Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Václav Marek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Marek
Narození5. března1908
Sadská
Rakousko-UherskoRakousko-UherskoRakousko-Uhersko
Úmrtí14. května1994 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČeskoČesko
Povoláníantropolog,fotograf,spisovatel,překladatel a etnograf
Tématasámské jazyky aSámové
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Václav Marek (5. března1908Sadská[1]14. května1994Praha) byl českýcestovatel,spisovatel, odbornýpublicista,lappolog a překladatel zesámských jazyků.[2]

Život

[editovat |editovat zdroj]

Narodil se 5. března1908 vSadské. V roce1929 odešel do ciziny. Po roce1931 se usadil vnorskémLaponsku v údolí řekySusny, dnes národní parkBørgefjell. Za druhé světové války se účastnil norského odboje. Roku1948 se vrátil do Československa. Pracoval vMyslivecké jednotě v oddělení výzkumu biologie zvěře a psal články s tematikou lovu a chovu lovných zvířat, lesnictví apod. Od roku 1951 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. Od roku 1955 byl zaměstnán v Československé akademii zemědělských věd v jejím Ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník.Museum v norskémHattfjelldalu vytvořilo z Markovy dokumentační činnosti expozici a vztyčilo mu v údolíSusny pomník. V národním parkuBørgefjell se lze též projít po "Markově stezce".

Dílo

[editovat |editovat zdroj]
Hrob Markův v Praze na Olšanech

Již od čtyřicátých let sepisoval souhrnná díla osámských dějinách, kultuře a náboženství. V časopiseČeskoslovenská et(h)nografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Sámů a drobné recenze.

Napsal románovoutrilogii s dějem, odehrávajícím se vLaponsku od konce 18. století po padesátá léta 20. století. V románech použil vyslechnuté sámské příběhy zeSusendalu. Z trilogie vyšel pouze románKočovníci věčné touhy (Brno:Blok 1972). Za svou historickou studiiSamene i Susendalen (Hattfjelldal: Hattfjelldal kommune, 1992,ISBN 82-991610-1-0) získal Marek kulturní cenu.

Posmrtně vyšla sbírka jeho překladů sámské ústní slovesnostiNoidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska (Praha:Triáda, 2000,ISBN 80-86138-32-1) a studieStarélaponské náboženství (Č. Kostelec: P. Mervart / ÚJB FF MU, 2009,ISBN 978-80-87378-15-1).

Markovy fotografie z Laponska se často publikují v norských etnografických a historiografických dílech. Markovy vlastní fotografické zvětšeniny a rukopisy jsou uloženy v archívuNárodního muzea. Z fotografií byly v Čechách sestaveny dvě výstavy – v (Městském muzeu vSadské a vMaďarském kulturním středisku vPraze). Fotografií ve svých expozicích využívá téžNáprstkovo muzeum.

