Trento (českyTrident[1],německy TrientlatinskyTridentum) je hlavní město nejseverněji položenéhoitalského regionuTridentsko-Horní Adiže. Leží při hlavní severojižní komunikaci meziBolzanem aVeronou, střed je v údolí řekyAdiže v nadmořské výšce 194 metrů, další čtvrti v horách na svazíchAlp. Žije zdepřibližně 118 tisíc[2] obyvatel. Trento je sídlemarcibiskupství auniverzity s přibližně 15 000 studenty. Podle hospodářských novinIl Sole 24 Ore bylo Trento roku 2007 vyhlášeno městem s nejzdravějším životním prostředím v Itálii. Od středověku má politické a náboženské styky s českými zeměmi. V letech1545–1563 se zde konalTridentský koncil.
Údolí Adiže od Tridentu po Bolzano bylo od pravěku nepřetržitě osídleno, přesBrennerský průsmyk aReschenský průsmyk tvořilo důležitou dopravní spojnici se Záalpím.Oppidum v Tridentu založiliKeltové. Jako důležité strategické místo na cestě z Innsbrucku do Verony je dobyliŘímané, vybudovali město a pojmenovali jeTridentum podle tří stříbronosných hor. Latinskytridentum znamená "trojzub", tyto hory se dodnes nazývajíDoss Trento, Sant'Agata a San Rocco. Na stěně radnice se dochoval gotický nápis"Montes argentum mihi dant nomenque Tridentum" (Hory mi dávají stříbro i jméno Trident), připisovaný mnichuFra Bartolommeovi da Trento, který zemřel roku 1251.Již z období římské antiky se dochovala kamenná architektura, vítězná brána císařeAugusta, základové zdivo dómské baziliky a amfiteátru.
Po pádu Západořímské říše roku476 město trpělo nájezdy germánských kmenů Ostrogótů, Lombardů a Franků a také Byzantinců. Panství se stabilizovalo až pod vládou římského císaře otonské dynastieJindřicha II., který roku 1004 město opevnil a učinil sídlem biskupů (Tridentská biskupská kapitula). Roku 1027 císařKonrád II. Sálský udělil městu pečeť s emblémem, který přetrval jako jeho symbol osm století. Od této doby je také dominantou města biskupskákatedrála svatého Vigilia. Další monumentální stavbou je biskupskýhrad Buonconsiglio, dnes sídlo dvou muzeí.
Kolem roku 1200 se Trident stal důležitým centrem těžby stříbra, zejména z horyMonte Calisio (Khalisperg), a kníže biskupFederico Wanga vydal první horní kodex Alpského regionu.
Roku 1407 tridentská šlechta a měšťané revoltovali proti biskupoviJiřímu z Lichtenštejna, který své panství spravoval v letech 1390–1419 v kulturních a politických stycích s českými zeměmi. Vzbouřence proti církevní správě podpořili také venkované z ostatních částí regionu Trentino, v čele s tyrolským knížetemFridrichem IV.
Celoevropský historický význam pro dějiny katolické církve máTridentský koncil, konaný v letech1545 až1563, který ustanovil náboženská dogmata a předpisyprotireformace. Ve dvou desetiletích, kdy koncil trval, se město stalo nejvýznamnějším centrem katolické Evropy a doznalo velkého stavebního rozvoje, zejména chrámové a palácové architektury stylurenesance. Trident byl sídlem biskupů – duchovních knížat, kteří ve svých rukou soustřeďovali také světskou moc, a patřili mezi hlavní stavebníky města. O mecenát umění se zasloužili především dva kardinálové,Bernardo Clesio aCristoforo Madruzzo. Asi od roku 1700 bylo centrum města urbanisticky sjednoceno a dobudováno ve stylubaroka.
