Vaga | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Délka toku | 575 km |
Plocha povodí | 44 800 km² |
Průměrný průtok | 384 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
59°58′25,68″ s. š.,41°59′25,8″ v. d. | |
Ústí | |
Severní Dvina 62°48′39,96″ s. š.,42°52′19,92″ v. d. | |
Protéká | |
Rusko![]() | |
Úmoří, povodí | |
Severní ledový oceán,Bílé moře,Severní Dvina | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM,WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Vaga (ruskyВага) jeřeka veVologdské a vArchangelské oblasti vRusku. Je dlouhá 575 km. Povodí řeky je 44 800 km².
Pramení uprostředbažin a protékálesnatou krajinou. Ústí doSeverní Dviny jako její největší levý přítok.
Průměrný ročníprůtok vody u vesniceŠegovary činí 384 m³/s. Zamrzá v polovinělistopadu a rozmrzá na koncidubna
Je splavná provodáky. Při vysokém stavu vody je možnávodní doprava odVelsku. Hlavnípřístavy jsouVelsk aŠenkursk.
Řeka Vaga a její přítoky hrály klíčovou roli při osidlování této oblasti. Pobřežní lesy a vodní cesty poskytovaly první obyvatelům přirozené podmínky pro život a obživu. Vaga se stala důležitým faktorem při expanziSlovanů do horního toku řeky, kde postupně vznikala nová osídlení.
V raném středověku byla Vaga součástí obchodní cesty, kterou využívalinovgorodští kupci při cestách kBílému moři přesSeverní Dvinu. Význam řeky potvrzují archeologické nálezy zNovgorodu. V roce 1999 byly při vykopávkách na Tроickém nalezišti objeveny dřevěné pečetní válce, které nesly nápisy odkazující na Vagu a osadu Usť-Vaga.
Jeden z těchto předmětů (válec č. 19), pocházející z konce 11. a počátku 12. století, obsahoval nápis „Oustě Vagy. Měšec měčnika – 3 hřivny“. Z toho vyplývá, že Ust-Vaga byla místem výběru daní a že částka tří hřiven se vztahovala na obsah měšce určitého měčnika (ozbrojence). Další pečetní válec (č. 30) nesl záznam o výběru úroků z dvou hřiven a také uváděl jméno „Vaga“.
Další důkaz historického významu Vagy přinesl objev z roku 1980 v Novgorodu. Při vykopávkách na Trоickém nalezišti byla pod vrstvou dláždění ulice Černicyna ze druhé poloviny 11. století nalezena dřevěná destička s nápisem „USTIEVAK…“. Podle lingvistické analýzy A. A. Zalizňaka bylo slovo napsáno osobou, která měla buď baltskofinské jazykové pozadí, nebo byla poruštěnýmKarelem.
Na břehu řeky Vaga existoval také významný klášter, známý jakoVažský monastýr. Byl založen ve středověku, ale v roce 1764 byl zrušen. Jeho pozůstatky se nacházejí poblíž dnešní vesnice Korbala v Šenkurském rajónu.