| prof.PhDr. Václav Frolec,DrSc. | |
|---|---|
| Narození | 27. září1934 Ratíškovice Československo  Československo |
| Úmrtí | 14. května1992 (ve věku 57 let) Münster Německo  Německo |
| Alma mater | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
| Povolání | vysokoškolský učitel, etnograf,učitel aredaktor |
| Ocenění | Herderova cena |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Václav Frolec (27. září1934Ratíškovice –14. května1992Münster) byl českýnárodopisec,folklorista a vysokoškolský pedagog. Mezi jeho hlavní okruhy zájmu patřila materiálnílidová kultura, především lidová architektura, lidové zvyky, obyčeje, obřady a slavnosti,vinohradnická kultura, způsob života v karpatské a balkánské oblasti,etnomuzikologie a problémyetnicity. Věnoval se také metodologii a teorii etnografického terénního výzkumu a otázkám definice etnografických fenoménů.
Václav Frolec se narodil roku 1934 v Ratíškovicích, kde také vychodil obecnou školu. Poté navštěvoval gymnázium veVelehradě (1946–1949) aUherském Hradišti (1949–1953). V roce 1953 začal studovat hudební vědu a národopis naFilozofické fakultě brněnské univerzity, od roku 1954 studoval národopis jednooborově. Studia ukončil roku 1958, poté nastoupil do muzea vHodoníně, kde pracoval dva roky. V roce 1961 se vrátil na Filozofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita), kde začal vyučovat na katedře etnografie – na tomto pracovišti (dnes Ústav evropské etnologie FF MU) působil až do konce svého života. V roce 1963 získal titulCSc., o čtyři roky později titulPhDr. V roce 1968 se zde také habilitoval, obdržel tituldocent slovanské etnografie. V roce 1990 získal titulprofesor pro obor evropský národopis, poté v roce 1991 ještě titulDrSc. Václav Frolec zemřel náhle v květnu 1992 v době svého pobytu na universitě v Münsteru.
Z jeho vědeckých úspěchů jmenujme mimo nesmírný etnografický přínos například oživení česko-bulharských vědeckých styků či rozšíření obzorů české etnografie naBalkán. Lze mu vděčit také například za udržení podoby festivalu veStrážnici, v němž byl dlouhé roky předsedou programové rady. I přesto, že chtěl tento post několikrát opustit, na naléhání svých kolegů v této pozici setrval, především proto, že jeho protikandidáti byli z řad komunistických prominentů a chtěli Strážnici politizovat. S odvoláním právě na strážnický festival také mohla řada etnografů rozvíjet svobodně své odborné práce, což bylo vnormalizačních letech často vzácnou výjimkou. Václav Frolec byl také editorem řady publikací edice Lidová kultura, členem výboru Muzejní a vlastivědné společnosti, hlavním tajemníkem a předsedou československé sekce Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v Karpatech a na Balkáně a členem výkonné rady Mezinárodní společnosti pro etnografii a folklor Evropy přiUNESCO. Z ocenění jeho pracovního úsilí lze jmenovat cenu J. G. Herdera, kterou obdržel na vídeňské univerzitě v roce 1989 za přínos poznání lidové kultury národů střední, východní a jihovýchodní Evropy, a o rok později Mezinárodní cenu G. Pitre–Salomone–Marino. Je důležité podotknout, že Václav Frolec „nikdy a nikde nevedl nepřekročitelnou hranici mezi kulturou hmotnou a duchovní, neboť obě tyto složky se mu v jeho studiích vzájemně prolínaly. Jevy lidové kultury nezkoumal izolovaně, ale v širokých sociálních a geografických souvislostech“.[1]
