prof.PhDr. Tomáš Durdík,DrSc. | |
---|---|
![]() Pomníček Tomáši Durdíkovi v kořeni stromu na hraděZlenice | |
starostaSpolečnosti přátel starožitností | |
Ve funkci: 1989 – 2012 | |
Předchůdce | Rudolf Turek |
Nástupce | Petr Chotěbor |
Narození | 24. ledna1951 Praha Československo ![]() |
Úmrtí | 20. září2012 (ve věku 61 let) Praha Česko ![]() |
Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov, Antonína Čermáka |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | historik umění,archeolog, historik architektury, pedagog, kastelolog aučitel |
Commons | Tomáš Durdík |
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Tomáš Durdík (24. ledna1951Praha –20. září2012Praha)[1][2] bylčeskýarcheolog akastelolog, který se specializoval na českouhradní architekturu, hmotnou kulturuvrcholného apozdníhostředověku i ochranu národního kulturního dědictví.
Absolvoval studia prehistorie a historie naFilozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1974. Po celou svou aktivní kariéru pracoval vArcheologickém ústavu AV ČR. Přednášel naFakultě architekturyČVUT,Filozofické fakultě UK v Praze a také naZápadočeské univerzitě v Plzni, kde od července 2012 vedl katedru archeologie.[1]
Stal se členem vědeckých rad EUROPA NOSTRA, Deutsche Burgenvereinigung e. V., expertemMezinárodní rady pro památky a sídla, dále byl člen Comité permanent Castrum Bene a Comité Castella Maris Baltici, člen poroty pro udělování Ceny EU za ochranu evropského kulturního dědictví, člen vědecké rady NPÚ, předseda Stálé komise MK ČR pro hodnocení kulturních památek, starostaSpolečnosti přátel starožitností, člen Exekutivního výboru Českého národního komitétu ICOMOS, předseda Nezávislé památkové unie, člen Hlavního výboruČeské archeologické společnosti a členCentra medievistických studií. Byl rovněž vedoucím redaktorem a předsedou redakční radyČasopisu Společnosti přátel starožitností, členem redakční rady časopisuZprávy památkové péče a editorem sborníkuCastellologica bohemica.[1]
Kromě odborných knih a článků byl autorem scénářů ktelevizním seriálůmHrady obývané i dobývané (1991) aŠtíty království českého (2007). V roce 2011 mu byla udělena prestižní mezinárodní cenaEuropa Nostra.[1]
Zemřel náhle 20. září 2012, den po návratu z archeologické konference Archaeologia historica vČeském Těšíně.[1]
Svými znalostmi, vtělenými též do četných publikací, i neformálním pedagogickým působením mezi brigádníky naarcheologických výzkumech, přehledným objasňováním významu archeologického i stavebního dědictví na četných přednáškách či v televizních pořadech nepominutelně ovlivnil značnou část svých současníků i následovníků, orientovaných na kastelologii a středověké stavitelství vůbec.[zdroj?!]
Jedním z projevů tohoto odkazu je již pravidelné konání podzimní kastelologické konference na hraděKřivoklát.[3]
Přehled publikační činnosti vydaný na webu Archeologického ústavu AV ČR v lednu 2013;docx on-lineArchivováno 8. 10. 2017 naWayback Machine.