Totální válka jeválka, v níž jsou za účelem vítězství nasazeny všechny lidské a hospodářské zdroje země. V takové válce se méně (někdy vůbec ne) rozlišuje mezi kombatantem a civilistou, protože obě skupiny lze považovat za součást válečného úsilí. Často dochází k úmrtím civilistů při zničení vojenské výrobní kapacity; příkladem bylobombardování Drážďan ajaderný útok na Japonsko zadruhé světové války.
Praxe totální války se uplatňovala po staletí, ale pouze od poloviny do konce19. století byla uznávána jako samostatná třída vojenství. Vnacistickém Německu totální válka zahrnovalatotální nasazení.
Myšlenka totální války má svůj původ uCarla von Clausewitze (1780–1831), následně generálaEricha Ludendorffa (1865–1937), od nějž ji převzalAdolf Hitler, který ji uskutečnil v nacionální podobě.Nacionalismus lze ve světové válce sledovat například ve snahách válčících zemí odstraňovat jakékoliv stopy nepřátelských národů – názvy ulic, podniků, lidé s jménem v nepřátelském jazyce se přejmenovávali. Jiným pojmem pak jetotalitarismus, který spočívá vsuspendaci moci parlamentu. K totalitarismu došlo například vAnglii přijetím zmocňovacího zákona v r. 1914, vItálii parlament roku 1915de facto předal moc vládě a v r. 1934 vNěmecku po přesvědčovací Hitlerově kampani se nakonec parlament vzdal moci. VeFrancii byla moc parlamentu pouze omezena. Parametrem totalitarismu je i míra rozsahu moci státu, který pak zasahuje téměř do všeho (výroby, dopravy, těžby, práce, svobody obyvatel, vlastnictví, vedení podniků, určování cen a mezd).
Ve smyslu používaném národními socialisty je „totální válka“ válkou, v jejímž průběhu se využívají všechny dostupné zdroje. Budoucí polní maršálErnst Busch ve spisu z roku 1937 popsal válku budoucnosti jako totální válku,[1] v níž se ruší rozdíl mezi domovem adomácí frontou. Součástí válečného aparátu se stávají veškeré výrobní prostředky a veškerá pracovní síla civilního obyvatelstva. Tyto snahy mají sloužit skutečnému cíli, totiž zničení nepřítele.[2]
Výraz se všeobecně rozšířil během druhé světové války, kdy ho použilJoseph Goebbels 18. února 1943 během svého projevu vberlínskémSportpalastu, kde i hlavním heslem bylo „Totaler Krieg – Kürzester Krieg“ („totální válka – nejkratší válka“).[3] V nacistickém Německu byla poté zavedena služební povinnost pro „úkoly spojené s obranou Říše“, která zahrnovala muže od 16 do 65 let a ženy od 17 do 45 let a prodlouženou pracovní dobu až na 14 hodin.[4]
Totální válka obsahuje následující charakteristické prvky:[5]
Pojem „totální válka“ se také stal součástí psychologické války. Ve vojenství a válčení se jedná o obecný termín používaný k popisu metod a opatření pro ovlivňování chování a postojů nepřátelských sil a cizího civilního obyvatelstva v rámci vojenských operací nebo před nimi.
 | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
