| Vítkov | |
|---|---|
 Vrch Vítkov | |
| Vrchol | 271 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko Česko |
| Pohoří | Pražská plošina /Říčanská plošina /Úvalská plošina |
| Souřadnice | 50°5′21″ s. š.,14°27′8″ v. d. |
  Vítkov | |
| Povodí | Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Vítkov, nazývaný t鞎ižkov (německySankt Veitsberg),[1] je protáhlývrch vPraze, v pravobřežní části města. Svou hmotou odděluje čtvrtiKarlín aŽižkov, katastrálně patří k Žižkovu.
V prostoru předNárodním památníkem dosahuje vrchnadmořské výšky 260,9 m, na severním konci pak 270,4 m. Svahy kopce jsou částečně zarostlé divoce rostoucím a jen velmi málo udržovanýmlesním porostem, který ve východní části postupně přechází vlesopark a poté i vpark. Po hřebeni vede odkřižovatky Ohrada k Národnímu památníku zpevněná komunikace, pro pěší existují další přístupy z jižní a západní strany. Ze severní strany (odKarlína) je vrch přístupný po schodišti.
Odehrála se zde14. července1420 jedna z nejvýznamnějších bitevhusitských válek –bitva na Vítkově.
Kopec Vítkov byl pojmenován v polovině14. století[2] po pražskémměšťanovi Vítkovi z Hory, který zde měl svouvinici.
Do historického povědomí se vrch Vítkov dostal datem14. července1420, kdy na Vítkověhusité pod vedenímJana Žižky z Trocnova zvítězili nad křižáky vBitvě na Vítkově. NázevŽižkov (který později převzala pražská čtvrť) čiŽižkova hora je uváděn již ve středověkých textech z 1. poloviny 15. století.[3]
Funkcionalistický památník byl vybudován v letech1928 až1932. Měl připomínat a byl zasvěcen vznikučeskoslovenského státu a hrdinům a činůmlegionářů vprvní světové válce. Tehdy tam byl mimo jiné pochován legionářský hrdina plukovníkJosef Jiří Švec. Po úmrtí prezidentaMasaryka usilovalaČeskoslovenská obec legionářská o uložení jeho ostatků v Památníku; sám Masaryk si však přál být pohřben po boku manželkyCharlotty vLánech a návrh legionářů se neuskutečnil.[4]
V roce1990 byly některé ostatky komunistických představitelů vráceny rodinám, a nevyzvednuté (včetně Klementa Gottwalda) byly uloženy do společného hrobu naOlšanských hřbitovech v Praze.
Dominantou Vítkova jePamátník národního osvobození, jehož součástí jebronzová jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova (je to aktuálně druhá největší jezdecká socha na světě).[5] Na úpatí Vítkova v ulici U Památníku se nacházíArmádní muzeum Žižkov.
Západně od Národního památníku stojí památkově chráněnývyhlídkový pavilon.[6] Ve východní části je fotbalové hřiště, restaurace a další sportoviště.
Památník byl jako Památník Národního osvobození vystavěn v letech1929–1938 k poctěčeskoslovenských legionářů. Za druhé světové války zde bylo skladištěWehrmachtu. Po roce1948 byl památník zneužit k propagacikomunistického režimu. Byli tu pohřbíváni významní představitelékomunistické strany. V roce1953 tu bylo otevřeno mauzoleumKlementa Gottwalda, zrušené v roce 1962. PoSametové revoluci v roce1989 byly ostatky členů komunistické strany odvezeny.
V rekonstruovaném památníku je stálá expoziceKřižovatky české a československé státnosti.[7] Zachycuje bodové okamžiky naší země. Napříkladvznik československé republiky v roce1918, podepsáníMnichovské dohody v roce1938 a doby protektorátu,komunistický převrat z roku1948,Invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce1968 a následnáfederalizace Československa,pád socialismu stejně tak jakozánik Československa roku1992. K dispozici je také vyhlídka ze střechy Památníku. Konají se zde další dočasné výstavy.
Národní památník procházel rekonstrukcí a revitalizací, která byla dokončena v roce 2009 a stála celkově 321 milionů korun.[8]
Pod vrchem Vítkovem se nacházejí čtyřitunelové stavby. Svažitýtunel pro pěší z roku 1953 spojujeŽižkov sKarlínem v severojižním směru. Ten je spojen spodzemním krytem z roku 1942.
Po severním úpatí kopce vede od roku1845 dvojkolejnáSeverní státní dráha. Od roku1872 až do roku2005 z ní odbočovala k dnešnímuhlavnímu nádraží jednokolejná tzv.hrabovská spojka, součástPražské spojovací dráhy.
Rovněž roku 1872 byla po jižním úbočí západovýchodním směrem zavedena jednokolejnáturnovsko-kralupsko-pražská dráha, která přicházela odnádraží Praha-Vysočany, procházelaVítkovským tunelem a končila na hlavním nádraží; úseku po úbočí Vítkova se říkaloVítkovská trať. Po dokončení Nového spojení byla na bývalém tělese této trati včetně tunelu vybudovánacyklostezka. Roku 1926 byla Vítkovská trať spojkou napojena směrem knádraží Praha-Libeň na kolínskou trať.
Nově jsou vybudovány dva paralelní dvojkolejnétunely, součástNového spojení zhlavního nádraží do Vysočan, Libně aHolešovic.
