| Tišnov | |
|---|---|
Pohled od jihozápadu, v popředí je železniční stanice Tišnov na trati Brno – Havlíčkův Brod | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Tišnov |
| Obec s rozšířenou působností | Tišnov (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′55″ s. š.,16°25′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 9 225 (2025)[1] |
| Rozloha | 17,12 km²[2] |
| Nadmořská výška | 256 m n. m. |
| PSČ | 666 01, 666 03 |
| Počet domů | 1 449 (2024)[3] |
| Početčástí obce | 5 |
| Početk. ú. | 4 |
| PočetZSJ | 17 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Míru 111 666 19 Tišnov epodatelna@tisnov.cz |
| Starosta | Jiří Dospíšil |
| Oficiální web | www |
Tišnov | |
| Další údaje | |
| Ocenění | Obec přátelská rodině |
| Kód obce | 584002 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Tišnov (vhorském nářečíTišňuv,německyTischnowitz) jeměsto vokrese Brno-venkov vJihomoravském kraji. Rozkládá se vBoskovické brázdě, 22 km severozápadně odBrna, nedaleko soutokuSvratky aLoučky. Žije zdepřibližně 9 200[1] obyvatel.
Město se dělí do pěti částí ve čtyřech katastrálních územích, které tvoří tři nesousedící územní celky: Jeden celek je tvořen částmiHajánky,Hájek (v k. ú. Hájek u Tišnova) aJamné (v k. ú. Jamné u Tišnova); druhý tvoří částPejškov (v k. ú. Pejškov u Tišnova) a třetí samotný Tišnov (v k. ú. Tišnov).
Na (středověkou) vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatelTušenovici, které bylo odvozeno od osobního jménaTušen a znamenalo „Tušenovi lidé“. Záměna přípony-ici (>-ice) za-ov (proběhla i u jiných jmen sídel, např.Holešova,Jimramova,Prostějova) je doložena už v nejstarším dokladu z roku 1233, ale ustálila se až kolem poloviny 15. století (do té doby se v dokladech vyskytuje podoba jména zakončená na-ice). PodobaTišnov je zřejmě výsledek hláskového vývojeTušenovice >Tušoňovice >Tušňovice >Ťušňovice >Tišňov(ice) >Tišnov. NěmeckéTischnowitz vzniklo z českého tvaru zakončeného ještě na-ovice.[4]

První dochovaná zmínka o Tišnově (Thusnow) se nalézá v listině z roku1233, v níž je zmiňován cisterciáckýklášter Porta Coeli založený o tři roky dříveKonstancií Uherskou (1181–1240), vdovou poPřemyslu Otakarovi I. (1155–1230). Po založení kláštera mu byl Tišnov moravským markrabětemPřemyslem (bratrem králeVáclava I.) darován. Tišnov se stal brzo tržním a správním centrem klášterního panství. Už v roce 1240 byl uváděn jako osada s trhovými právy.
Město bylo vypáleno za husitských bojů roku 1428 a škod nezůstalo ušetřeno ani zatřicetileté války. Velké škody pro Tišnov znamenaly požáry v roce 1668 a následující tři na počátku 18. století. V majetku kláštera zůstal až do jeho zrušení roku 1782.
Významný impuls pro rozvoj města znamenala roku 1885 zavedená železnice, která město spojuje sBrnem. O dvacet let později byla postavenanavazující trať do Žďáru nad Sázavou a v roce 1953 byla postavena přes Tišnov nová dvojkolejnátrať Brno – Havlíčkův Brod.Původní trať do Brna je známá pod jménem stará Tišnovka. Roku 1900 bylo v Tišnově otevřeno sanatorium, dnešníkrajská nemocnice.
Tišnov se již ve 13. století vyvinul vměstečko, roku 1416 mu bylo králemVáclavem IV. uděleno právo konat výroční trh. Na město byl Tišnov povýšen roku 1788. Tišnov byl do roku 1848 sídlem správy tišnovskéhopanství. V roce 1850 pod názvem Tišnov obec v okrese Tišnov, v letech 1869–1890 obec v okrese Brno-okolí, v letech 1900–1950 obec v okrese Tišnov. (V letech 1896–1960 byl Tišnov okresním městem.) V letech 1961–1970 obec v okrese Brno-venkov, v roce 1991 obec v okrese Brno-venkov. Od roku 2003 je Tišnovobcí s rozšířenou působností,jeho správní obvod čítá celkem 59 obcí.
V letech 1953–1990 bylo součástí Tišnova iPředklášteří, od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990Lomnička aŠerkovice a od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 takéVohančice.[5]
V roce 2009 Tišnov zvítězil ve své kategorii v soutěžiObec přátelská rodině.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 109 | 3 182 | 3 379 | 3 567 | 3 918 | 4 021 | 4 791 | 5 223 | 5 741 | 6 939 | 9 090 | 8 563 | 8 304 | 8 780 | 9 245 |
| Počet domů | 333 | 353 | 379 | 414 | 482 | 535 | 737 | 948 | 981 | 1 049 | 1 132 | 1 205 | 1 206 | 1 381 | 1 449 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 582 | 2 589 | 2 795 | 2 958 | 3 346 | 3 477 | 4 212 | 4 818 | 5 351 | 6 597 | 8 852 | 8 390 | 8 118 | 8 543 | 8 973 |
| Počet domů | 249 | 260 | 282 | 317 | 379 | 428 | 625 | 827 | 876 | 953 | 1 047 | 1 094 | 1 084 | 1 251 | 1 314 |

