 Tuňák | |
|---|---|
 1. tuňák křídlatý, 2. tuňák obecný, 3. tuňák pruhovaný, 4. tuňák žlutoploutvý, 5. tuňák velkooký | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád | Scombriformes |
| Čeleď | makrelovití (Scombridae) |
| Rody a druhy | |
Thunnus South, 1845
Auxis Cuvier, 1829
Euthynnus Lütken in Jordan & Gilbert, 1883
Katsuwonus Kishinouye, 1915
Orcynopsis Gill, 1862
| |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Tuňák je českýrodový název pro několik druhůmakrelovitých ryb z rodůThunnus,Auxis,Euthynnus,Katsuwonus aOrcynopsis. Nejznámější jetuňák obecný.
Tuňák umí měnit teplotu celého těla.[1] To mu pravděpodobně i zlepšuje zrak zvýšením prokrvenostisítnice, tudíž i zvyšuje jeho loveckou úspěšnost.[1]
Vzhledem k tomu, že je celosvětová poptávka po mase tuňáků veliká, došlo k masivnímu přelovení tétoryby. Mnohépopulace jsou na hraně kolapsu a některým hrozí dokoncevyhubení. S problémemlovumořských ryb ovšem nesouvisí jen jejich nadlimitnívýlovy, ale také způsob jejich lovu. Moderní způsoby rybolovu jsou nešetrné k okolnímuprostředí. Používají se takové metody, při kterých jsou kromě cílovýchorganismů vyloveny i další nechtěnédruhy tzv.výměty. Mezi takové „masové“ způsoby lovu patří lov pomocí dlouhýchlovných šňůr anevody. Nevody neboli kruhové zátahové sítě, anglicky označované „purse seine“, jsou zpravidla doprovázenyvábícím zařízením (FADs) a k lokalizaci hejn cílových ryb mohou sloužit i letadla čivrtulníky. Při lovu na dlouhé šňůry dosahují nechtěné výlovky až 40%. Organismy chycené omylem bývají sice zpět vyhozeny domoře, ale vzhledem k destruktivnosti metod, jsou často již posmrti nebo blízko smrti. Mezi takové organismy patří i řadaohrožených druhůžraloků,želv, mořskýchptáků asavců. Navíc bývají chycena i juvenilní stádia tuňáků, a protopopulace nestíhají dorůstat a rychle se množit. Kromě samotných lovných metod je za špatné považováno i vábící zařízení, které vábí mořské organismy k sítím a na toto vábení opět reaguje široké spektrum druhů, které jsou pak také loveni.
V padesátých letech byl celosvětový úlovek tuňáků 400 tis.tun, v šedesátých letech přes 1 milion tun, v osmdesátých letech to byly již 2 miliony tun a množství úlovku se nadále zvyšovalo. V roce1990 úlovek dosáhl 3 milionů tun ryb a největší množství vylovených tuňáků bylo v roce2005, kdy úlovky přesáhly 4,5 mil. tun. Od té doby množství úlovků pozvolna klesá a u některých druhů jako například u tuňáka obecného se dokonce prudce propadají.
Existuje alternativní a velice šetrný způsob lovu konkrétního druhu ryb a tím je tradiční metoda lovu naprut avlasec (pole & line). Při takovém lovu je minimum vedlejšího úlovku a celkový úlovek je překvapivě velký. Navíc se mohou vybírat i jedinci dostatečně staří a mladé kusy ryb mohou zůstat bez poškození a dále se vyvíjet. Přijatelnou alternativou jsou i košelkové nevody bez použití lákacího zařízení (FAD).
V obchodních řetězcích v České republice se můžeme nejčastěji setkat s konzervami obsahujícímituňáka pruhovaného nebotuňáka žlutoploutvého. Maso z tuňáka je vždy červené nebo tmavě červené, je-li jeho barva hnědá nebo temně hnědá, jedná se o maso zkažené. Často se s tímto masem setkáváme u asijských pokrmů. Maso sice není cítit, může však způsobit zažívací potíže, při konzumaci větším množství může u lidí s oslabenou imunitou vést i k úmrtí. Vedle těchto dvoudruhů bývají k dostání i konzervy s tuňákem křídlatým čituňákem velkookým, přičemž znepokojující jsou stavy tuňáka žlutoploutvého a křídlatého. Pro stav populace tuňáka velkookého neexistují spolehliváhodnocení. Nejhojněji vyskytujícím se tuňákem jetuňák pruhovaný, třebaže i jeho stavy celosvětově klesají.
Slovníkové heslotuňák ve Wikislovníku | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
