| Thiago Monteiro | |
|---|---|
_(48199105231).jpg) Thiago Monteiro naFrench Open 2019 | |
| Stát | Brazílie Brazílie |
| Datum narození | 31. května1994 (30 let)[1] |
| Místo narození | Fortaleza,Brazílie[1] |
| Bydliště | Buenos Aires,Argentina[1] |
| Výška | 183 cm[1] |
| Hmotnost | 78 kg[1] |
| Profesionál od | 2011 |
| Držení rakety | levou rukou,bekhend obouruč |
| Výdělek | 2 987 934USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 94–135 |
| Tituly | 0 ATP, 5 challengerů, 5 Futures |
| Nejvyšší umístění | 61. místo (17. října 2022) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2021) |
| French Open | 3. kolo (2020) |
| Wimbledon | 2. kolo (2017) |
| US Open | 2. kolo (2022) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 12–31 |
| Tituly | 0 ATP, 2 Futures |
| Nejvyšší umístění | 144. místo (31. ledna 2022) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2021) |
| French Open | 1. kolo (2023) |
| Wimbledon | 2. kolo (2021) |
| US Open | 2. kolo (2021) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | baráž (2016,2017) kvalifikační kolo (2021) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne20210307a7. března 2021 Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Thiago Moura Monteiro (* 31. května1994Fortaleza) jebrazilský profesionálnítenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhuATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Nachallengerech ATP aokruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]
Nažebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2022 na61. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2022 na144. místě. Trénují ho Fabian Blengino a Pablo Fuentes. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše v lednu 2012 na 2. příčce.[3][1]
Vbrazilském daviscupovém týmudebutoval v roce2016světovou baráží protiBelgii, v jejíž úvodní dvouhře získal pouze čtyři gamy naDavid Goffina. Belgičané zvítězili 4:0 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupil k osmi mezistátním utkáním s bilancí 7–8 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]
V rámci událostíokruhu ITF debutoval v září 2008, když zasáhl do dvouhry Microsol Open v rodnéFortaleze s dotací 15 tisíc dolarů. V úvodním kole podlehl krajanuMarcelu Demolinerovi z šesté světové stovky.[2] Během listopadu 2011 vyhrál premiérový titul ITF v bahijskémSalvadoru po finálovém vítězství nad krajanem Alexandrem Schnitmanem. Prvníchallengerový triumf si pak odvezl z květnovéhoOpen du Pays d'Aix 2016 vAix-en-Provence. Ve finále přehrál argentinského hráčeCarlose Berlocqa z druhé stovky klasifikace.[5][6][2]
Na okruhuATP Tour debutoval jako 338. hráč žebříčku únorovýmRio Open 2016 po zisku divoké karty. V úvodním kole zdolal světovou devítkuJo-Wilfrieda Tsongu,[7] ale poté jeho cestu soutěží zastavil pozdější uruguayský vítězPablo Cuevas. V témže měsíci vyřadil trojnásobného šampiona turnaje naBrasil Open 2016 vSão Paulu, ŠpanělaNicolase Almagra, a postoupil do prvního kariérního čtvrtfinále. V něm opět nestačil na Cuevase. Do elitní světové stovkyžebříčku ATP pronikl 15. srpna 2016, když se posunul ze 101. na 99. příčku. Do premiérového semifinále se probojoval na antukovémEcuador Open Quito 2018 přes světovou třiačtyřicítkuGaëla Monfilse. Před branami finále jej však vyřadil dvacátý první muž klasifikaceAlbert Ramos-Viñolas.[6]
Debut v hlavní soutěžigrandslamu zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2017. Na úvod nenašel recept na dvanáctého nasazeného Tsongu. Třetí kolo majoru poprvé dosáhl naFrench Open 2020, kde ukončil sedmizápasovou šňůru grandslamových porážek. Do osmifinále jej však nepustil MaďarMárton Fucsovics. Po čtvrtfinálových prohrách naArgentina Open 2020 aChile Open 2020 jeho pasivní čtvrtfinálová bilance ATP činila 1–7.[6]
| Legenda |
|---|
| Challengery (5 D; 0 Č) |
| Futures (5 D; 2 Č) |
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 20111101alistopadu 2011 | Salvador, Brazílie | tvrdý | Alexandre Schnitman | 7–6(7–2), 6–4 |
| 2. | 20120501akvětna 2012 | Bauru, Brazílie | antuka | Leonardo Kirche | 2–6, 6–2, 7–6(8–6) |
| 3. | 20130401adubna 2013 | Antalya, Turecko | tvrdý |  Jan Minář | 7–6(7–2), 6–4 |
| 4. | 20130401adubna 2013 | Antalya, Turecko | tvrdý |  José Hernández-Fernández | 6–3, 7–6(7–5) |
| 5. | 20140601ačervna 2014 | Middelburg, Nizozemsko | antuka |  Boy Westerhof | 6–4, 6–7(2–7), 7–5 |
| 1. | 20160501akvětna 2016 | Aix-en-Provence, Francie | antuka |  Carlos Berlocq | 4–6, 6–4, 6–1 |
| 2. | 20190101aledna 2019 | Punta del Este, Uruguay | antuka | Facundo Argüello | 3–6, 6–2, 6–3 |
| 3. | 20190701ačervence 2019 | Sparkassen, Německo | antuka |  Tobias Kamke | 7–6(8–6), 6–1 |
| 4. | 20191001aříjna 2019 | Lima, Peru | antuka | Federico Coria | 6–2, 6–7(7–9), 6–4 |
| 5. | 20200101aledna 2020 | Punta Del Este, Uruguay | antuka |  Marco Cecchinato | 7–6(7–3), 6–7(6–8), 7–5 |
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 20130301abřezna 2013 | Antalya, Turecko | tvrdý | Maximiliano Estévez |  Kirill Dmitrijev Jaraslav Šyla | 5–7, 6–2, [10–6] |
| 2. | 20150501akvětna 2015 | Pantiani, Gruzie | antuka | Marco Bortolotti | Victor BaludaIvan Kalinin | 7–6(9–7), 7–5 |
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuThiago Monteiro (tennis) na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuThiago Monteiro na Wikimedia Commons