roce 1924 zavedl výrobu dámských punčoch.
Po roce 1918 se rozvinutý textilní průmysl ocitl v hluboké krizi, po které již nikdy nedosáhl původního významu. Zásoboval celé Rakousko-Uhersko, značná část byla najednou zahraničím.[29]
V roce 1930 se z 22 793 obyvatel hlásilo k české národnosti 1512. Velké sympatie si ve městě získalaSudetoněmecká stranaKonrada Henleina. V roce 1935 zde měl Henlein projev, kterého se zúčastnilo 12 tisíc lidí;[30] o rok později v roce 1936 měl ve Varnsdorfu projevKlement Gottwald, poslechnout si ho přišlo 6 tisíc lidí.[25] Konrad Henlein navštívil Varnsdorf ještě v roce 1938.[31] V tomtéž roce rostla agresivita henleinovců a množily se potyčky s příslušníkyfinanční stráže. 22. září 1938 padli dva její příslušníci při ústupu před německou přesilou. 23. září 1938 vstoupila do Varnsdorfu československá armáda, která se ještě týž den stáhla za obrannou linii naStožeckém sedle. 30. září 1938 byla podepsánaMnichovská dohoda a 2. října 1938 Varnsdorf obsadila vojskanacistického Německa.[30][32]
Válečné události let 1939 až 1945 se města prakticky nedotkly; ve Varnsdorfu se nebojovalo a město nebylobombardováno, třebaže od listopadu 1944 denně probíhaly letecké poplachy. Po roce 1943 byl Varnsdorf zaplaven uprchlíky z vybombardovaných německých měst a z východní fronty.[31] Před koncem druhé světové války v roce 1945 zde došlo k veřejné popravě Rudolfa Posselta, Němce, který odmítl znovu nastoupit doněmecké armády na východní frontu.[31] Ve Varnsdorfu bylo koncem války několik set nuceně nasazených dělníků, ti se s přibývajícím koncem války stále více dopouštělipřestupků, za něž následoval stále tvrdší trest. Dva z těchto dělníků byli 11. dubna 1945 odsouzeni k trestu smrti provazem.
První oddílRudé armády vstoupil do Varnsdorfu 9. května 1945 a 19. května přišla československá vojenská posádka. Ještě téhož dne byli zatčeni příslušníciSA aSS. 29. až 31. května byli zatčeni němečtí profesoři a učitelé a odvezeni přesKrásnou Lípu doDoubice, kde byli vpuštěni do Německa.[33] 22. června 1945 proběhl prvnídivoký odsun a 19. července 1945 druhý odsun. Vysídlování Němců na území Varnsdorfu prováděl velitel 28. pěšího pluku plukovník Voves.[34] Popostupimské konferenci skončil divoký odsun. V následujících měsících došlo k odsunu německého obyvatelstva jak dookupačních zón západních zemí v Německu, tak do sovětské okupační zóny a k osídlování českým obyvatelstvem. O antipatiích vůči Němcům v poválečné době svědčí úryvek z varnsdorfských novin Hraničář:„A Němci jdou a jdou ..., druhý a třetí transport těch, kteří u nás nebyli spokojeni a chtěli – do Říše. My jim dnes vyhovujeme a konečně docela rádi, protože jsme na tento okamžik čekali celá staletí.“[35]
Dne 5. března 1947 došlo kvarnsdorfské stávce,[33] jíž se zúčastnilo 10 tisíc lidí. Byl to spor o továrnu bývalého německého majitele židovského původu Emila Beera, který se po návratu z emigrace ucházel o její navrácení.Zemský národní výbor rozhodl, že mu továrna bude vydána a ihned poté byla ve městě vyhlášenagenerální stávka. Pod tlakem stávkujících a po dohodě s úřady soud rozhodnutí zrušil.
Od roku 1954 do roku 1969 byl předsedouMěstského národního výboruJosef Mašín.[36] Ve městě vznikly po roce 1948 tři velké podniky sloučením drobných[zdroj?] továren a provozů: Velveta,Elite a TOS Varnsdorf. V roce 1967 byl otevřen hraniční přechod do Německa.[36] Jeho otevření se zúčastnil prezidentAntonín Novotný.[37] Byl vybudovánVarnsdorfský rybník zvaný Mašíňák a vzniklo 70 mmkino Panorama. V obdobísocialismu ve městě vyrostlapanelovásídliště a byly demolovány některé historicky cenné objekty jako byl hotel Burza na náměstí z roku 1642 či Hanischův dům č. p. 506,[38] kde byla městská knihovna. Naposledy byl ještě 15. října 1999 zbořen měšťanský dům „Na schůdkách“ z roku 1771.[39]
Roku 1961 byl Varnsdorf slavnostně vyhlášen vzorným Pohraničnickým městem.[37] V šedesátých letech dochází k uvolnění režimu na hranicích. Po stavběberlínské zdi ztratil útěk na územíNDR smysl a tak se od dubna 1965 začaly odstraňovat drátěné zátarasy na hranicích.
V roce 1974 došlo ve Varnsdorfu ke vraždě náčelníka obvodního odděleníVeřejné bezpečnosti Karla Goldammera ve službě. Pachatel byl odsouzen k trestu smrti.[40]
V roce 1980 byla obec Studánka připojena k Varnsdorfu.[41]
V prvních komunálních volbách posametové revoluci v listopadu 1990 zvítěziloObčanské fórum, starostou města byl zvolen Eduard Vébr. Sedm měsíců po volbách byl ve funkci starosty vystřídán Annou Dudkovou. Po druhých komunálních volbách se starostou města stal v letech 1994–1998 Vladimír Bartoň. V roce 1995 bylo založeno sdružení Malý euroregion Mandava-Spréva, který je tvořen městy na obou stranách hranice (Sohland,Šluknov,Ebersbach,Jiříkov,Rumburk,Neugersdorf, Varnsdorf,Dolní Podluží,Großschönau aWaltersdorf). V roce 1997 proběhla rekonstrukce systému zásobování teplem (CZT), využívá se moderní bezkanálová technologie. V roce 1996 se zřizujeBiskupské gymnázium Varnsdorf. V roce 1997 se otevírá první supermarket – Billa. Od roku 1998 do roku 2002 byl starostou Jaroslav Tomášek za Nezávislé. Od roku 2002 byl starostou městaJosef Poláček zaODS a od roku 2010 byl starostou Martin Louka.[42] Roku 2015 byl zvolen do čela města Stanislav Horáček, který byl v lednu 2020 odvolán z funkce, z důvodu kauzy radarů ve Varnsdorfu[43]. Do funkce byl jmenován Roland Solloch. V roce 2022 Varnsdorf nově vede Jan Šimek z Našeho Varnsdorfu (NV). Rozhodli o tom na svém ustavujícím zasedání zastupitelé.