Autonomie biskupského města a biskupství skončila roku 1796 obsazením města vojskemNapoleona Bonaparta, který město roku 1806 připojil k Italskému království pod vládou svého bratraJosefa Bonaparta. Většina území byla roku 1815 anektovánaRakouským císařstvím, pozdějšímRakouskem-Uherskem. Trident se stal sídlem místodržitelství pro Vlašské Tyrolsko („Il Trentino“). V 19. století začal rozvoj technických úprav krajiny, především přeložením toku řekyAdiže v roce 1858 a roku 1859 stavboubrennerské železnice pod nejvýše položeným průsmykem v Alpách. Městská architektura se proměnila novostavbami mnohopatrových správních budov a hotelů.
Po ztrátáchLombardie aBenátska s přilehlými pevnostmi čtyř měst (Mantova,Peschiera,Verona aLegnano), zůstala jižní hranice Rakouska-Uherska nechráněná. Proto v obavě z italského vojenského vpádu začala počátkem 70. let 19. století výstavba tridentské městské pevnosti.
Za první světové války v letech 1915 až 1918 bylapevnost Trident s opevňovacím systémem fortifikací, střílen, podzemních chodeb a skladů využita naposledy. Po skončení války připadlo město, stejně jako celý region, na základěsmlouvy ze Saint-GermainItalskému království. Roku 1943Benito Mussolini obsadil provincieTridentsko,Jižní Tyrolsko aBelluno a připojil je k fašistické republice. Počátkem května1945 se Trident stal místem tuhých bojů s Němci, tzv.Operace Alpenvorland. Ještě 2. května 1945, v den kapitulacewehrmachtu v severní Itálii, Trident zažil silné bombardování.
Znak města Trento, jak je popsán v Decreto di riconoscimento ze 6. května1930,[3] představuje černá rozpřaženáorlice, se zlatým zobákem, zbrojí a zlatými trojlístky na obou křídlech, s červeným jazykem, opředená červenými plamínky. Svatováclavskáplamenná orlice, která v průběhu staletí doznala některých změn oprotipřemyslovskému originálu, je oficiálním znakem města Tridentu od roku1407 (rok povstáníRodolfa Belenzaniho). Z textu o udělení znakusv. Václava biskupovi atridentské diecézi lze vyčíst, že český králJan Lucemburský daroval symbol městu o mnoho let dříve, konkrétněv Prešpurkuléta Páně1339. Pouhé tři roky před tím, roku1336, sečeský korunní princ Karel, nejstarší syn krále Jana Lucemburského, usadil na hlavnímhradě Tirol místo mladšího bratra, jenž se roku1330 oženil s tyrolskou hraběnkouMarkétou Pyskatou. Princ Karel s sebou přivezl kancléřeMikuláše Brněnského, jenž byl roku 1338 díky vlivné podpoře krále Jana jmenovánbiskupem tridentským. Tímto způsobem si mohl český král zajistit naprostou věrnost a loajalituTridentského knížecího biskupství. Dne 9. srpna1339 král Jan udělil Mikuláši a jeho následníkům nakníže-biskupském stolcisvatého Vigila jako odměnu za věrnost a přátelství, orlici svatého Václava.
Vlajka města Trento je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy, žlutým, modrým a žlutým. Ve středu modrého pruhu je umístěn znak města.
Korouhev (gonfanon) města Tridentu sestává z bílého plátna, v jehož středu spočívá plamenná orlice svatého Václava. Pod ní se nachází nápis psaný kapitálkami: „COMUNE DI TRENTO“.[zdroj?]
Dóm San Vigilio a Neptunova kašnaHrad Buonconsiglio
katedrála (dóm) svatého Vigilia, trojlodní románská bazilika s osmibokou kupolí nad křížením, v interiéru dochováno římské zdivo (krypta, sloupy) a části dvojího románského schodiště na ochoz; několikrát byla místem jednání tridentského koncilu.
Neptunova kašna – s bronzovou renesanční sochou, na Dómském náměstí
Palazzo Pretorio, románský palác z 12. století vedle dómu, se zvonicíTorre Civica ze 13. století, původně hlavní rezidence tridentského biskupa, nyní sídlo sbírky barokního chrámového malířství a sochařství
↑BERÁNEK, Tomáš, et al.Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha:Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR).ISBN978-80-86918-64-8. S. 79, 108. Standardizované jméno: Trident.
