Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Válka třetí koalice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Válka třetí koalice
konflikt:Napoleonské války
Bitva u Slavkova, vyvrcholení války
Bitva u Slavkova, vyvrcholení války

Trvání8. září-26. prosinec1805
MístoČechy,Morava,Bavorsko,Rakousko
VýsledekFrancouzské vítězství,Prešpurský mír
Strany
Francouzské císařstvíFrancie

ŠpanělskoŠpanělsko
Bavorské kurfiřtstvíBavorsko
WürttemberskoWürttembersko
Bádenské kurfiřtstvíBádensko

Svatá říše římskáRakousko
Spojené královstvíSpojené království
Ruské impériumRusko
Království obojí SicílieNeapolsko-Sicílie
Švédská říšeŠvédsko
Velitelé
Francouzské císařstvíNapoleon I.
Bavorské kurfiřtstvíMaxmilián I.
Italské královstvíEvžen de Beauharnais
ŠpanělskoKarel IV.
Svatá říše římskáFrantišek I.
Ruské impériumAlexandr I.
Ruské impériumMichail Kutuzov
Království obojí SicílieFerdinand I.
Švédská říšeGustav IV. Adolf
Síla
191 000 Francouzů
20 000 Bavorů[1]
90 000 Rusů
60 000 Rakušanů

Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Válka třetí koalice bylo vojenské střetnutí, v němž se střetla vojskaprvního Francouzského císařství se spojenými vojskyRuského impéria aHabsburské monarchie. Válka se odehrála roku1805 a skončila vítězstvím Francouzů, které bylo rychle následovánoPrešpurským (Bratislavským) mírem, díky němuž Francie získala značné území na úkor Habsburské monarchie. Ruské impérium smlouvu neratifikovalo a pokračovalo v boji s Francií stejně jako Británie, přičemž ruskýcar Alexandr přesvědčil pruského králeFriedricha Wilhelma III., aby se do války zapojil po jejich boku a vytvořilČtvrtou koalici. K nastolení míru meziFrancií aRuskem došlo až o dva roky později, kdyAlexandr sNapoleonem uzavřelmír v Tylži (Tilsitu).

Po revolučních válkách

[editovat |editovat zdroj]

Vývoj před rokem 1805 značně poznamenaly události konce18. století. Na konci tohoto století byly zakončeny totiž dvě důležité revoluce:průmyslová vBritánii a krátce před koncem století i politická veFrancii.[2]Po spíše prospěšných vynálezech (pára,vlak,telegraf) se začalprůmysl prosazovat i na poli válečnickém a to nejen ve Velké Británii. Ve Francii zase proběhlaVelká francouzská revoluce. Ta vypukla roku1789 a značně pozměnila tvář této země.[3]Král zprvu jen prováděl drobné ústupky, ale po svolání generálních stavů v roce 1789 se revoluce začal šířit neuvěřitelnou rychlostí. Zanedlouho se král stal prakticky vězněm svého lidu. Po svém pokusu o útěk byl roku1793 popraven a s ním i jeho žena,Marie Antoinetta.

Myšlenky revoluce se zanedlouho začaly dostávat do sousedních států, čemuž se jejich vládci snažily zabránit. Vypuklyrevoluční války, ve kterých francouzská revoluční armáda vzdorovalaPrusku,Habsburské monarchii,Rusku aVelké Británii. Mezitím došlo ve Francii k mnoha změnám. Po tzv. „vládě teroru“, kterou vedli politicijakobíni (v čele sRobespierrem), byli společně se svými odpůrcigirondisty v roce1794 sesazeni a popraveni. K vládě nastoupilodirektorium, které svou moc opíralo oarmádu.[3] Tím se k moci přiblížil mladýgeneráldělostřelectva, korsičan,Napoleon Bonaparte. Ten brzy pro Francii vyhrál1. italské tažení a vzápětí(roku1798), se vylodil i s vojskem vEgyptě, toto tažení však skončilo porážkou. Následně se stal prvnímkonzulem a zvítězil i vdruhém italském tažení proti Rakousku (1800-1801), které skončilo mírem v Lunéville. O rok později byl uzavřenmír v Amiensu s Velkou Británii, díky čemuž měl Napoleon Bonaparte „volné ruce“, pro starost o zem a armádu. Ve stejném roce byl zvolen doživotním konzulem. I přesto, že s Velkou Británii byl uzavřen mír, snil Napoleon o jejím zničení a ovládnutí. Pro tyto potřeby začal budovat mohutnou armádu, která se brzy stala nejlepší vEvropě,[4] a Francouzskou banku, založenou v roce1800. Tyto přípravy pohltily francouzský státní rozpočet za roky1803-1805, celkem 1 500 000 franků. Po těchto přípravách byl ale Napoleon připraven kinvazi do Anglie.[5]

Přibližování k válce

[editovat |editovat zdroj]
Tábor v Boulogne u pobřeží

I přesto, že měl Napoleon sAnglií mír, tak ho obě strany soustavně porušovaly. Britové začali na moři zabavovat francouzské obchodní lodě z kolonií, načež Francouzi odpověděli tak, žegenerálMortier vpadl doHannoverska, které snadno obsadil. Britskému králiJiřímu III. to ale moc nevadilo, protože jeho hlavním cílem byla nadvláda na moři.[6]Roku1804 nechal Napoleon zabavit veškeré anglické zboží, které se po jeho zemi nacházelo. Tentýž rok, po roce výstavby byl hotov obrovský tábor vBoulogne-sur-Mer, který měl údajně sloužit k invazi do Anglie. Dále vznikly u pobřeží další čtyři podružné vojenské tábory,Etaples,Ambleteuse,Saint-Omer aBruggy. Celkem se u pobřeží shromáždilo 150 000 vojáků, kteří měli na přeplutí kanáluLa Manche k dispozici 2000 lodí.[7]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. UHLÍŘ, Dušan.Slunce nad Slavkovem. Praha: Mladá fronta, 1984.ISBN 80-7268-092-7. S. 83. [dále jen:Uhlíř]. 
  2. Uhlíř, s. 11.
  3. abUhlíř, s. 12.
  4. KOVAŘÍK, Jiří.Napoleonova tažení I. - Vítězné roky. Třebíč: Akcent, 2003.ISBN 80-7268-261-X. S. 30. [dále jen:Kovařík]. 
  5. Uhlíř, s. 17.
  6. Kovařík, s. 14.
  7. Kovařík, s. 16.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Napoleonské války
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Válka a vojenství
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Válka_třetí_koalice&oldid=24440574
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp