Odshora: Budova generálního štábu jugoslávská armády v Bělehradě byla vybombardována, auto zasypané sutí, hrob zabitých ozbrojenců UÇK, volný let USAF F-15.
Útěk nebo vyhoštění více než polovinySrbů a dalších nealbánských civilistů[pozn. 1]
Změny území
Žádnéde iure změny jugoslávských hranic podle rezoluce 1244, ale faktická a částečná de iure politická a ekonomická nezávislost Kosova na SR Jugoslávii kvůli umístění pod správu OSN
26 zničených tanků[46] 4–20 mrtvých ruských dobrovolníků[47][48][49]
Celkem: cca 13 548 mrtví bojovníci a civilisté všech etnik[31] 8 676 až 9 269Kosovskoalbánských civilistů zabitých nebo nezvěstných[31][50] 90 % kosovských Albánců během války vysídleno[51] (848 000–863 000 vypovězeno z Kosova[52][53] 590 000 kosovských Albánců vysídlených v Kosovu)[51]
Zabito nebo pohřešováno 1 641 nealbánských civilistů, včetně 1 196 etnických Srbů a 445 Romů a dalších[31] / Civilní úmrtí způsobená bombardovánímNATO: 489–528 (dleHuman Rights Watch)[54] nebo 454 (dle HLC),[55] včetně3 mrtvých čínských novinářů
UÇK vznikla na počátku 90. let 20. století s cílem bojovat proti diskriminaci etnických Albánců a potlačování politického disentu ze strany srbských úřadů, které začalo po potlačení autonomie Kosova a dalších diskriminačních politik vůči Albáncům srbským vůdcemSlobodanem Miloševičem v roce 1989.[61][62] UÇK zahájila svou první kampaň v roce 1995 poté, co byl případ Kosova vynechán zDaytonské dohody a bylo jasné, že strategií mírového odporu prezidentaRugovy se nepodařilo dostat Kosovo do mezinárodní agendy.[63] V červnu 1996 se skupina přihlásila k odpovědnosti za sabotáže zaměřené na kosovské policejní stanice během kosovského povstání.[64][65] V roce 1997 získala organizace velké množství zbraní pašováním zbraní zAlbánie poobčanské válce, při které byly uloupeny zbraně z policejních a armádních stanovišť v zemi. Počátkem roku 1998 vedly útoky UÇK proti jugoslávským úřadům v Kosovu ke zvýšené přítomnosti srbských polovojenských jednotek a pravidelných sil, které následně začaly vést odvetnou kampaň zaměřenou na sympatizanty a politické odpůrce UÇK;[66] tato kampaň zabila 1 500 až 2 000 civilistů a bojovníků UÇK a do března 1999 vysídlila 370 000 kosovských Albánců.[67][68]
20. března1999 jugoslávské síly zahájily masivní kampaň represí a vyhnání kosovských Albánců po staženíKosovo Verification Mission OBSE (KVM) a neúspěchu navrhovanéRambouilletské dohody.[67][69] V reakci na to NATO zasáhlo leteckou bombardovací kampaní, která začala 24. března, a ospravedlnila to humanitárními důvody.[70] Válka skončila dohodou z Kumanova, podepsanou 9. června 1999, kdy jugoslávské a srbské síly[71] souhlasily se stažením z Kosova, aby se uvolnilo místo pro mezinárodní přítomnost. Síly NATO vstoupily do Kosova 12. června.[72][73] Bombardovací kampaň NATO zůstala kontroverzní.[74] Nezískala souhlasRady bezpečnosti OSN a způsobila nejméně 488 úmrtí jugoslávských civilistů[75] včetně značných úmrtí kosovských uprchlíků.[76][77][78]
V roce 2001 Nejvyšší soud pod správou OSN se sídlem v Kosovu zjistil, že docházelo k systematické teroristické kampani, včetně vražd,znásilňování,žhářství a krutého špatného zacházení proti albánskému obyvatelstvu, a že se je jugoslávské jednotky pokusily vytlačit z Kosova, ale ne vymýtit, a proto se nejednalo ogenocidu.[79] Po válce byl sestaven seznam, který dokumentoval, že během dvouletého konfliktu bylo zabito nebo zmizelo přes 13 500 lidí.[80] Jugoslávské a srbské síly způsobily vysídlení 1,2 milionu[81] až 1,45 milionu kosovských Albánců[82]. Po válce uprchlo z Kosova asi 200 000 Srbů, Romů a dalších nealbánců a mnoho ze zbývajících civilistů se stalo obětí zneužívání.[83][84][85]
1998–1999: operace ozbrojených sil Svazové republiky Jugoslávie s cílem zničit Kosovskou osvobozeneckou armádu, která prostřednictvím politického i ozbrojeného boje získávala stále větší podporu mezi kosovskoalbánským obyvatelstvem.
