Tur domácí (Bos taurus, případněBos primigenius f.taurus) je druhdomestikovaného savce z řádusudokopytníků, jehož předkem byl vyhynulýpratur (Bos primigenius). Na rozdíl odzebu (Bosindicus), který vznikl domestikací indického poddruhu pratura (Bos primigenius namadicus), je tur domácí potomkempratura euroasijského (Bos primigenius primigenius).
Synonymem názvu tur domácí je označenískot domácí, které se užívá společně s pojmenováním plemene: např.herefordský skot,charolaiský skot. Po narození se mládě nazývátele. Odrostlá samice, která ještě nerodila, jejalovice. Po připuštění – oplodnění se gravidní samice označuje pojmem březí nebo stelná. Samice po porodu – otelení se nazývádojnice – kráva. V období, kdy kráva nedojí, se z hlediska mléčné užitkovosti užívá označeníodstavená, zaprahlá nebo zasušená kráva.Potrat se nazývá zmetání a potracený plod jezmetek. Samec se nazývábýk, mladý samec jebýček nebojalovec.Vykastrovaný býk se označuje slovemvůl, mladý kastrovaný býček se označuje jakovolek čibulík. Vůl je méně agresivní, snáze ovladatelný a má chutnější maso než býk, roste však pomaleji.[1] Z toho důvodu se v komerčních chovech skotu pro maso většinou kastrace býků neprovádí.
Volně žijícím předkem domácího skotu bylpratur (Bos primigenius), jehož původní areál výskytu sahal od západníEvropy poBlízký východ aZakavkazsko, samostatný poddruhBos primigenius nomadicus žil vIndii. Jeho nástupcem tam nyní jezebu, který se začal křížit se západním druhem před 4 000 lety.[2] Pratur měl výšku v kohoutku až 2 m a vážil 800–1000 kg, vyznačoval sepohlavním dimorfismem ve zbarvení a mohutnými rohy. V roce1627 byl zcela vyhuben,[zdroj?] ale v průběhu 20. a 21. století probíhají pokusy o jeho zpětné vyšlechtění z primitivních plemen domácího skotu. K domestikaci pratura docházelo od 7. tisíciletí př. n. l. v oblastiÚrodného půlměsíce, od 4. tisíciletí př. n. l. též v Indii, Egyptě a v oblasti Balkánu.[zdroj?] Skot byl zpočátku chován z náboženských důvodů jako posvátné a obětní zvíře, případně pro maso,dojení krav je doloženo od 3. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii,Indii iEgyptě. Chovem v zajetí se původní pratur zmenšil, krávy starýchKeltů aGermánů měřily v kohoutku sotva 100 cm a vážily asi 200 kg, staré keltské plemeno se do současnosti udrželo ve Skotsku, je jímskotský náhorní skot. Již ve starověkémEgyptě byl chován bílý, strakatý nebo bezrohý skot, odpovídající současným plemenům z oblastiSahelu aEtiopie,chianský skot chovali již staříEtruskové ve 3. století př. n. l.Uherský stepní skot,salerský skot nebošvýcarský hnědý skot jsou plemena známá zestředověku, avšak většina moderních plemen skotu vznikla až v 18. a 19. století.
Na světě existuje asi 450plemen skotu, která je možno dělit podle různých kritérií. Nejčastěji je využíváno dělení plemen podle typu produkce na mléčná, masná a kombinovaná (poskytují maso, mléko, případně i pracovní využití). Podle původu lze plemena skotu dělit na plemena odvozená od evropského pratura (taurinní skot) a na plemena odvozená od pratura indického (Bos primigeius namadicus), jehož domestikovanou formou jezebu.[3]
Podrobnější informace naleznete v článku Kravské mléko.
Vzemědělství se skot domácí chová především promléko amaso, využíván je i jako pracovní síla. Maso z tura domácího se nazýváhovězí, z mláďat do půl roku věku je telecí. V mnoha zemíchAfriky,Asie aLatinské Ameriky, v minulosti také v Evropě, slouží předevšímvoli jako pracovní síla při tahání nákladů, polních pracích i nošení nákladů na hřbetě. Malí hospodáři v Evropě používali i dojnice jako pracovní sílu pro tahání nákladů a při polních pracích. V Africe se místy na volech dokonce jezdí.
Své využití také nachází hovězí kůže (kožené oblečení, boty), kosti (mýdla,kostní moučka), z výkalů se připravujehnůj, sloužící nahnojení rostlin. V Indii a v Tibetu se sušenými kravskými výkaly topí. Skot byl od starověku symbolem plodnosti a blahobytu, starověcíGermáni iSlované používali slovo pro skot jako synonymum slova majetek, u afrického kmeneMasajů skot stále slouží jakoplatidlo.
Býk vestarověkých civilizacích Řecka, Kréty, Egypta,Persie či Indie symbolizoval plodnost a byl uctíván jako posvátné zvíře, nebo obětován při rituálech. Starověcí Egypťané uctívali zbožštěného býka jménemHapi či Apis, který byl po smrti mumifikován a kněží museli vybrat jeho nástupce. Na Krétě byly součástí rituálů býčí hry, spojené s přeskakováním běžících býků, jiný způsob přeskakování býků praktikují mladíci v povodí etiopské řekyOmo při slavnostiiniciace. V Indii a vNepálu uctívajíhinduisté skot jako posvátná zvířata, která je zakázáno zabíjet, býk je jízdním zvířetem bohaŠivy aKršna, vtělení bohaVišnua, bývá zobrazován jako pastýř s kravami.
