Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Tišnov

Souřadnice:49°20′55″ s. š.,16°25′28″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tišnov
Pohled od jihozápadu, v popředí je železniční stanice Tišnov na trati Brno – Havlíčkův Brod
Pohled od jihozápadu, v popředí je železniční stanice Tišnov na trati Brno – Havlíčkův Brod
Znak města TišnovVlajka města Tišnov
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecTišnov
Obec s rozšířenou působnostíTišnov
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČeskoČesko
Zeměpisné souřadnice49°20′55″ s. š.,16°25′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel9 225 (2025)[1]
Rozloha17,12 km²[2]
Nadmořská výška256 m n. m.
PSČ666 01, 666 03
Počet domů1 449 (2024)[3]
Početčástí obce5
Početk. ú.4
PočetZSJ17
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 111
666 19 Tišnov
epodatelna@tisnov.cz
StarostaJiří Dospíšil
Oficiální webwww.tisnov.cz
Tišnov
Tišnov
Další údaje
OceněníObec přátelská rodině
Kód obce584002
Geodata (OSM)OSM,WMF
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Jak číst infoboxZdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Tišnov (vhorském nářečíTišňuv,německyTischnowitz) jeměsto vokrese Brno-venkov vJihomoravském kraji. Rozkládá se vBoskovické brázdě, 22 km severozápadně odBrna, nedaleko soutokuSvratky aLoučky. Žije zdepřibližně 9 200[1] obyvatel.

Město se dělí do pěti částí ve čtyřech katastrálních územích, které tvoří tři nesousedící územní celky: Jeden celek je tvořen částmiHajánky,Hájek (v k. ú. Hájek u Tišnova) aJamné (v k. ú. Jamné u Tišnova); druhý tvoří částPejškov (v k. ú. Pejškov u Tišnova) a třetí samotný Tišnov (v k. ú. Tišnov).

Název

[editovat |editovat zdroj]

Na (středověkou) vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatelTušenovici, které bylo odvozeno od osobního jménaTušen a znamenalo „Tušenovi lidé“. Záměna přípony-ici (>-ice) za-ov (proběhla i u jiných jmen sídel, např.Holešova,Jimramova,Prostějova) je doložena už v nejstarším dokladu z roku 1233, ale ustálila se až kolem poloviny 15. století (do té doby se v dokladech vyskytuje podoba jména zakončená na-ice). PodobaTišnov je zřejmě výsledek hláskového vývojeTušenovice >Tušoňovice >Tušňovice >Ťušňovice >Tišňov(ice) >Tišnov. NěmeckéTischnowitz vzniklo z českého tvaru zakončeného ještě na-ovice.[4]

Historie

[editovat |editovat zdroj]
Letecký pohled od severu

První dochovaná zmínka o Tišnově (Thusnow) se nalézá v listině z roku1233, v níž je zmiňován cisterciáckýklášter Porta Coeli založený o tři roky dříveKonstancií Uherskou (1181–1240), vdovou poPřemyslu Otakarovi I. (1155–1230). Po založení kláštera mu byl Tišnov moravským markrabětemPřemyslem (bratrem králeVáclava I.) darován. Tišnov se stal brzo tržním a správním centrem klášterního panství. Už v roce 1240 byl uváděn jako osada s trhovými právy.

Město bylo vypáleno za husitských bojů roku 1428 a škod nezůstalo ušetřeno ani zatřicetileté války. Velké škody pro Tišnov znamenaly požáry v roce 1668 a následující tři na počátku 18. století. V majetku kláštera zůstal až do jeho zrušení roku 1782.

Významný impuls pro rozvoj města znamenala roku 1885 zavedená železnice, která město spojuje sBrnem. O dvacet let později byla postavenanavazující trať do Žďáru nad Sázavou a v roce 1953 byla postavena přes Tišnov nová dvojkolejnátrať Brno – Havlíčkův Brod.Původní trať do Brna je známá pod jménem stará Tišnovka. Roku 1900 bylo v Tišnově otevřeno sanatorium, dnešníkrajská nemocnice.