24. března –10. června1999:Invaze jednotek NATO na území celéSvazové republiky Jugoslávie, v rámci které byly bombardovány vojenské cíle i civilní cíle (obytné oblasti, vesnice, civilní vlaky) a statní instituce vč. budovu radikální politické strany Slobodana Miloševiće. Údery letectvaNATO nakonec znemožnily logistickou podporu jugoslávské armády na území Kosova a donutily jugoslávské představitele stáhnout armádu z území Kosova a přenechat oblast mezinárodní správě.
Na začátku 90. let chtěloKosovo následovat další jugoslávské republiky, které se vyčleňovaly z jednotného státu. Proto byla v roce1990 vyhlášena Kosovská republika jako sedmá republikaSFRJ. Získala i vlastníústavu, schválenou ve městěKačanik umakedonských hranic. O rok později vyhlásila Kosovská republika nezávislost. V referendu z 30. září 1991 rozhodlo 99 procenta hlasujících o vytvoření samostatného státu.[88] Celý proces byl však podle jugoslávské ústavy oprávněně nelegální a nezávislé Kosovo nikdo neuznal.
Svazová republika Jugoslávie byla v průběhu 90. let ekonomicky vyčerpána z důvodů vleklé hospodářské krize z 80. let, válek vedených na územíSlovinska,Chorvatska aBosny a Hercegoviny i ekonomické transformace, která skončila koncentrací bohatství a úspor jugoslávských občanů v rukou několika málo zločineckých podnikatelů a firem. Autonomní oblast Kosovo, která patřila k nejchudším v socialistické Jugoslávii a kde probíhal již od roku 1966 skrytý politický konflikt mezi srbským a albánským obyvatelstvem, tím byla velmi těžce postižena. Nespokojenost s vládou Slobodana Miloševiće byla rozsáhlá[89], a to i přesto, že v polovině 90. let se tehdejší Miloševićova vláda pokoušela získat sympatie albánského obyvatelstva rozsáhlými ústupky. Tento obrat uskutečnila Miloševićova vláda poté, co zavedla na počátku 90. let centrální správu oblasti z Bělehradu a rozhodným způsobem oklestila desítky let budovanou autonomii albánské většiny v Kosovu.[90]
K jednotlivým střetům mezi jednotkami UÇK a jugoslávskou policií docházelo již v průběhu roku1996.[91] Jednalo se však o ojedinělé útoky a mezinárodní média jim nevěnovala větší pozornost.
Roku1997 území Kosova prakticky ovládlaKosovská osvobozenecká armáda; ta se stavěla proti Srbům i proti Albáncům, kteří podporovali srbskou správu. V prosinci téhož roku podnikla Kosovská osvobozenecká armáda sérii teroristických útoků proti policejním stanicím.[92]
Vesnice, které byly částečně nebo zcela vypáleny během konfliktu.
Jugoslávská vláda se ve snaze udržet nadvládu nad územím Kosova rozhodla povolat na území autonomní oblasti armádu, která zahájila bojové operace na území celého Kosova. Tato skutečnost však paradoxně vedla k tomu, že více Albánců se postavilo na stranu Kosovské osvobozenecké armády a bojovalo proti jugoslávskému vojsku. V průběhu války obě strany páchaly teroristické akty vůči civilnímu obyvatelstvu a vyháněly lidi z domovů. V září roku 1998 zasedalaRada bezpečnosti OSN i vedeníNATO[93]. Dne13. října1998 seRichard Holbrooke sešel s Miloševićem[94] a dal mu ultimátum, aby bylo podepsáno příměří a jugoslávská armáda stažena z Kosova.[93] Díky tomu Kosovská osvobozenecká armáda obsadila zpět své pozice a začala s prvními velkými čistkami. Milošević přistoupil na některé ústupky, jako bylo např. snížení počtu jugoslávských vojáků v Kosovu.
