UN*X (anglickyUnix-like) je označení províceúlohový avíceuživatelskýoperační systém, vycházející z filosofieoperačního systémuUNIX. Teoreticky je každýUNIX UN*Xem, ale v praxi se jako UN*X označují pouzeoperační systémy, které nejsouUNIX.
Na rozdíl od různých klonůUNIXu, které jsou zpravidla proprietárním vlastnictvím různých firem a jejich licence nedovoluje jejich volné šíření a úpravy kódu, mnohé UN*Xovéoperační systémy majíotevřený zdrojový kód a je možno jevolně šířit a volně upravovat. Z těchto důvodů nastal zejména v průběhu devadesátých let minulého století takový bouřlivý vývoj, že počet jejich implementací mnohonásobně převýšil počet komerčně vyvíjenýchUNIXů. Některé firmy dokonce přistoupily na to, že zdrojové kódy svýchUNIXovýchoperačních systémů uvolnily a zpřístupnily.
Na UN*Xové bázi je založeno velké množství dnes používanýchoperačních systémů naserverech, napracovních stanicích i naosobních počítačích.
The Open Group vlastníochrannou známkuUNIX a spravuje Single Unix Specification s tím, že název „UNIX“ se používá jakocertifikační značka. Jejich pokyny vyžadují prezentování „UNIX“ velkými písmeny, či ho jinak odlišit od okolního textu. Silně doporučují používat název Unix jako branding adjektivum pro obecné slovo jako „systém“, a odradit od jeho použití ve výrazech spojených čárkou.
Většina často považuje „Unix“ za zobecnělou značku. Někteří přidávají do názvupřídavný znak, k vytvoření zkratky jako „Un*x“ nebo „*nix“, protože Unix-like systémy mají často Unix-like jména jakoAIX,A/UX,HP-UX,IRIX,Linux,Minix,Ultrix aXenix. Tyto vzory neplatí na všechny systémy, ale je stále obecně rozpoznatelné, že patří mezi potomky UNIX nebo work-alike systémů, včetně těch s mnoha naprosto nepodobnými jmény jako Darwin/OS X,illumos/Solaris neboFreeBSD.
V roce 2007, se Wayne R. Gray soudil ohledně prestiže UNIX jako ochranné známky, ale soud prohrál a znovu i u odvolacího soudu, kde ale soud podpořil značku a její vlastnictví.
Proprietární klonyUNIXu měly různé nevýhody. Pro řadu běžných uživatelů byly nedostupné pro jejich vysokou cenu a pro běžné vývojáře nebyly k dispozicizdrojové kódy. Již tvůrciUNIXu se snažili zpřístupnitUNIX širším vrstvám uživatelů, zejména v té době univerzitám, ale byly problémy s licenční politikou. Z tohoto důvodu vznikaly již od začátku 80. let různé snahy a iniciativy, které postupně vedly ke zpřístupnění takových operačních systémů, jako jeUNIX. Protože uUNIXu je licencován nejenom kód, ale i názevUNIX je kryt ochrannou známkou, vznikly snahy o napsání kompletně nového operačního systému, který by se choval „jakoUNIX“, tj. byl by „Unix-like“. Podobně, jak v některých „zakázaných slovech“ píšeme místo nějakého písmene hvězdičku, začal se pro takovéto operační systémy používat název UN*X.
Nejznámější je iniciativaRicharda Stallmana, který v roce1983 založil projektGNU, kterážtorekurzivní zkratka se vykládá jakožto „GNU's Not Unix!“, tedy „GNU není UNIX“. Znamená to, že přestože jeGNU podobnéUNIXu, není toUNIX, protože jednak nepoužívá ochrannou známkuUNIX, a jednak nepoužívá kód, který by mělUNIXovou či jakoukoliv jinou licenci, která nenívolná.
Od roku1990 začaly v rámciGNU práce na vlastnímmikrojádru, které bylo nazvánoGNU Hurd. Jeho vývoj pokračuje dodnes, i když poslední dobou se zrychlil. Přestože se jedná o vysoce perspektivní vývoj, cesta k jeho praktické upotřebitelnosti byla nejspíš daleko více trnitá, než se původně zdálo.[1]
O nejbouřlivější rozvoj UN*Xů se zasloužilLinux. Je tojádro operačního systému, které v roce1991 publikovalLinus Torvalds. Oproti jádru vyvíjenému v rámciGNU se však v té době ukázalo býtLinusovomonolitické jádro praktičtější.
Na počátku devadesátých let dvacátého století uvolnilaKalifornská univerzita v Berkeley kód svéhoUNIXu pod licencí, která umožnila jeho volné šíření (BSD = Berkeley Software Distribution). Na základě toho vzniklo později několik UN*Xových operačních systémů, jako jsou například
Počátkem 21. století uvolnila firmaSun Microsystems kód svéhooperačního systémuSolaris a tím dala vzniknout dalšímu UN*Xovémuoperačnímu systému.
Distribucí operačního systému se míní množství programových balíků, který je možno nějakým způsobem šířit, ať již volně či za úplatu. Předpokládá se, žeinstalací takové distribuce na počítač bude nainstalován nejen základní operační systém, tj.jádro,příkazový interpret, případněgrafické uživatelské rozhraní, ale i různéutility pro správu tohoto operačního systému a navíc množství různých užitečnýchprogramů (aplikací).
Protože vývoj celého tohoto vybavení je výsledkem činnosti množství programátorů, je nejdůležitějším požadavkem zabezpečit jejich vzájemnou kooperaci tak, aby výsledky práce jedněch byly využitelné jinými. Jde zejména o problémzávislostí (dependencí), kdy nějakýsoftware závisí na jiném tak, že se časem vytvoří velmi komplikovaná síť vzájemných vazeb.
Tento problém se řeší tak, že se několik vzájemně souvisejících částí software „zabalí“ do jednohobalíku, ve kterém je jasně vyznačeno, na jakých jiných balících je daný balík závislý. Jednotlivé balíky je potom možné šířit směrem k uživatelům, ať již po Internetu anebo naCD,DVD či jinými způsoby.
Nad těmito balíky potom musí pracovat další software, který dokáže jednotlivé balíky instalovat na počítač podle požadavkůsprávce počítače a zároveň výše uvedené problémy se závislostmi správně řešit. Tímto způsobem vzniká tzv.balíčkovací systém.
První distribuciDebianu uvolnil v roce1993 pod licencíGPLIan Murdock jakožtodistribuci GNU/Linuxu. Systém pro správu balíkůdpkg byl neustále zdokonalován, až se z něj vyvinul systémAPT. Balíčkovací systém poté převzaly či upravily i jinéLinuxové distribuce.
Debian však nezůstal pouze distribucíLinuxu, tj. UN*Xového operačního systému, založeného na Linuxovém jádře, ale s pomocí stejných balíčkovacích a bugtrackingových mechanismů jsou distribuovány i UN*Xové systémy založené na jiných než Linuxových jádrech. Kromě systémuDebian GNU/Hurd (“hurd-i386”), založeného na mikrojádřeHurd, jsou distribuovány i systémyDebian GNU/NetBSD (“netbsd-i386” a “netbsd-alpha”) aDebian GNU/kFreeBSD (“kfreebsd-gnu”) (např. distribuceGing). (Tytonelinuxové UN*Xy jsou však v současné době pouze v ověřovacím stadiu a nejsou proto vhodné pro nezkušené uživatele.)
Nejrozšířenějšími UN*Xovými distribucemi jsoulinuxové distribuce.
Kromě výše zmíněného Debianu, který distribuuje linuxová i nelinuxová jádra, uvádíme nejznámější distribuce a další z nich postupně odvozené – zejménalive distribuce) – včetně jejichdomácích stránek:
Obrázky, zvuky či videa k tématuUN*X na Wikimedia Commons| Operační systémy | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| BSD | ||||||||||||||||
| Linux (distribuce) |
| |||||||||||||||
| GNU | ||||||||||||||||
| MIT (licence) | ||||||||||||||||
| (Mac) OS X •macOS | ||||||||||||||||
| DOS | ||||||||||||||||
| Windows |
| |||||||||||||||
| Mobilní telefony aPDA | ||||||||||||||||
| další | ||||||||||||||||
| historické | ||||||||||||||||