2. července 1999 navštívil Varnsdorf prezidentVáclav Havel[44] a 17. října 2007 prezidentVáclav Klaus.[45] V roce 2015 sem zavítal prezidentMiloš Zeman.
Dne 7. srpna 2010 ve městě bylo zaplaveno několik obytných domů u řeky Mandavy a Zaječího potoka a několik sklepů škol, školek a sklep nemocnice.[46]
V 50. letech sídlila v místních kasárnách Poddůstojnická škola Vnitřní stráže Ministerstva vnitra, která zde byla do roku 1963.[47]
| Volby 2022[48] | ||
|---|---|---|
| Strana | Počet hlasů | Počet mandátů |
| VARNSDORF NÁŠ DOMOV | 5544 | 1 |
| SPD | 9411 | 3 |
| VPM | 13091 | 4 |
| NÁŠ VARNSDORF | 18593 | 5 |
| ODS | 7422 | 2 |
| Nezávislí | 5952 | 1 |
| ANO 2011 | 16217 | 5 |
| Volební účast | 37,84 % | |
Varnsdorf jepověřeným městem s rozšířenou působností, pod jeho správní obvod patří městaChřibská a Varnsdorf, obceDolní Podluží,Jiřetín pod Jedlovou,Horní Podluží aRybniště.[49]
Starostové města byli od sametové revoluce v roce 1989 postupně Eduard Vébr, Anna Dudková, Vladimír Bartoň, Jaroslav Tomášek,Josef Poláček, Martin Louka, Stanislav Horáček, Roland Solloch a Jan Šimek , který je starostou odvoleb v roce 2022,[50] kdy zastupitelstvo města je složeno zANO 2011,ODS,Volbou pro město, Nezávislími,SPD a místními uskupeními Varnsdorf náš domov a Náš Varnsdorf. Zastupitelstvo města má 21 členů, rada je sedmičlenná.[51][52]
Městský znak Varnsdorfu byl schválen usnesením zastupitelstva města dne 13. prosince 1880, zpracován byl malířem Augustinem Frindlem. Podoba znaku vychází z rodového erbu rytířů Welflů z Varnsdorfu. Popis znaku zní:v modrém štítu stříbrná šestiboká hvězda nad stříbrným stoupajícím půlměsícem; na štítu turnajská korunovaná přilbice s přikryvadly modro-stříbrnými; v klenotu stříbrný stoupající půlměsíc a stříbrná šestihrotá hvězda, na obou hrotech půlměsíce a horním hrotu hvězdy modře a stříbrně polcené pštrosí pero.[53] Znak nebyl nikdy městu udělen, je považován za vydržený.[54] Když byl v roce 1961 Varnsdorfu udělen titul vzorné „Pohraničnické město“, uvažovalo se o vsunutí psí hlavy jako symbolu pohraničí do znaku města.[55] List praporu tvoří dva pruhy, modrý a bílý. Poměr šířky k délce je 2:3 a v žerďové části je bílá šestiboká hvězda nad bílým půlměsícem. Prapor byl udělen městu dne 4. června 1998 předsedouParlamentu České republiky.[56] Vlajka je odvozena z barvy štítu (modrá) a barvy erbovní figury, která je bílá. Kdy byla varnsdorfská vlajka poprvé vyvěšena, nejde již dnes zjistit. Její první vyvěšení je doloženo z denního tisku v roce 1931.[57]
Město udržuje partnerské styky s Lužickými Srby, kteří žijí v dnešních německých státech Sasko aBraniborsko. Po válce v letech 1946 až 1949 ve městě působilo v budově dnešníhoBiskupského gymnázia Staškovo lužickosrbské gymnázium. V roce 1949 se přestěhovalo do Liberce a umožnilo získat gymnaziální vzdělání 800 dětem Lužických Srbů.[58] Po roce 1989 byly snahy umožnit dětem Lužických Srbů studovat na českých středních školách. Ve Varnsdorfu se pořádaly koncerty Lužickosrbské filharmonie, byly zde výstavy děl lužickosrbských výtvarníků. Pořádala se setkání absolventů Staškova gymnázia, byly vydány sbírky lužickosrbské poezie.
Město je členemEuroregionu Nisa[59] a zakládajícím členem Mikroregionu Tolštejn,[60] dále je členem Sdružení pro rozvoj Šluknovska.[61] Má oficiální kontakty s městy v Malém minieuroregionu Mandava-Spréva.[62] S německým městemSeifhennersdorf proběhl projekt Hrádek-Burgsberg, záchrana výletní vyhlídkové restaurace naHrádku.[63]
Varnsdorf se nachází v nejsevernější části Česka, v Ústeckém kraji (nejvýchodnější město kraje), v okrese Děčín, na jihovýchodě Šluknovského výběžku. Průměrnánadmořská výška města je 332 metrů.[64] Nejvyššími body území města jsou vrchyŠpičák,Valy na katastru Studánky aHrádek; nejnižším bodem je výtokMandavy z území Česka s nadmořskou výškou 310 metrů. Městem na katastruStudánky prochází hlavní evropskérozvodí meziSeverním aBaltským mořem.
Územím města protéká říčkaMandava. Dále se zde nacházíVarnsdorfský rybník a prameny řekyKřinice, která je odvodňována Labem doSeverního moře. Další menší rybníky se nazývají Valčík, Valcha a Kočka.
