Thuban | |
---|---|
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
Souhvězdí | Drak (Draco) |
Rektascenze | 14h 4m 23.35s |
Deklinace | 64°22′33.06″ |
Paralaxa | 10,76 ± 0,17 mas[1] |
Vzdálenost | 303 ± 5[1]ly (93 ± 1,5[1]pc) |
Zdánlivá hvězdná velikost | 3,68[1] |
Thuban A | |
Zdánlivá hvězdná velikost | 3,68[1] |
Thuban B | |
Zdánlivá hvězdná velikost | Není známo |
Fyzikální charakteristiky | |
Thuban A | |
Spektrální typ | A0III[1] |
Hmotnost | 2,8[1]M☉ |
Poloměr | 3,4[1]R☉ |
Zářivý výkon(V) | 120L☉ |
Povrchová teplota | 10 371 K[1]K |
Thuban B | |
Spektrální typ | Není známo |
Hmotnost | 2,2M☉ |
Poloměr | Není známoR☉ |
Zářivý výkon(V) | Není známoL☉ |
Povrchová teplota | Není známoK |
Označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 123299 |
Bonner Durchmusterung | BD+65 978 |
Bright Star katalog | HR 5291 |
2MASS | 2MASS J14042335+6422331 |
SAO katalog | SAO 16273 |
Katalog Hipparcos | HIP 68756 |
Katalog Tycho | TYC 4174-1262-1 |
General Catalogue | GC 19019 |
Bayerovo označení | α Draconis |
Flamsteedovo označení | 11 Dra |
(V) – měření provedena veviditelném světle |
Thuban (α Draconis, Alfa Draconis) jedvojhvězda vsouhvězdí Draka, která patří dospektrální třídy A0III. Povrchová teplota této hvězdy dosahuje 10 371 K, což ji řadí mezi horké hvězdy typuobr. Thuban je vzdálen přibližně 303 světelných let odZemě.
Thuban má historický význam jako severní hvězda (severka) před zhruba 4800–5000 lety, kdy se severnínebeský pól nacházel v jeho těsné blízkosti. Dnes se severní pól posunul k hvězděPolárce vlivemprecese zemské osy.
Thuban je spektroskopická dvojhvězda. Primární složka je hvězda spektrální třídy A0III (obr), zatímco sekundární složka je slabší a o něco menší. Obě složky obíhají společné těžiště s oběžnou dobou 51,38 dne.[1]
Hvězda má relativně nízkou metalicitu a vysokou povrchovou teplotu, což ji činí zářivější než Slunce. Thuban je z astronomického hlediska mladší než naše Slunce, jeho stáří však dosud nebylo přesně stanoveno.
Před 4800–5000 lety byla hvězda Thuban severkou, protože severní nebeský pól se nacházel v její těsné blízkosti. V té době byla vzdálenost mezi Thubanem a severním pólem přibližně **10 úhlových minut** (asi třetina průměruMěsíce na obloze). To z ní činilo významný orientační bod na noční obloze.
Thuban byl údajně pozorovatelný skrze průzoryChufuovy pyramidy v Gíze během její výstavby. Tato skutečnost naznačuje, že Egypťané mohli využívat Thuban jako referenční bod pro orientaci pyramid.[2]
V současnosti se severní pól nachází u hvězdyPolárka, ale Thuban nadále obíhá pól jako většina hvězd blízkých pólu.
Thuban je méně jasný než několik dalších hvězd v souhvězdí Draka, napříkladEtamin, který je dnes nejjasnější hvězdou tohoto souhvězdí. Podle historického označení řeckým písmenem α však Thuban kdysi pravděpodobně býval nejjasnější hvězdou Draka, jeho jasnost však mohla v průběhu času poklesnout.[1]