| Unie svobody – Demokratická unie | |
|---|---|
| Zkratka | US-DEU |
| Datum založení | 22. ledna1998 |
| Datum rozpuštění | 31. prosince2010 |
| Zakladatel | Ivan Pilip Jan Ruml |
| Sídlo | Kozí 916/5 110 00Praha |
| Rozkol od | ODS |
| Ideologie | liberalismus[1] sociální liberalismus[2][3] proevropanismus[4] |
| Politická pozice | středopravice |
| Koalice | Čtyřkoalice (1998–2002)[p 1] |
| Barvy | |
| IČO | 67777708 (VR) |
| Rejstřík MV ČR | 143 |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Unie svobody – Demokratická unie (zkratkaUS-DEU), původněUnie svobody (zkratkaUS), byla českástředopravicovásociálně liberálnípolitická strana. Založena byla v lednu 1998 bývalými členyObčanské demokratické strany. V lednu 2002 se sloučila sDemokratickou unií a přijala rozšířený název. Na politické scéně působila do roku 2010.
O jejím vzniku bylo rozhodnuto v lednu 1998 poskandálu s financováním a následném rozkolu uvnitřObčanské demokratické strany (ODS) na podzim 1997. Část strany v čele sJanem Rumlem aIvanem Pilipem se pokusila svrhnout tehdejší vedení strany, především jejího předseduVáclava Klause, který měl v ODS velmi silnou pozici. Po neúspěšném pokusu o změnu ve vedení na8. kongresu ODS v prosinci 1997 ze strany vystoupili a založili Unii svobody. Ta byla zaregistrována22. ledna1998.
Strana měla zpočátku velkou podporu médií, prezidentaVáclava Havla i části společnosti, řada komentátorů ji připisovala světlou budoucnost a ODS postupný úpadek. Navíc do ní přestoupila většina známějších politiků ODS, ale již vpředčasných volbách 1998 získala oproti ODS citelně málo hlasů. V letech 1998 až 2002 byla Unie svobody jednou z hlavních částí tzv.Čtyřkoalice, která byla spolu sODS aČSSD jednou ze tří hlavních politických sil. Během období tzv.opoziční smlouvy se navíc mohla profilovat jako jediná skutečná demokratická opozice vůči levicové vláděMiloše Zemana tolerované pravicovou ODS. V lednu 2002 se Unie svobody sloučila sDemokratickou unií a přijala rozšířený název Unie svobody – Demokratická unie. Vnitřní problémyODA a nesoudržnost Čtyřkoalice způsobil její rozpad krátce předsněmovními volbami 2002, což se negativně projevilo i na volebních výsledcích US-DEU (Koalice US-DEU aKDU-ČSL získala ve volbách nejméně mandátů, navíc většina unionistů byla vykroužkována lidovci).
Povolbách v roce 2002 a vstupu do vlády premiéraVladimíra Špidly strana ztratila důvěru voličů, postupně ji opouštěla většina zbývajících významných osobností a její volební preference klesaly. Po změně ve vedeníČSSD a nástupuJiřího Paroubka navíc ČSSD stále více a otevřeněji začala spolupracovat sKSČM, s níž mohla své oficiální koaliční partnery US-DEU aKDU-ČSL v Poslanecké sněmovně kdykoli pohodlně přehlasovat. US-DEU sice stále měla své ministry ve vládě, ale jejich faktický vliv byl již malý. US-DEU vyměnila vedení, do čela zvolila mladého a méně známého politikaPavla Němce, ale ten nedokázal klesající podporu veřejnosti zvrátit. Po jehoskandálu s propuštěním katarského prince se krize strany jen prohloubila.
Provolby v roce 2006 vládní strana radikálně změnila image a spentagramem ve znaku se pokusila získat hlasy mladých voličů ultraliberálního ažanarchistického smýšlení. Ve volbách však propadla s ziskem pouhých 0,3 % hlasů (absolutně 16 457 hlasů).[5] V reakci na tento neúspěch rezignovalo vedení strany včetně předsedy Pavla Němce a na republikovém výboru v červenci 2006 byl předsedou zvolen senátorJan Hadrava. Nové vedení se za parlamentní kampaň v roce 2006 omluvilo. Vevolbách v roce 2010 strana nekandidovala a vyjádřila podporu ODS.
