| Tremor | |
|---|---|
| Klasifikace | |
| MKN-10 | R25.1 |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Tremor (třes) je neúmyslný, rytmickýsvalový pohyb, který se vyskytuje na jedné nebo více částech těla. Mimovolné pohyby se nejčastěji vyskytují na horních i dolních končetinách, naobličeji, nahlasivkách nebo na trupu těla, nejčastěji se třes vyskytuje narukou. Příčinou bývají jakneurologické poruchy různého původu, tak také jiná onemocnění či podněty (např.prochladnutí,hypoglykemický stav, otravaalkoholem či jinýmijedy).
Příčiny třesu leží hluboko vmozku, přesněji někde v mozkové části, která ovládá pohyby svalstva. Tato neurologická porucha se většinou objevuje spolu s nějakou jinou nemocí, např.roztroušenou sklerózou,mozkovou mrtvicí nebotraumatickým poraněním mozku. Tremor mohou způsobit i některé léky –amfetaminy,kofein,kortikosteroidy, způsobit jej může i otravartutí nebo selháníjater.
Třes však může signalizovat takéhypoglykémii, kterou doprovázípalpitace nebopocení. Stejně tak může třes způsobit nedostatekspánku, nedostatekvitaminu B nebohořčíku.
Nejčastěji se objevuje jako příznak onemocnění samotný třes, a to třes rukou, nohou, paží, trupu, hlasivek nebo obličeje. Tremor se může vyskytnout v každém věku vlivem stresu; neurologické potíže, které způsobují tremor, však mají lidé staršího nebo středního věku.
Tremor můžeme rozdělit do více než 20 skupin. Základní fenomenologické dělení(2) je založeno na okolnostech výskytu dané formy třesu – podle toho, zda se třes objevuje v klidové poloze (klidový), nebo při aktivní inervaci (akční), ve statické zátěži (posturální), či v průběhu pohybu postižené části těla (kinetický a intenční) – Další dělení třesu je možné podle jeho tělesné lokalizace, frekvence (pomalá do 4 Hz, střední 5–7 Hz, rychlá nad 7 Hz) nebo amplitudy (jemná – výchylky do 1 cm, střední 1–2 cm, hrubá nad 2 cm). Třes může být projevem řady různých fyziologických i patologických stavů, objevuje se jako izolovaný příznak nebo jako součást charakteristických syndromů.
Lékař většinou zjišťujefrekvenci tremoru a zda probíhá v klidové fázi nebo při chůzi, pohledem může zjistit, zda při tremoru vzniká svalováatrofie. Někdy se dělají krevní testy k vyloučení některých diagnóz spojených seštítnou žlázou. Většinou se dělají typická neurologická vyšetření:CT,magnetická rezonance neboEEG.
Neexistuje žádná léčba, která by tremor vyléčila. Například parkinsonský tremor se léčí pomocídopaminu nebo látek obsahujícíTHC (vmarihuaně)[zdroj?]. U esenciálního tremoru se nasazujíbeta-blokátory.
Obrázky, zvuky či videa k tématutremor na Wikimedia Commons
| Symptomy apříznaky:nervová,svalová akosterní soustava (R25–R29, 781) | |
|---|---|
| abnormální bezděčné pohyby | neuromuskulární projevy:křeč (trismus) ·fascikulace ·fibrilace ·myokymie ·syndrom neklidných nohou |
| abnormality chůze | |
| nedostatekkoordinace | |
| ostatní | |
