Varšava (polskyWarszawa, výslovnost[varˈʂava]IPA) je hlavní a největší městoPolska. Žije zdepřibližně 1,86 milionu[2] obyvatel, s okolní aglomerací kolem 3 milionů obyvatel. Varšava leží ve středním Polsku na středním tokuVisly ve Varšavské kotlině v průměrné výšce 100 m n. m., 520 km východně od Berlína a 250 km jižně od pobřežíBaltského moře.
Varšava je také hlavním městemMazovského vojvodství. V metropoli je rozvinutý průmysl, zvláště zpracovatelský, ocelářský, elektrotechnický a automobilový. Sídlí zde více než 60 vzdělávacích institucí, předevšímVaršavská univerzita (Uniwersytet Warszawski), Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského, Varšavská technická univerzita (Politechnika Warszawska), Varšavská ekonomická škola (Szkoła Główna Handlowa) a další. Je tu přes 30 divadel, včetně Národního divadla a opery a má tu sídlo Národní filharmonický orchestr.
Latinské heslo VaršavySemper Invicta znamená „Vždy neporažená“.
První opevněné osídlení na území dnešní Varšavy byla osada Bródno v 9. a 10. století a Jazdów ve 12. a 13. století. Po tom, co vévoda zPłocku, Boleslav II. Mazovský zaútočil v roce1281 na Jazdów, byla založeno nové sídlo v místě malé rybářské vesničky Warszowa. Na začátku 14. století se toto místo stalo jedním ze sídelMazovského vojvodství a v roce1413 pak hlavním městem Mazovska. Po vymření místní vojvodské linie v roce1526 bylo vojvodství začleněno podpolskou korunu. V roce1529 se Varšava stala poprvé sídlem polskéhoSejmu, trvale zde Sejm sídlí od roku1569. Roku1573 dala Varšava jméno Varšavské konfederaci, dohodě polské šlechty na toleranci různých náboženství v polském království.
Kvůli své výhodné centrální poloze meziVilniusem aKrakovem vpolsko-litevském společenství se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce1596 hlavním městem Polska, kdy sem králZikmund III. Vasa přesunul královský dvůr z Krakova. Varšava byla metropolí polsko-litevského společenství až do roku1795, kdy bylo soustátí napadenoPruskem a Varšava se stala hlavním městem provincieNové Východní Prusko. Roku1807 bylo město osvobozenoNapoleonovou armádou a město na Visle se stává metropolí Varšavského vojvodství. V roce1815 po Napoleonověporážce u Waterloo se sešly tehdejší mocnostiRakousko,Rusko aPrusko (Vídeňský kongres), na základě kterého se Varšava dostala pod vliv imperiálního Ruska. To obnovilo polskou konstituční monarchii pod svým vlivem. Povstání proti ruské nadvládě v letech1830 a1863 jen zvýšilo represe proti polskému obyvatelstvu.
Po znovuzískání nezávislosti Polska po konciprvní světové války v roce1918 se Varšava stala znovu metropolí nově se tvořícího státu. V roce1919 se Polsko dostalo doválečného konfliktu s bolševickýmRuskem o historická území naUkrajině a vLitvě. Vbitvě u Varšavy (1920) polská vojska zcela zničila jednotkyRudé armády útočící na město a zmařila tak pokusLenina a ruských bolševiků spojit se s německými, francouzskými a maďarskými bolševiky a ovládnout tak Evropu.
Prudential zasažený během povstání 28. srpna 1944 dvoutunovým granátem z dělaKarl-GerätMoře suti– více než osm z deseti budov ve Varšavě bylo během války zničeno. Vlevo ruinystaroměstského náměstí.
Druhá světová válka byla zahájena1. září1939, kdyNěmecko napadlo západní část Polska. Zároveň bylo17. září1939 napadeno PolskoSovětským svazem od východu. Země kapitulovala po šesti týdnech bojů. Západ Polska byl připojen kNěmecké říši a východ k Sovětskému svazu. Centrální část Polska včetně Varšavy byla pod správou nacistické vlády (Generalgouvernement). Při invazi v roce 1939 byla Varšava bombardována a bylo zničeno 10 až 15 % budov ve městě. Přestože se jednalo o významné ztráty, v pozdějších dobách mělo být podle nacistických plánů město kompletně zlikvidováno a zachováno jen jako důležitý přestupní bod.
Při okupaci městanacisty byly všechny vyšší vzdělávací instituce okamžitě uzavřeny a varšavská židovská populace – několik set tisíc lidí, asi 30 % obyvatel města – byla nahnána do tzv.Varšavského ghetta. Když se Němci v rámciHitlerova „konečného řešení“ pokusili ghetto zlikvidovat, došlo kžidovskému povstání. Navzdory těžkému ostřelování a přesile se ghetto udrželo bránit skoro měsíc. Po skončení bojů byli ti, co přežili, zmasakrováni.
V červenci1944 sovětská vojska postupovala přes polské území, Němci pak ustupovali k Varšavě. Protože si polská londýnská exilová vláda myslela, žeStalin není nakloněn myšlence nezávislosti Polska (Stalin chtěl pouze hranice Polska posunout na západ), dala rozkaz ilegální polskéZemské armádě („Armia Krajowa“), aby se pokusili získat kontrolu nad městem, než tam dorazí Sověti. Dne1. srpna1944, když se Rudá armáda k městu rychle blížila, Zemská armáda a většina populace zahájila (hrdinské, ale velice ukvapené a bez naděje na úspěch)Varšavské povstání.
NavzdoryStalinovu nepřátelství k Polsku Poláci předpokládali, že jim sovětští vojáci pomohou proti jejich společnému nepříteli. Nicméně, když se Rudá armáda dostala k Varšavě, sovětská ofenzíva byla náhle zastavena, protože sovětské jednotky byly vysíleny, potřebovaly doplnit stavy a také využít situace a vyčkat, až si to Němci s Poláky vyřídí a povstání potlačí. Němci proto mohli povstání nemilosrdně potlačit. Přestože byla doba povstání plánována na 48 hodin, obránci se udrželi 63 dní. Nakonec muselo hlavní město Polska kapitulovat. Vojáci Zemské armády byli převezeni do zajateckých táborů v Německu, civilní obyvatelstvo bylo vyhnáno z města.Hitler ignoroval dojednané podmínky kapitulace a nařídil, aby bylo město srovnáno se zemí, knihovny a muzea vyloupeny nebo spáleny. Když17. ledna1945 přecházeli sovětští vojáci přesVislu, zjistili, že Varšava téměř přestala existovat. Přes 85 % (levého břehu) města bylo zničeno, včetně historickéhoStarého města aKrálovského hradu, zatímco pravý břeh Varšavy (varšavská Praha) byl z 20-25% zničen, protože jej v září 1944 obsadila Rudá armáda a tím se pravý břeh vyhnul velkým škodám. Přeživší bojovníky Zemské armády sovětskéNKVD zabilo nebo poslalo naSibiř.[3]
Počet obětí válečných událostí byl tehdy vyčíslen na 800 000, jedná se především o Židy a oběti povstání.
Palác kultury a vědy byl postaven v letech 1952–1955, do roku 2021 nejvyšší budova ve Varšavě a v Polsku
Po válce se moci ujala prostalinská vláda prezidentaBolesława Bieruta a Varšava se stala hlavním městem komunistickéPolské lidové republiky. To samozřejmě kladlo naléhavou otázku na řešení obnovy metropole. Podle tehdejších sloganů tak začal „celý národ stavět novou Varšavu“. Bylo nezbytné obnovit nejen historické budovy a královský hrad, ale hlavně řadové domy. Původní úzké uličky, které byly vedeny v trasách staletí starých cest nahradily moderní bulváry vedené v severo-jižním a východo-západním směru, spolu propojené kruhovými objezdy. I přesto, že byla velká část původních domů nahrazena, některé z počátku 20. století i starší se zachovaly. Mnohé kostely pak byly obnoveny v původním vzhledu.
Novou dominantou metropole se stalPalác kultury a vědy vybudovaný ve stylusocialistického realismu, jako „dar národů Sovětského svazu polskému lidu“. Slavnostně byl dokončen roku 1955.
V roce1980 bylo zrekonstruované historickéStaré město zapsáno do historického dědictvíUNESCO.
Rozvoj silniční dopravy v duchu nového města doprovázela i výstavba dopravních staveb. Novéhlavní nádraží, ležící na důležité varšavské dopravní tepněAleje Jerozolimskie, je umístěné v podzemí a spolu s celou tratí, vedenou pod středem metropole pomohlo zjednodušit dopravní situaci ve městě a zajistit rychlé spojení mezi východními a západními vlakovými spoji.Tramvajová síť, kterou má Varšava již z předválečných časů, se zmodernizovala, na nových rychlostních komunikacích se objevily moderníautobusy. Ke konci 80. let se začalo s výstavboumetra.
Metropoli však čekal i přesto velký rozvoj. Domy z padesátých a šedesátých let začaly brzy doplňovat výškové budovy. Již v 70. letech začaly růst první na severu a v širším centru města, siluetu metropole pak doplnily stavby jakoHotel Mariott čiBlue Center. Nová doba po roce1989 pak přinesla úplné otevření západním investorům. Vznikly další kancelářské budovy, ale také i obchodní centra a muzea (napříkladMuzeum dějin polských Židů).
