Jako první Evropan připlul na Vanuatu portugalský mořeplavec ve španělských službáchPedro Fernandes de Queirós. V roce 1606 přistál na největším ostrověEspiritu Santo a souostroví pojmenoval jakoLa Austrialia del Espiritu Santo. Předpokládal, že dorazil doTerra Australis. Španělé založili osadu na severu ostrova na pobřeží velkého zálivu, která existovala jen krátce. Evropané se na souostroví nevraceli, až 22. května 1768 je znovu objevil francouzský mořeplavecLouis Antoine de Bougainville, který je nazval jakoVelké Kyklady. V roce 1774James Cook ostrovy pojmenoval jakoNové Hebridy a tento název se udržel do vyhlášení nezávislosti v roce 1980.
Obchodník Peter Dillon v roce 1825 objevil na ostrově Erromango zdrojesantalového dřeva. Nastal příliv přistěhovalců, který ustal v roce 1830 po konfliktech s domorodci. V 60. letech 19. století byli domorodci odvážení na práci na plantážích v Austrálii, na Fidži, v Nové Kaledonii a na ostrovech Samoa. V 19. století na ostrovy přišli také římskokatoličtí a protestantští misionáři. Přistěhovalci zde začali pěstovat bavlnu a později kávu, kakao, banány a kokosové ořechy. Na ostrovech měli převahu Britové z Austrálie, od roku 1882 už zde byli dominantnější Francouzi. 16. října 1887 založili Britové s Francouzi komisi na ochranu svých občanů. V roce 1906 vytvořili společné britsko-francouzskékondominium. V letech 1923–1937 na souostroví přišlo několik tisíc Francouzů z jižního Vietnamu. V roce 1947 mezi nimi docházelo k sociálním a politickým nepokojům. Během druhé světové války byly ostrovy pod správou USA. 30. července 1980 země vyhlásila nezávislost na Francii a Spojeném království. V roce 1996 zde proběhl pokus polovojenské skupiny o státní převrat.
Vanuatu vede územní spor s Francií o neobydlené ostrovy Matthew a Hunter na jihu souostroví, které Francie v roce 2007 prohlásila za územíNové Kaledonie.
Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Vanuatu.
Vanuatská vlajka je tvořena dvěma vodorovnými pruhy, horním červeným a dolním zeleným. Užerdi je umístěn černý trojúhelníkový klín, jehož ramena jsou žlutě a černě lemovaná. Toto lemování přechází do vodorovných proužků, které jdou středem vlajky, oddělují tak od sebe oba dva široké pruhy, a vytvářejí ležaté písmenoY. V černém klínu je umístěn žlutý emblém pocházející ze státního znaku: zatočenýkančízub a dvě zkřížené ratolestikapradiny, taktéž ve žluté barvě.[2][3]
Vanuatský státní znak je tvořenmelanéským bojovníkem s kopím. Za ním jsou zelené, zkřížené listykapradiny namele, krajina s horou a zatočenýkančí zub. Vše v přirozených barvách. Pod výjevem je žlutá stuha smottem: „LONG GOD YUMI STANAP” (českyVznášíme se k bohu).[3]
Souostroví tvoří zhruba 83 ostrovů a ostrůvků, seskupených do tvaru písmene Y, z nichž 65 je obydlených. 14 ostrovů má větší rozlohu než 100 km². Největšími ostrovy jsouEspiritu Santo aMalakula. Pobřeží velké části ostrovů, které jsou sopečného původu, tvoří korálové útesy. Nejvyšším vrcholem země jeTabwemasana měřící 1 877 m.
Na souostroví se nachází také několik činných sopek, k nejznámějším patříLombenben,Lopevi,Marum aBenbow. Zvláštností je sopkaGaua, jejíž kráter vyplňuje jezeroLetas. Vanuatu sestává z 15 velkých ostrovů, několika menších ostrůvků a 3 souostroví. Jsou zde častá zemětřesení. Při jednom z nejničivějších 26. listopadu 1999 zahynulo asi 10 lidí.
Vanuatu se rozkládá v oblasti, kde vládne vlhké tropické a rovníkové klima. Teplota se zde pohybuje mezi 22–27 °C. Ročně někdy spadne až 2000 mm srážek. Na jihu se na rozdíl od severu dá rozlišit období dešťů a sucha. Během období dešťů představují velké nebezpečítajfuny.
V březnu 2015 zasáhla ostrov tropická bouře Pam, která zničila většinu budov hlavního města a způsobila smrt mnoha obyvatel.[4]
Flora na severu se podstatně liší od flory na jihu. Na severu převládají tropické lesy, kde rostou stromové kapradiny,santalové stromy atýky. Na jihu se rozprostírajísavany a suché lesy se vzácnými stromykauri. Na ostrovech nežije příliš mnoho savců, pouze hlodavci, zdivočelá prasata, poletuchy a netopýři. Značnou převahu zde mají ptáci, domov jich tu má asi 50 druhů (drozdi, holubi, papoušci a pěnkavy). Plazi zde mají zastoupení v podoběgekonů.
Velký význam mají pro Vanuatu ložiskamanganové rudy, která se vyváží doJaponska aČíny. Nacházejí se zde také ložiska rudželeza amědi. Větší význam má ale zemědělství. Hlavní plodinou je kokosová palma. Dále se pěstujíbanány,citrusy,cukrová třtina,chlebovník, jamy,kakao,káva,kukuřice,taro,vanilka a různé druhy zeleniny. Důležitý je také rybolov. Hlavním odvětvím průmyslu je potravinářský průmysl, zvláště pak zpracování ryb.
97 % obyvatel se hlásí k domorodým Vanuaťanům. Zbytek populace tvoří mix Evropanů, Asiatů a ostatních tichomořských ostrovanů. Na Vanuatu se stále mluví více než 140 domorodými jazyky. Negramotnost obyvatelstva je relativně vysoká – 22 %. Střední délka života mužů je 61 let, žen 64 let.
Bureau of East Asian and Pacific Affairs.Background Note: Vanuatu [online]. U.S. Department of State, 2011-05-05 [cit. 2011-08-15].Dostupné online. (anglicky)
CIA.The World Factbook - Vanuatu [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-15. (anglicky)
Souhrnná teritoriální informace: Vanuatu [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-05 [cit. 2011-08-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11.
.svg)
.jpg)
.svg)
