| Všichni dobří rodáci | |
|---|---|
| Země původu | Československo Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 114 minut |
| Žánr | drama |
| Scénář a režie | Vojtěch Jasný |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Radoslav Brzobohatý Vladimír Menšík Vlastimil Brodský Waldemar Matuška Josef Hlinomaz Karel Augusta Drahomíra Hofmanová Václav Babka Václav Lohniský Ilja Prachař |
| Produkce | Jaroslav Jílovec (Filmové studio Barrandov) |
| Hudba | Svatopluk Havelka |
| Kamera | Jaroslav Kučera |
| Střih | Miroslav Hájek |
| Architekt | Karel Lier |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 4. července 1969 |
| Všichni dobří rodáci na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Všichni dobří rodáci je českýfilm režiséraVojtěcha Jasného natočený v roce1968. Snímek ukazuje osudy vesnických lidí ve 40. a 50. letech20. století.
Film byl uváděn jen necelé čtyři měsíce během léta a podzimu 1969,[1] přesto jej vidělo více než 900 000 lidí. Poté byl mnoho let ukryt vtrezoru a až do pádu komunistického režimu se nesměl promítat.
| Radoslav Brzobohatý | František |
| Věra Galatíková | jeho manželka |
| Vlastimil Brodský | Očenáš |
| Vladimír Menšík | Jořka s pyřkem |
| Waldemar Matuška | Zášínek |
| Pavel Pavlovský | Bertin |
| Karel Augusta | Joža Trňa |
| Václav Babka | krejčí Franta Lampa |
| Drahomíra Hofmanová | Veselá vdova |
| Helena Růžičková | Božka |
| Josef Hlinomaz | Frajz |
| Ilja Prachař | Plecmera |
| Václav Lohniský | Zejvala[2] |
Film, který je soustředěn na proměny osudů skupiny sedmi kamarádů, se odehrává v moravském městečkuKelč a začíná v květnu1945. Lidé tady prožívají euforii po koncidruhé světové války, večer se všichni scházejí vhospodě U Vola nadvínem a při muzice. Přichází všakúnor 1948, znárodňování majetkusedláků, vytvářeníjednotných zemědělských družstev apolitické procesy. Některým tato doba přála, zvláštěbezcharakterním jedincům, kteří po založenínárodních výborů mohli rozhodovat o životech a majetku ostatních, jiné naopak těžce postihla ztrátou blízkých a rozpadem rodinných a společenských jistot. Skupina přátel z malého městečka se rozpadá a rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Jedním z těch, kteří vzdorujíkolektivizačnímu nátlaku, je všeobecně respektovaný sedlák František (Radoslav Brzobohatý).
Převážná část filmu byla natočena v městěBystré vokresu Svitavy, scény spojené s rychtou Zášínka (Waldemar Matuška) byly natáčeny veSněžném, avšak film pojednává o obciKelč, ležící na pomezíValašska aHané, kde režisér Jasný trávil dětství.[3] Natáčení lokace byla přesunuta jednak kvůli vzdálenosti Kelče od Prahy, jednak pro odpor kelčských k natáčení filmu, který by komplikoval obsazení.[4] Obyvatelé Bystrého měli potřebný moravský akcent a s natáčením souhlasili. Reálnou předlohou pro postavu Františka byl sedlák z Kelče František Slimáček, s nímž se R. Brzobohatý před natáčením důkladně seznámil.[3] Reálnou předlohou pro postavu Očenáše byl varhaníkJaroslav Očenášek.
Lampa: Není mi nic, enem jsem se posrál.
| „ | Joska se jen zasměje: 'Mráz kopřivu nespálí' a kulhá domů. Ale je mu zle, začne blouznit. Lehne si doma, pak musí na vzduch. Nikde nikdo. Pes honí po dvorku husy. Celý dvorek je posetý bílým peřím. Joska vyjde doprostřed, chce zavolat o pomoc, ale padne tváří do země. Když se zvedne, má na ústech tři pírka. Jedno vezme vítr, když se zvedá, druhé, když se vztyčí, a třetí, když zavolá. Ale nikdo neslyší jeho volání. Joska padne tváří do země a kolem je bílé peří. Stále více bílého peří, až už není nic. Tak zemřel velký talent, technik, vynálezce a místní kradák Joska s pyřkem. Divák promine autoru, že je mu ho líto. Kdyby se narodil v jiné, lepší době, byl by z něho určitě vynálezce. Z hospody vyhrávají křídlovky. Je krásné nedělní odpoledne. | “ |
| — Vojtěch Jasný[5] | ||
Znovu se do českých kin Všichni dobří rodáci vrátili až v lednu roku 1990 (viz Filmový přehled, 1990,č.6, s.46). V roce 2013 byl film digitálně zrestaurován za podporyNadace české bijáky a opět uveden v českých kinech, vidělo jej 3 150 diváků.[6]
