| Václav Vratislav z Mitrovic | |
|---|---|
Fiktivní portrét z 19. stol. | |
| Narození | 19. června1576 Jindřichův Hradec |
| Úmrtí | 22. listopadu1635 (ve věku 59 let) Nový Knín |
| Povolání | spisovatel,diplomat, cestovatel,úředník a aristokrat |
| Děti | Adam Leopold Vratislav z Mitrovic Petr Arnošt Vratislav z Mitrovic Alžběta Vratislavová z Mitrovic[1] |
| Rodiče | Štěpán Vratislav z Mitrovic[1] aKateřina Běšínová z Běšin[1] |
| Příbuzní | Vilém Zdeněk Vratislav z Mitrovic a Adam Vratislav z Mitrovic (sourozenci) Václav Ignác Vratislav z Mitrovic (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Václav Vratislav z Mitrovic (zvanýTureček,1576– 22. listopadu1635[2]) bylčeský šlechtic (nejprverytíř, pozdějipán), známý v českých dějinách pro svůj poutavě zpracovaný cestopis, v němž popisuje své zážitky z diplomatické výpravy a několikaletého zajetí vOsmanské říši. Svému rodu, díky podpoře císařské strany, zajistil vpobělohorské době vyzdvihnutí mezi významné rodyČeského království.


Pocházel z rytířskékatolické rodinyVratislavů z Mitrovic, do té doby nijak významné a bohaté. Byl nejstarší ze šesti dětíŠtěpána Vratislava z Mitrovic a na Dráchově († 1601) a jeho ženyKateřinyBěšinové z Běšin († 1615).
Vyrůstal vJindřichově Hradci, kde navštěvovaljezuitskouškolu. ZásluhouAdama II. z Hradce, tehdynejvyššího kancléře Království českého, i vlivných strýců Kryštofa († 1612) a Jiřího († 1603), se v patnácti letech stalpanošem dvorního radyFridricha Krekvice a zúčastnil se poselstva císařeRudolfa II. vyslaného ktureckému sultánovi v Cařihradě (dnešníIstanbul). Více než šedesátičlenná družina vyjela zVídně 1. října 1591 a plula poDunaji doBělehradu, odkud dále pokračovala na koních a vozech, aby po 59 dnech cesty dorazila 28. listopadu do Cařihradu. Poselstvo předalo sultánovu dvoru 30 000dukátů a zvláštní dar sestávající z uměleckých skvostů jako potvrzení míru. Turci však ve výbojích pokračovali a po vypuknutíDlouhé turecké války (1593–1606) byl vyslanec Krekvic a celé poselstvo obviněni ze špionáže a uvězněni. Krekvic sám byl později převezen do vězení v Bělehradě, kde zemřel. Václav Vratislav spolu s ostatními strávil půl roku nagalejích a poté byli uvrženi do nejhoršího tureckého vězení v Černé věžipevnosti Anadolu, které se přezdívalo „hrob živých“. Propuštěni byli až s nástupem nového sultánaMehmeda III. Václav Vratislav se v roce 1595 vrátil domů a roku 1599, jako 23letý, s odstupem shrnul své zážitky z cesty i zajetí ve svém vzpomínkovém rukopise.
Oženil se (asi roku 1600) s Ludmilou AnnouJežovskou z Lub († 1636), jež mu dala šest synů a dvě dcery a věnem přineslaStarý Knín. Později se účastnilprotitureckých válek vUhrách. Začeského stavovského povstání zůstal na císařově straně a dočasně tedy musel odejít z Čech, ale poBílé hoře (1620) se do Čech vrátil a byl za věrnost trůnu a katolictví odměněn. Stal senejvyšším zemským sudím,[3]tajným císařským radou a nakonec je císařFerdinand II. v roce 1629 povýšil dopanského stavu.
Je pohřben v kryptě před hlavním oltářem vkostele sv. Františka Serafinského veStarém Kníně. (Často v různých jeho životopisech uváděná informace o tom, že má krásnýbarokní náhrobek vchrámu svatého Jakuba Většího naStarém Městě pražském je omyl; ten náhrobek patří jeho praprasynovci z druhého kolene, hrabětiJanu Václavu Vratislavu z Mitrovic,nejvyššímu kancléři království v letech 1711–1712.)