Nejstarším způsobem chovu skotu je extenzivnípastevectví, častokočovné, při němž je skot chován celoročně venku a živí se výhradně přirozenou pastvou. Kočovní pastevci s dobytkem putují krajinou, aby zabránili devastaci krajiny nadměrným vypásáním. Na rozdíl od koz a ovcí je skot poměrně náročný na kvalitu píce a potřebuje napajedla, proto jej nelze chovat v pouštních a polopouštních oblastech. Tímto způsobem skot chovají hlavně afričtí pastevci jako jsouMasajové neboFulbové, ale také asijštíMongolové,Kazaši nebo imaďarští pastevci v oblastipusty. Podobným způsobem se dobytek chová i vargentinsképampě nebo na prériíchTexasu a středozápaduSpojených států amerických. Tímto způsobem se chovají hlavně primitivní plemena skotu jako jewatusi,uherský stepní skot nebotexaský longhorn, a to hlavně pro maso. Moderní specializovaná plemena jsou na podmínky chovu daleko náročnější. Dojnice jsou dnes chovány ve vazných stájích. Vazné stáje jsou nahrazovány bezvaznými stájemi s volným pohybem zvířat ve stáji, výběhu a případně i pastvině. Dojnice jsou vybaveny čipy pro jejich identifikaci a komunikaci s počítačovým systémem, který registruje nasnímané hodnoty teploty, pohybu, dojivosti, běhání a dalších veličin. Dojení probíhá v dojírně, do které dojnice sama dochází. Některá masná plemena jsou rovněž chována převážně ve výbězích na pastvinách a přikrmovánasenem čisiláží, u plemen dojných převažuje stájový chov. Skot chovaný pro maso se poráží ve věku 12–14 měsíců a poskytuje kvalitní hovězí maso. Krávy dojných plemen jsou chovány pro mléko, poprvé jsou oplodněny (obvykleinseminací) ve věku 2,5 roku a po prvním otelení začínají dávat mléko. Dojivost krav stoupá do 6. roku života, ale po 10. roce začne opět klesat a krávy se poté vyřazují. Mléko dojných plemen je užíváno pouze pro lidskou výživu, telata se odchovávají odděleně od krav v teletnících na mléčných směsích, býčci jsou zabíjeni pro telecí maso.
Březost krávy trvá průměrně 285 dnů, někdy i déle, v závislosti na celkovém fyzickém stavu a plemenné příslušnosti. Kráva rodí jedno tele, zřídkakdy dvojčata. Pokud se narodí dvojčata rozdílného pohlaví, jalovička často bývá neplodná a nazývá se býčice. Pohlavní dospělost nastává ve věku 7–12 měsíců, tělesná dospělost ve věku 4–5 let.
Tur domácí jepřežvýkavec, jehosložený žaludek se skládá zbachoru,čepce,knihy aslezu. Výživa každého jedince závisí na mikroorganismech v jeho bachoru.Mikroorganismy (houby,bachořci,prvoci,bakterie, …) zpracovávají složitépolysacharidy – vlákninu a budují z ní vlastní těla. Bílkovina těchto organismů je základem výživy skotu. Zatímco tele po narození má bachor o polovinu menší než slez, u dospělé krávy je objem bachoru téměř desetkrát větší než objem slezu a činí až 100 litrů. Organismy v bachoru velmi citlivě reagují na změnu krmiva a trvá 3–4 týdny, než se organismy přizpůsobí změně potravy. Zatímco změna potravy z pastvy na seno krávě neublíží, překrmení obilovinami a škrobovými krmivy pro ni může být nebezpečné. Dojde k rychlému rozkladu sacharidů na organické kyseliny. Je-li jich mnoho a nejsou-li dostatečněpufrovány, může dojít k úhynu. K podpoře činnosti mikroorganismů se donedávna přidávala do krmiva pro skotmasokostní moučka, což však mělo fatální následky ve formě onemocněníBSE (nemoc šílených krav).
Kráva a býk se vyskytují v umění a náboženství od nejstarších dob, nejčastěji jako symbol síly a plodnosti a také jakoobětní zvíře.Bukranion je označení pro býčí hlavu použitou jako dekorativní prvek, výzdoba býčími hlavami je známa již z neolitického sídlištěÇatal Hüyük z 8. až 7. tisíciletí před naším letopočtem.
V egyptské mytologii byl posvátný býkHapi (Apis), se symbolem krávy je spojena bohyněHathor. V řecké mytologii v podobě býka unesl nejvyšší bůhZeus princeznuEurópu na Krétu, známý je takéMínótauros, napůl býk a napůl člověk. Ve skandinávské mytologii při stvoření světa byla krávaAudhumla, která živila prvního obraYmira.
↑ Jalovici, nebo vola? Oba!.MilujemeDobreMaso [online]. [cit. 2021-11-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-12.
↑ Ancient genomics pinpoint origin and rapid turnover of cattle in the Fertile Crescent.phys.org [online]. [cit. 2021-11-13].Dostupné online. (anglicky)
_-_Napoli_MAN_111475_-_02.jpg)
