| Václav David | |
|---|---|
Václav David (Rudé právo, 1946) | |
| PoslanecProzatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| PoslanecÚstavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| PoslanecNárodního shromáždění ČSR aČSSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1968 | |
| PoslanecFederálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1969 – 1990 | |
| Ministr zahraničí Československa | |
| Ve funkci: 1953 – 1968 | |
| Předchůdce | Viliam Široký |
| Nástupce | Jiří Hájek |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 23. září1910 nebo 23. října1910 Studený Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. ledna1996 (ve věku 85 let) Praha |
| Profese | politik,diplomat, publicista aredaktor |
| Ocenění | Řád 25. února (1948) Řád přátelství mezi národy Řád Vítězného února Řád republiky Řád Klementa Gottwalda |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
| Dcera | Hana Davidová |
|---|---|
| Zeť | Vladimír Remek |
| Vnučka | Anna Brousková |
Václav David (23. září1910Studený –5. ledna1996[1]) bylčeský ačeskoslovenský politikKomunistické strany Československa, poslanecProzatímního aÚstavodárného Národního shromáždění,Národního shromáždění ČSR aČSSR aSněmovny liduFederálního shromáždění; v 50. a 60. letechministr zahraničních věcí Československa. Patřil mezi nejdéle úřadující politiky komunistické éry. Prosazoval stalinistické metody a vliv cizí státní moci na československém území. Na konci kariéry byl odměňován reprezentativními funkcemi.
V roce1929 absolvoval obchodní akademii a poté pracoval vČKD jako mzdový účetní. Od roku 1929 se angažoval v komunistickém mládežnickém hnutíKomsomol. Od roku1935 byl členemKSČ. V letech1934–1939 působil jako tajemníkSvazu přátel Sovětského svazu a redigoval časopisSvět sovětů.[2][3][4]
V letech1944–1945 byl členem IV. prozatímního ilegálního vedení KSČ, kde měl na starosti zajišťování vojenských úkolů a ochranu strany. V dubnu 1945 byl členem České národní rady jako revolučního orgánu na konci nacistické vlády a byl členem její vojenské komise běhempražského povstání. V letech 1945–1948 byl členem předsednictvaÚstředního výboru KSČ a v letech1951–1953 tajemníkem ÚV KSČ. Dlouhodobě se angažoval veSvazu československo-sovětského přátelství, kde měl v letech1953–1972 funkci místopředsedy a v letech následujících až do roku1987 předsedy.[2][3]
4. června 1945 byl kooptován doÚstředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho potvrdil iVIII. sjezd KSČ,IX. sjezd KSČ,X. sjezd KSČ,XI. sjezd KSČ,XII. sjezd KSČ,XIII. sjezd KSČ,XIV. sjezd KSČ,XVI. sjezd KSČ aXVII. sjezd KSČ. Od března 1946 do června 1954 (vesměs v době nejdrsnějšího porušovánízákladních práv, ničení rodin a životů) byl členem Předsednictva ÚV KSČ, od dubna 1946 do dubna 1948 i členem Sekretariátu ÚV KSČ (od září 1951 do ledna 1952 zastával funkci člena Organizačního sekretariátu ÚV KSČ). V září 1951 se stal tajemníkem ÚV KSČ a zůstal jím do ledna 1952.[5]
Po několik desítek let zasedal nepřetržitě v nejvyšších zákonodárných sborech Československa. V letech1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ.[6] Poslancem byl doparlamentních voleb v roce 1946. Po nich se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění.[7] Povolbách do Národního shromáždění roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění[8] a zde pak zasedal až do roku 1968 (od roku 1960 pod názvem Národní shromáždění Československé socialistické republiky). Byl zvolen vevolbách v roce 1954,volbách v roce 1960 ivolbách v roce 1964. Po federalizaci Československa usedl roku1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění a mandát získal i vevolbách v roce 1971,volbách v roce 1976,volbách v roce 1981 avolbách v roce 1986. V letech1971–1986 působil navíc jako předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Jeho mandát zanikl až 12. ledna1990 v rámci výměny složení zastupitelských sborů posametové revoluci (takzvanákooptace).[9][3]
Zastával i významné vládní posty. V letech1953–1968 bylministrem zahraničních věcí Československa. Z této funkce odešel až běhempražského jara. V srpnu téhož roku přivítalinvazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a pak se stal v letech1969–1971 velvyslancem vBulharsku.[2][3]Jako vrcholný a dlouholetý exponent komunistického režimu byl mnohokrát vyznamenán v Československu i v zahraničí.[10] V roce 1955 mu byl udělenŘád republiky, roku 1960 a znovu roku 1980Řád Klementa Gottwalda a roku 1973 získalŘád Vítězného února.[5]
| Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Antonín Zápotocký(jmenován 15. června 1948,KSČ) •Viliam Široký(jmenován 21. března 1953,KSČ) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Členové v den jmenování vlády 15. června 1948 | Viliam Široký(náměstek předsedy vlády do 21. března 1953,KSČ) •Zdeněk Fierlinger(náměstek předsedy vlády do 14. září 1953,KSČ) •Ján Ševčík(náměstek předsedy vlády do 29. května 1952,SSO) •Vladimír Clementis†(zahraničí do 18. března 1950,KSČ) •Ludvík Svoboda(obrana do 25. dubna 1950,KSČ) •Antonín Gregor(zahraniční obchod do 2. prosince 1952,KSČ) •Václav Nosek(vnitro do 14. září 1953,KSČ) •Jaromír Dolanský(finance do 5. dubna 1949,KSČ) •Zdeněk Nejedlý(školství a osvěta do 31. ledna 1953,KSČ) •Alexej Čepička(spravedlnost do 25. dubna 1950,KSČ) •Václav Kopecký(informace do 31. ledna 1953,KSČ) •Augustin Kliment(průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952,KSČ) •Július Ďuriš(zemědělství do 10. září 1951,KSČ) •František Krajčír(vnitřní obchod,KSČ) •Alois Petr(doprava do 14. prosince 1951,ČSL) •Evžen Erban(sociální péče do 8. září 1951,KSČ) •Ludmila Jankovcová(výživa,KSČ) •Josef Plojhar(zdravotnictví,ČSL) •Emanuel Šlechta(technika do 20. prosince 1950,ČSS) •Alois Neuman(pošty, od 30. dubna 1952 spojů,ČSS) •Vavro Šrobár(sjednocení zákonů do 6. prosince 1950,Strana slobody) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Členové jmenovaní později |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| †Popraveni ve vykonstruovaném politickémprocesu se Slánským. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Druhá vláda Viliama Širokého | ||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Viliam Široký(jmenován 12. prosince 1954,KSČ) | |||||||||||||||||||||||||||
| Členové v den jmenování vlády 12. prosince 1954 | Jaromír Dolanský(první náměstek,KSČ) •Alexej Čepička(první náměstek do 25. dubna 1956,KSČ) •Václav Kopecký(náměstek předsedy vlády,KSČ) •Ludmila Jankovcová(náměstkyně předsedy vlády,KSČ) •Václav Škoda(náměstek předsedy vlády,KSČ) •Karel Poláček(náměstek předsedy vlády,KSČ) •Rudolf Barák(vnitro,KSČ) •Alexej Čepička(národní obrana,KSČ) •Jozef Kyselý(místní hospodářství do 1. dubna 1958,SSO) •Josef Plojhar(zdravotnictví,ČSL) •Emanuel Šlechta(stavebnictví do 16. června 1956,ČSS) •Václav David(zahraničí,KSČ) •Július Ďuriš(finance,KSČ) •František Krajčír(vnitřní obchod,KSČ) •Josef Krosnář(lesy a dřevařský průmysl,KSČ) •Božena Machačová-Dostálová(výkup do 16. června 1956,KSČ) •Karel Poláček(strojírenství do 15. října 1955,KSČ) •Ladislav Štoll(kultura,KSČ) •Jindřich Uher(potravinářství,KSČ) •Oldřich Beran(státní kontroly do 15. října 1955,KSČ) •Josef Jonáš(paliva a energetika,KSČ) •Josef Reitmajer(hutní průmysl a rudné doly do 1. srpna 1957,KSČ) •Marek Smida(zemědělství do 15. října 1955,KSČ) •Jan Bartuška(spravedlnost do 16. června 1956,KSČ) •Richard Dvořák(zahraniční obchod do 17. ledna 1959,KSČ) •František Kahuda(školství,KSČ) •Alois Málek(lehký průmysl do 16. června 1956,KSČ) •Alois Neuman(spoje,ČSS) •Václav Nosek(pracovních sil do 22. července 1955,KSČ) •Antonín Pospíšil(doprava do 8. ledna 1958,ČSL) •Jozef Púčik(chemický průmysl,KSČ) •Zdeněk Nejedlý(bez portfeje,KSČ) •Július Maurer(bez portfeje do 16. června 1956,KSČ) •Otakar Šimůnek(předseda Státního úřadu plánovacího,KSČ) | |||||||||||||||||||||||||||
| Členové jmenovaní později |
| |||||||||||||||||||||||||||
| †úmrtí při výkonu funkce | ||||||||||||||||||||||||||||
| Ministři zahraničí Československa | |
|---|---|
| První republika (1918–1938) | |
| Druhá republika (1938–1939) | |
| Exilová vláda (1940–1945) | |
| Třetí republika akomunistický režim (1945–1989) | |
| ČSFR (1992) | |