Patří k hrstce papežů, kteří nebylikardinály – zvolen byl po tříměsíční volbě, v níž se osm kardinálů nedokázalo shodnout na nikom ze svého středu. Po svém zvolení jmenoval 14 nových kardinálů, z toho šest francouzských.
Ve12. století vrcholil kultsvátosti oltářní a současně se zdůrazňovalareálná přítomnost Kristova vkonsekrovaném chlebu. Dobovou atmosféru, která vedla ke vzniku slavnosti, dokreslovala jednak touha středověkého člověka po podívané, zároveň také opakovaná viděníaugustiniánské řeholniceJuliany z Lutychu (Liege) z roku1209. Zjevoval se jí zářivý měsíční kotouč s jedním tmavým místem, což mělo být znamení, že mezi ostatními křesťanskými svátky chybí místo pro svátekeucharistický. Posledním podnětem k novému svátku se stala událost z roku1263, kdyknězi Petrovi z Prahy začala přimši svaté vBolseně v rukou během pozdvihování hostie krvácet, což viděli i přítomní věřící, a případ se stal předmětem církevního i světského zkoumání.[1][2] Papež Urban IV.eucharistický zázrakcírkevně schválil a pověřil Tomáše Akvinského sepsáním mešního řádu pro nově ustanovenou slavnost.