Republikové shromáždění US-DEU dne 4. prosince 2010 rozhodlo o dobrovolném rozpuštění strany 31. prosince 2010, která tak následujícího dne vstoupila do likvidace. Ta byla ukončena o pět let později a US-DEU byla z rejstříku stran a hnutí vymazána k 5. lednu 2016.[6][7]
| Pořadí | Osoba | Od | Do |
|---|---|---|---|
| 1. | Jan Ruml | 22. února 1998 | 1. prosince 1999 |
| pověřen řízením | Karel Kühnl | 1. prosince 1999 | 28. února 2000 |
| 2. | Karel Kühnl | 28. února 2000 | 23. června 2001 |
| 3. | Hana Marvanová | 23. června 2001 | 4. července 2002 |
| pověřen řízením | Ivan Pilip | 4. července 2002 | 19. ledna 2003 |
| 4. | Petr Mareš | 19. ledna 2003 | 27. června 2004 |
| 5. | Pavel Němec | 27. června 2004 | 5. června 2006 |
| pověřen řízením | Martin Stránský | 5. června 2006 | 1. července 2006 |
| 6. | Jan Hadrava | 1. července 2006 | 2. června 2007 |
| 7. | Jan Černý | 2. června 2007 | 1. ledna 2011 |


| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | |||
| 1998 | 513 596 | 8.6 | 19/200 | 5. | Opozice | |
| 20021 | V rámciČtyřkoalice | 9/200 | ▼10 | ▬5. | Vláda | |
| 2006 | 16 457 | 0.3 | 0/200 | ▼9 | ▼11. | - |
1 Poslanecký klub US-DEU měl 10 poslanců, protože do něho vstoupili dva poslanci zvolení jako nezávislí za KDU-ČSL
| Volby | První kolo | Druhé kolo | Mandáty | V Senátu celkem | +/- | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hlasy | % | Pozice1 | Hlasy | % | Pozice1 | ||||
| 1998 | 40 105 | 4.2 | 6. | 20 059 | 3.7 | 6. | 1/27 | 1/81 | ▲1 |
| 2000 | 99 504 | 11.6 | 5. | 98 985 | 17.6 | 3. | 8/27 | 9/81 | ▲8 |
| 2002 | 48 879 | 7.3 | 5. | 36 294 | 4.4 | 6. | 1/27 | 10/81 | ▲1 |
| 20042 | 1 054 | 2.9 | 6. | 0/2 | 10/81 | ▬0 | |||
| 20043 | 26 431 | 3.6 | 7. | 23 922 | 5.0 | 5. | 1/27 | 10/81 | ▬0 |
| 2006 | 18 522 | 1.7 | 8. | 7 367 | 1.3 | 9. | 0/27 | 2/81 | ▼8 |
| 2008 | 12 016 | 1.1 | 0/27 | 1/81 | ▼1 | ||||
1 Podle pořadí získaných hlasů.
2 Doplňovací volby v obvodechč. 20 - Praha 4 ač. 54 - Znojmo.
3 ZahrnujeKarla Schwarzenberga, který byl na senátora navržen US-DEU jako členObčanské demokratické aliance.
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 2000 | v rámciČtyřkoalice | 66/675 | ▲66 | ▲5. | |
| 2004 | v koalicích | 6/675 | ▼60 | ▼7. | |
| Volby | Hlasy | Mandáty | ||
|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | |
| 1998 | 4 297 272 | 5.5 | 701/62 920 | ▲701 |
| 2002 | 2 648 053 | 3.3 | 451/62 771 | ▼250 |
| 2006 | 283 431 | 0.3 | 84/62 575 | ▼367 |
| 2010 | 70 327 | 0.1 | 20/62 338 | ▼64 |
Seznam poslanců a senátorů zvolených za US-DEU:
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.