| Teiresiás | |
|---|---|
 | |
| Místo pohřbení | Tomb of Teiresias by Tilphousê spring past Haliartos |
| Povolání | jasnovidec |
| Děti | Daphne Historis Mantó |
| Rodiče | Evereus[1] aCharikló[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Teiresiás (latinskyTeiresias) je vřecké mytologii syn Euéra a nymfyCharikló. Byl proslulým thébským věštcem.
Věštecké nadání neměl od narození. Získal ho prý, když měl rozhodnout spor mezi nejvyšším bohemDiem a jeho manželkouHérou, o tom, kdo má větší potěšení z lásky, zda žena nebo muž. Teiresiás měl být schopen tento spor rozsoudit, protože sám byl v mládí změněn v ženu na celých sedm let. Teiresiás rozhodl, že žena je na tom vždycky lépe, takže přiřkl výhru Diovi. Rozzlobená Héra ho za tento verdikt potrestala slepotou. Zeus nemohl zmařit kouzlo jiného boha, proto ho za jednu ztrátu obdařil darem věšteckého ducha. K tomu mu daroval dlouhý život, sedm až devět lidských věků.
Jiná verze však uvádí, že věšteckou schopnost mu darovala bohyněAthéna, která ho oslepila za to, že ji při koupeli spatřil nahou. Poté prý z lásky k jeho matce mu tak zbystřila sluch, že pak rozuměl i hlasům ptáků. Udělala to tak, že ze svého štítu vzala hadaErichthonia a přikázala mu, aby jemně jazykem lízal Teiresiovo ucho, a tím zjemnil jeho sluch. Navíc poté bohyně darovala slepci berlu, s jejíž pomocí chodil s takovou jistotou, jako vidoucí.
Teiresiás věštil králiOidipovi, když hledal vraha králeLaia: označil ho otcovrahem a manželem vlastní matky.
Neomylné byly i jeho věštby králiKreontovi ve válce "sedm proti Thébám".
Vládkyně podsvětíPersefona ponechala Teiresiovi, jako jedinému z duší zemřelých, paměť a rozum. Teiresiás poté v podsvětí věštilOdysseovi, předpověděl šťastný návrat do vlasti jemu i jeho druhům.
Věštkyní se stala také Teiresiova dceraMantó.
Teiresiova podoba je zachycena na několika vázových malbách a zejména na antickém reliéfu
Teiresiás je postavou vPusté zemiT.S. Eliota
Obrázky, zvuky či videa k tématuTeiresiás na Wikimedia Commons
