Ukrajinština je úředním jazykem druhého největšího evropského státuUkrajiny. Ve východní a jižní části jejího území si konkuruje s ruštinou která se však od ukrajinštiny zásadně liší. Ukrajinsky se tam mluví hlavně na venkově; naDonbasu a naKrymu je podle ruských zdrojů používanější ruština. Na Krymu ukrajinský jazyk považují podle sčítání provedeného Rusy v roce 2014 za mateřský 3,3 % obyvatel[1], podlesčítání lidu v roce 2001 zde bylo 10,1% ukrajinsky mluvících. Ve střední a především v západní části země ukrajinština převažuje zcela jednoznačně. Vedle Ukrajiny má ukrajinština status oficiálního jazyka také v neuznané separatistické republicePodněstří a v několikaobcích veVojvodině. Kromě toho používá ukrajinštinu ukrajinská menšina především na východním Slovensku, v jihovýchodním Polsku, České republice, Spojených státech a jinde.
Nářečí přecházejí plynule dopolštiny aběloruštiny. Zvláštním jevem je tzv.suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněnýruskou slovní zásobou.
Od10. století se naKyjevské Rusi spolu s křesťanstvím šířilacírkevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Staroruština pronikala do církevních textů od16. století, o století později už lze hovořit o spisovném jazyku. V 19. století se rozvíjela ukrajinská literatura, čerpající z lidové slovesnosti.
V 19. století a na začátku20. století byla označována ruskými[2] i ukrajinskými autory[3][4] termínemmaloruština nebomaloruské nářečí. Název vycházel z koncepce např. A. I. Sobolenského, S. K. Buliče a částečněN. S. Trubeckého, podle které jsou ukrajinské jazyky jen nářečímruského jazyka.
V první polovině roku 2017 bylNejvyšší radou Ukrajiny přijat zákon, výrazně omezující užívání ruštiny v ukrajinské celostátní, místy i regionální televizi ve prospěch ukrajinštiny.[5]
Ukrajinština se píše ukrajinskoucyrilicí. Jsou pro ni specifická písmenaҐ,Є aЇ, naopak neobsahuje písmenaЁ,Ъ,Ы aЭ přítomná v ruské azbuce. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:
Tato tabulka neplatí pro výslovnost a transkripci univerzálně. Výjimky:[6]
дє = dě, тє = tě, нє = ně
дь = ď, ть = ť, нь = ň
дю = ďu, тю = ťu, ню = ňu
дя = ďa, тя = ťa, ня = ňa
Další poznámky:
V písmu se využívá téžapostrof ('), který zabraňujezměkčování předchozí souhlásky, podobně jakotvrdý znak v ruštině.
Hláska[g] se ve vývoji jazykazměnila na [h], stejně jako v češtině. K vyznačení hlásky [g] (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží písmenoҐ (např.ґрунт =grunt). Vpřejatých slovech se však – na rozdíl od češtiny – běžně původní [g] nahrazuje hláskou [h], a tak se na Ukrajině váží nahramy a cestovatel, který jede na Ukrajinu, vyplňujeimmihracijnu kartku.
Velmi často se používá I (ikavismus) tam, kde jiné slovanské jazyky majíĚ[7][8], O nebo E, a to i v jednoslabičných slovech (bis =běs,pid =pod,lid =led).
Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou [o], se předsouvá [v] (jako v obecné češtině):vin =on.
Na rozdíl od ruštiny a běloruštiny se nepřízvučné O nemění na [a].
Gramatika ukrajinštiny je v zásadě podobná gramatice češtiny. Rozeznávají se třirody (mužský, ženský a střední) a dvěčísla (jednotné a množné). Jména mají sedmpádů, pořadí posledních tří je opačné: 5.instrumentál, 6.lokál, 7.vokativ (který je jako v češtině u mnohých slov shodný s 1. pádem).Přídavná jména seshodují s podstatnými a mají třistupně. Slovesa mají kromě budoucího, přítomného a minulého času taképlusquamperfektum (předminulý čas),způsob oznamovací, podmiňovací a rozkazovací, rozlišuje se dokonavý a nedokonavývid,příčestí je trpné a činné.
Podíl obyvatel regionů Ukrajiny, kteří považují ukrajinštinu za svůj rodný jazyk, podle údajů ze sčítání lidu provedených v letech 1959, 1970, 1979, 1989 a 2001
Postavení ukrajinštiny (2001)
Jazyková situace na Ukrajině (rodný jazyk, 2001)
Jazyková situace na Ukrajině (ukrajinské dialekty)
Pro srovnání ukrajinštiny s ruštinou je text uveden v obou jazycích. V písmu se od ruštiny dá snadno odlišit znakem, který se v latince používá proi.
Všeobecná deklarace lidských práv
ukrajinsky
Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом та сумлінням і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства.
přepis
Vsi ljudy narodžujuťsja vilnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom ta sumlinňam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.
rusky
Все люди рождаются свободными и равными в своëм достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.
přepis
Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni naděleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva.
číst
Vsě ljudi raždajutsa svabodnymi i ravnymi v svajom dastoinstvě i pravach. Ani nadělěny razumom i sověsťju i dalžny pastupať v atnašenii drug druga v duche bratstva.
ukrajinska evro-latinka
Vsi ľudy narodžujuťśa viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinńam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.
česky
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
↑ V ukrajinských televizích bude převažovat ukrajinština. Parlament přijal zákon, který omezí ruštinu.Aktuálně.cz [online].Economia, 2017-05-23 [cit. 2017-06-16].Dostupné online.ISSN1213-0702.
↑Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2001.ISBN80-200-0475-0. Kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, s. 76–89.
↑ Ukrainische Sprache.www.uni-protokolle.de [online]. [cit. 2019-04-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-30.
↑BECKER, LEE A. On the Phonetic Nature of the Origin of Ukrainian Ikavism.Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes. 1980, roč. 22, čís. 3, s. 400–407.Dostupné online [cit. 2019-04-05].ISSN0008-5006.