Tišnov se již ve 13. století vyvinul vměstečko, roku 1416 mu bylo králemVáclavem IV. uděleno právo konat výroční trh. Na město byl Tišnov povýšen roku 1788. Tišnov byl do roku 1848 sídlem správy tišnovskéhopanství. V roce 1850 pod názvem Tišnov obec v okrese Tišnov, v letech 1869–1890 obec v okrese Brno-okolí, v letech 1900–1950 obec v okrese Tišnov. (V letech 1896–1960 byl Tišnov okresním městem.) V letech 1961–1970 obec v okrese Brno-venkov, v roce 1991 obec v okrese Brno-venkov. Od roku 2003 je Tišnovobcí s rozšířenou působností,jeho správní obvod čítá celkem 59 obcí.

V letech 1953–1990 bylo součástí Tišnova iPředklášteří, od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990Lomnička aŠerkovice a od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 takéVohančice.[5]

V roce 2009 Tišnov zvítězil ve své kategorii v soutěžiObec přátelská rodině.

Obyvatelstvo

[editovat |editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů města Tišnov (sčítání lidu)[6][7]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel3 1093 1823 3793 5673 9184 0214 7915 2235 7416 9399 0908 5638 3048 7809 245
Počet domů3333533794144825357379489811 0491 1321 2051 2061 3811 449
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů části obce Tišnov (sčítání lidu)[6][7]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel2 5822 5892 7952 9583 3463 4774 2124 8185 3516 5978 8528 3908 1188 5438 973
Počet domů2492602823173794286258278769531 0471 0941 0841 2511 314

Doprava

[editovat |editovat zdroj]
Nádraží v Tišnově

Tišnov leží na křižovatce silnic druhé třídy385 (Brno –Nové Město na Moravě),379 (VyškovVelká Bíteš) a377 (Tišnov –Černá HoraProstějov). Nájezd nadálnici D1 u Velké Bíteše (exit 162) je od Tišnova vzdálen 21 km.

Městem procházíželezniční trať Brno – Havlíčkův Brod, z níž se v Tišnově odpojujetrať přes Nové Město na Moravě do Žďáru nad Sázavou.

Tišnov je důležitým přestupním uzlemIntegrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 330. Spojení zajišťují osobnívlaky na linkách S3 (Břeclav – Brno –Níhov), S31 (Tišnov –Rovné-Divišov), S1 (Tišnov –Brno-Slatina), rychlíky na lince R3 (Tišnov – Brno) aautobusové linky 153, 163, 311, 312, 330, 331, 332, 333, 334, 335 a 336.

Přes Tišnov vede několikcyklotras, z toho některé značené:

Částečně značené a připravované trasy:

Pamětihodnosti

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Tišnově.
Náměstí Míru sradnicí

Nejvýraznější památkou v okolí Tišnova jecisterciáckýklášter Porta Coeli, který však leží v obciPředklášteří. Klášter stojí asi 2 km od tišnovského náměstí.

Na centrálním náměstí Míru stojínovorenesanční radnice a nedaleko od ní původněgotickýfarníkostel sv. Václava. Nedaleko kostela, v lokalitě Na Hrádku, rostechráněné stromořadílip velkolistých (evidováno pod názvemLipové stromořadí Na Hrádku). Ve městě zůstalo zachováno menší množství původníchbarokních domů. V Riegrově ulici je několiksecesních vil chráněných jako kulturní památky. Před vilou Franke roste skupina dvouborovic černých,památných stromů registrovaných pod názvemBorovice u vily Franke.

Mezi významné stavby také patřífunkcionalistická budova spořitelny (dnes sídlo Komerční banky) postavená roku 1933 podle projektu vynikajících českých architektůBohuslava Fuchse aJindřicha Kumpošta. Ve stylu funkcionalismu byl také postaven Jamborův dům, kde se nachází také GalerieJosefa Jambora. Bohuslav Fuchs je autorem dalších třech tišnovských staveb. Zabýval se také urbanismem hlavního náměstí a přilehlého okolí.

Severozápadní části města dominuje 470 m n. m. vysoký vrchKvětnice, významné naleziště vzácnýchminerálů. V útrobách Květnice je několik menšíchjeskyní (jedna z nich je pojmenována po místním čestném občanoviAloisi Královi). Květnice je chráněnoupřírodní památkou. Podél silnice od barokní restaurace Na Humpolce kDrásovu stojí chráněné stromořadí lip velkolistých (registrace jakoLipové stromořadí v Tišnově). Na vrcholu kopce Klucanina nad východní částí Tišnova se tyčí od roku 2003 obnovenározhledna.

Park pod kostelem

[editovat |editovat zdroj]
Pohled na město od jihovýchodu a park Hrádek, v pozadí je vrchKvětnice, chráněný jako přírodní památka

Na jižním svahu v blízkosti centra od 13. století byly zahrady, které přiléhaly k domům na ulici Radniční, Brněnské a Bezručově. Bohatým výskytem archeologických nálezů z 13. až 16. století je tato lokalita řazena do části historického jádra města. Na základě studie z roku 2000 byl na svahu v letech 2017 až 2018 vybudován park. Je tvořen dvěma nezávislými parkovými plochami: pod kostelem je Farská zahrada a v blízkosti u starého hřbitova je Hrádek.

V lokalitě Na Hrádku v blízkosti starého hřbitova a starého lipového stromořadí bylo instalováno nové osvětlení a terénní nerovnosti zpevněny gabionovými opěrnými zídkami. V horní části bylo postavena terasa s budovou a pod ní dětské hřiště. V dolní části je malý parkový amfiteátr. V členitém a svažitém území je výsadba stromů se zachovalým množstvím starých stromů.

Farská zahrada je pod kostelem svatého Václava pod opěrnou zdí. Tvoří ji pěší promenáda k bráně na historické náměstí. Pod opěrnou zdí se nachází pergola, dětské hřiště a pítko. Trasa je lemována záhony trvalek a teplomilných rostlin, které jsou vysázeny na zídkách. Na svahu pod cestou byl obnoven sad, ve kterém byly ponechány původní staré ovocné stromy. Ve Farské zahradě byl instalován zvon odlitý k stému výročí vzniku republiky do dřevěné zvonice. Autorem zvonice jeMilivoj Husák. V roce 2019 byla do zahrady umístěnáLavička Václava Havla, dílo architektaBořka Šípka. Středem kulatého stolu prochází lípa.

Projekt vypracovala společnost Zahradní a krajinářská tvorba. Práce byly provedeny firmou Gardenline z Litoměřic na ploše 16 700 m². Náklady činily 17 miliónů korun.[8][9][10]

Osobnosti

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Kategorie:Narození v Tišnově.
  • Marie Pavlíková (1906–2003), herečka, čestná občanka města Tišnov,[11] v Tišnově je po ní pojmenována ulice

Kulturní akce

[editovat |editovat zdroj]
  • V budověsokolovny a gymnázia se každý rok na jaře a na podzim koná Mezinárodní expozice minerálů.
  • V areálu letního kina se od roku 2009 koná charitativní hudební festivalHudbou pro UNICEF, který organizují občanská sdružení Pro Tišnov a SK HC Tišnov.