Tišnov leží na křižovatce silnic druhé třídy385 (Brno –Nové Město na Moravě),379 (Vyškov –Velká Bíteš) a377 (Tišnov –Černá Hora –Prostějov). Nájezd nadálnici D1 u Velké Bíteše (exit 162) je od Tišnova vzdálen 21 km.
Městem procházíželezniční trať Brno – Havlíčkův Brod, z níž se v Tišnově odpojujetrať přes Nové Město na Moravě do Žďáru nad Sázavou.
Tišnov je důležitým přestupním uzlemIntegrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 330. Spojení zajišťují osobnívlaky na linkách S3 (Břeclav – Brno –Níhov), S31 (Tišnov –Rovné-Divišov), S1 (Tišnov –Brno-Slatina), rychlíky na lince R3 (Tišnov – Brno) aautobusové linky 153, 163, 311, 312, 330, 331, 332, 333, 334, 335 a 336.
Přes Tišnov vede několikcyklotras, z toho některé značené:
Částečně značené a připravované trasy:

Nejvýraznější památkou v okolí Tišnova jecisterciáckýklášter Porta Coeli, který však leží v obciPředklášteří. Klášter stojí asi 2 km od tišnovského náměstí.
Na centrálním náměstí Míru stojínovorenesanční radnice a nedaleko od ní původněgotickýfarníkostel sv. Václava. Nedaleko kostela, v lokalitě Na Hrádku, rostechráněné stromořadílip velkolistých (evidováno pod názvemLipové stromořadí Na Hrádku). Ve městě zůstalo zachováno menší množství původníchbarokních domů. V Riegrově ulici je několiksecesních vil chráněných jako kulturní památky. Před vilou Franke roste skupina dvouborovic černých,památných stromů registrovaných pod názvemBorovice u vily Franke.
Mezi významné stavby také patřífunkcionalistická budova spořitelny (dnes sídlo Komerční banky) postavená roku 1933 podle projektu vynikajících českých architektůBohuslava Fuchse aJindřicha Kumpošta. Ve stylu funkcionalismu byl také postaven Jamborův dům, kde se nachází také GalerieJosefa Jambora. Bohuslav Fuchs je autorem dalších třech tišnovských staveb. Zabýval se také urbanismem hlavního náměstí a přilehlého okolí.
Severozápadní části města dominuje 470 m n. m. vysoký vrchKvětnice, významné naleziště vzácnýchminerálů. V útrobách Květnice je několik menšíchjeskyní (jedna z nich je pojmenována po místním čestném občanoviAloisi Královi). Květnice je chráněnoupřírodní památkou. Podél silnice od barokní restaurace Na Humpolce kDrásovu stojí chráněné stromořadí lip velkolistých (registrace jakoLipové stromořadí v Tišnově). Na vrcholu kopce Klucanina nad východní částí Tišnova se tyčí od roku 2003 obnovenározhledna.

Na jižním svahu v blízkosti centra od 13. století byly zahrady, které přiléhaly k domům na ulici Radniční, Brněnské a Bezručově. Bohatým výskytem archeologických nálezů z 13. až 16. století je tato lokalita řazena do části historického jádra města. Na základě studie z roku 2000 byl na svahu v letech 2017 až 2018 vybudován park. Je tvořen dvěma nezávislými parkovými plochami: pod kostelem je Farská zahrada a v blízkosti u starého hřbitova je Hrádek.
V lokalitě Na Hrádku v blízkosti starého hřbitova a starého lipového stromořadí bylo instalováno nové osvětlení a terénní nerovnosti zpevněny gabionovými opěrnými zídkami. V horní části bylo postavena terasa s budovou a pod ní dětské hřiště. V dolní části je malý parkový amfiteátr. V členitém a svažitém území je výsadba stromů se zachovalým množstvím starých stromů.
Farská zahrada je pod kostelem svatého Václava pod opěrnou zdí. Tvoří ji pěší promenáda k bráně na historické náměstí. Pod opěrnou zdí se nachází pergola, dětské hřiště a pítko. Trasa je lemována záhony trvalek a teplomilných rostlin, které jsou vysázeny na zídkách. Na svahu pod cestou byl obnoven sad, ve kterém byly ponechány původní staré ovocné stromy. Ve Farské zahradě byl instalován zvon odlitý k stému výročí vzniku republiky do dřevěné zvonice. Autorem zvonice jeMilivoj Husák. V roce 2019 byla do zahrady umístěnáLavička Václava Havla, dílo architektaBořka Šípka. Středem kulatého stolu prochází lípa.
Projekt vypracovala společnost Zahradní a krajinářská tvorba. Práce byly provedeny firmou Gardenline z Litoměřic na ploše 16 700 m². Náklady činily 17 miliónů korun.[8][9][10]