AmazonkaDeštný prales na ostrověFatu HivaVýskyt tropických lesů na Zemi během posledního maximadoby ledové (tmavozelené oblasti).Výskyt tropických lesů na Zemi v současnosti.
Tropický deštný les, též tropický deštnýprales, jezalesněnýbiom s trvale teplým a vlhkýmpodnebím. Nevznikl působením člověka. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm (v různých pojetích 1700–2500 mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 mm srážek. Tento biom nalezneme zejména v rovníkových oblastechZemě, byť některé okrajovéenklávy mohou díky místním specifikům zasahovat až dosubtropů. Nejrozsáhlejší jeAmazonský deštný prales, dáleKonžský deštný prales apralesy napoloostrovech a ostrovechPřední aZadní Indie. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v Karibiku,Indickém oceánu a rovníkové oblastiPacifiku.Vlhkost vzduchu bývá až 100%. Častédeště vše zvlhčují a rychlýbakteriální rozklad, kterému klima přeje, vykoná zbytek. Koncentraceoxidů železa ahliníku procesemlaterizace způsobuje světle červenou barvu oxisolí a někdy produkuje těžitelná ložiska (např.bauxitu, železa atd.). Na mladších substrátech, zvlášťvulkanického původu, mohou býttropické půdy relativně úrodné.
Pokud je prales vypálen,popel obohatí půdu, která je tak velmi úrodná, nicméně díky dešťům dochází k rychlé půdníerozi a živiny jsou rychle vyplaveny, takže již po 2–3 letech se získaná oblast nedá prozemědělství použít.
V současné době se odhaduje rozloha tropických deštných pralesů na 15 mil. km².[1]
Tropický deštný prales je biom s největším počtemdruhů organismů[2] (vizdruhová diverzita), většina z nich je nejspíše dosud nepoznána. Odhaduje se, že v tropických lesích žijí 2/3 všech známýchrostlinných a suchozemskýchživočišných druhů tétoplanety.[3]
Tropickéstromy mohou mít některé vlastnosti, které nejsou běžné u stromů jiných pásem. Vzhledem k obrovské konkurenci o světlo, které přispíváhustota vegetace ipodnebí přející rychlému růstu biomasy, je tropický deštný les místo, kde rostou jedny z nejvyšších stromů. Vzhledem k rozsáhlostistromového patra lesa a odlišným podmínkám, které v jeho různých částech panují, si je biologové dělí na pásma (resp. vrstvy nebo úrovně, např. A–C, přičemž A je nahoře). Někteří ještě speciálně vyčleňují pásmo pro ojedinělé stromy výrazně přerůstající své okolí.
Mnoho druhů má široké dřevěné obruby (kořenový náběh) na spodkukmene. Původně se myslelo, že slouží na podporu stromu, ale teď vychází, že kanály kořenového náběhu proudí rozpuštěné živiny z kořenů.
Velkélisty jsou společné stromům vrstvy C. Mladé stromy určené pro vrstvy A a B též mohou mít velké listy. Když dosáhnou koruny stromů úrovně A, nové listy budou menší. Velký povrch listů pomáhá zachytit světlo v nižších vrstvách lesa. Odkapávací cípy ulehčují odvedení srážek z listu na podporutranspirace (vypařování). Vyskytují se v nižších vrstvách a mezi mladými stromy druhů vynořující se vrstvy A.
Stromy jsou často dobře spojeny ve vrchní vrstvě speciálně růstem dřevěných popínavých rostlin nebolián. Rostliny s epifytickou adaptací rostou na povrchu existujících stromů a dělí se s nimi o sluneční světlo.
Kůra stromů často bývá velmi tenká, často jen 1–2 mm. Obvykle je velmi jemná, ale někdy ji chránítrny.
Podrost v deštném lese je často omezen nedostatkem světla na spodní úrovni. To umožňuje lidem a zvířatům se v lese pohybovat. Jsou-li koruny stromů z nějakého důvodu poškozeny nebo ztenčeny, země pod nimi je brzy kolonizována hustou spletí popínavých rostlin,křoví a malých stromů zvanýchdžungle.
Prales se jeví jako stabilníklimaxový porost, který jeví velikou odolnost vůči narušení. Drobnémýtiny, ať už se objeví z jakéhokoliv důvodu, velice rychle zarůstají. Pokud však dojde k masívní destrukci rozsáhlé oblasti (prakticky výhradně činnostíčlověka), je tato vlivem půdníeroze a ztráty styku s původním typem porostu velice brzy znehodnocena tak, že se sem prales „jen tak vrátit“ nemůže. Přirozená obnova pralesa na místě, které bylo exploatováno a zničeno člověkem, je otázkou staletí až tisíciletí. Člověk sám pro ni může udělat jen minimum.
Tropické deštné lesy jsou považovány za „největšílékárnu světa“, a to pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv: Téměř polovina užívaných léků pochází z tropických deštných pralesů. Např. tropické deštné pralesy obsahují „základní ingredientyptačích kontrolních hormonů,stimulantů asedativ“.Vědci doufají, že zde bude v budoucnu objevena řada dalších léků. Tuto ideu dramatizuje filmMedicine Man (Šaman) sSeanem Connerym v hlavní roli.[4]
Na tuto kapitolu jepřesměrováno heslo plíce planety.
Tropický deštný les má vyrovnanou bilanci, pokud jde o produkcikyslíku[5], protože rostliny sice vytvářejí kyslík jako vedlejší produkt fotosyntézy, ale jimi uvolněný kyslík se spotřebovává v procesech rozkladu organické hmoty (nejčastěji právě odumřelých částí rostlin).[6] Tvrzení, že tropické deštné lesy jsou „plíce planety“ a produkují většinu kyslíku uvolněného do atmosféry, byla pouhá dezinterpretace odborných zjištění a tento mýtus vyvrátili odborníci již v 70. letech 20. století.[5]
Tento proces vypovídá dobře okoloběhu uhlíku (C) na Zemi. Rostliny skrzefotosyntézu umožňují přijímaný plynnýCO2 fixovat ve svých tělech v podobě sloučenin uhlíku jako stavební látku, která tvoří významný podíl hmoty jejich orgánů (tzn. listy, stonek, kořeny). Kyslík z vody poté uvolňují do atmosféry jako pro ně přebytečný, ale část z něj posléze odebírají při rostlinném dýchání (tzv.temnostní fáze fotosyntézy). Přesto je bilance kyslíku v atmosféře stále kladná, část uvolněného kyslíku v ní totiž zůstává. Pokud však rostlina odumře, začne se v půdě deštného lesa rozkládat a v ní uložený uhlík se uvolňujeoxidačními procesy (tzn. hnitím) a vrací se doatmosféry opět jako CO2. Půdy tropických deštných lesů mají ze všech světovýchtypů půd zdaleka největší produkci emisí CO2 právě kvůli ohromnému obratu vzniklé organické hmoty, která se v nich posléze rozkládá.[7]
Pokud by rozkladné procesy neprobíhaly, veškerý uhlík by se zafixoval a udržoval ve formě těl živých organismů, a CO2 by tak zcela zmizel z atmosféry.[6] To, že je v atmosféře vysoká hladina kyslíku, je umožněno jednak vázáním uhlíku a dalších sloučenin, které by jinak s kyslíkem reagovaly, v tělech organismů, a také tím, že část uhlíku a dalších látek se pravidelně v určitém množství ukládá do sedimentů, a není tak vystavena další oxidaci.[8] Proto je existence lesů aprimárních producentů tak důležitá, neboť umožňují právě zadržování uhlíku po delší čas. Odlesňování tedy každopádně přispívá ke zvýšení hladiny CO2 v atmosféře.[9][10]
Podrobnější informace naleznete v článku Odlesňování.
