Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Tatra

Souřadnice:49°35′55,6″ s. š.,18°8′57,7″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránceTatra (rozcestník).
TATRA TRUCKS a.s.
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1850
1897 (jako výrobce automobilů)
ZakladatelIgnác Šustala
SídloKopřivnice,ČeskoČeskoČesko
Adresa sídlaAreál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice,Česko
Souřadnice sídla49°35′55,6″ s. š.,18°8′57,7″ v. d.
Klíčoví lidéHans Ledwinka, konstruktér
Charakteristika firmy
Oblast činnostistrojírenský
Produktynákladní automobily
Obrat6,3 mld. Kč (2017)[1]
6 mld. Kč (2016)[2]
Provozní zisk562,8 mil. Kč (2017)[1]
561,2 mil. Kč (2016)[2]
Výsledek hospodaření560,5 mil. Kč (2017)[1]
529,5 mil. Kč (2016)[2]
Celková aktiva6,2 mld. Kč (2017)[1]
5,3 mld. Kč (2016)[2]
Základní kapitál1,002 mld. Kč
Vlastní kapitál2,391 mld. Kč
Zaměstnanci1350
z toho 650 připadá na výrobu (01/2017)
MajiteléNIKA Development (65 %)
Promet Tools (35 %)
Dceřiná společnostTATRA METALURGIE
Identifikátory
Oficiální webwww.tatra.cz
IČO01482840
LEI315700BGTKH7DNA29E07
OpenCorporates IDcz/01482840
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Tatra (oficiálněTATRA TRUCKS a.s.) je český výrobce nákladních, vojenských a speciálních automobilů sídlící vKopřivnici vMoravskoslezském kraji. Jde o třetí nejstarší (1897) existující automobilku na světě[3] – starší jsou pouze značkyPeugeot (1889) aMercedes-Benz, dříve Daimler (1886). Většinový vlastník podniku je od roku 2013holdingCzechoslovak Group.[4]

Historie Tatry

[editovat |editovat zdroj]

Firma Ignáce Šustaly

[editovat |editovat zdroj]
Pamětní deskaIgnáce Šustaly – Muzeum Fojtství vKopřivnici

Historie firmy začíná v roce1850, kdy se z několikaleté praxe veVídni vrátil kopřivnický sedlářIgnác Šustala (v tehdejší úřední němčině Ignaz Schustala). Jeho bratr Jan Schustala, kopřivnickýfojt, mu v rodinném hospodářství přidělil k užívání hospodářskou budovu (stodolu), ve které Ignác vybudoval dílnu o rozměrech 6×7 m s předsíní o rozměrech 3×3,7 m a v ní se dvěma pomocníky postavil první kočár. Následovala obrovská poptávka po kočárech, následkem čehož se v samotné dílně brzy prováděly pouze některé montážní a dokončovací práce, zatímco převážná část dílčích prací se odehrávala na dvoře fojtství a do výroby byli manufakturním způsobem zapojeni i další kopřivničtí řemeslníci: železné součásti vyrábělkovář Bortel z čp. 6, dřevěnékorby na kočáry pak vytvářel kolář Kuchař v dílně čp. 206.[5] Šustalovy lehké vozíky vyhovovaly zejména potřebám venkova, a byly proto velmi žádané.[6], Šustala proto brzy svou činnost rozšířil, v letech18501852 se krom výroby kočárů věnuje i výroběbryček akoňských povozů. Během tří let zaměstnávala jeho dílna již osm tovaryšů a několik učňů.

Díky Šustalovým skvělým organizačním schopnostem a přísné kázni se podniku dařilo neustále zvyšovat výrobu, která již ale volala po finanční injekci do výrobních prostor a technologií. Roku1853 se tak spojil s továrníkemAdolfem Raškou (Raschkou) (1825–1878), spolumajitelem rodinné firmy na keramiku, a zrodila se společnostIgnatz Schustala & Comp[6]. Vzrůstající odběr nejen v monarchii (zejména po enormním rozšíření „vnitrozemského“ trhu vznikemRakousko-Uherska v roce1867), nýbrž i export doRuska,Pruska a do zámoří postupně vedl k založení odbytového skladu vHaliči a filiálek nebo pobočných závodů v Ratiboři,Wrocławi,Vídni,Praze,Berlíně,Černovicích a vKyjevě. Velmi úspěšným výrobkem se stala bryčka„Neutitschein” (německý název okresního městaNový Jičín), výrobní sortiment tvořily i velké a luxusní cestovní kočáry, nákladní apoštovní vozy.