Varnsdorf leží na územíŠluknovské pahorkatiny, kterou v oblasti města tvoří skalnížulový podklad přikrytýsprašovými a souvkovýmijíly z doby ledové. Město obklopují vrchy Špičák a Hrádek tvořené čedičem a znělcem. Na území města v době ledové zasahoval kontinentální ledovec zeSkandinávie. Pod vrcholem Špičáku se v 19. století zkoušelo dolováníhnědého uhlí, jsou zde zachovány sloje s výskytemuhlí adiatomitů.[65]Varnsdorf je otevřen od severu směrem doSaska, klima se proto odlišuje od klimatu ve vnitrozemí Čech a je mnohem více vystavenooceánickým vlivům. Srážkově je Varnsdorf díky své poloze bohatší, roční úhrn srážek je v dlouhodobém průměru 751 mm. Nejvyšší srážkový průměr ve Varnsdorfu má měsíc červen (85 mm), červenec (80 mm) a srpen (79 mm). Nejméně srážek spadne v únoru (47 mm) a v březnu (49 mm). Teplota vzduchu dosahuje dlouhodobého průměru 5,5 °C, lednový průměr je -4,4 °C, červencový je 15,3 °C. Proudění vzduchu je převážně severozápadní až západní. Varnsdorf leží na návětrné straněLužických hor, proto se zde moc nevyskytujímlhy a inverze.[66]
Varnsdorf se skládá ze tří částí (Studánka,Světliny 1.díl a Varnsdorf) a je dále členěn na 24 urbanistických obvodů a dvěkatastrální území: Varnsdorf aStudánka u Rumburku. Varnsdorf vznikl v roce 1849 sloučením jednotlivých osad – Nového Varnsdorfu (vznikl roku 1689),Floriánsdorfu (1700),Karlsdorfu (1727),Starého Francentálu (1783) aNového Francentálu (1800) – které se spojily v jednu obec. Osady měly název po členech rodiny Lichtenštejnů. Obec měla v roce 1849 9700 obyvatel, byla největší vesnicí v tehdejším Rakousku-Uhersku, která byla v roce 1868 povýšena na město. V roce 1980 byla k Varnsdorfu připojena náhorní obec Studánka.
Katastrální území města Varnsdorf má výměru 26,21 km², z toho 10,85 km² tvořízemědělská půda, 9,74 km²lesní půda, vodní plochy zabírají 0,31 km², zastavěné plochy zabírají 1,61 km² a ostatní plochy mají výměru 3,71 km².[4] Území Varnsdorfu sousedí se saskými městySeifhennersdorf aGroßschönau, katastrálním územímStudánka u Rumburku sousedí s Rumburkem,Krásnou Lípou,Rybništěm,Horním Podlužím a s Dolním Podlužím.
| Varnsdorf Počet obyvatel[67] | |
|---|---|
| Rok sčítání | Počet obyvatel |
| 1850 | 9 670 |
| 1869 | 13 180 |
| 1880 | 15 162 |
| 1890 | 18 268 |
| 1900 | 21 150 |
| 1910 | 23 220 |
| 1921 | 20 329 |
| 1930 | 22 621 |
| 1950 | 15 043 |
| 1961 | 13 463 |
| 1970 | 14 006 |
| 1980 | 16 356 |
| 1990 | 16 266 |
| 2000 | 16 134 |
| 2008 | 15 824 |
| 2016 | 15 611 |
V roce 1939 měl Varnsdorf kolem 21 tisíc obyvatel, z čehož naprostou většinu tvořilisudetští Němci. Většina varnsdorfských Němců byla na základěBenešových dekretů po druhé světové válcevysídlena, načež byli odsunutí obyvatelé částečně nahrazeni nově příchozími. V roce 1900 se k české národnosti z 23 051 obyvatel hlásilo osm lidí, v roce 1910 to bylo 456 občanů z 23 051 obyvatel, v roce 1921 zde bylo 1098 Čechů a v roce 1930 1 512 Čechů z 24 751 občanů. V roce 1947 mělo město asi 15 700 obyvatel, část z nich byli ovšem Němci zadržení na nucené práce, kteří později také emigrovali. Dle sčítání lidu v roce 2001 měl Varnsdorf 16 040 obyvatel, z toho se hlásilo 14 331 obyvatel k české národnosti, 638 k slovenské, 397 k německé, 121 k polské, 118 k vietnamské, 24 k moravské, 22 k ukrajinské a 1 osoba k slezské národnosti.[68]
Nejstarší zmínka o kostele na místě dnešního Varnsdorfu se našla v roce 1670 při zvětšování okna dnešního děkanského kostela; šlo o letopočet 1233 vytesaný v trámu.[69] V roce 1384 kostel patřil k žitavskému děkanátu.[70]Zahusitských válek se v kraji na místě dnešního Varnsdorfu šlechta spojovala s husity protiHorní Lužici. Varnsdorf však zůstal katolický až do roku 1511, kdy za kněze Lorenze Heidenreicha začal přijímatluterskou víru,[70] a roku 1535 již byl celý luteránský. Tak setrval celé století a kostel spravovali luterštípastoři. Pobitvě na Bílé hoře se na rozdíl od vnitrozemí Čech ve Varnsdorfu nedařilo šířit katolictví, město bylo obsazeno střídavě švédskými a saskými vojsky. V roce 1631 uprchl pastor z Varnsdorfu doSeifhennersdorfu, kde spolu s pastorem z Rumburkakřtili a oddávali věřící z Varnsdorfu a Rumburku.[71] V Rumburku byl tehdy ustanoven katolický kněz, který se tam však kvůli přítomnosti švédských vojsk neodvážil zůstat. Až do roku 1653 se obyvatelé Varnsdorfu nechávali křtítprotestantskými pastory v sousedním Sasku.[72] V této době se většina varnsdorfských obyvatel usadila v sousedním Sasku, kde tehdy vznikaly i nové vesnice, napříkladNeusalza aNeugersdorf.
Roku 1653 se Varnsdorf vrátil ke katolické víře, avšak ještě v roce 1657 byli zemřelí luterské víry na příkaz vrchnosti pohřbíváni mimo hřbitov. V roce 1715 měl kostel ve Varnsdorfu znovu vlastního faráře.[73]
V roce 1871 byla ve Varnsdorfu založena místnístarokatolická církev na protest proti nově vyhlášenémudogmatu o papežské neomylnosti; byla to jedna z prvních obcí této církve v rakouské monarchii.[74] V roce 1877 byla tato církev uznána státem a roku 1897 bylo do Varnsdorfu přeloženo jejíbiskupství z Vídně.[75] Roku 1877 se ke starokatolické církvi ve Varnsdorfu hlásilo 2074 lidí. Jistý počet lidí se také hlásil k evangelické církvi, v roce 1883 jich bylo 306.