Tropické lesy ovlivňuje člověk už desítky tisíc let.[11][12] Tropické deštné lesy alesy mírného pásma byly v průběhu 20. století vystaveny rozsáhlélegální i nelegální těžbě cenného tvrdého dřeva a zemědělskému kácení –žďáření – a plocha deštných pralesů na celém světě se zmenšuje.[13] Biologové odhadují, že v důsledku likvidace biotopů s ničením deštných pralesů dochází k vymírání velkého počtu druhů (možná více než 50 000 ročně; podle E. O. Wilsona z Harvardovy univerzity by tímto tempem mohla být do 50 let vyhubena čtvrtina nebo více všech druhů na Zemi).[14]
Dalším faktorem způsobujícím úbytek deštných pralesů je rozšiřování městských oblastí. Litorální deštné lesy rostoucí podél pobřežních oblastí východní Austrálie jsou dnes vzácné kvůli rozvoji pásové zástavby, která má uspokojit poptávku po životním stylu, požadující bydlení na břehu moře (tzv. „seachange“).[15]
Lesy jsou ničeny rychlým tempem.[16][16][17] Téměř 90 % deštných pralesů v západní Africe bylo zničeno.[18] Od příchodu člověka přišelMadagaskar o dvě třetiny původního deštného pralesa.[19] Při současném tempu by tropické deštné lesy v Indonésii byly vykáceny za 10 let a na Papui Nové Guineji za 13 až 16 let.[20] Podle organizace Rainforest Rescue je důležitým důvodem zvyšující se míry odlesňování, zejména v Indonésii, rozšiřování plantážípalmy olejné, které mají uspokojit rostoucí poptávku po levných rostlinných tucích a biopalivech. V Indonésii se palmový olej pěstuje již na devíti milionech hektarů a spolu s Malajsií produkuje tato ostrovní země asi 85 % světové produkce palmového oleje.[21]
Několik zemí, zejménaBrazílie, vyhlásilo odlesňování za stav nouze.[22][23] Podle oficiálních vládních údajů stouplo odlesňováníAmazonie v roce 2008 o 69 % ve srovnání s dvanácti měsíci roku 2007.[24] V některých případech se ukazuje, že tropický les může být odolnější vůči odlesňování, než se očekávalo.[25]
Nejstarší tropické deštné pralesy "moderního" vzhledu pravděpodobně existovaly na území severovýchodu Afriky už v období pozdníkřídy (věkkampán, asi před 80 miliony let), jak ukázal výzkum fosilních otisků listů z této oblasti. Více se ale tento typ lesa rozšířil až v průběhu pozdějšíhopaleogénu aneogénu.[26]
↑abFearnside, P. M. (1985). Environmental change and deforestation in the Brazilian Amazon.Change in the Amazon Basin: Man’s Impact on Forests and Rivers, 70-89.
↑LIPTZIN, Daniel; SILVER, Whendee L. Spatial patterns in oxygen and redox sensitive biogeochemistry in tropical forest soils.Ecosphere. 2015-11, roč. 6, čís. 11, s. art211.Dostupné online [cit. 2018-04-25].ISSN2150-8925.doi:10.1890/es14-00309.1. (anglicky)
↑Lenton, T. M. (2001). The role of land plants, phosphorus weathering and fire in the rise and regulation of atmospheric oxygen.Global Change Biology,7(6), 613-629.
↑ Commonly Asked Questions and Facts | Rainforest Foundation US.www.rainforestfoundation.org [online]. [cit. 2018-04-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ Humans have been altering tropical forests for at least 45,000 years.phys.org [online]. [cit. 2021-08-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ Humans changed the ecosystems of Central Africa more than 2,600 years ago.phys.org [online]. [cit. 2021-08-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ We are destroying rainforests so quickly they may be gone in 100 years | John Vidal.the Guardian [online]. 2017-01-23 [cit. 2021-08-26].Dostupné online. (anglicky)
↑STEVENS, William K. Talks Seek to Prevent Huge Loss of Species.The New York Times. 1992-03-03.Dostupné online [cit. 2021-08-26].ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ Littoral Rainforest in the New South Wales North Coast, Sydney Basin and South East Corner Bioregions - profile | NSW Environment, Energy and Science.www.environment.nsw.gov.au [online]. [cit. 2021-08-26].Dostupné online.
↑ab Thomas Marent: Out of the woods.The Independent [online]. 2011-09-22 [cit. 2021-08-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ Papua New Guinea’s rainforests disappearing faster than thought.Mongabay Environmental News [online]. 2008-06-02 [cit. 2021-08-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ AG101 - Rainforests & Agriculture.web.archive.org [online]. 2012-09-30 [cit. 2021-08-26].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-30.