V průběhu celého roku1998 probíhaly na území Kosova ostré boje mezi jugoslávskou armádou a Kosovskou osvobozeneckou armádou.[95][91][92] Jugoslávská armáda boj s kosovskými povstalci prohrávala; bojovníci Kosovské osvobozenecké armády měli ze zahraničí zajištěnu kvalitní výzbroj a jejich motivace k boji byla mnohem vyšší. Jugoslávská armáda se naopak potýkala se zaostalou technikou a vybavením, jugoslávská ekonomika pak s hospodářskými sankcemi, které na ni uvalilaEvropská unie.[92] Boje se odehrávaly především v jihozápadní části Kosova.
V té době však paradoxněamerické ministerstvo obrany prohlásilo, že nemá zájem nikterak v Kosovu intervenovat a označilo Kosovskou osvobozeneckou armádu za teroristickou organizaci.[96]
Jugoslávští představitelé byli z dané situace značně znepokojeni, a proto bylo v červnu 1998 vysláno do Kosova další vojsko a policejní kontingent v počtu 50 000 lidí. Zatímco v západoevropských médiích byli jugoslávští vojáci vykreslováni jako vykonavači brutálních masakrů, jugoslávští představitelé tvrdili, že je vojenská operace nesmírně nákladnou záležitostí, která stojí Bělehrad dva milionyUSD denně.[97] Do poloviny roku1998 si boje v Kosovu vyžádaly 700 mrtvých a na 265 000 vyhnaných.[97] Počet uprchlíků byl nicméně předmětem sporů. Zatímco vAlbánii a mezi kosovskými Albánci se mluvilo o 400 000 lidech, jugoslávské zdroje přiznávaly 140 000 vyhnaných.[97]
16. ledna1999 došlo kúdajnému masakru v Račaku, při němž mělo zahynout 40-45 Albánců.[93][98] Incident měl za následek zvýšený tlak západních mocností naSRJ s cílem stažení srbské armády z Kosova. Jugoslávská strana tvrdila, že masakr byl zinscenovaný s cílem donutit jakýmkoliv způsobem jugoslávskou armádu ke stažení z Kosova. V době incidentu se kontingent jugoslávského vojska na území Kosova postupně navyšoval, a to z 18 000 jednotek v říjnu 1998 až na 29 000 na konci března 1999.[99]
6. února1999 byla na zámkuRambouillet veFrancii zahájena jednání mezi albánskými a srbskými představiteli v Kosovu. Za jugoslávskou stranu se jednání účastnilSlobodan Milošević a za albánskouIbrahim Rugova.[93] Jednání však skončila fiaskem, neboť zatímco jugoslávská strana nabízela širokou autonomii Albáncům v rámci Jugoslávie, kosovští Albánci požadovali výhradně a pouze nezávislost. Jednání se opakovala ještě jednou v Paříži a nakonec dne22. března1999 se setkali Milošević aRichard Holbrooke vBělehradě.[93]
Po krachu jednání se NATO kvůli pokračujícím násilným akcím srbské armády rozhodlo pro leteckou kampaň, známou jako tzv.Operace Spojenecká síla, v rámci níž bylo bombardováno území Svazové republiky Jugoslávie. 24. března 1999 zahájila vojskaNATO vzdušné údery proti Srbsku, které trvaly do 10. června 1999 a byly manifestací vojenských schopností Spojených států. Zásah schválilaRada bezpečnosti OSN, která situaci v Kosovu označila za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost v tamní oblasti, ale v důsledku veta ze stranyRuské federace aČíny nebyla schválena další rezoluce, která by dala zmocnění užít všech nezbytných prostředků. Podle některých autorů jde tedy o válku nelegální[100], podle jiných je však obhajitelná obecně přijímanou teoriípřirozeného práva, které je nadřazené právu pozitivistickému, jak bylo např. konstatováno vNorimberském procesu. Tehdejší prezident USABill Clinton hovořil o nutnosti postavit se na stranu trpících obětí a tím zajistit mír, svobodu a stabilitu v Evropě. Cílem bombardování ze strany NATO bylo donutit jugoslávskou vládu k ústupkům a stažení z Kosova. To se po třech měsících nakonec podařilo. V samotném Srbsku a Černé Hoře však bylo bombardování považováno za akt agrese nikoliv proti jugoslávské vládě, nýbrž přímo proti jugoslávskému obyvatelstvu. Během bombardování zintenzivnila jugoslávská armáda své operace v Kosovu nebývalou silou, což dále vedlo představitele NATO k zintenzivnění bombardování Srbska a Černé Hory. Tehdejší americký prezidentBill Clinton prohlásil, že NATO "muselo jednat", neboť jugoslávská armáda zahájila "ofenzivu vůči Albáncům".[101] Ministerstvo zahraničí USA nicméně v několika svých zprávách, které vyšly nedlouho před vyjádřením prezidenta Clintona, uvedlo, že jugoslávská armáda sice zasahuje v oblastech, kde je Kosovská osvobozenecká armáda aktivní, nedochází však k žádné rozhodné ofenzivě.[101]