V únoru 1894 byl katolický farníkostel svatého Petra a Pavla povýšen naděkanský a farář ve Varnsdorfu má od té doby titulděkana. V roce 1904 byl položen základní kámendruhého katolického kostela. Za patrona kostela byl vybrán sv. Karel Boromejský; část Varnsdorfu, kde se měl kostel stavět, se jmenovala Karlsdorf. Stavbu novogotického kostela provázely finanční problémy, roku 1910 bylo rozhodnuto ponechat kostel s nedokončenou hranolovou věží v západním průčelí, která nikdy nebyla postavena. Kostel byl vysvěcen dne 3. září 1911.
Při sčítání lidu v roce 2001 se z 16 040 obyvatel 2610 přihlásilo k nějakému vyznání, 12 741 bylo bez vyznání a 689 odmítlo na otázku odpovědět.[68] Z uvedených 2610 věřících se 2011 přihlásilo k římskokatolické církvi; jejich farní správu zajišťuje děkanství Varnsdorf. Katolická církev je také zřizovatelem katolickéhoGymnázia Varnsdorf.
Historicky měla ve městě silnou pozicistarokatolická církev, byla však značně oslabena poválečným odsunem většiny německých věřících. Přesto stále působí místní farní obec a sociálně-pastorační středisko Communio Varnsdorf.[76] Ve Varnsdorfu rovněž působísbor Českobratrské církve evangelické a sborApoštolské církve.[77] V roce 2008 vietnamská komunita ve Varnsdorfu otevřela prvníbuddhistický chrám na území Česka.[78]
Divadlo ve Varnsdorfu zahájilo svou činnost roku 1952. Zprvu hrálo pod názvem Severočeské divadlo v Liberci – scéna Varnsdorf. V současnosti je varnsdorfské divadlo jediným kamenným divadlem ve Šluknovském výběžku. Na představení abonentních skupin sváží svozové autobusy návštěvníky z celého Šluknovského výběžku.[79]
Městské muzeum ve Varnsdorfu vzniklo na počátku 20. století a v roce 1940 získalo své nynější sídlo v domě v Poštovní ulici s č. p. 415, postaveném roku 1834. V minulosti trpělo častým přerušováním činnosti a střídánímkurátorů. Většina sbírkových předmětů pochází již z doby před rokem 1945. Mezi nejcennější patří vzácnékoptské tkaniny či pozůstalost grafičkyHanky Krawcec.[80]
V současné době je budova muzea v havarijním stavu, působením dřevokaznéhouby a dalších biotických vlivů jsou vážně poškozeny nosné stropnítrámy. Byly uzavřeny výstavní prostory v prvním patře adepozitář byl přestěhován do přízemí, aby nedošlo k nenávratnému poškození vystavovaných předmětů. Po doburekonstrukce poskytlo město na uložení sbírkových předmětů objekt č. p. 2574 v ulici Legií, bývalé dětské a hudební oddělení knihovny.[81]
Na území města se nachází pětkostelů. Nejstarším kostelem jeděkanský kostel svatého Petra a Pavla, který stojí na místě původního kostela ze 13. století. Základní kámen dnešního kostela byl položen v roce 1766. Stavba byla dokončena v letech 1774 až 1776, zdržovaly ji spory.Starokatolický kostel Proměnění Páně pochází z roku 1875. V kostele je mramorová socha abasreliéfTří králů od varnsdorfského umělce Vincence Pilze. Základní kámenkostela sv. Karla Boromejského byl slavnostně posvěcen 23. května 1904, hned druhý den se začalo stavět. Stavba pokračovala s přestávkami do roku 1911, dne 3. září toho roku byl kostel vysvěcen.Evangelický kostel se začal stavět v roce 1904 a byl vysvěcen v roce 1905. V místní části Studánka je pseudorománský kostel svatéhoFrantiška z Assisi.
Varnsdorf se nachází v krajiněpodstávkových domů. Dle sčítání v roce 2002 jich z celkového počtu 19 tisíc je v samotném Varnsdorfu 243 a ve Studánce 91.[82] Podstávkové domy ukazují způsob života původních obyvatel Varnsdorfu, prostých sedláků,tkalců a řemeslníků. U silnice mezi Varnsdorfem a Studánkou se nachází Švédská mohyla. Vyznačuje místo, kde se střetla švédská a císařská vojska za třicetileté války.
Vyhlídkovou věž s restaurací navrcholu Hrádku postavili v roce 1904 varnsdorfští členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy. V druhé polovině 20. století začal objekt chátrat, hrozila jeho fyzická likvidace. Na záchranu byl založen v roce 2000Nadační fond Hrádek-Burgsberg Varnsdorf. V roce 2003 byla otevřena vyhlídková věž s unikátnístřechou z glazovaných bobrovek, k jejichž nákupu pomohly i peníze z veřejné sbírky „Kup si svoji bobrovku“. Vyhlídková věž je vysoká 29 metrů.[83]
Ve Varnsdorfu dále je dům č. p. 512 v klasicistněempírovém stylu,secesní zástavba z počátku 20. století a vily v historizujícím stylu.[84] Na vrcholu Hrádku je opravená vyhlídková restaurace, která v roce 2005 získala první místo v soutěži Fasáda roku.[85] Ve městě jsou dále drobné sakrální památky jako zvonička na Pěnkavčím vrchu, Lichtenštejnské kameny, kříž Nejsvětější trojice v Bratislavské ulici.Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město uvádí 17 opravených drobných sakrálních památek.[86] K drobným památkám také patřímeteorologický sloup umístěný v parku u ulice Národní. Objekt vznikl před rokem 1930.[87]
Do katastru místní části Studánka zasahujepřírodní rezervace Světlík, zaujímající stejnojmenný rybník s okolím. Na území města je chráněno 12 památných stromů (stav 2012), mj.Varnsdorfská hruška,Topol u varnsdorfského nádraží čiDub v Kostelní ulici.[88]
Kultura ve městě Varnsdorf je těsně spjata jak s německou kulturou, tak i s kulturou Lužických Srbů. Ve Varnsdorfu působil lužickosrbský hudební skladatelBjarnat Krawc a jeho dcera, malířkaHanka Krawcec, kterým město po druhé světové válce poskytlo azyl.
