Uniforma (zfrancouzskéhouniforme) čistejnokroj jeoděv jednotného charakteru pro lidi, kteří patří např. k organizovanéskupině. Díky stejnému vzhledu umožňuje jednoduché rozpoznávání příslušníků skupiny a často označuje nějakouautoritu čikompetenci svého nositele (např. uniforma armádní, policejní, hasičská, záchranářská, železničářská atd.; tzv.uniformované složky) Na druhé straně pouze na vojáka v uniformě se vztahují mezinárodní dohody oválečných zajatcích atd. V některých zemích se užívají i školní uniformy, které zdůrazňují občanskou rovnost žáků a studentů a omezují možnosti bohatších, jak na sebe upozornit.
vojenské – slouží k rozeznávání příslušníků vojsk různých států; v rámci státu k rozpoznávání jednotlivých složekarmády (letectvo, námořnictvo,hradní stráž, ...)
pracovní a zaměstnanecké – identifikují zaměstnance firem (bankovní úředníci, prodavači, ochranka, letušky, vrátní, recepční a pod.) nebo určují pracovní zařazení (např. uzdravotních sester,lékařů,hasičů,železničářů apod.)
vězeňské – zjednodušují identifikacivězňů v rámcivěznice i mimo ni
Vojenské oblečení do 1800Vojenské uniformy 19. století
Ve starých kmenových společnostech byla účast v boji samozřejmou povinností všech mužů, kteří do boje nastupovali v běžném oblečení. Ještěřímští legionáři se obvykle označovali jen opaskem. Myšlenka více méně jednotného oblečení se patrně nejprve prosadila na starověkých panovnických dvorech a u chrámových kněží, později u královských gard a městských stráží. Když v 15. století nahradilyfeudální vojsko nájemné (žoldnéřské) oddílykondotiérů, kteří bojovníky naverbovali a oddíly pak pronajímali panovníkům, opatřovali je i společným vybavením, zbraněmi a oblečením. Od 16. století se tak objevují první vojenské uniformy v dnešním slova smyslu. Jedním z prvních příkladů je vatikánskášvýcarská garda s barevnou uniformou podle návrhuRaffaela Santi.
Se vznikem stálých daní a stálých armád v 18. století nastal velký rozkvět uniforem, které jednak nápadně odlišovaly různé armády, aby se předešlo záměnám, jednak posilovaly dojem organizované síly vojska (např. vysoké barevné čepice, výložky atd.) Další změnu přineslo zavedenívšeobecné branné povinnosti, lidových a masových armád od Francouzské revoluce aNapoleona Bonaparte (kolem 1800).
Se zdokonalenímstřelných zbraní od poloviny 19. století (zadovka,automatická zbraň,dělo) se zásadně měnila vojenská taktika a na uniformu se začal klást opačný nárok – vojáky bylo třeba chránit vzákopech,maskovat a snižovat jejich viditelnost v poli. V bohatších zemích se uniformy začaly dělit na bojové či polní, pracovní, vycházkové a slavnostní, zejména pro důstojníky. Moderní armádní uniformy tak oddělují funkci praktického a pokud možno „neviditelného“ oblečení v boji od reprezentace při slavnostech a přehlídkách.