Tokonoma (nebo jentoko-no-ma ) nebo jednodušetoko (床), je zapuštěný výklenek ve stěně přijímací místnosti v japonském stylu, kde se vystavujíaranžované květiny iumělecké předměty, napříkladmalby akeramiky. Nepoužívané předměty se v přijímací místnosti neskladují, takžetokonoma je ústředním bodem interiéru. Nachází se téměř v každémjaponském domě, zejména na venkově, a jeho podoba závisí na jednotlivýchbuddhistických školách.
Vzhled tohotoarchitektonického prvku, který vznikl v obdobíKamakura[1] (1192–1333), se vyvinul ze soukroméhooltáře (bucudan) v domechzenových buddhistických kněží.Bucudan byl výklenek s úzkým dřevěným stolem, s kadidlovým hořákem, votivními svíčkami a květinovými nádobami umístěnými předbuddhistickým svitkem pověšeným na zdi. Ve své adaptaci na japonský dům se používá výhradně pro vystavování uměleckých předmětů.
Bucudan, někdy hláskováno butudan (仏 壇, doslovně „buddhistický oltář“), je domácísvatyně, běžná v chrámech a domovech v japonských buddhistických kulturách. Bucudan je buď určitý, často ozdobený podstavec, nebo prostě dřevěná skříňka, někdy opatřená dveřmi, které uzavírají a chrání posvátnýgohonzon nebo náboženskou ikonu, typicky sochu či obrazBuddhy nebobódhisattvy, nebokaligrafické svitky s mandalou.
Obrázky, zvuky či videa k tématutokonoma na Wikimedia Commons