Šustala sám byl nejen zdatný obchodník a organizátor, ale byl velmi nadaný i po technické stránce. Ve své firmě uplatnil řadu vlastních patentů a zlepšení. V roce1870 dokázal se 150 kvalifikovanými dělníky různých profesí vyrobit 1200 kočárů.[6] Sortiment rozšířil i o různé užitkové vozy. Největší úspěchy slavily speciální poštovní vozy.

Po smrti Adolfa Rašky sice začal mít podnik finanční potíže, ale ty se podařilo překonat díky rozšíření výroby oželezniční vozy. Roku1881 totiž zahájila provozlokální dráha Studénka–Štramberk. I přes minimální zkušenosti v tomto oboru se vedení společnosti rozhodlo vyhradit část výrobních kapacit pro stavbu vagonů a zřídit i vlastní továrnívlečku. Jako technického poradce se podařilo získatHugo Fischera z Röslerstammu – ten dříve pracoval jako přebírající inženýrSeverní dráhy císaře Ferdinanda. V roce1882 firma vyrobila prvních 15 železničníchvagónů.

Akciová společnost

[editovat |editovat zdroj]
Nesselsdorfer logo
NW Präsident byl první tovární automobil vestřední a východní Evropě

Roku1890 se podnik přeměnil na akciovou společnost a nesl názevKopřivnická společnost pro tovární výrobu vozů (německyNesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft, zkratka NW), Fischer se stal jejím prokuristou a ředitelem vagónky. NW se nadále věnovala jak stavbě kočárů a bryček, tak i železničních vozů. V roce1897 vyrobila jeden z prvních osobních automobilů ve střední Evropě:NW Präsident. V roce1898 ho následovalo devět dalších, včetněprvního nákladního automobilu. Postupně se tedy rozběhla výroba automobilů, zatímco výroba kočárů byla zvolna utlumována s ubývajícím počtem zákazníků. Už v roce 1900 vyrobila NW první čistě závodní automobil (NW Rennzweier) a dokonce i vlastní elektrický automobil na baterie (NW Elektromobil). Téhož roku také NW započala se sériovou výrobou automobilů více typů.

Nedlouho před1. světovou válkou zaměstnávala společnost 5300 dělníků a 350 úředníků.

Kopřivnická vozovka

[editovat |editovat zdroj]

PoSvětové válce se Kopřivnice stala součástí nově vzniklé Republiky Československé, kde již němčina nebyla úředním jazykem a mnohé společnosti se musely nebo chtěly přejmenovat. Od roku 1921 tak i NW přijala české označeníKopřivnická vozovka, a.s.

Ke změně názvu továrny i výrobků se váže legenda, vycházející ze vzpomínek zkušebního a závodního jezdceJosefa Veřmiřovského: V lednu 1919 testovala továrna na Slovensku několik typů vozů, kdy se jim podařilo vTatrách projet náročnou trasu zeŠtrby přesŠtrbské pleso doTatranské Lomnice. Zkušební jezdci tehdy vyslechli pochvalné hodnocení místních obyvatel ve smyslu„(...) tento stroj je ako stvorený pre Tatry“. Zkouškám byl přítomen i tehdejší vedoucí firemního automobilového oddělení Ing. Jan Novák (a pozdější konstruktér leteckých motorůWalter), který poté přišel s návrhem, aby automobily NW raději nesly hrdou značkuTatra, což vedení společnosti přijalo a nechalo zapsat jako ochrannou známku (Novák je za autora značky označen i v dokladech pro registraci OZ).[7] Oficiálně nesou kopřivnické automobily název Tatra od 19. března 1919.[8] Nápis TATRA se tedy objevil na automobilech již na jaře 1919, konkrétně na nákladních automobilech NW TL 2 a NW TL 4, v roce 1920 i na osobním voze NW U, který byl přeznačen na typTatra typ U a nakonec naTatra 10. Souběžný typ NW T byl přeznačen naTatra 20. První skutečnou tatrou novodobé konstrukce se však stala ažTatra 11 v roce 1923.

Název firmy byl však změněn až v roce 1927.[9]

Součást koncernu Ringhoffer

[editovat |editovat zdroj]
Tatra 77 byl první sériově vyráběný aerodynamický vůz na světě[10]
Tatra 97, která byla později okopírovaná vozemVolkswagen Brouk[11]

V roce 1923 (někdy se uvádí 1926) byla Kopřivnická vozovka začleněna do koncernuRinghoffer. Od roku 1924 je firma uváděna jakoZávody Tatra, a.s.[12], od roku 1927 jakoTatra, a.s. pro stavbu automobilů a železničních vozů.[13] V roce 1936 vznikla společnostRinghoffer TATRA, a. s.[14]

Ve vlastnictví Ringhofferů, v synergii s jejichsmíchovským závodem, prodělala Tatra patrně největší rozvoj v oboru automobilní a železniční konstrukce, vývoje a výroby. Nadále vyráběla osobní i nákladní automobily, železničnímotorové vozy a dokonce i letadla.

Výraznou osobností firmy se stal konstruktér a dlouholetý technický ředitelHans Ledwinka (v Tatře zaměstnán18971945, se třemi několikaletými přestávkami). Ten byl tvůrcem dodnes Tatrou využívané „bezrámové“ koncepce podvozku s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami, která se také označuje jakopáteřový rám (ve světě známá též jakoTatra-concept). Tato převratná konstrukce páteřového rámu umožnila postavit subtilní karosérii a díky velmi nízké hmotnosti použít i relativně slabý motor při dosažení slušné jízdní dynamiky. Kromě lidových automobilůTatra 11 (1923) aTatra 57 (1931) ho obdržely i luxusnější vozyTatra 17 (1925), střední nákladní automobilTatra 23 (1923) i malý nákladní automobilTatra 26 (1926) a jeho vojenská verzeTatra 72 (1933), v plněpohonné verzi pro Československou armádu u vozuTatra 84 (1935). Světovým unikátem bylo její použití i u trolejbusůTatra 400 z produkce smíchovského závodu (1948). Vozy Tatra vyráběly od 20. do 40. let 20. století vlicenci firmyAustro-Tatra,Deutsche Licenz Tatra (Delta, Detra),Unitás-Tatra,Lorraine-Dietrich,Röhr,Stoewer aTatra-Ate.

V roce 1934 šokoval výrobce motoristický svět modelemTatra 77, prvním sériově vyráběným automobilem s motorem vzadu v aerodynamické karosérii bez stupaček na světě. V roce 1936 byly světu představeny aerodynamický motorový vůzTatra 68 (vlivem historických okolností vyrobeny jen dva kusy) a trolejbusTatra 86 (vyrobeno jen 6 ks).

Ač byla Kopřivnice národnostně českým městem, spadla automobilka v rámci odtržení pohraničního území ČSR poMnichovské dohodě do rukou nacistického Německa. Majitel a generální ředitel podniku, baronHanuš Ringhoffer, se poobsazení českých zemí v březnu 1939 přihlásil k německé národnosti. Během války automobilka významně přispěla německému válečnému úsilí výrobou osobních a nákladních automobilů (napříkladTatra 111) a motorů.

Ve vlastnictví státu

[editovat |editovat zdroj]
Tatra 603

Po skončení války byly vztahy Tatry, Hanuše Ringhoffera a nacistického režimu přičteny k tíži oběma hlavním představitelům Tatry. Celý koncern byl znárodněn, veškeré závody převedeny naTatra národní podnik od 1. ledna 1946 a slavné jméno Ringhoffer určeno k vymazání z paměti. Hanuš Ringhoffer coby Němec byl zatčen, odvlečen do zvláštního táboraNKVD u Mühlbergu v Braniborsku a tam za nejasných okolností zemřel asi koncem roku 1946. Šéfkonstruktér Hans Ledwinka byl zatčen a odsouzen za kolaboraci s nacisty, do roku 1951 vězněn, poté odešel do Rakouska.