V květnu 1999 docházelo k rozsáhlému vyhánění kosovskoalbánského obyvatelstva z Kosova. Podle některých zdrojů zemi opustilo 200 000 kosovských Albánců[91], podle dalších zdrojů bylo uprchlíků podstatně více[102], celkové odhady se pohybují okolo 1,2 milionu vyhnaných civilistů,[103] až k 1,45 milionů[104], vyhnána tedy byla majorita civilního obyvatelstva Kosova. Docházelo také k rozsáhlým případům znásilňování.[105]
Válka skončila dne 10. června 1999 poté, co se jugoslávská armáda stáhla z oblasti a Kosovo bylo dáno pod mezinárodní správu. Protože převažují nepotvrzené nebo zpochybněné důvody pro vedení války, je považována zaválku nelegitimní.[106]
Ukončení všech vojenských akcí v týdnu mezi římskokatolickými a pravoslavnými Velikonočními svátky (4. až 11. dubna 1999) by bylo gestem velké lidskosti…
“
— Jan Pavel II., papež
Agentura AFP1. dubna 1999 přinesla zprávu o výzvě papežeJana Pavla II. k vojenským nepřátelům o pokoji zbraní běhemVelikonoc. Papež vyzval v dopisech jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiće, amerického prezidenta Billa Clintona a generálního tajemníka NATO Javiera Solanu. Hlavní představitel Vatikánu pro zahraniční věciJean-Louis Tauran se na hodinu setkal v Bělehradě se Slobodanem Miloševićem, aby mu doručil osobní toto poselství od papeže.[107][108]
Jugoslávské a srbské síly způsobily vysídlení 1,2 milionu[81] až 1,45 milionu kosovských Albánců[82]. Po skončení války v červnu 1999 se řada albánských uprchlíků začala vracet domů ze sousedních zemí. Do listopadu 1999 se podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vrátilo 848 100 z 1 108 913.[109]
Podle sčítání lidu v Jugoslávii z roku 1991 bylo z téměř 2 milionů obyvatel Kosova v roce 1991 194 190 Srbů, 45 745 Romů a 20 356 Černohorců.[110] PodleHuman Rights Watch uprchlo z Kosova během války a po ní 200 000 Srbů a tisíce Romů.[57] Byly vypáleny domy menšin a zničeny pravoslavné kostely a kláštery.[111] Jugoslávský Červený kříž rovněž do 26. listopadu zaregistroval 247 391 převážně srbských uprchlíků.[112] Více než 164 000 Srbů opustilo Kosovo během sedmi týdnů, které následovaly po stažení jugoslávských a srbských sil z Kosova a po vstupu Kosovských sil pod vedením NATO (KFOR) do Kosova.[113]
K dalšímu mezietnickému násilí došlo v letech2000 a2004.
↑Od srpna 1998 jako Kosovská osvobozenecká armáda jako 138. brigáda.
↑Srbsko tvrdí, že 1008 jugoslávských vojáků a policistů bylo zabito bombardováním NATO.[38][39] NATO zpočátku tvrdilo, že během letecké kampaně NATO bylo zabito 5 000 jugoslávských vojáků a 10 000 bylo zraněno.[40][41] NATO od té doby revidovalo tento odhad na 1200 zabitých jugoslávských vojáků a policistů.[42] Podle Centra pro humanitární právo zabila letecká kampaň NATO 276 příslušníků srbských policejních a vojenských sil.[31]
↑DANISZEWSKI, John. Yugoslav Troops Said to Cross Into Albania.Los Angeles Times. 1999-04-14.Dostupné online [cit. 2012-02-20].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑DALY, Emma. War In The Balkans: Serbs enter Albania and burn village.The Independent. London: 1999-04-14.Dostupné online [cit. 2012-02-20].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑A Chronology of U.S.-Middle East Relations [online]. 25 July 1999.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NOEL, Sid.From Power Sharing to Democracy: Post-Conflict Institutions in Ethnically Divided Societies. [s.l.]: McGill-Queen's University Press, 2005.Dostupné online.ISBN978-0-77357-310-9. S. 109.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Civic and Uncivic Values in Kosovo: History, Politics, and Value Transformation. Redakce Ramet Sabrina P.. [s.l.]: Central European University Press, 2015.Dostupné online.ISBN978-9-63386-074-8. S. 121.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Stigler, Andrew L. "A clear victory for air power: NATO's empty threat to invade Kosovo." International Security 27.3 (2003): 124–157.