Kultura ve městě je spjata s městským divadlem, s Centrem Panorama Varnsdorf a s městskou knihovnou. Ve městě je několikgalerií – galerie D městského divadla, galerie Na schodech v Biskupském gymnáziu, galerie Úsměv ve zdravotním středisku HEL&P v Erbenově ulici, galerie Na ochozu v Městském muzeu, galerie Na radnici na Městském úřadě ve Varnsdorfu, galerie Liduška na ZUŠ a galerie Na rozcestí Kulturního domu Rozkrok.[89]
Centrum Panorama působí v budově 70 mmkina Varnsdorf, jež bylo v provozu od roku 1971 do roku 1991, kdy do něj začalo zatékat. Znovu bylo otevřeno dne 5. února 2005. Kino dostává atraktivní tituly krátce po celorepublikové premiéře, konaly se zde i celorepublikové premiéry a předpremiéry filmů.[90][91] Kino stále promítá70 mm film.První půjčovna knih ve Varnsdorfu byla již roku 1810 nafaře. Prvníknihovna byla založena v roce 1874 s 1400 knihami. Městská knihovna byla založena v roce 1945. Nejprve byla knihovna v Národní ulici 516, dále v nedalekém č. p. 512, kde byla do roku 1994. Od té doby byla do roku 2004 v Karlově ulici č. p. 1745. Od roku 2004 do roku 2009 byla knihovna v ulici T. G. Masaryka č. p. 1838. Knihovna ve Varnsdorfu má v současné době tři oddělení, pro dospělé, děti a hudební.[92] Dětské oddělení bylo do roku 2009 v ulici Legií 2574. V současné době spravuje knihovna kolem 90 000 knih, převážně v češtině, ale i v německém alužickosrbském jazyce.[93] Vyvíjí i vlastní publikační činnost[94] a pořádá soutěž Literární Varnsdorf[95] ve spolupráci s poetickým studiem Doteky. V roce 2009 se přestěhovala do rekonstruovaného Městského centra kultury a vzdělávání, kde je i Městské informační středisko a oddělenílužickosrbské literatury aněmecké literatury. V Městském centru je i Dům dětí a mládeže. Součástí knihovny je i projekt nazvaný „Varnsdorf – centrum setkávání Euroregionu čtyř kultur“. Chodba knihovny ve druhém patře slouží k výměnným výstavám výtvarných děl.[96]
Ve Varnsdorfu se pořádá Varnsdorfské hudební léto, Volba Miss severu, lidová slavnost Rampušačka, dětská literární soutěž Drápanda, akce Kruhu přátel muzea, celostátní festival scénického tance Tanambourrée. Působí zde i Varnsdorfská komorní filharmonie, která se v roce 2021 spojila s Rumburským komorním orchestrem pod novým názvem Komorní orchestr Šluknovska[97] a amatérské vokální Sdružení Kvíltet Varnsdorf.[98] Kulturní akce se pořádají i v Pizzerii Prishtina, Studentském centru Střelnice a v Tanečním sále Lidová zahrada. V Biskupském gymnáziu je aula, která je jednou z nejhezčích koncertních síní v okolí. Pořádají se zde koncertyvážné hudby.
Před druhou světovou válku bylo ve Varnsdorfu mnohospolků; již v roce 1869 jich zde bylo 19. Nejvýznamnější z nich byl pěstitelský spolek, který v roce 1895 provedl sčítání ovocných stromů ve městě, bylo jich tehdy napočítáno 25 tisíc. V roce 1913 bylo ve městě 206 spolků.[99]
Po odsunu německého obyvatelstva se zde zájmová činnost velmi rychle obnovila. Jmenovat lze např.Aeroklub Varnsdorf, který zde fungoval od roku 1945 do roku 1958, kdy pozemky klubu připadlyJZD.[100]
Dnes je ve Varnsdorfu aktivní spolekKruh přátel muzea Varnsdorf; v jeho rámci působí osm klubů: Klub historiků a historických staveb, Klub přátel výtvarného umění, Klub fotografů, Minerálklub, Klub sběratelů, FASCIKL – fantasy a sci-fi klub, Šachový klub a Přírodovědný klub.[101] Počet členů spolku se pohybuje kolem dvou set.[102]
Dále je ve Varnsdorfu aktivní Sbor dobrovolných hasičů Varnsdorf, který se v roce 2004 stal vítězem soutěže o nejlepší internetové stránky dobrovolných hasičů v ČR.[103] Ve městě pracuje základní organizaceČeského zahrádkářského svazu a místní organizaceČeského rybářského svazu.[104] Zájemci o ekologii se mohou sdružovat v základní organizaciČeského svazu ochránců přírody Netopýr Varnsdorf.[105] Středisko vydalo i publikaci o podzemí Šluknovského výběžku a Lužických hor.[106]
Ze sportovních oddílů ve městě má nejpočetnější členskou základnu TJ Slovan Varnsdorf.[107] Nejpočetnější oddíl je basketbalový, dále tenisový, oddíl lyžování, volejbalu a zápasu. Ve městě působí dále Horolezecký klub Varnsdorf,[108]florbalový klub SK Paintball Varnsdorf,[109] TJ Sokol Varnsdorf, zabývající se zápasem,[110] a další malé sportovní kluby.
Kopaná ve městě je spojena s FK Varnsdorf, který hraje2. českou fotbalovou ligu.[111] Hokejisté jsou sdruženi v HC TS Varnsdorf.[112] Ve městě působí klub tradičního karate, který má úspěchy i na mezinárodním poli.[113]
Atleti mají svůj oddíl pod TJ Slovan Varnsdorf, většinou trénují na stadionu v Kotlině, kde se nachází polytanová dráha. Běžecký kroužek Varnsdorf nabízí možnost společných výběhů a tréninků pro dobrou kondici i závody, na které se členové této skupiny vypravují v rámci regionu i republiky.