Partnerská města

[editovat |editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat |editovat zdroj]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. abČeský statistický úřad:Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025.Praha:Český statistický úřad. 16. května 2025.Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad:Malý lexikon obcí České republiky – 2017.Český statistický úřad. 15. prosince 2017.Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad:Statistický lexikon obcí - 2024.Český statistický úřad. 29. listopadu 2024.Dostupné online.
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 591, 592.
  5. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21.Dostupné online. S. 458, 302, 562, 630. 
  6. abHistorický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-28].Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  7. abZákladní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Tišnov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-28].Dostupné online. 
  8. Park pod kostelem, Tišnov | Park roku.www.parkroku.cz [online]. [cit. 2020-08-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-05. 
  9. FETTEROVÁ, Dagmar.Park pod kostelem a Farská zahrada v Tišnově – Podpořme významnou proměnu! – Tišnovské noviny [online]. Tišnov: [cit. 2020-08-22].Dostupné online. 
  10. Proměny 2019 - Má vlast cestami proměn.cestamipromen.cz [online]. [cit. 2020-08-22].Dostupné online. 
  11. Marie Pavlíková: Kronika města: Tišnov.www.tisnov.cz [online]. [cit. 2024-04-06].Dostupné online. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Části městaTišnov
Části obce
Města,městyse aobceokresu Brno-venkov

Babice nad Svitavou •Babice u Rosic •Běleč •Bílovice nad Svitavou •Biskoupky •Blažovice •Blučina •Borač •Borovník •Braníškov •Branišovice •Bratčice •Brumov •Březina(dříve okres Blansko) •Březina(dříve okres Tišnov) •Bukovice •Cvrčovice •Čebín •Černvír •Česká •Čučice •Deblín •Dolní Kounice •Dolní Loučky •Domašov •Doubravník •Drahonín •Drásov •Hajany •Heroltice •Hlína •Hluboké Dvory •Holasice •Horní Loučky •Hostěnice •Hradčany •Hrušovany u Brna •Hvozdec •Chudčice •Ivaň •Ivančice •Javůrek •Jinačovice •Jiříkovice •Kaly •Kanice •Katov •Ketkovice •Kobylnice •Kovalovice •Kratochvilka •Křižínkov •Kupařovice •Kuřim •Kuřimská Nová Ves •Kuřimské Jestřabí •Lažánky •Ledce •Lelekovice •Lesní Hluboké •Litostrov •Loděnice •Lomnice •Lomnička •Lubné •Lukovany •Malešovice •Malhostovice •Maršov •Medlov •Mělčany •Měnín •Modřice •Mokrá-Horákov •Moravany •Moravské Bránice •Moravské Knínice •Moutnice •Nebovidy •Nedvědice •Nelepeč-Žernůvka •Němčičky •Neslovice •Nesvačilka •Níhov •Nosislav •Nová Ves •Nové Bránice •Odrovice •Ochoz u Brna •Ochoz u Tišnova •Olší •Omice •Opatovice •Ořechov •Osiky •Oslavany •Ostopovice •Ostrovačice •Otmarov •Pasohlávky •Pernštejnské Jestřabí •Podolí •Pohořelice •Ponětovice •Popovice •Popůvky •Pozořice •Prace •Pravlov •Prštice •Předklášteří •Přibice •Příbram na Moravě •Přibyslavice •Přísnotice •Radostice •Rajhrad •Rajhradice •Rašov •Rebešovice •Rohozec •Rojetín •Rosice •Rozdrojovice •Rudka •Řícmanice •Říčany •Říčky •Řikonín •Senorady •Sentice •Silůvky •Sivice •Skalička •Skryje •Sobotovice •Sokolnice •Stanoviště •Strhaře •Střelice •Svatoslav •Synalov •Syrovice •Šerkovice •Šlapanice •Štěpánovice •Šumice •Telnice •Těšany •Tetčice •Tišnov •Tišnovská Nová Ves •Trboušany •Troskotovice •Troubsko •Tvarožná •Újezd u Brna •Újezd u Rosic •Újezd u Tišnova •Unín •Unkovice •Úsuší •Velatice •Veverská Bítýška •Veverské Knínice •Viničné Šumice •Vlasatice •Vohančice •Vojkovice •Vranov •Vranovice •Vratislávka •Všechovice •Vysoké Popovice •Zakřany •Zálesná Zhoř •Zastávka •Zbraslav •Zbýšov •Zhoř •Žabčice •Žatčany •Žďárec •Želešice •Železné •Židlochovice

legenda:město,městys.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Morava
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tišnov&oldid=25381353
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp