Leží vDolní Galileji v nadmořské výšce 200 m pod úrovní moře, v příkopové propadlině u břehůGalilejského jezera. Břehy jezera zde prudce stoupají na hřbet zlomové vyvýšeniny, která se severojižním směrem táhne v délce přibližně 10 km. V blízkosti města ji tvoří vrchTel Ma'on (250 m n. m.). Právě tento kopec se nachází nad městem Tiberias, jehož historické jádro sice leží přímo u břehu Galilejského jezera, ale novější obytné čtvrti stoupají po svazích až na vrcholové partie Tel Ma'on. Okraje zástavby Tiberiady tak mají výškový rozdíl téměř 500 metrů. Dál k jihu pak zmíněný terénní zlom pokračuje horouHar Menor a vysočinouRamat Porija. Jeho východní svahy, přivrácené k jezeru, jsou jižně od Tiberiady pokryty lesoparkovým komplexemJa'ar Švejc (Švýcarský les), který člení četnávádí padající odtud k jezeru (například vádíNachal Bereniki) . Dál k západu od města pokračuje volná, zemědělsky využívaná krajina Dolní Galileje, jež opět prudce klesá doJavne'elského údolí. Pouze úzký hřbet vybíhá k severozápadu a umožňuje tak plynulé silniční spojení mezi Tiberiadou a vnitrozemím Izraele.
Severně od města je jednolité zlomové pohoří lemující břehy jezera narušeno částečným poklesem údolíBik'at Arbel, kterým k jezeru prochází vádíNachal Rakat. Toto údolí tvoří rovinatý mezistupeň, jenž na severovýchodní straně opět strmě spadá ke Galilejskému jezeru u vrcholkuHar Arbel.
Tiberiadu obývajíŽidé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Výjimkou je vesniceChamam cca 5 kilometrů severozápadním směrem, kterou obývajíizraelští Arabové.
Město je na dopravní síť napojeno pomocídálnice číslo 90, jež sleduje západní břeh Galilejského jezera. Od západu sem ústídálnice číslo 77.
Ruiny antické Tiberiady, 1862Pohled z Tiberiady na sever přesGalilejské jezero
Město bylo pojmenováno na počestřímskéhocísařeTiberia. Samo jméno Tiberias se vŘímě ujalo ze starořeckéhoΤιβεριάς (Tiberiás, v modernířečtiněΤιβεριάδα,Tiveriáda) a po jeho adaptaci na semitské jazyky si uchovalo ženskýrod – ostatně v hebrejštině je název města možné vnímat jako popis ženy, která„je krásná svým vzhledem (tov = dobrý, krásný; re'ija = vzhled).“[3]
Za Herodových časů seŽidé odmítli v těchto místech usadit, protože přítomnosthřbitovů byla považována za nečistou. Nicméně Antipas rozkázal město osídlit a násilně nechal přestěhovat obyvatele Galileje do svého novéhohlavního města. Židovský soud (sanhedrin) se do Tiberiady nakonec přestěhoval také. Po vyhnání všechŽidů zJeruzaléma v roce135 se Tiberias a městoSeforis staly novými centry židovské kultury. PočátkyMišny, která se později vyvinula vJeruzalémský talmud, mohly proto být sepsány zde.[4]
V roce613 zdejší židovští vzbouřenci protibyzantskému císařiHerakleiovi začali pomáhat jehoperským nepřátelům. Běhembyzantské aarabské nadvlády poklesl význam Tiberiady a město bylo zpustošeno válkami azemětřeseními. I přes úpadek města, komunita zdejšíchmasoretských učenců vzkvétala od8. do konce10. století. Tito učenci vytvořili systematickou písemnou podobu vokalizaceantickéhebrejštiny, která je vjudaismu dodnes používána. Vrchol masoretská komunita zažila s příchodemÁrona ben Moše ben Ašera, který vybrousil vokalizaci hebrejského textu, dnes známou jakotiberiadský systém. Běhemkřížových výprav se Tiberias stala centremGalilejského knížectví, vazalského panství vJeruzalémském království. Oblast se někdy také nazývala Tiberiadské knížectví nebo Tiberiad. SultánSaladin město oblehl během svéinvaze do jeruzalémského království v roce1187 a v4. července porazil křižáky vbitvě u Hattínu, když se pokoušeli město od Saladina osvobodit. V té době byla původní oblast města opuštěna a obyvatelé se přesunuli na jeho severní stranu, tam, kde je dnešní centrum města.[4]
V roce1558 siGracia Mendes Nasi, bohatá židovská bankéřka z roduaragonsko-portugalských nucených konvertitů (inkvizicí nazývanýchmarranos), pronajala odtureckéhosultánaSulejmana I. prostor Tiberiady. Nechala rekonstruovat městské hradby, vybudovala židovskou vysokou školu (tzv.ješivu) a podporovalaevropskéŽidy, prchající předinkvizicí, kteří se mohli v Tiberiadě usadit. Další období rozkvětu nastalo pro město za sto let, kdy byla znovu zničená Tiberias osídlenachasidskými Židy.[4]
Dnes je Tiberias jedním z nejvyhledávanějšíchturistických letovisek v severním Izraeli.[5] Jižně od města stojí velkáNemocnice Porija.
Vříjnu roku2004 kontroverzní skupinarabínů vznesla nárok na zastupování různorodých společností v Izraeli, podnikla obřad v Tiberiadě a vyhlásila ustavení novéhoSanhedrinu.[6][7]
Podle údajů z roku2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 38 200 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 40 700 osob).[2]
Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci2017 zde žilo 43 700 lidí.[1]
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
↑abPOPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. RočenkaCentrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-22].Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
