Vědecký zákon je tvrzení založené na opakovanýchexperimentálních pozorování v podobězákona, které zobecňuje chování nějakého systému za daných podmínek. Aby bylo tvrzení pokládáno za zákon, musí být široká paleta těchto podmínek známá. Takový zákon musí mít dobře zdokumentovaná úspěšná použití a rozšíření na další podmínky. Podobně by měly být známyokrajové podmínky platnosti zákona. Vědecký zákon je tedy vědecké zobecněnípřírodních dějů v přírodě založené naempirickém pozorování. Empirické zákony jsou závěry založené na pokusech opakovaných po mnoho let a obecně přijímané vědci. Sestavení popisů dějů v přírodě pomocí vědeckých zákonů je cílemvědy.
Vědecký zákon se týká skutečného světa. Proto musí být založen na experimentu apozorování a musí být možno jej testovat a případně dokázat jeho neplatnost (falzifikovatelnost). Analytická tvrzení, která jsou pravdivá nebo nepravdivá sama o sobě, nejsou vědeckými zákony, i když mohou být součástí vědeckýchteorií.
Ačkoli pojem „vědecký zákon“ je úzce spjat s pojmem „vědecká teorie“, vědecký zákon nenahrazuje vědeckou teorii, se kterou je spjat. Vědecký zákon popisuje pozorování v přírodě, zatímco vědecká teorie se jej snaží vysvětlit.
Termín „vědecký zákon“ je tradičně spojen spřírodními vědami, takže bývá někdy používán jako synonymní s pojmem „přírodní zákon“. Své zákony má takéfyzika, takže se můžeme setkat i se ztotožněním s pojmem „fyzikální zákon“. Někdy se tím myslí výhradně fundamentální fyzikální zákony. Své vědecké zákony má i třebabiologie, napříkladMendelovy zákony dědičnosti.Humanitní aspolečenské vědy mají také své zákony.[1]
Někteří filozofové, jako napříkladDescartes, striktně rozlišují mezi vědeckým přírodním zákonem jako něčím, co je vlastní přírodě, a poznáním tohoto přírodního zákona, které označují jako vědecký zákon.[2]
Zejména fundamentální fyzikální zákony jsou často považovány zakrásné a krása se u nich předpokládá. Tato krása pramení zřejmě z toho, že obvykle popisují nějakou symetrii. V jiných případech nebo oborech seelegance a priori nepožaduje. NapříkladNewton vysvětloval svou víru v asymetrii vesmíru právě svým přesvědčením, že jeho zákony ji vyjadřují.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuScientific law na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuvědecký zákon na Wikimedia Commons