Město má plavecký areál[114] s krytým bazénem, saunou, parní komorou, vířivkou a tobogánem, sportovní halu, atletický a fotbalový stadión[115] či tenisové kurty. Příznivci lyžování využívají lyžařské areály na Jedlové,[116] kde je noční osvětlení a v Horním Podluží[117] s umělým zasněžováním a večerním lyžováním.
Varnsdorf leží mimo hlavní dopravní cesty. Místní částí Studánka procházísilnice číslo 9 vedoucí z vnitrozemí Čech na hranici s Německem, ve městě jsou dva silničnípřechody do Německa. Do samotného Varnsdorfu vedou silnice druhé třídy číslo264 a265.
Varnsdorfem vedou železniční tratěRybniště–Varnsdorf a peážní traťMittelherwigsdorf–Eibau, na kterých se v jihovýchodní části města nacházístanice Varnsdorf. Přes Varnsdorf jezdí osobní vlaky společnostiDie Länderbahn zLiberce přes Žitavu doSeifhennersdorfu a do Varnsdorfu, vlakyČeských drah jezdí zRybniště aDěčína. Na peážní trati doSeifhennersdorfu je druhé varnsdorfské nádraží, Starý Varnsdorf (nynější Varnsdorf staré nádraží), kde vlaky po druhé světová válce nestavily, protože peážní i mezinárodní doprava byla v květnu 1945 zastavena. Provoz vlaků mezi Hrádkem nad Nisou a Varnsdorfem začal znovu až 30. prosince 1950. Přímé peážní spojení mezi Libercem a Varnsdorfem fungovalo od 1. dubna 1951.[118] a po roce 1990 je opět v provozu. Navíc na trati vznikla i soukromá zastávka Varnsdorf-pivovar Kocour ustejnojmenného minipivovaru zřízená jeho majitelem Josefem Šustou, první zastávka v Česku zaplacená fyzickou osobou.[119][120]
První autobusová linka ve Varnsdorfu byla uvedena do provozu 15. května 1910 na exteritoriální trase přes saský Seifhennersdorf do Rumburka.[121] Autobusová linka do Prahy je v provozu od roku 1948.[33]Regionální dopravu zajišťoval až do 90. let krajský podnikČSAD KNV Ústí nad Labem, po privatizaci jeho transformovaný nástupceČSAD BUS Ústí nad Labem, pozdějiDopravní podnik Ústeckého kraje a. s. Přikrizi autobusové dopravy v kraji v roce 2006 provozoval linkovou autobusovou dopravu v oblasti (bez platných licencí, formálně jako příležitostnou dopravu, bez placení jízdného) na objednávku Ústeckého kraje podnikČSAD Semily (nyníBusLine) Ve výběrovém řízení na nového dopravce koncem roku 2006 byla nabídka původního dopravce (DP Ústeckého kraje) vyřazena pro nesplnění podmínek;Quick Bus se sice umístil na prvním místě, ale „neposkytl potřebnou součinnost k uzavření smlouvy“, a kraj proto smlouvu o zajištění základní dopravní obslužnosti na Šluknovsku v letech 2007–2014 uzavřel s ČSAD Semily,[122][123] Od roku 2015 autobusovou dopravu provozuje společnost Autobusy Karlovy Vary, která bude zajišťovat provoz do roku 2024. Linku do Prahy provozuje od 1. ledna 2005 společnost Quick Bus.[124][125] V minulosti používala minibusy, nyní jsou nasazeny klasické dálkové autobusy. Do Prahy jezdila BusLine, od roku 2017 část jejích linek převzala ČSAD Česká Lípa. Do Prahy jezdí párkrát týdně také dopravce Josef Hemelík.
Městská autobusová doprava ve Varnsdorfu je tvořena jednou okružní trasou. Dopravce ČSAD BUS Ústí nad Labem (pozdějiDopravní podnik Ústeckého kraje) ji provozoval pod regionálním číslem 510460. Od 8. ledna 2007 začal linku provozovat podnikČSAD Semily už jako městskou linku s číslem 515001. Od začátku července 2007 na základě rozhodnutí rady města začal dopravu na městské lince pod číslem 515002 a o 50 % posílenou provozovat Quick Bus. Od roku 2015 do července roku 2022 ji provozoval pod číslem 512191 dopravce Autobusy Karlovy Vary a. s. V současné době (od r. 2022) provozuje linku pod stejným číslem Dopravní společnost Ústeckého kraje.
Z Varnsdorfu vedoucyklotrasy číslo 3015 k Hraničnímu rybníku a číslo 3052 doČeské Kamenice. Cyklotrasy mají návaznost na německém území. V přípravě je návrh cyklostezek ve městě, které se mají v Großschönau napojit naKrakonošovu stezku a dále na připravovanou cyklostezku K pramenům Mandavy.[126]
Z pěšíchturistických značených tras vede Varnsdorfemevropská dálková trasa E10, zde vedená jako zeleně značená trasa 3951 od hraničního přechodu doSeifhennersdorfu doCvikova, a dále modře značená turistická trasa číslo 1672 od železniční stanice ve Varnsdorfu doRumburka.[127]
Zdravotní péči zajišťuje ve Varnsdorfu Nemocnice Varnsdorf, Poliklinika Varnsdorf a malé zdravotní středisko na Poštovní ulici, soukromé zdravotní středisko HEL&P a řada jednotlivých ordinací. Nemocnice Varnsdorf je zdravotnické zařízení ve Šluknovském výběžku poskytující ambulantní i lůžkovou péči.[128] Nachází se zde ambulance v oborech: ortopedie, gynekologie, chirurgie-traumatologie a rehabilitace. K dispozici je Ultrazvuk, Radiologické pracoviště – RTG, (od roku 2021 instalován rentgen Samsung)[129] a laboratoř. Ve správní budově má zázemí Dopravní zdravotní služba[130], disponující několika sanitkami, zajišťující transporty pacientů k lékařům či do nemocnice v život neohrožujících stavech. Funguje zde Lékařská pohotovostní služba v mimoordinačních hodinách praktických lékařů večer a o víkendu. Většinu lůžek najdeme na oddělení Léčebny dlouhodobě nemocných. Na počátku 21. století prošla zásadní rekonstrukcí, jejím zřizovatelem je Město Varnsdorf, ředitelem je Václav Jára.
Ve Varnsdorfu je pět lékáren[131], prodejna zdravotnických potřeb[132] a dva domy s pečovatelskou službou pro seniory. Domácí zdravotní a ošetřovatelskou péči zajišťují 4 poskytovatelky.
Město zajišťuje centrum sociálních služeb Na ulici T.G. Masaryka funguje Ubytovna azylového typu pro sociálně slabé a Noclehárna pro bezdomovce. Ubytovna pro matky s dětmi je v Orlické ulici.[133]
Veterinární ordinace zde mají dva zvěrolékaři.
V roce 1863 byl v tehdejším Warnsdorfu založensbor dobrovolných hasičů. Roku 1893 byl přičleněn samaritánský oddíl, zásluhou Dr. Kantora lékařsky vyškolen a zařazen do Červeného kříže. V roce 1896 získávají hasiči i svůj koněspřežný sanitní vůz.[134]
Ve městě má od roku 1971 pobočku Hasičský záchranný sbor. Profesionální hasiči sídlí na hasičské zbrojnici v Husově ulici spolu s SDH.[135]
V minulosti zde v rámci sboru národní bezpečnosti fungovalo:[136]
| Okresní velitelství národní bezpečnosti Varnsdorf | 1947–1949 |
| Městské oddělení VB Varnsdorf | 1957–1962 |
Historii místních příslušníků připomíná památník zavražděného velitele OO VB Karla Goldammera v Nemocniční ulici.[137]
Obvodní oddělení PČR dnes najdeme v Havlíčkově ulici.[138] Donedávna ve městě sídlila výjezdová skupina okresní hlídkové služby.
MP Varnsdorf v Lidické ulici dohlíží na pořádek ve městě. Od roku 2022 má vedle kamerového systému k dispozici i mobilní radar[139], stacionární radary pořízené roku 2017 byly po kauze „Radary“ v roce 2020 demontovány.[140]
První zmínka o učiteli ve Varnsdorfu je z roku 1518,[141] první česká škola zde byla otevřena v roce 1919.[142]Budova dnešního Biskupského gymnázia pochází z roku 1907.[27]Dnes je ve Varnsdorfu osm mateřských škol, šest základních, zvláštní škola s rozšířenou působností a tři střední školy z toho jedna soukromá: katolickéGymnázium Varnsdorf,[143] a Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola služeb a cestovního ruchu, Varnsdorf, s ředitelstvím v ulici Bratislavská.[144] a Střední průmyslová škola TOS VARNSDORF s.r.o. Ve městě je dále Základní umělecká škola,[145] Dům dětí a mládeže a působí zdeskautský oddílJunák.[146] V klubu Střelnice působí Studentské centrum.
První časopis ve Varnsdorfu vyšel roku 1871 pod názvem Abwehr. V roce 1913 vycházelo ve Varnsdorfu podle údajů varnsdorfské kroniky jedenáct různých titulů, deníků, časopisů a měsíčníků. Od května 1945 do roku 1947 vycházely místní noviny Svobodný Varnsdorf, které byly jedny z prvních novin v pohraničí.[33]
Dnes město vydává čtrnáctideník Hlas Severu,[147] jehož první číslo vyšlo v roce 1967 a který vznikl spojením tří podnikových časopisů: Rudý samet (Velveta), Zítřek (Elite) a Vřeteno (TOS Varnsdorf). Časopis vycházel zprvu jednou týdně o nákladu 4500 výtisků. V období normalizace vyšlo poslední číslo časopisu v roce 1975. Jeho úlohu nedostatečně nahradily okresní noviny Jiskra. Po sametové revoluci vyšlo první číslo Hlasu severu v roce 1990, předsedou první porevoluční redakční rady se stal Jiří Růžička. Od roku 2014 je vydáván online deník MojeŠluknovsko.cz, který se věnuje i zpravodajství z Varnsdorfu.
Varnsdorf je průmyslové město a má bohatou průmyslovou tradici. Největším zaměstnavatelem jestrojírenský podnik TOS Varnsdorf,[148] výrobce horizontálníchfrézek a vyvrtávacíchstrojů a obráběcích center. Firma TOS Varnsdorf byla založena v roce 1903 továrníkem Arno Plauertem pod názvem „Arno Plauert, továrna na stroje“. V roce 1917 byla dokončena výstavba nového závodu, továrna se stává nejmodernější továrnou na obráběcí stroje v Rakousku-Uhersku. Zavelké hospodářské krize byl nedostatekzakázek a hrozilo úplné zastavení výroby. Firmu zachránila velká zakázka na 21 obráběcích strojů zeSovětského svazu. Za druhé světové války byly ve firmě velkéinvestice, velké požadavky na obráběcí stroje pro zbrojní průmysl. V roce 1945 nad firmou národní správa, prostřednictvím dekretu prezidenta republiky zřízen STOPOS, Spojené továrny na obráběcí stroje, se sídlem v Praze, závod Varnsdorf. V roce 1950 je zřízen TOS Varnsdorf, hlavním výrobním programem se stává výrobavyvrtávaček. V roce 1995 dochází k privatizaci státního podniku přímým prodejem.[149]
Textilní podnik Velveta Varnsdorf,[150] výrobcemanšestrů asametů, vznikl 1. ledna 1946 sloučením znárodněných textilních továren pod názvem Továrny na samety a plyše Varnsdorf. Na Velveta n.p. Varnsdorf továrny nasamety a plyše byl přejmenován rozhodnutím Ministerstva průmyslu číslo 2345 ze dne 18. září 1948.[151] Základem nového podniku se stalytextilní továrny Fröhlich a syn a.s. Varnsdorf, Ignaz Richter a synové z Dolní Podluží, Jan Liebisch a spol. Varnsdorf, Fröhlich a syn a.s. přádelna Varnsdorf, Textilia Jihlava.[151] Dne 9. září 1967 byl položen základní kámen dnešního areálu a. s. Velveta Varnsdorf. Dodavatelem stavebních prací byla bratislavská firma Stavoindustria n. p., a na výstavbě se podílelo dalších 71 dodavatelů. Nová úpravnavlasových tkanin byla zprovozněna dne 27. dubna 1974. Při výstavbě nové úpravny byla vybudována i nováteplárna. Teplárna byla uvedena do provozu v roce 1972. Čtyři roky po uvedení nové úpravny do provozu vypukl ve skladubavlnypožár, který trval 5 dní a na jeho likvidaci se podílelo 48hasičských sborů.