Bibliografie

[editovat |editovat zdroj]
  • Vodopád Finský skok. InAhoj IV, 1936, 23, str. 14
  • Nahoře na Susně. InAhoj IV, 1936, 7, str. 6
  • Zapomenutí. Ze života španělských rybářů. InAhoj IV, 1936, 6, str. 6
  • O staré osamocené Laponce. Věčné štěstí. InAhoj V, 1937, 29, str. 22
  • Vyděděnci Severu. InAhoj V, 1937, 37, str. 11
  • Čechoslovák u sedláků za polárním kruhem. InAhoj V, 1937, 42, str. 12
  • Rybář u skandinávských řek a jezer. InAhoj VI, 1938, 12, str. 12-13
  • Nomádi na severu. InLetem světem XII, 1938, 25, str. 8-10
  • Náš ptačí svět na severu Evropy. InNaší přírodou II, 1938, 8, str. 281-283
  • Kvíčaly. InVesmír XX, 1942, 7
  • Lopaři. InVěda a život XV, 1949, 2, str. 63-73
  • K zazvěřování našich hor. InStráž myslivosti XXVII, 1949, 3, str. 19-20
  • O škodlivosti káně rousné. InStráž myslivosti XXVII, 1949, 9, str. 93-94
  • Vysazování a zdomácnění severské zvěře I. InStráž myslivosti XXVII, 1949, 20, str. 198-201
  • Vysazování a zdomácnění severské zvěře II. InStráž myslivosti XXVII, 1949, 21, str. 209
  • O kaňkování kun. InStráž myslivosti XXVII, 1949, 23-24, str. 235-237
  • Obydlí a stavby u Laponců. In Československá Ethnografie (dále jen ČSE) II, 1954, str. 176-199
  • Výzkum půdní zvířeny ve smrkovém pralese na Pradědu. In Práce VÚ lesnických v ČSR, Praha 1954
  • O dávných náboženských představách Laponců. In ČSE, III, 1955, str. 352-373
  • Väinö Kaukonen: Kuusitoista Elias Lönnrotin kirjettä Jakov Grotille. In ČSE III, 1955, str. 425-426
  • K otázce přežitků totemistických představ u Laponců. In ČSE IV, 1956, str. 38-54
  • Väinö Kaukonen, Karjalais-suomalainen kansanrunous karjalan kansan alkuperäkysymyksen valossa. In ČSE VI, 1958, str. 214-215
  • Inga Serning, Lappska offerplatsfynd fran järnalder och medeltid i de svenska lappmarkena. In ČSE VI, 1958, str. 317-318
  • Žena v dávném laponském náboženství. In ČSE, VII, 1959, str. 261-274
  • Říše saivů, Jabmeaimo a názory dávných Laponců o životě a smrti. In ČSE, VII, 1959, str. 386-399
  • Laponské pohádky a pověsti a jejich zhodnocení pro všeobecnou folkloristiku. In ČSE IX, 1961, str. 177-191
  • K antropologii jižních Laponců. In ZpravodajČeskoslovenské společnosti anthropologické XVII, 2, 1964, str. 4-11
  • Z minulosti Laponska. InLidé a země 5, 1971, str. 221-224
  • Kočovníci věčné touhy. Blok: Brno 1972
  • Laponština trochu jinak. In Neděle s LD (přílohaLidové demokracie) 1974, 38, str. 10, 21.9.
  • Svátek Lucie. In Neděle s LD (přílohaLidové demokracie) 1976, 49, str. 10, 11.12.
  • Samene i Susendalen. Hattfjelldal kommune: Hattfjelldal 1992
  • Saamský kalendář a dělení času v dějinách Severu. InCargo, časopis pro kulturní/sociální antropologii, 1999, II/1, Praha, str. 3-17
  • Interferenční mechanika I. In Nomáda, studentský časopis pro filosofii, 1999, 3., Praha, str. 11-13
  • Noidova smrt. Pohádky a pověsti z Laponska. Triáda: Praha 2000
  • Život Sámů. InSeverské listy 2001/3 (červen 2001)
  • Rosomák z Vraních hor. InSeverské listy, prosinec 2001, str. 26-27
  • Černé děti. InSeverské listy 1/2004, str. 24-25
  • Staré laponské náboženství. P. Mervart / ÚJB FF MU: Červený Kostelec 2009

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Sadská
  2. KOVÁŘ, Michal. Václav Marek jako pozorovatel a faktor.Vesmír. 2024-05, roč. 103(154), čís. 5, s. 306–310. 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Česko |Jazyk |Lidé |Literatura
  1. AASBØ, Kristin; ATTERSTIG, Maja; KVILE, Robert, Håkan Rydving, Bohumil Fořt, Přemysl Ovský.Václav Marek and the Sami [online]. Příprava vydání Michal Kovář. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2022-05-10 [cit. 2022-05-18].Dostupné online.ISBN 978-80-7465-526-5. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Marek&oldid=25417190
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp