 Toxoplasma gondii | |
|---|---|
%2c_100%25C3%2597..jpg) | |
 Tachyzoity, rychle se množící asexuální stadium | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Eukaryota |
| Říše | SAR |
| Podříše | Alveolata |
| Kmen | Myzozoa |
| Podkmen | výtrusovci (Apicomplexa) |
| Třída | Conoidasida |
| Podtřída | kokcidie (Coccidiasina) |
| Řád | Eucoccidiorida |
| Podřád | Eimeriorina |
| Čeleď | Sarcocystidae |
| Podčeleď | Toxoplasmatinae |
| Rod | Toxoplasma |
| Binomické jméno | |
| Toxoplasma gondii Nicolle et Manceaux,1908 | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Toxoplasma gondii (Nicolle et Manceaux, 1908) čilikokcidie kočičí[1] je vnitrobuněčnýparazitický prvok, vícehostitelskákokcidie, která parazituje v buňkách zvířat i člověka. Jejímdefinitivním hostitelem jsoukočkovité šelmy,mezihostitelem se může stát většinateplokrevných živočichů včetně člověka.[2] Způsobujetoxoplazmózu (přičemž infikovanému plodu těhotné ženy hrozí úmrtí nebo vznik vážných vrozených vývojových vad[1]). Nemocným sHIV může způsobit akutnízánět mozku.[3] Rovněž může způsobitabort u ovcí a koz.[4]
Z trusu koček se uvolňují tzv.oocysty, kterésporulují a vydrží v prostředí velmi dlouho. Když je požije s kontaminovanou potravou teplokrevný živočich, z oocyst vzniknou tzv.tachyzoity (řec.tachos – rychlost). Tachyzoity rychle zaplaví nervovou a svalovou tkáň a postupně z nich vzniknoubradyzoity (řec.brady – pomalý). Bradyzoity vydrží v mezihostiteli pravděpodobně celý život v zapouzdřeném stavu. Kočka (definitivní hostitel) se může nakazit několika způsoby: buď tím, že pozře maso obsahující bradyzoity, nebo někdy potravou obsahující oocysty. Ve střevě kočky dochází k množení a tvorbě oocyst ve střevních buňkách.[2][5]
Toxoplasma gondii využívá specifický způsob pohybu (lze pozorovat i u jiného druhu, např.Plasmodium falciparum z kmeneApicomplexa), nazývaný „gliding motility“, v překladu klouzání. Pohyb je založen na aktino-myosinovém komplexu zakotveném v tzv. inner membrane complex, což je dvojice membrán situovaná pod parazitovu plazmatickou membránu. Tento komplex se přes transmembránové proteiny vylučované z jeho sekrečních organel váže na substrát a umožňuje dynamický pohyb beze změny tvaru parazita.[6]
Tachyzoit je oproti bradyzoitu mohutnější a má centrálně situované, dobře patrnéjádro. Bradyzoit má jádro spíše v posteriorní části.
Klíčová je přítomnostapikálního komplexu, což je soubororganel naanteriorním pólu zoitu, který hraje nezastupitelnou roli v invazi do hostitelských buněk. Zahrnuje konoid, což je trubicovitámikrotubulární struktura, jejíž báze je obkrouženaapikálními prstenci a středem procházejí dva mikrotubuly. Mezi sekreční organely patří mikronemy a kyjovité rhoptrie. ProT. gondii je typická přítomnostorganely zvané apikoplast, která vzniklaendosymbiózou a obsahuje vlastní kruhovouDNA.[2]
Čerstváoocysta se v mikroskopu jeví jako koule s mnoha jemnými skvrnkami. Přibližně za 48–72 hodin dozraje do podoby kuličky velké 10–12 mikrometrů, ve které jsou dobře zřetelné dvě sporocysty.
V hostiteli se vylíhne podlouhlý prvok dlouhý 4–8, tloušťky 2–3 mikrometry, se zužujícím se předním koncem a tupým zadním koncem. Uvnitř je dobře patrné jádro.
Zralé cysty ve tkáni jsou velké 5–50 mikrometrů. V mozku mají kulový tvar, v srdečních a kosterních svalech podlouhlý.
Člověk je proT. gondii náhodnýmmezihostitelem a v podstatě seToxoplasma z člověka nemá šanci dostat do kočky jako definitivního hostitele a zakončit tak svůj životní cyklus. Lidé se obvykle nakazí nedostatečně tepelně zpracovaným masem (požitím bradyzoitů) nebo požitím oocyst z prostředí.[2] Infekce prvokemT. gondii není u lidí nijak vzácná: např. veFrancii nebo vNěmecku seToxoplasmou v průběhu života nakazí 80 % populace, v Česku asi třetina obyvatel, v rámci celého světa přibližně 50 %.[7] Toxoplasmóza je však obvykle bez viditelných příznaků, může se vyskytnout asymptomatická generalizovaná lymfadenopatie. V největším nebezpečí jsou těhotné ženy, které se do té doby s parazitem nesetkaly – při infekciplodu může dojít k jeho úmrtí nebo vzniku vážných vrozených vývojových vad.[1][2]
U imunokompromitovaných osob (např. AIDS) může toxoplazmóza vyvolat závažné poškozeníCNS.
Udává se, žeT. gondii může manipulovat s lidskýmchováním. Některé studie ukázaly, že infikovaní lidé reagují pomaleji v kritických situacích, což podle autorů pramení z prosté skutečnosti, žeT. gondii „ví“, že myši s pomalejšími reakcemi se snadno stanou úlovkem koček. Podle jiných výzkumů zvyšuje pravděpodobnost, že nakažený člověk (předevšímRh-negativní) se kvůli pomalejším reakcím stane např. účastníkem dopravní nehody[7][8] apod. Tyto studie jsou však korelační a korelace neimplikuje kauzalitu. Byl proto uskutečněnlongitudinální výzkum, který už z hlediskakauzality má výpovědní hodnotu. Výzkum vyvrací hypotézu, žeT. gondii manipuluje lidským chováním. Souvislost mezi nákazou a např. účastí v dopravních nehodách (příp. změnou chování a osobnostních charakteristik) se nepotvrdila.[9][10][11]
Nákaza tímto parazitem by však mohla být jednou z příčin vznikugliomu.[12][13]
Obrázky, zvuky či videa k tématuToxoplasma gondii na Wikimedia Commons