[152] Po otevření nové úpravny a dalších provozů senárodní podnik Velveta zařadil mezi významné výrobce vlasových tkanin v Evropě. Prostřednictvím a.s. Centrotex dodával zboží do 45 zemí. 1. ledna 1994 se Velveta stala akciovou společností, která byla privatizována ve druhé vlně kupónové privatizace.[153] Na začátku 21. století vykazovala (jako součást firmy Perla) s 1 300 zaměstnanci obchodní obrat 37 milionů €.[154] V roce 2009 byla založena nová Velveta a.s. se základním kapitálem 97 milionů CZK. Za rok 2020 vykázala s 75 zaměstnanci obchodní obrat 4,25 milionů € se ztrátou 10 % z obratu.[155] Dluhy firmy Velveta přesáhly 300 milionů korun, a v srpnu 2022 byla oznámena insolvence.[156]
Další významný podnik ve městě byla ELITE, výrobce dámskýchpunčoch.[157] Firma byla založena, pod názvemJ. Kunert a synové v roce 1924. Majitelé navázali na výrobu pleteného zboží, kterým se zabývala Marie Kunertová st. již od roku 1905.[158] Ve Varnsdorfu v třicátých letech 20. století se firma velmi rychle rozvíjela, v roce 1938 byla s 5000 zaměstnanci a s denní výrobou 100 tisíc párů největším výrobcem punčoch V Evropě.[159] Za druhé světové války byla část kapacity převedena na válečnou výrobu, v závodě pracovalo 500 válečnýchzajatců atotálně nasazených. V roce 1945 musela rodina Kunertů jít na odsun do západního Německa, firma J. Kunert a synové dána podnárodní správu a 24. října 1945znárodněna. Dne 10. listopadu 1947 vzniká „ELITE, sdružené továrny punčoch, národní podnik“, který zůstává se 4000 zaměstnanci největším výrobcem punčochového zboží v Československu.Technické vybavení a sortiment výrobků se udržoval až do 90. let na dobré úrovni (nové druhy příze, módní trendy, modernizace strojového parku).[160][161] Jako státní podnik (od roku 1989) byla ELITE se 300 zaměstnanci v roce 1994 privatizována za 193 milionů korun. Nový vlastník zaznamenal v roce 2000 ztrátu 36,5 milionů korun,[162] podle zpráv z roku 2014 vyráběla firma s cca 40 zaměstnanci ročně asi 5 milionů kusů punčochových výrobků asi na jedné pětině původních výrobních ploch.[163]
Další firmou ve Varnsdorfu jeVitana, která zde má balírny koření.[164] Historie balení koření z zdejším kraji je od roku 1884, kdy veChřibské založil J. C. Hornmlýn na mletíkoření. Ve své době vyráběl široký sortiment koření a prodával je do celého Rakouska-Uherska doRuska. Po znárodnění byla část výroby koření převedena do bývalé textilky Richter ve Varnsdorfu, kde byl mlýn na mletí koření a balírna koření. Pražily a balily se zde takéarašídy ve slupce. V roce 1991 bylstátní podnik přejmenován na ARKO (arašídy-koření), který se osamostatnil od Balíren obchodu Praha. V roce 1993 se firma přejmenovala na Emarko Varnsdorf.[165] Ve firmě dochází k rozvoji, v krátké době je provoz vybaven třemi linkami napražení arašídů v oleji a balicí linkou. Rozšiřuje se i výroba koření. V roce 1996 se měsíčně vyrábí 200 tun koření. V této době se na trhu objevuje nová konkurence a majitelé přijímají nabídkunorské firmy Rieber na odkoupení. Majitel již v Česku vlastnil firmuVitana, a.s. a zásadním způsobem reorganizoval firmu. Výroba arašídů byla přesunuta doMoskvy, výroba rýže a luštěnin doRoudnice nad Labem. Výroba suchých plodů byla ukončena. Do Varnsdorfu se přesunula výroba koření z norskéhoElverlumu. V současnosti se ve Varnsdorfu vyrábí 300 druhů koření pro norský, český a slovenský trh.[166] V roce 2013 koupila Vitanu nadnárodní koncernOrkla se sídlem vOslu, v roce 2020 byla integrace společnosti dokončena.[167][168]
ABX výrobce krbových a kachlových kamen.[169] Dále zde jsou podniky KWL, je zde jedna ze dvou mlékáren v Ústeckém kraji[170] a jedinýminipivovar v Ústeckém kraji.[171] Ve Varnsdorfu jsou dále výrobci dřevostaveb Czech Pan[172] a Polymur.[173] Czech Pan byl jedním ze subdodavatelů stavby první české vědecké základny v Antarktidě,Mendelovy polární stanice na ostrově Jamese Rosse.[174] O odvoz komunálního odpadu se ve městě stará firma EKO servis Varnsdorf a. s., společný podnik firmy Marius Pedersen a Města Varnsdorf.[175]
V současné době (2020) je ve Varnsdorfu pětsupermarketů a dvahypermarkety, zastoupení majíBilla,Penny Market,Albert,Lidl aKaufland. Vzhledem k blízkosti hranic s Německem má v obchodní síti velice silné zastoupenívietnamská menšina, je tu také hustá síť benzinových čerpacích stanic. Ve městě je dostatek restauračních zařízení, mezi významnější patří Pizzerie Prishtina, U Rudolfa III., Penzion Fontána, Restaurace U kostela bez věže. Ve Varnsdorfu se mimo jiné nachází (mini)pivovar Kocour, jenž byl založen v roce2007.[176] V roce2011 se umístil na 5. místě celostátní ankety o podnikatelský počin roku.[177] Ve stejném roce získal pivovar titul Firma roku Ústeckého kraje.[178]
Ve Varnsdorfu se za dobu jeho existence narodilo či zde působilo mnoho významných osobností, bylyněmeckého,českého,židovského alužickosrbského původu.
Obrázky, zvuky či videa k tématuVarnsdorf na Wikimedia Commons| Části městaVarnsdorf | |
|---|---|
| Části obce | |
