| Tramvajová doprava v Jablonci nad Nisou | |
|---|---|
 Tramvaj u jabloneckého divadla (kolem r. 1911) | |
| Stát | Česko Česko |
| Město | Jablonec nad Nisou |
| Zahájení el. provozu | 7. února 1900 |
| Ukončení provozu | 31. března 1965 (kromě tratě do Liberce) |
| Infrastruktura | |
| Rozchod koleje | 1000 mm (metrový) |
| Napětí | 550 Vss |
| Vozovny | 3 |
| Provoz | |
| Počet linek | 3 městské, 1 meziměstská(1959) |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
V severočeském městěJablonci nad Nisou byla mezi lety1900 a1965 v provozu poměrně rozsáhlátramvajová síť.
První úvahy o zřízenítramvajové dopravy v Jablonci se objevily již v roce1892. O tři roky později továrník Gustav Hoffmann získal předběžnou koncesi pro provoz a byl rovněž vypracován první projekt. V roce1898 začaly přípravné práce a o rok později vznikla společnost Gablonzer Strassenbahn- und Elektrizitätsgesellschaft. První tramvaje vyjely v Jablonci7. února1900 natrati spojujícíStaré náměstí (dnešní Mírové náměstí) sRychnovem. Celý úsek byl jednokolejný s výhybnami, mělrozchod 1000 mm a měřil přibližně 9,3 km.
Ještě téhož roku byla vybudována prakticky celá síť. V dubnu byla zprovozněna trať od divadla přes Staré náměstí na Novoveskou třídu (dnešní náměstí Boženy Němcové), v květnu ze Starého náměstí doRýnovic k poště a od divadla do Brandlu. V září byl zahájen provoz na úsecích Rýnovice, pošta –Honsberk (dnešní Janov) a z Brandlu do Rýnovic. Celá tramvajová síť měřila přibližně 21 km a vedla hodně členitým terénem. Jablonecké tramvaje měly spíše charakter malodráhy, protože spojovaly s Jabloncem obce v blízkém i vzdálenějším okolí (podobně jako vTeplicích).
Jediné rozšíření v období téměř 30 let nastalo v roce1904, kdy byla prodloužena trať z Novoveské třídy doPasek.
Zatímco koleje se (až na výjimky) neprodlužovaly, obrovský rozvoj zaznamenala v letech1902 až1904nákladní tramvajová doprava. Na celé síti vzniklo několiknákladišť avleček do různých podniků. Navíc od roku 1904 byla zahájena pravidelná přeprava pošty pomocítramvají.
V obdobíprvní republiky se uvažovalo o propojení sítílibereckých a jabloneckých tramvají. Návrh byl ale zamítnut a podobný projekt byl uskutečněn až v 50. letech. V roce1928 byl původní úsek vedoucí kželezničnímunádraží přeložen do ulice Poštovní.
Nad jabloneckou tramvajovou dopravou se začalo smrákat již zaválky, kdy byla zrušena trať od Brandlu k divadlu. V roce1945 také skončila přeprava pošty. V roce1950 byl ukončen provoz na trati Brandl – Rýnovice (od roku1904 pouze nákladní provoz).
I přesto se v Jablonci začala stavět nová tramvajová trať. Šlo omeziměstskou trať do Liberce. Stavět se začalo právě v Jablonci a první úsek doProseče byl zprovozněn na podzim roku1953. Od jara následujícího roku se mohlo jezdit doVratislavic, celá trať doLiberce je v provozu od1. ledna1955. Stejně jako jablonecká síť, byla i tato trať jednokolejná (s výhybnami) o rozchodu 1000 mm.
Tramvajový systém o tomto rozsahu vydržel přibližně čtyři roky, na jaře roku1959 byla zrušena trať Nádraží – Jablonecké Paseky (prý kvůli špatnému stavu kolejového svršku). Poslední jablonecké tramvaje vyjely do města31. března1965. Kvůli sněhové kalamitě byly tento den na poslední (samostatné) trati Rychnov – Janov tramvaje nahrazenyautobusy.
Stále však existuje trať do Liberce, kterou jablonecký dopravní podnik provozoval společně s libereckým do roku1970. Poté ji plně převzal liberecký, který v roce2010 začal provozovat městskou autobusovou dopravu i v Jablonci nad Nisou a změnil název naDopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou.
Pro zahájení provozu bylo v roce1900 dodáno 16 motorových vozů zeŠtýrského Hradce, o dva roky později přibylo dalších šest vozů stejného typu. V letech1925 a1930 bylo zakoupeno celkem 12 tramvají z vagónkyRinghoffer. Další motorové vozy přišly do Jablonce až v 50. letech 20. století – jednalo o typ6MT. Nejdříve bylo zakoupeno 8 těchto tramvají, v roce1959 přišlo 12 ojetých vozů zMostu.
V roce1900 bylo pro zahájení provozu dodáno 10 vlečných vozů ze Štýrského Hradce. Další následovaly až ve třicátých letech, kdy byly zakoupeny čtyři vozy od Ringhoffera a dva z vagónkyČeská Lípa. Poslední dva vlečné vozy byly zakoupeny zBratislavy v 50. letech.
Obrázky, zvuky či videa k tématutramvajová doprava v Jablonci nad Nisou na Wikimedia Commons