| Theodor Kilian | |
|---|---|
| Narození | 26. září1894 Ivančice Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. července1978 (ve věku 83 let) Třebíč Československo |
| Povolání | učitel,esperantista,spisovatel apřekladatel |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Theodor Kilian (26. září1894 vIvančicích[1] –3. července1978 vTřebíči) byl profesorem a ředitelemObchodní akademie vTřebíči.
Theodor Kilian se narodil v roce 1894 v Ivančicích, jeho otcem byl rolník. Roku 1913 absolvoval učitelský ústav a začal pracovat jako učitel, ale hned roku 1914 narukoval do armády a běhemprvní světové války byl od roku 1915 vězněn v zajetí vTomsku, kde se začal věnovatesperantu. Po skončení války odešel v roce 1920 přesSamaru zpět doČeskoslovenska.[2] Po návratu nastoupil pozici učitele měšťanské školy vKounicích.[3] V letech 1925 a 1926 zakládal Klub esperantistů v Ivančicích a také tamtéž uspořádal půlroční kurz esperanta.[4]

Posléze odešel v roce 1928 do Třebíče, kde nastoupil na pozici profesoraObchodní akademie. V Třebíči se v roce 1929 také oženil.[2] Běhemdruhé světové války působil v odbojové skupiněRE-VI a v květnu roku 1945 nastoupil do redakční rady novin Jiskra. Na obchodní akademii působil do roku 1952, kdy přešel na pozici ředitele zdravotní školy v Třebíči.[3] V roce 1954 odešel do důchodu a následně se věnoval primárně rybaření.[2]
Po smrti odkázal svůj dům a majetek Klubu esperantistů v Třebíči,[3] v roce 1987 byla ulice, ve které dům stojí, přejmenována na ulici Esperantistů.[2] Po druhé světové války obdrželPamětní medaili druhého národního odboje.[2]
Je autorem úspěšnýchučebnic a pomůcek pro výukuesperanta, jako jsouCvičebnice esperanta,ABC,La MONDO RAKONTAS aSlovníček 808[5]. Ve 30. letech stál u zroduesperantského vysílání brněnského rozhlasu, kde vedl tři rozhlasové kurzy esperanta pro Čechy a přednášel v esperantu o Československu pro zahraniční posluchače. Je také a autorem dílkaEsperanto a jeho tvůrce[6].
Jeho hlavním dílem je překlad Čapkovy hryBílá nemoc[7] (LA BLANKA MALSANO), která byla také vysílána v rozhlase.Theodor Kilián požádal své přátele, roztroušené po celém světě, aby mu posílali své národní pohádky, přeložené do mezinárodního jazyka esperanto. Tyto pohádky pak vydal v útlé knížce s názvem LMR – La Mondo Rakontas 50[8] (Svět vypráví).
| Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |