Urnammu (často takéUr-nammu) byl jeden z nejvýznamnějšíchurských králů. Žil přibližně v 1. polovině 21. století př. Kr. a k jeho největším činům patří založení 3. dynastie urské, kdy znovuobnovil samostatnostSumeru, a také se vyznamenal jako tvůrce (zatím nám známého) nejstaršího zákoníku. Ur-nammu věnoval mnoho času též dobyvatelským a stavitelským snahám. Díky němu byly vybudovány první klasickézikkuraty.[1] Jím nastolený politický stav mocného a silnéhoSumeru trval něco přes 100 let. Moc „Černohlavců“, jakSumerové sami sebe nazývali, sahala odPerského zálivu na jihu až karménským horám na severu a odElamu na východě doMalé Asie na západě. Celkově se jednalo o období stabilní politicky, ekonomicky i kulturně. Rozvíjely se vědy, písemnictví, vzdělanost, dochovalo se mnoho tabulek. A přestože nakonecSumer zanikl, sumerská kultura vydržela ještě velmi dlouho.Sumerština se ještě dlouhá staletí používala jakoliturgický jazyk. Sumerské vlivy jsou ostatně značně patrné např. ve starověkémmezopotámském zákonodárství, jehož nejznámější výtvor –Chammurapiho zákoník – je sumerskou kulturou výrazně ovlivněn.[2]
Ur-nammuův zákoník byl objeven již v letech1899 –1900, ale až roku1952 byl přeložen a identifikován. Předtím byl za nejstarší zákoník považovánChammurapiho a to až do roku1947, kdy byl objeven tzv. Lipit-Ištarův zákoník, který byl vChammurapiho době starý přibližně 150 let. Lipit-Ištarův zákoník – a i z tohoto hlediska je jeho nález velice významný – není psán v semitské řeči (jako Chammurapiho), ale v nesemitské – konkrétně v sumerštině. V roce 1948 však konservátor Iráckého muzea vBagdádu Taha Baqir nalezl tzv. (později pojmenovaný) Bilalamův (akkadský) zákoník. Ale opět netrvalo dlouho a roku1952 byl za nejstarší zákoník prohlášen Ur-nammův.[p 1] Překlad tabulky, která z něj obsahuje výtah, pořídilSamuel Noah Kramer. Tabulka je světle hnědá s rozměry 20 cm x 10 cm a více než polovina textu je poničená. Text je rozdělen na osm sloupců, každá strana po čtyřech. Prolog zákoníku vypráví o stvoření světa a Sumeru a o pověření Ur-Nammua k vládě nad Sumerem aUrem. Kramerovi se podařilo více méně rozluštit pět zákonů: Jeden z nich zřejmě upravuje řízení při vodnímordálu, další o vráceníotroka pánovi, a další tři se týkají společenského a duchovního rozvoje lidstva. Kramer dokládá, že již v této době platil mnohem lidštější přístup k otázce trestu, nežli je známéoko za oko, zub za zub. V Ur-nammuově zákoníku totiž existuje náhrada tělesného trestu za peněžitý.[3]Tyto tři – dle Kramera tak zásadní – zákony říkají:
| „ | Jestliže člověk člověku nástrojem... jeho... nohu uťal, 10 šekelů stříbra zaplatí. | “ |
[4]
| „ | Jestliže člověk člověku zbraní jeho kosti z... zlomil, 1 minu stříbra zaplatí. | “ |
[4]
| „ | Jestliže člověk člověku nástrojem gešpu uřízl nos (?), 2/3 miny stříbra zaplatí. | “ |
[4]
- ↑Autoři Nováková, Pecha a Rahman ve své vysokoškolské učebniciDějiny Mezopotámie zpochybňují fakt, že autorem zákoníku je Ur-nammu a nabízí alternativní teorii, že jeho autorem byl Ur-nammův syn Šulgi (str. 71). K této teorii se kloní i slavný popularizátor starověkých dějin (nikoliv však odborný)C. W. Ceram ve své knizeBohové, hroby a učenci : Román o archeologii (str. 223 – viz Literatura).
- ↑Dějiny Mezopotámie. Praha: Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 266 s.ISBN 80-7184-416-0. S. 67–75.
- ↑KRAMER, Samuel Noah.Historie začíná v Sumeru. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961. 279 s. S. 21–22.
- ↑KRAMER, Samuel Noah.Historie začíná v Sumeru. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961. 279 s. S. 85–87.
- ↑abcKRAMER, Samuel Noah.Historie začíná v Sumeru. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961. 279 s. S. 88.
- KOLEKTIV, autorů.Dějiny Mezopotámie. Praha: Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. S. 266.
- KRAMER, Samuel Noah.Historie začíná v Sumeru : Z nejstarších záznamů o projevech lidské kultury. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961. S. 279.
- BIČ, Miloš.Při řekách babylónských. Praha: Vyšehrad, 1990.ISBN 80-7021-032-X. S. 382.
- CERAM, C. W.Bohové, hroby a učenci : Román o archeologii. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1961. S. 358.
Obrázky, zvuky či videa k tématuUrnammu na Wikimedia Commons