↑ Milosevic Claims Victory, Lauds Army.Washington Post. 11 June 1999.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑REITMAN, Valerie; RICHTER, Paul; DAHLBURG, John-Thor. Yugoslav, NATO Generals Sign Peace Agreement for Kosovo / Alliance will end air campaign when Serbian troops pull out.San Francisco Chronicle. 1999-06-10.Dostupné online [cit. 2012-02-20].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Abuses against Serbs and Roma in the new Kosovo [online].Human Rights Watch, August 1999 [cit. 2022-12-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 November 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The Violence: Ethnic Albanian Attacks on Serbs and Roma [online].Human Rights Watch, July 2004 [cit. 2022-12-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 July 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Kosovo Crisis Update.UNHCR. August 4, 1999.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 July 2022.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Forced Expulsion of Kosovo Roma, Ashkali and Egyptians from OSCE Participated state to Kosovo [online].OSCE, October 6, 2006 [cit. 2022-12-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 May 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KETTLE, Martin. Strength of KLA 'has tripled'.The Guardian. 29 May 1999.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BARTROP, Paul R.Bosnian Genocide: The Essential Reference Guide. [s.l.]: Bloomsbury Publishing USA, 18 January 2016.Dostupné online.ISBN978-1-4408-3869-9. S. 120.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BODANSKY, Yossef.bin Laden: The Man Who Declared War on America. [s.l.]: Crown Publishing Group, 4 May 2011.Dostupné online.ISBN978-0-307-79772-8. S. 398–403.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑DAVISON, Phil. Focus: Kosovo Peace Deal - Briton in KLA 'kills 24 Serbs'.Independent. 12 June 1999.Dostupné online [cit. 27 April 2024].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Report to Congress: Kosovo operation allied force after-action report.au.af.mil. 30 January 2000, s. 31–32.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 November 2016.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Die Bundeswehr zieht in den Krieg [online]. 24 March 1999 [cit. 2012-05-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 September 2011.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcdefNATO Operation Allied Force [online]. [cit. 2012-02-28].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-28.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NATO Operation Allied Force [online]. [cit. 2024-01-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 June 2021.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Under Orders: War Crimes in Kosovo - 3. Forces of the Conflict [online]. Human Rights Watch.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Fighting for a foreign land.news.bbc.co.uk. BBC News, 1999-05-20.Dostupné online [cit. 2012-02-28].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Russian volunteer's account of Kosovo [online]. 1999-07-05 [cit. 2012-02-28].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-26.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ukraine in the Crossfire. [s.l.]: SCB Distributors, 5 April 2017.Dostupné online.ISBN9780997896541.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcdefKosovo Memory Book Database Presentation and Evaluation [online]. Humanitarian Law Center, 4 February 2015 [cit. 2016-02-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 January 2019.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑How to Take Down an F-117 [online]. 2005-11-21 [cit. 2012-05-06].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Holloman commander recalls being shot down in Serbia [online]. 7 February 2007 [cit. 2012-05-06].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Two die in Apache crash.BBC News. 1999-05-05.Dostupné online [cit. 2012-05-06].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Nato loses two planes.BBC News. 1999-05-02.Dostupné online [cit. 2012-05-06].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KISLYAKOV, Andrei. Unmanned Aerial Vehicles Increase In Numbers.www.radardaily.com. Radardaily.com, 9 October 2007.Dostupné online [cit. 2012-02-28].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NATO nam ubio 1.008 vojnika i policajaca [online]. Mondo, 11 February 2013 [cit. 2013-02-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 August 2016.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Stradalo 1.008 vojnika i policajaca [online]. RTS, Radio televizija Srbije, Radio Television of Serbia.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BIDELEUX, Robert; JEFFRIES, Ian.The Balkans: A Post-Communist History. [s.l.]: Routledge, 2006.Dostupné online.ISBN978-0-203-96911-3. S. 558.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CHAMBERS II, John Whiteclay.The Oxford Companion to American Military History. [s.l.]: Oxford University Press, 1999.Dostupné online.ISBN978-0-19-507198-6. S. 375.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑COOPERSMITH, Jonathan; LAUNIUS, Roger D.Taking Off: A Century of Manned Flight. [s.l.]: American Institute of Aeronautics and Astronautics, 2003.ISBN978-1-56347-610-5. S. 54.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑COCKBURN, Andrew. The limits of air power.Los Angeles Times. 3 April 2011.Dostupné online [cit. 3 March 2013].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KHAN, Zafarul-Islam.Russian Military Intelligence (GRU) Daily Reports on the Iraq War. [s.l.]: Pharos, August 22, 2008.Dostupné online.ISBN978-81-7221-022-9.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ein Berliner, ein Dresdener und ein Däne erzählen, wie sie als Freiwillige zu den albanischen Rebellen der UCK kamen: Aus dem Schützenverein ins Kosovo [online]. 1999-07-11 [cit. 2024-04-03].Dostupné online. (německy)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ОТКРИВАМО: Ко је убијени руски добровољац чији снимак убиства су објавили Албанци(Видео) [online]. 15 February 2014.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑List of killed, missing and disappeared 1998-2000 [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CLODFELTER, Micheal.Warfare and armed conflicts : A statistical encyclopedia of casualty and other figures, 1494-2007. [s.l.]: McFarland, Incorporated, Publishers, 2008.Dostupné online.ISBN978-0-7864-3319-3.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abFacts and Figurues – War in Europe [online]. [cit. 2015-01-27].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Kosovo/Kosova: As Seen. [s.l.]: [s.n.] S. Part III, Chap 14.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Civilian Deaths in the NATO Air Campaign – The Crisis In Kosovo [online]. [cit. 2012-01-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 April 2009.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑754 Victims of NATO Bombing – Fond za humanitarno pravo/Humanitarian Law Center/Fondi për të Drejtën Humanitare | Fond za humanitarno pravo/Humanitarian Law Center/Fondi për të Drejtën Humanitare [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑UNHCR - Kosovo Fact Sheet 2019 [online]. UNHCR.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abKosovo/Serbia: Protect Minorities from Ethnic Violence [online].Human Rights Watch [cit. 2007-08-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-29.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BOYLE, Michael J.Violence After War: Explaining Instability in Post-Conflict States. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 2014.Dostupné online.ISBN978-1421412573. S. 175.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Independent International Commission on Kosovo.The Kosovo Report. Oxford: Oxford University Press, 2000.Dostupné online.ISBN978-0199243099. S. 2.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑QUACKENBUSH, Stephen L.International Conflict: Logic and Evidence. Los Angeles: Sage, 2015.Dostupné online.ISBN978-1452240985. S. 202.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Weymouth, Tony. The Kosovo Crisis: The Last American War in Europe?. United Kingdom: Reuters, 2001.
