Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Varšavská smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o smlouvě socialistických zemí uzavřené roku 1955. O německo–polské smlouvě z roku 1970 pojednává článekVaršavská smlouva mezi Polskou lidovou republikou a Spolkovou republikou Německo.
Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
Договор о дружбе, сотрудничестве и взаимной помощи
Členové Varšavské smlouvy
Členové Varšavské smlouvy
Motto„Unie míru a socialismu“
(Союз мира и социализма)
Vznik14. května1955
Zánik25. února1991
Typvojenský pakt
SídloMoskva,Rusko
Úřední jazykruština,čeština,slovenština,polština,rumunština,bulharština,němčina,maďarština
Členové7 států
Počet zaměstnanců7 300
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Varšavská smlouva (oficiálněSmlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) bylvojenský pakt osmievropských zemívýchodního bloku, existující v letech1955 až1991.

Členské státy

[editovat |editovat zdroj]

Vznik, vývoj a zánik

[editovat |editovat zdroj]
Palác Koniecpolských ve Varšavě, ve kterém byla smlouva podepsána

Státy střední a východní Evropy se začaly vojensky propojovat již v průběhudruhé světové války. V letech 1943 až 1949 bylo mezi státy pozdějšího vojenského bloku uzavřeno celkem 23 bilaterálních smluv. V prvních letech po válce tak vznikl nejvíce propojený spojenecký systémstudené války. Do armádních štábů všech států byli dosazeni sovětští důstojníci, což mělo mimo jiné zajistit loajalitu a jednotu, fakticky však armády podléhaly místnímu velení. Ve všech státech s výjimkou Československa zůstaly od konce války významné sovětské jednotky. Z vojenského hlediska se tak hranice Sovětského svazu posunuly asi 1000 km na západ.[1]

Vznikl na základěSmlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955Albánií,Bulharskem,Československem,Maďarskem,NDR,Polskem,Rumunskem aSSSR veVaršavě.[2][3] Tím byla formálně zrušena autonomie národních armád, které se staly součástí Spojených ozbrojených sil pod sovětským velením.[1]

Formálně byl reakcí na zřízeníZápadoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstupZápadního Německa doNATO.

Při Maďarském povstání v roce 1956 vyhlásil maďarský premiér Imre Nagy odchod z Varšavské smlouvy a vyhlášení neutrality země, ale po krvavém potlačení povstání bylo Maďarsko Sovětským svazem donuceno zůstat členem aliance.

Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti invazi armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Invaze se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.

V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak porozpadu sovětského impéria azániku NDR byla rozpuštěna. Nejprve bylo 25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru vBudapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy.[4] Československo pak navrhlo úplné ukončení platnosti smlouvy, které ostatní členové přijali a příslušný protokol zástupci vlád šesti zbývajících členů podepsali na schůzce výboru 1. července 1991 vPraze vČernínském paláci.[5][6]

Porozpadu Sovětského svazu založilo v roce 1992 několik bývalých sovětských republik nový vojenský paktOrganizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.

Činnost

[editovat |editovat zdroj]
Státy Varšavské smlouvy a NATO (bez USA a Kanady) v roce 1973, včetně statistiky počtu ozbrojených sil.

Cílem Varšavské smlouvy bylo podřídit armády členských států sovětskému velení, legitimizovat pobyt sovětských vojsk na území některých členských států, koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu kseveroatlantickému paktu. Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely zKremlu.

Velení sídlilo vMoskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil.

Jediná vojenská operace všech členů Varšavské smlouvy (mimo Rumunska a Albánie) bylainvaze vojsk do Československa 21. srpna 1968.[7]

Demonstrace připravenosti a síly byla prováděna lokálnímí i mezinárodními cvičeními, zejména ve státech sousedících se zeměmi NATO. Stručný výčet: Vitr 1962, Družba 1968, Taran 1970, Družba 1979, Družba 1982, Štít 1984 (největší – cca 60.000 vojáků), Družba 1986, Družba 1989.

Varšavská smlouva se navenek tvářila jako obranný pakt, ale v dochovaných operačních plánech se od 50. let 20. století počítalo s rychlou likvidací útoku NATO a následným přechodem do protiútoku a obsazením západní Evropy během několika týdnů[8] za podpory jaderných taktických zbraní.[9] Tyto útočné operace byly většinově opuštěny v nové revizi operačního plánu vypracovaného v roce 1989. PoSametové revoluci byly před podpisem tohoto plánu Václavem Havlem všechny zbývající pasáže o přechodu do protiútoku proti NATO začerněny a Havel rukou dopsal dovětek, že jde o plán pro případ stěží představitelného útoku NATO proti Varšavské smlouvě.[9]

Velitelé Varšavské smlouvy

[editovat |editovat zdroj]

Hlavními veliteli Varšavské smlouvy bylimaršálové Sovětského svazu:

Fotografie ze sjezdu vůdců států Varšavské smlouvy v roce1987 (zleva):Gustáv Husák,Todor Živkov,Erich Honecker,Michail Sergejevič Gorbačov,Nicolae Ceauşescu,Wojciech Jaruzelski aJános Kádár.

Porovnání sil NATO a Varšavské smlouvy v Evropě

[editovat |editovat zdroj]
Data publikovaná oběma pakty v letech 1988–1989[10]
odhad[a]

NATO

odhad[b]

Varšavské smlouvy

DruhNATOVaršavská smlouvaNATOVaršavská smlouva
Osoby2,213,593[c]3,090,0003,660,2003,573,100[d]
Bojová letadla3,9778,2507,1307,876
Bitevní letounyNANA4,0752,783[e]
Vrtulníky2,419[f]3,7005,7202,785
Odpalovací zařízení taktických raketNANA1361,608
Tanky16,424[g]51,50030,69059,470[h]
Protitankové zbraně18,240[i]44,20018,07011,465[j]
Bojová vozidla pěchoty4,153[k]22,40046,90070,330[l]
Ostatní obrněná vozidla35,351[m]71,000
Dělostřelectvo14,458[n]43,40057,06071,560[o]
Mostní tanky454[p]2,550
Systémy protivzdušné obrany10,30924,400
Ponorky200228
Ponorky (jaderné)7680
Velká hladinová plavidla499102
Letadlové lodě152
Lodě vyzbrojené střelami s plochou dráhou letu27423
Výsadkové lodě8424

Vysvětlivky

  1. ↑zdroj:Conventional Forces in Europe: The Facts, November, 1988
  2. ↑zdroj: Warsaw Pact Releases Figures on Force Strengths,Foreign BroadcastInformation Service: Soviet Union, January 30, 1989, strany 1-8
  3. ↑pozemní vojsko včetně protivzdušné obrany, nezahrnuje námořnictvo, letectvo a polovojenské jednotky
  4. ↑veškeré ozbrojené síly v Evropě a přilehlých vodách
  5. ↑bombardéry, stíhací bombardéry, letadla pro pozemní útoky ve frontové linii (taktické)
  6. ↑nezahrnuje 180 kusů ve skladištích
  7. ↑hlavní bojové tanky, nezahrnuje 5800 tanků ve skladištích
  8. ↑všechny typy tanků
  9. ↑odpalovací zařízení protitankových řízených střel, včetně ručních, nezahrnuje 2700 protitankových zbraní ve skladištích
  10. ↑protitankové raketové komplexy včetně přenosných
  11. ↑Marder, AMX-IOP, M-2 (Bradley) a YPR-765 (25 mm) pro NATO (nezahrnuje 575 AIFV ve skladištích) a BMP-1/2 a BMDI pro VS
  12. ↑bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry, nezahrnuje lehké tanky
  13. ↑lehké tanky, obrněné transportéry a další obrněná vozidla nezahrnutá v předchozí kategorii, není zahrnuto 7560 obrněných vozidel ve skladištích
  14. ↑dělostřelectvo, minomety a raketomety ráže 100 mm a více, není zahrnuto 2870 děl ve skladištích
  15. ↑salvové raketomety, dělostřelectvo ráže 75 mm a více, minomety ráže 50 mm a více
  16. ↑mostní konstrukce, které jsou pevnou součástí obrněných vozidel, nezahrnuje 160 kusů ve skladištích

Odznaky

[editovat |editovat zdroj]
  • Svaz míru a socialismu
    Svaz míru a socialismu
  • Odznak Svazu míru a socialismu
    Odznak Svazu míru a socialismu
  • Bratři ve zbrani (1970)
    Bratři ve zbrani (1970)
  • Společné cvičení Štít 72 v Československu
    Společné cvičení Štít 72 v Československu
  • 25 let Varšavské smlouvy (1980)
    25 let Varšavské smlouvy (1980)
  • Letecké síly Varšavské smlouvy
    Letecké síly Varšavské smlouvy
  • Společné cvičení Štít 82 v Bulharsku
    Společné cvičení Štít 82 v Bulharsku
  • 30 let Varšavské smlouvy (1985)
    30 let Varšavské smlouvy (1985)

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑abBÍLÝ, Martin.Varšavská smlouva. Počátky a krize. Praha, 2010. 231 s. diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin. Vedoucí práce doc. PhDr. Jan Pelikán CSc.. s. 23–24.Dostupné online.
  2. ↑ Na varšavské konferenci byla podepsána smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.Rudé právo. 1955-05-15, roč. 35, čís. 133, s. 1.Dostupné online [cit. 2021-07-01]. 
  3. ↑MUSIL, Adam. Před 65 lety vznikla Varšavská smlouva, aby zničila NATO. Nakonec zaútočila jen na vlastního člena.ČT24 [online]. Česká televize, 2020-05-14 [cit. 2021-07-01].Dostupné online. 
  4. ↑KORCOVÁ, Lucie. Konec společného vojenského vedení. Před 30 lety byly zrušeny vojenské struktury Varšavské smlouvy.iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-02-25 [cit. 2021-07-01].Dostupné online. 
  5. ↑SMATANA, Ľubomír. Před 30 lety skončila Varšavská smlouva, závěrečný protokol politici podepsali v Černínském paláci.iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-07-01 [cit. 2021-07-01].Dostupné online. 
  6. ↑Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Protokol o ukončení platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané ve Varšavě dne 14. května 1955 a Protokolu o prodloužení její platnosti podepsaného dne 26. dubna 1985 ve Varšavě, podepsaný v Praze dne 1. července 1991 (tisk FS ČSFR VI. v. o., č. 753)
  7. ↑KOMÁREK, Michal. NATO, Varšavská smlouva a beznaděj dějin -.Seznam Zprávy [online]. 2023-02-25 [cit. 2023-02-25].Dostupné online. 
  8. ↑ Před 60 lety vznikla Varšavská smlouva. Původně jen „naoko“.ČT24 [online]. [cit. 2021-10-10].Dostupné online. 
  9. ↑abLUŇÁK, Petr.Strategie Varšavské smlouvy (1955-1968) [online]. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí, 2012-01-13 [cit. 2023-02-25].Dostupné online. 
  10. ↑The future of U.S.-Soviet relations hearings before the Committee on Foreign Relations, United States Senate, One Hundred First Congress, first session, April 4, 12, 19 and May 3, 15, 18 and June 1 and 20, 1989. Washington: U.S. G.P.O (National government publication).Dostupné online. 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • BÍLÝ, Matěj.Varšavská smlouva 1969–1985. Vrchol a cesta k zániku. Praha:Ústav pro studium totalitních režimů, 2017. 432 s.ISBN 978-80-87912-69-0. 
  • BÍLÝ, Matěj.Varšavská smlouva 1985–1991: Dezintegrace a rozpad. [s.l.]: Ústav pro studium totalitních režimů, 2021. 512 s.ISBN 978-80-88292-94-4. 
  • BÍLY, Matěj.Varšavská smlouva. Počátky a krize. 2010 [cit. 2021-07-01]. 231 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Pelikán.Dostupné online.
  • KUČERA, Jaroslav.Varšavská smlouva. [s.l.]: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. 184 s. 
  • RYBECKÝ, Vladislav.Bratrství a tradice armád Varšavské smlouvy. [s.l.]: Naše vojsko, 1983. 390 s. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Varšavská_smlouva&oldid=24763512“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2026 Movatter.jp