Užitek (anglickyutility) jakoekonomický pojem označuje subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřebystatků. V ekonomické teorii se racionálně chovající spotřebitel snaží svůj užitek maximalizovat, resp. snaží se maximalizovat svůj spotřebitelský přebytek "CS".
Spotřebitel se rozhoduje, jakýspotřební koš (tzn. kombinaci statků) si zvolí. Volba, pokud má být racionální, musí vždy splňovat následujícíaxiomy:
Obvykle, ne však vždy splňuje spotřebitelská volba i další dva pomocnéaxiomy:
U(A) představuje užitek plynoucí ze spotřeby spotřebního košeA. Použití tohoto zápisu v axiomech vyjadřuje mírupreferencí. Tzn.U(A) > U(B) znamená, že je spotřební košA preferován před spotřebním košemB.
Kardinalistická teorie měření užitku předpokládá, že užitek je přímo měřitelný. Spotřebitel je tedy schopen každému spotřebnímu koši přiřadit konkrétní hodnotu užitku.
Je spojována s W. S. Jevonsem, který se řadil do Cambridgeské školy neoklasické ekonomie.[zdroj?]
Funkce celkového užitku (angl. total utility) závisí na množství spotřebovávaných statků a lze ji zapsat jako:, kde jsou množství spotřebovávaných statků. Pro zjednodušení analýzy se používá funkce celkového užitku o dvou proměnných:, kde reprezentujeostatní statky.
Mezní užitek (angl. marginal utility) ze spotřeby další jednotky statkuX je definován jako parciální derivaceTU podle X: Popisuje, jak spotřebitel preferuje spotřebu další jednotky statku. Běžný spotřebitel spotřebovávánormální statek nejprve se snižujícím se mezním užitkem (Zákon klesajícího mezního užitku), celkový užitek přitom roste. V určitém bodě však spotřeba další jednotky nezvyšuje jeho užitek (celkový) – dosáhlabodu nasycení. Spotřeba dalších jednotek statku může užitek spotřebitele snižovat - mezní užitek je záporný (V tomto příkladě je opuštěn axiom nepřesycení.)
Ordinalistická teorie tvrdí, že užitek není přímo měřitelný, avšak spotřebitel dokáže všechny spotřební koše seřadit od nejvíce preferovaného až po nejméně preferovaný.
Vilfredo Pareto (Itálie), představitel Lausannské školy neoklasické ekonomie odmítl kardinalistickou teorii užitku a vytvořil Ordinalistickou teorii chování spotřebitele.
V tomto případě nelze funkci celkového užitku přímo znázornit. Lze však spojit takové spotřební koše (množství spotřebovávaných statků), které poskytují spotřebiteli stejnou výši užitku. Takto spojené body formujíindiferenční křivku.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématuUžitek na Wikimedia Commons
TémaUžitek ve Wikicitátech
Slovníkové hesloužitek ve Wikislovníku