↑KUBO, Keiichi. Why Kosovar Albanians Took Up Arms against the Serbian Regime: The Genesis and Expansion of the UÇK in Kosovo.Europe-Asia Studies. 2010-08-09, s. 1135–1152.Dostupné online [cit. 2023-09-07].ISSN0966-8136.doi:10.1080/09668136.2010.497022.S2CID154405255.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Under Orders: War Crimes in Kosovo – 2. Background [online]. [cit. 2020-08-07].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑United Nations High Commissioner for Refugees.Chronology for Kosovo Albanians in Yugoslavia [online]. [cit. 2020-08-07].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abUnder Orders: War Crimes in Kosovo (March–June 1999) [online]. Human Rights Watch, 12 June 1999 [cit. 2013-02-25].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑JUDAH.The Serbs. [s.l.]: Yale University Press, 2009.ISBN978-0-300-15826-7.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑A Review of NATO's War over Kosovo [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Endgame in Kosovo.The New York Times. New York: 9 December 2007.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2007.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ BBC News | Europe | K-For: The task ahead.BBC News.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ The Balkan wars: Reshaping the map of south-eastern Europe.The Economist. 2012-11-09.Dostupné online [cit. 26 February 2013].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HAINES, Steven. The Influence of Operation Allied Force on the Development of the jus ad bellum.International Affairs. Oxford, England: Oxford University Press, May 2009, s. 477–490.ISSN1468-2346.doi:10.1111/j.1468-2346.2009.00809.x.JSTOR27695026.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The Civilian Deaths [online]. Human Rights Watch, February 2000 [cit. 2015-05-03].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Case Studies of Civilian Deaths [online]. Human Rights Watch, February 2000 [cit. 2015-05-03].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 October 2014.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑MASSA, Anne-Sophie. NATO's Intervention in Kosovo and the Decision of the Prosecutor of the International Criminal Tribunal for the Former Yugoslavia Not to Investigate.Berkeley Journal of International Law. 2006.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 September 2015.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NATO: We Mistakenly Bombed Refugees [online]. 15 April 1999.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2021.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Kosovo assault 'was not genocide'.news.bbc.co.uk. BBC, 7 September 2011.Dostupné online [cit. 19 May 2013].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑List of Kosovo War Victims Published [online]. 10 December 2014.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abKosovo / Kosova: As Seen, As Told [online].OSCE, 5 November 1999 [cit. 2017-06-27]. S. 13.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Serbia home to highest number of refugees and IDPs in Europe [online].B92, 20 June 2010.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Serbia: Europe's largest proctracted refugee situation [online].OSCE, 2008.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Kosovo one year on.BBC. 16 March 2000.Dostupné online [cit. 4 April 2010].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HUGGLER, Justin. KLA veterans linked to latest bout of violence in Macedonia.The Independent. London: 12 March 2001.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 October 2014.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Archivovaná kopie.kosovo.sk [online]. [cit. 2016-02-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-04.
↑FINLAN, Alastair.The Collapse of Yugoslavia 1991-1999. Oxford: Osprey Publishing, 2004.Dostupné online.ISBN978-1841768052. S. 15. (angličtina)
↑RAMET, Sabrina.Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s.Dostupné online.ISBN0-8133-3905-7. S. 317. (angličtina)
↑abcFINLAN, Alastair.The Collapse of Yugoslavia 1991-1999. Oxford: Osprey Publishing, 2004.Dostupné online.ISBN978-1841768052. S. 86. (angličtina)
↑abcRAMET, Sabrina.Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s.Dostupné online.ISBN0-8133-3905-7. S. 318. (angličtina)
↑RAMET, Sabrina.Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s.Dostupné online.ISBN0-8133-3905-7. S. 322. (angličtina)
↑FINLAN, Alastair.The Collapse of Yugoslavia 1991-1999. Oxford: Osprey Publishing, 2004.Dostupné online.ISBN978-1841768052. S. 12. (angličtina)
↑RAMET, Sabrina.Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s.Dostupné online.ISBN0-8133-3905-7. S. 307. (angličtina)
↑abcRAMET, Sabrina.Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s.Dostupné online.ISBN0-8133-3905-7. S. 319. (angličtina)
↑RAMET, Sabrina.Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s.Dostupné online.ISBN0-8133-3905-7. S. 326. (angličtina)
↑RAMET, Sabrina.Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s.Dostupné online.ISBN0-8133-3905-7. S. 325. (angličtina)
↑EICHLER, Jan. Legální a nelegální války v dnešním světě.Vojenské rozhledy. Roč. 2012, čís. 3, s. 16–47.Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10.
↑EICHLER, Jan. Legitimní a nelegitimní války po roce 1990.Vojenské rozhledy. Roč. 2012, čís. 4, s. 12–24.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-03.
↑People China.Pope seeks Easter truce as Vatican official meets Milosevic [online]. 1999-04-01 [cit. 2022-04-10].Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Mark B Jardine.The G and T Defense: George W Bush and Tony Blair: Heroes, Not Villains. [s.l.]: Lulu.com, 2016.Dostupné online.ISBN978-1483458571. S. 8.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BUGAJSKI, Janusz.Political Parties of Eastern Europe: A Guide to Politics in the Post-Communist Era. New York: The Center for Strategic and International Studies, 2002.Dostupné online.ISBN978-1-56324-676-0. S. 479.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Under order [PDF online]. Human Rights Watch, 2001 [cit. 2017-11-23]. S. 454.Dostupné online. (anglicky)
↑REFUGEES, United Nations High Commissioner for.Refworld | Reversal of Fortune: Serbia's Refugee Crisis [online]. [cit. 2022-11-25].Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
.svg)
.svg)