Podnebí jemírné, přechodné mezioceánským akontinentálním. Ve Varšavě nebývají velké meziroční výkyvy v množství srážek.Vegetační doba je v průměru 200 dní. Ve Varšavě je hlavně severozápadní vítr (přibližně 60% dní) a severovýchodní (přibližně 30% dní). V centru Varšavy je mnohem tepleji než na jejím okraji a to o 7-8 stupňů, ale někdy to může být i o 10 stupňů. Nejnižší naměřená teplota byla -31 °C a nejvyšší 37 °C. Kvůli velkému znečištění ovzduší je ve Varšavě více oblačno než v okolí. Varšava má 1 600 hodinslunečního svitu v roce.
Ve Varšavě, zvláště v jejím centru (Śródmieście), sídlí nejen mnoho národních institucí a vládních úřadů, ale i domácích a mezinárodních společností. V roce 2003 zde bylo registrováno 268 307 firem. Finanční spoluúčast zahraničních investorů na rozvoji města v roce 2002 byla odhadnuta na 650 miliónů eur. Ve městě se vyprodukuje více než 15 % polského národního produktu.HDP na obyvatele Varšavy byl v roce 2005 kolem 28 000 USD a vysoce převyšuje celopolský průměr.
Úroveň nezaměstnanosti je jednou z nejnižších v Polsku, dle oficiálních zdrojů nepřesahuje 6 %.
Po zničení města vedruhé světové válce a po jeho rekonstrukci se komunistické vedení rozhodlo, že bude Varšava přestavěna na velké průmyslové centrum. Ve městě a v blízkém okolí bylo vybudováno několik set továren. K nejvýznamnějším patřily varšavské ocelárnyHuta Warszawa a dvě automobilky.
Ovšem jak komunistický ekonomický systém upadal, většina z průmyslových komplexů postupně ztrácela význam. Po roce 1989 po transformaci politického i ekonomického systému mnoho průmyslových firem zbankrotovalo. V současné době využívá např. firmaLucchini-Warzsawa Steel Mill pouze část původní továrnyHuta Warszawa. AutomobilkyUrsus aFSO (zkratka proFabryka Samochodów Osobowych – Továrna na osobní automobily) vyrábějí vozy většinou na export.
Královský hrad na Zámeckém náměstí – znovuvybudován v 70. a 80. letech po totálním zničení v roce 1944
Hlavní páteří zdejší hromadné dopravy jevaršavské metro vybudované v roce 1995. V roce 2018 mělo 21 stanic na dvou linkách (M1 aM2). Funguje zde takédoprava tramvajová aautobusová. Hlavním železničním uzlem je hlavní nádražíWarszawa Centralna, odsud vyjíždí vnitrostátní, tak mezinárodní vlaky.
Varšavu obsluhují dvěmezinárodní letiště. 8 km jižně od centra se nacházíletiště Frédérica Chopina. Má zde základnu národní letecká společnostLOT a v roce 2018 odbavilo přes 17,7 milionů cestujících. V roce 2022 pak 14,3 milionů cestujících. Druhým letištěm je 40 km vzdálenéletiště Modlin, které v roce 2017 odbavilo přes 2,9 milionu cestujících a slouží jako základna pronízkonákladové aerolinie.
Varšava je jedním z nejdůležitějších center vzdělávání v Polsku. Sídlí zde čtyři hlavní univerzity a přes 62 dalších vzdělávacích zařízení. Nejdůležitější jsou:
Collegium Humanum (Collegium Humanum – Szkoła Główna Menedżerska w Warszawie)
Celkový počet studentů všech stupňů vzdělání ve Varšavě je téměř 500 000 (29,2% z městské populace; 2002). Počet univerzitních studentů je přes 255 000.
V roce 2016 bylo ve Varšavě 24 mrakodrapů a tento počet se stále navyšuje, vznikají nové moderní čtvrti.[12] V nich často sídlí různé mezinárodní korporace.
↑ Warszawa opens second metro line – Railway Gazette.www.railwaygazette.com [online]. [cit. 2016-09-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-18.
↑Warszawa (Mazowieckie) » mapy, nieruchomości, GUS, noclegi, szkoły, regon, atrakcje, kody pocztowe, wypadki drogowe, bezrobocie, wynagrodzenie, zarobki, tabele, edukacja, demografia [online]. [cit. 2022-06-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 December 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑1950 census [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑1960 census [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑1970 census [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Demographic and occupational structure and housing conditions of the urban population in 1978-1988 [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Statistics Poland - National Censuses [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(cropped).jpg)
.jpg)
.jpeg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
