| Václav Filípek | |
|---|---|
| Narození | 29. srpna1811 Veselí nad Lužnicí Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. května1863 (ve věku 51 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | spisovatel,novinář,národní buditel,dramatik apřekladatel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Václav Filípek (29. srpna1811Veselí nad Lužnicí[1] –27. května1863,Praha[2]) bylčeský národní buditel, divadelník, překladatel a novinář.Ottův slovník naučný uvádí, pravděpodobně nesprávně, rok narození 1812.
Václav Filípek je rodák z Veselí nad Lužnicí a rod Filípků má kořeny v blízké obciSviny, kde děd Josef Filípek byl sedlák a otec Josef Filípek tkadlec a zemědělec. Ten se v r. 1804 přestěhoval do města do koupeného domku a zde se Václav narodil jako třetí syn. V roce1817 začal chodit do místní školy a od roku1827 bydlel a studoval vJindřichově Hradci gymnázium, kde byl ovlivněn zejména prof. Janem Dubským a Martinem Hrubým; pro pilnost a svědomitost byl mladý Václav od druhé třídy osvobozen od placení školného; spřátelil se s žákyAloisem Matoušovským a Karlem Tupým (později umělecké jménoBoleslav Jablonský); zajímal se o mateřskou řeč a literaturu a také napsal svoji první čtyřsvazkovou sbírku básní „Sbírka všelikého cvičení v básnickém slohu“. V roce 1832 Filípek (také Matoušovský a Tupý) gymnázium absolvoval a odešel na další studia do Prahy.
Václav Filípek spolu se svými jihočeskými přáteli studoval filozofickou fakultu a navštěvoval i nepovinné přednášky dějinfilozofie, estetiky a české mluvnice, po dalším studiu (pedagogika) získal na fakultě v dubnu1835 vychovatelské osvědčení. V Praze brzy pronikl mezi české vlastence, zapojil se do kulturního dění a sblížil se sJosefem Kajetánem Tylem a přestěhoval se ze studentského společného bytu v hostinci naDobytčím trhu k němu (byt v kasárnách u Truhlářské ul.). Začala jejich plodná spolupráce v redakci časopisuKwěty české. Prvním Filípkovým literárním příspěvkem byla otištěná povídka „Divotvorný kvítek“ (23. ledna1834).
V druhé polovině roku1833 se kolem Tyla seskupili lidé (např.Karel Hynek Mácha,Karel Sabina), kteří usilovali očeské divadlo a Václav Filípek byl mezi nimi a stal se hercem-členem divadla. Hrál v mnohých hrách pod jménem „Líp“, také veStavovském divadle, ale více ho zajímala práce novinářská. Přesto je autorem dvou her.
Filípek se věnoval nejen osvětovým článkům, ale jako novinář v časopisuKwěty české (založené1834, jako předevšímalmanach básníků a spisovatelů, jedno z nejstarších periodik v Evropě, pozdějitýdeník Květy), zavedl nový publicistický útvar –fejeton. Tento žánr se do Čech dostal v té době zFrancie. První Filípkův fejeton „Půlnoční rozjímání o šetrnosti městských a venkovských děvčat“ vyšel 24. dubna 1836. Jako autor, a nejen fejetonů, vynikal vtipem a výstižností postřehu. Když zakladatel Kwětů J. K. Tyl roku1836 z redakce odešel, Filípek zůstal a jeho činnost kvantitou dosáhla vrcholu. Publikoval také v almanachu „Vesna, almanach pro kvetoucí svět“, v časopisech „Česká včela“ a „Vlastimil, přítel osvěty a zábavy““; pracoval také jako korektor v tiskárně Jeřábek, dohlížel na správný jazyk v časopisu „Lumír“. V roce1839 se odstěhoval od J. K. Tyla a s kamarádyFrantiškem Jaromírem Rubešem,Františkem Hajnišem aKarlem Tupým bydlel U Černé růžena Příkopech. Založil v r. 1841 tehdy oblíbený časopis „Paleček, milovník žertu a pravdy“ (s Rubešem a Hajnišem) a byl jeho redaktorem. Od roku 1846 Filípek redigoval „Pražský všeobecný domácí a hospodářský kalendář“, také později pracoval v politickém časopise „Pozor“ (od února 1863), ten však po jeho smrti zanikl. Obsáhlá je také jeho překladatelská činnost: z francouzštiny a němčiny překládal pro tisk novely a články, ale i divadelní hry. Stavovské divadlo, zejm. po r. 1846 uvedlo více než 8 her v jeho překladu.
Z diskusí přátel okolo Tyla vyplynula potřeba oživení českého společenského života pořádáním zábav a plesů. Mezi hlavní organizátory patřil kromě Tyla, Rubeše, Tupého a Josefa Pichla také Filípek. Po úspěchu první merendy o masopustu 1835 následovaly další a 5. února 1840 se pořádal již první český bál-ples (další za rok již vŽofínském sále). Filípek patřil dále mezi organizátory mnoha dalších velkých čs.plesů, podílel se na pořádání prvních šesti českých tanečních besed (1841), přispěl do publikace „Česká beseda“, vydané Tylem r.1842.
Václav Filípek – básník, novinář, herec a přítel J. K. Tyla svým dílem – jako zakladatel českého fejetonu ovlivnil iJana Nerudu a V. Hálka. O Filípkovi napsal v roce 1887Alois Mattuška práci:Václav Filípek, zasloužilý spisovatel a vlastenec český. V roce 75. výročí narození byla (1886) Václavu Filípkovi na rodném domě ve Veselí nad Lužnicí (v dnešní ulici Václava Filípka) odhalena pamětní deska s textem: ZDE NARODIL SE DNE 29.SRPNA 1811 VÁCLAV FILÍPEK ZASLOUŽILÝ SPISOVATEL A BUDITEL NÁRODA. Jeho hrob najdeme naVyšehradském hřbitově[3] v Praze.
Obrázky, zvuky či videa k tématuVáclav Filípek na Wikimedia Commons
AutorVáclav Filípek ve Wikizdrojích
Digitalizovaná dílaVáclava Filípka vČeské digitální knihovně