Tatra 613

K 1. lednu 1950 byly ze společnosti vyčleněny továrny na kolejová vozidla (závody Česká Lípa, Kolín, Praha-Smíchov a Studénka) a národní podnik Tatra určen jen pro výrobu motorových vozidel, motorů a příslušenství. Rozhodnutím vlády v roce 1951[15] byla kopřivnická automobilka určena pro výrobu těžkých nákladních automobilů:studená válka počátkem 50. let znamenala rozšiřování výroby tříoséTatry 111, zaváděla se výroba rychle odvozeného a nepříliš povedeného vojenského valníkuTatra 128 (podle konstruktéra TatryM. Galii[16] byl lepší než vnucovaný projekt V3T, podle konstruktéra ŠkodyO. Meduny tomu bylo naopak[17] a zatímco výroba T128 byla po roce zastavena, z V3T se totální změnou projektu vyvinula úspěšnáPraga V3S s polovinou motoruT 111 a kabinouT 805). Produkce ostatních vozidel byla vymístěna: osobní automobilTatra 600 byl převeden doAZNP Mladá Boleslav (proti vůli tamních pracovníků, kteří dostali příkaz zastavit přípravu novéŠkody 1200 včetně zničení přípravků, naopak museli začít vyrábět přípravky i pro T128)[17], tamtéž se začalo i s výrobou právě vyvíjeného lehkého nákladního vozuTatra 805, jehož výroba se pak postupně stěhovala ještě do Plzně a do Prahy. S polevením mezinárodního napětí a projevením se nedostatkulimuzín (jejichž výrobu nenahradil předpoklad ministerstva strojírenství ocentrálně plánovaném dovozu zeSovětského svazu, neboť dodávky limuzín vázly a našim potřebám často nevyhovovaly[18]), dostala Tatra příkaz ministerstva strojírenství vyvinout a vyrábět nové luxusnílimuzíny pro vedoucí pracovníky a stranické funkcionáře. Mohla tak vzniknoutTatra 603, jejíž vývoj probíhal zpočátku víceméně tajně – nejprve ve smíchovské projekční kanceláři, a poté oficiálně v Kopřivnici.

Tatra 815, několikanásobný vítěz závoduRallye Dakar

V 80-90. letech byl realizován rozvojový záměr zvýšení produkce za pomoci půjčky mezinárodní investiční bankyRVHP. Během něj byl krom rozšíření výrobních kapacit vybudován pro zkoušky vozů i testovací polygon nazývanýTatra polygon. Po realizaci rozvojového programu dosahovala produkceT 815 až 15 000 kusů za rok. V období 1. 1. 1986 – 30. 6. 1988 firma fungovala jakoTatra oborový podnik, od 1. 7. 1988 jakoTatra kombinát.

Po roce1989 došlo k silnému poklesu odbytu nákladních vozů na východní trhy, útlumu výroby osobních automobilů a zdlouhavéprivatizaci, kdy se uvažovalo o mnoha zahraničních partnerech (r. 1992 byl podepsán Letter of intent Tatra – Iveco, vypršel ke konci téhož roku). Ještě v době státního podniku řízeného ministerstvem přišla fatální zakázka Diamoil libyjského zákazníka (na rozdíl od dalších zúčastněných českých firem byl podíl Tatry největší), jehož platba zablokovaná v britské bance do firmy, která měla vyrobeny a částečně expedovány stovky vozů, nedorazila. Určitý podíl na propadu obchodu na východ měl i odklon od zavedeného zkušeného prodejce PZOMotokov.

Privatizace

[editovat |editovat zdroj]
Tatra 700 v muzeu

Nakonec byla firma privatizována kuponovou metodou, což se neukázalo šťastnou volbou – většinovými vlastníky se staly podílové fondy, které střídaly managementy (mj. byla 12. 5. 1993 na čas angažována i část zachránců americkéhoChrysleru Gerald Greenwald, David Shelby a Jack Rutherford – společnost GSR) a firmu nedokázaly vést ani smysluplně ani k prosperitě – to vedlo k problémům firmy, od 1. 4. 1992 známé opět jakoTATRA, a.s. Rozdělení Československa se projevilo ve ztrátě pobočných závodů v Bánovcích nad Bebravou a Čadci, kam byla dříve přemístěna část technologie a výroby, která musela být nahrazena a vyřešeny také otázky vlastnictví značky, dokumentace atd. V té době se firmě podařilo získat velkou armádní zakázku více než 1000 vozů 8x8 Liwa pro armáduSAE, která jí na čas pomohla překonat těžší období, ale díky nesplněnýmoffsetům se po letech její dopad projevil i negativně. Po čase do společnosti opět vstoupil stát, aby ji konsolidoval a připravil k prodeji – ředitelem byl v té době Ing. Peter A. Urban.

Ve vlastnictví Terexu

[editovat |editovat zdroj]

Společnost stát odprodal firměSDC Čechoameričana Miloty K. Srkala, který ve firmě působil do 13. 1. 2003. Tak se Tatra ocitla v rodině americké společnostiTerex Corporation, která se zabývá výrobou těžké mechanizace a byla hlavním podílníkem SDC. Terexu připadl většinový 80,5% podíl společnosti Tatra a. s. To navenek potvrdilo Tatru jako výrobce těžkých terénních nákladních vozů, díky společnosti Terex měla Tatra pronikat i na západní trhy, výsledek ovšem byl nevalný. Trh se nedočkal dokonce ani alespoň prototypu kombinujícího s účastí Tatry to nejlepší, co široká produkce Terexu nabízela. Úspěchem, který společnosti pomohl v tomto období byla již delší dobu připravovaná dodávka 302 vojenských vozůT 816 doIzraele prostřednictvím sesterskéATC (American Truck Company) a jejího kontraktu s TACOM z r. 2004 – kopřivnickéCKD sady kompletovali za oceánem s motoremCummins ISM, automatickým převodemTwinDisc, doohušťovánímCM a americkou plošinou ve firmě Terex Advance ve Fort Wayne, IN (původně měla montáž probíhat ve spolupráci s výrobcem nákladních vozůBering), aby pak hotový vůz s více než 50 % komponent „Made in USA“ putoval opět přes moře k uživateli. Některé z vozů byly vybaveny hydraulickou rukou, malé množství pro výcvik řidičů pak 4dveřovou kabinou. Prostřednictvím ATC se r. 2004 firma zúčastnila tendru na dodávky vozů projektuLVSR pro americkouUSMC, vyrobila a do armádních testů dodala 3 prototypy T 817 konfigurace 10x10 s motoryCaterpillar, zakázku ovšem r. 2006 dostal domácíOshkosh, jediný další účastník tendru.

Po Terexu

[editovat |editovat zdroj]

V listopadu roku2006 byl 80,5% podíl na společnosti vlastněný Terex prodán společnostemBlack River, s.r.o. (51 %) aTATRA Holdings s.r.o. (dříve Blue River, podíl 29,51 %), když TATRA Holdings vlastnila 100% podíl v Black River. Společnost TATRA Holdings (tehdy Blue River) nejprve ovládalRonald Alan Adams (člen představenstva SDC, který ve společnosti působil i za vlády Terexu), v listopadu 2006 však jeho společnostem zůstal jen 7,8% podíl, 40,9 % získala indická společnost Vectra (která tou dobou vlastnila již 11,1 % samotné Tatry) a zbylých 31,2 % americký podnikatel Sam Xavier Eyde.[19][20]

Západní trhy (hlavně rozvíjející se v Austrálii) firma úplně neztratila a se střídavým úspěchem pokračovala ve stagnujícím vývozu do Ruska, přičemž se i etablovala zpět na trzích v Česku a ve střední a jihovýchodní Evropě. V krátkém období prosperity na jaře 2007 společnost Tatra oznámila záměr investovat významně do modernizace výroby a posílit kapacity výroby, která již nebyla schopna uspokojit zvýšenou poptávku po vozech. V roce 2008 podnik představil nový konceptTatra 903, který měl navazovat na osobní modely 603, 613 a 700. Návrh byl dílem designéra Michala Jelínka, bohužel se sériovou výrobou se nepočítá[21]. V roce 2008 získal 11,1% podíl od Vectry Tatra Holdings (s Black River tedy držela již 91,62% podíl ve společnosti), změnila se také vlastnická struktura Tatra Holdings (39,3 % Vectra, 29 % Sam Xavier Eyde, 16,65 %KBC Private Equity a 12,05 % Meadow Hill Investmnst (společnost Ronalda Adamse).[19][22]

Světová finanční krize opět způsobila podniku nemalé problémy – zpočátku je zmírňovala státní zakázka armádních vozůT 810. V roce 2009 se firma dohodla s americkým výrobcemNavistar Defense na výrobě společného vojenského vozu, pro který Tatra dodá podvozky a nápravy – výsledek spolupráce byl prezentován na výstavěEurosatory2010, ovšem obchodně se projekt neprosadil. V roce 2011 se vlastníkem 19 % akcií holdingové společnosti Tatra Holdings měl státDAF, ale z důvodů nezájmu managementu Tatry se nestal.[23] DAF a Tatra představila nový, především civilní vůzTatra 158 Phoenix, který již nemá vlastní vzduchem chlazený motor a převodovku – podvozek je zdokonalený tatrovácký 815, motor a kabina pochází od firmy DAF, zatímco převodovku dodává renomovaná firmaZF. V roce 2012 skončily na čas dlouholeté dodávky Tatry pro indickou armádu (celkem dodáno přes 7 tis. vozů), hlavně z důvodu korupčního skandálu Ravindera Kumara Rishiho, ředitele společnosti Vectra (spoluvlastník Tatra Holdings). Podle některých názorů byly tyto dodávky v posledních letech pro Tatru ztrátové, když na nich vydělávala pouze Vectra.

Tatra Trucks

[editovat |editovat zdroj]

V roce 2010 bylpodnik společnosti Tatra a.s.zastaven. Nedořešený vztah s DAF a stupňující se hospodářské problémy vedly v březnu 2013 kexekuční dražbě podniku společnosti Tatra, který měl dle znaleckého posudku hodnotu 1,765 mld Kč a jeho závazky činily 1,5 mld Kč. Vyvolávací cena byla 175,135 mil Kč a podnik byl vydražen za 176 mil Kč.[24] Vydražitelem podniku se stala společnostTruck Development, která vznikla 8. března 2013 a jejímž jediným akcionářem byl Marek Galvas, spojený s investiční skupinouJ&T.[25] Společnost Truck Development se následně přejmenovala naTatra Trucks a.s., do společnosti mají majetkově vstoupit (zřejmě kapitalizací svých pohledávek vůči Tatře) podnikatel Jaroslav Strnad a společnost Promet Tools ze skupinyPromet Group (která již v minulosti koupila společnost Tawesco vyčleněnou z Tatry v roce 1995).[26][27] Cílem změn bylo vyřešit finanční závazky Tatry a zachovat výrobu v současném rozsahu.

V roce2013 se změnou vlastnické struktury obměnila TATRA TRUCKS také top management a byl zahájen restrukturalizační proces. V roce 2013 vyrobila TATRA TRUCKS 763 nákladních vozidel, což znamenalo proti 512 kusům v roce 2012 značný nárůst. Přibližně dvě třetiny ze 722 prodaných kusů šly na export.[28]

V roce 2014 uvádí kopřivnická automobilka na trh verzi Euro VI vozu TATRA PHOENIX. Díky úspěšně probíhající restrukturalizaci se zvyšuje jak výroba a prodej, a zlepšují se i ekonomické výsledky. V roce 2014 vyrobila TATRA 850 vozidel s téměř 850 vlastními zaměstnanci. Do výroby směřují významné investice, které pomáhají modernizovat výrobní technologie (katoforézní lakování, moderní CNC obráběcí stroje atd.).

Rok 2015 se nesl ve znamení úspěšných prodejů vozidel komerčních i pro obranný průmysl a pro hasiče. TATRA vyrobila také speciální podvozek, nejdelší a nejtěžší v dosavadní historii. Podvozek vycházející z modelové řady TATRA FORCE v konfiguraci 16x8, s motoremCaterpillar C32 a převodovkouAllison Transmission o délce téměř 18 m bude sloužit pro přepravu vrtné nástavby pro průzkumné vrty. V roce 2015 vyrobila kopřivnická TATRA TRUCKS 858 vozidel, úspěšně zakončila restrukturalizaci a otevřením nového pracoviště v rámci finální montáže, tzv. diagnostiky vozidel, přešla do fáze růstové. Na začátku roku 2019 získala firma zakázku na 60 vozů projordánskou armádu.[29]

Výrobní závody Tatry

[editovat |editovat zdroj]
Technické muzeum Tatra vKopřivnici
  • Kopřivnice: sídlo společnosti a hlavní výrobní závod. Založena jako výrobna kočárů, později osobních i nákladních automobilů, železničních vagónů, ve 30. letech XX. století též autobusů a trolejbusů. V současnosti finalizační závod a výroba hlavních konstrukčních skupin – podvozky pro všechny typy, motory, převodovky, kabiny pro většinu typů vyjmaT810 aT158.
  • Bánovce nad Bebravou (včleněna 1. 1. 1958, odštěpný závod 1. 4. 1970 – 1. 10. 1990): postavena jako nová továrna pro výrobu náprav a pro finalizaci výběhového typuTatra 111 a tahačeTatra 141, později zde byla sériově vyráběnaTatra 813 a některé verzeTatra 815. Po privatizaci existoval pod značkami VAB aSipox. V Bánovcích byly vyráběny v devadesátých letech malé užitkové automobilyVAB Microcar M19.
  • Bratislava (1. 7. 1960 – 31. 12. 1968 jako vývojové a konstrukční pracoviště – prototypyTatra 603 MB,603 NP, 603 A, 603 X; modernizace a speciální úpravy nákladních typů Tater; výroba dílů pro motory); od 1. 1. 1968 osamostatněno jako základ pro pozdějšíBratislavské automobilové závody.
  • Čadca (včleněna 1. 1. 1958, odštěpný závod 1. 4. 1970 – 1. 10. 1990): postavena jako nová továrna pro díly motorů a nákladních automobilů. Po privatizaci jako AVC Čadca.
  • Nový Jičín (původně Agroma; včleněna 1. 1. 1972, dceřiná s. r. o. od 5. 1. 1995, od 26. 7. 1995 jako Tatra Nový Jičín, a.s.): díly nákladních automobilů (rámy). Po privatizaci jakoPorgest a.s.
  • Praha-Smíchov: původně hlavní závod koncernuRinghoffer (vlastník) zaměřený na výrobu železničních vozů (převážně osobních, ale i motorových a elektrických) a tramvají Ringhoffer. Po2. světové válce byly Ringhofferovy továrny znárodněny, jeho jméno vymazáno a nahrazeno označením Tatra n.p. Smíchovský závod poté vyvinul tramvajeTatra T1,T2 a zejména světoznámouT3, která se rozšířila do mnoha zemí nejen východního bloku. Po několik let vyráběltrolejbusyTatra 400 s podvozkemT111. Samostatně od závodu dočasně existovala i tzv. pražská konstrukční kancelář Tatra jako vývojové pracoviště (mj. T603). V roce 1963 byl smíchovský závod přeřazen pod koncernČKD. Po roce 1989 ČKD Tatra, potéČKD Dopravní systémy.
  • Příbor (původně Transporta; včleněna 1951, jako dceřiná s. r. o. od 5. 1. 1995, od 26. 7. 1995 jako Tatra Příbor, a.s.): závod adaptován pro výrobu osobního vozuTatra 613, vozůTatra Beta a dílů proT815. Po přesunu zbylé výroby do Kopřivnice zanikla.
  • Studénka Butovice: železniční vagóny a motorové vozy. Od roku 1958 vyčleněna z podniku Tatra s celou železniční výrobou, ale používala obchodní značku Vagonka Tatra. Po roce 1989 jakoMoravskoslezská vagónka Studénka. Po privatizaci společností ThrallCar se orientovala pouze na nákladní vozy a výroba osobních vozů byla převedena do Vítkovic pod jiným vlastníkem.
  • Trnava (Trnavské automobilové závody, součást kombinátu Tatra 1. 1. 1986 – 1. 7. 1988): nákladní automobily Tatra Agro, užitkové automobilyŠkoda-TAZ 1203, motory Š1203/TAZ1500, spojky pro všechny automobily vyráběné v Československu. Po privatizaci jako TAZ-Sipox, zanikla.

V roce 1995 TATRA, a.s. vyčlenila dceřiné společnosti s r.o. Tatra Doprava (později Talosa a.s.), Energetika, Kovárna (později Taforge a.s.), Nářaďovna (později Tawesco a.s., odprodánoPromet Group), Nový Jičín (později Porgest a.s.), Příbor, Slévárna (později Tafonco a.s.), Tatrarest, Údržba (později D.I.S.), z některých se později staly akciové společnosti a některé byly odprodány nebo zanikly. V roce 2016 byly opět spojeny dceřinky Tafonco a Taforge do Tatra Metalurgie a.s. Podíl měla také po založení 28. 5. 1992 ve společném podniku Tatrarex s r.o. se společností Cirex, který později odprodala, a ve společnostiŠkoda Tatra Forwarding.

Výrobní sortiment Tatry

[editovat |editovat zdroj]

Současnost

[editovat |editovat zdroj]

Minulost

[editovat |editovat zdroj]
Stroje značky NW
NázevObrázekRoky výrobyPoznámka
NW Präsident1897osobní (vůbec první automobil z Kopřivnice)
NW Lastwagen1898nákladní (vůbec první nákladní automobil na světě)
NW Präsident II1899osobní automobil
NW Rennwagen1900osobní, závodní automobil
NW Elektromobil1900osobní automobil
NW A1900osobní automobil, čtyřsedadlový
NW A II1900osobní automobil, čtyřsedadlový
NW A Modell 19011900–1901osobní automobil
NW A Neuer Zweier1901–1902osobní automobil, dvousedadlový =Nová dvojka
NW A Neuer Vierer1901–1902osobní automobil, čtyřsedadlový =Nová čtyřka
NW B1902–1904osobní automobil
NW C1902–1905osobní automobil
NW D1902–1905osobní automobil
NW E1904–1906osobní automobil
NW F1906osobní automobil
NW L1906–1911osobní automobil
NW S 4 16/20 HP1906–1911osobní automobil
NW J 301906osobní automobil
NW J 401907–1911osobní automobil
NW O1907–1909nákladní automobil
NW R1908nákladní automobil
Druhý nákladní automobil NW1909nákladní automobil, prototyp
NW K1909–1911nákladní automobil
NW M1909–1911nákladní automobil
NW S 4 20/30 HP1910–1916osobní automobil
NW S 6 40/50 HP1910–1914osobní automobil
NW SO1910–1914nákladní automobil
NW T14/401914nákladní automobil, prototyp
Nesselsdorf T1914–1925osobní automobil, později vyráběn jako Tatra 20
Nesselsdorf U1914–1925osobní automobil, později vyráběn jako Tatra 10
NW TL 21915–1924nákladní automobil
NW TL 41916–1924nákladní automobil
NW TO1920–1928nákladní automobil

Koncepce automobilů Tatra (obecně):

Stroje značky Tatra, původní značení
NázevObrázekRoky výrobyPoznámka
Tatra 101923–1927velký osobní automobil; v podstatě vylepšená NW U
Tatra 111923–1926malý osobní automobil, vůbec první s páteřovým rámem
Tatra 121926–1934malý osobní automobil; evoluce T 12
Tatra 131925–1933malý užitkový automobil, podvozek 4×2, nosnost 1 t
Tatra 141925–1968malý nákladní samohybný železniční vozík (malá drezína)
Tatra 151927–1932drezína s karosérií T 57
Tatra 161926malá nákladní „novinářská“ drezína s karosérií dodávkového automobilu
Tatra 171925–1927luxusní osobní automobil
Tatra 181925–1926malá obrněná drezína, evoluce T 14
Tatra 201923–1925velký osobní automobil, v podstatě vylepšená NW T
Tatra 221934–1935těžký nákladní automobil, podvozek 6×4, odvozený od T 27
Tatra 231927–1933těžký nákladní automobil, podvozek 4×2, nosnost 4 t; první nákladní Tatra s páteřovým rámem
Tatra 241929–1939těžký nákladní automobil, podvozek 6×4, nosnost 6 t; evoluce T 23
Tatra 251933–1934těžký kolový dělostřelecký tahač, podvozek 6×6
Tatra 261926–1933lehký nákladní automobil, podvozek 6×4, nosnost 1,5 t
Tatra 271930–1947nákladní automobil, podvozek 4×2, nosnost 3 t
Tatra 28nákladní automobil, podvozek 6×4, nosnost 4 t; evoluce T 27
Tatra 301926–1930osobní automobil střední třídy
Tatra 311926–1930osobní automobil
Tatra 34obrněný automobil, prototyp na podvozku T 31
Tatra 43nákladní automobil, autobus
Tatra 491929–1939malý tříkolový dodávkový automobil
Tatra 521931–1939osobní automobil střední třídy; evoluce T 30
Tatra 541931–1934osobní automobil střední třídy; derivace T 52
Tatra 571932–1949malý osobní automobil,„Hadimrška“
Tatra 681936železniční motorový vůz M 290.0„Slovenská strela“
Tatra 701931–1936luxusní osobní automobil i malý nákladní automobil
Tatra 721933–1937lehký vojenský terénní automobil, podvozek 6×2, nosnost 1,5 t
Tatra 74nákladní automobil
Tatra 751934–1942osobní automobil; evoluce T 57
Tatra V 5701933malý osobní automobil s aerodynamickou karosérií; pouze 2 prototypy
Tatra 771934–1938první reprezentativní limuzína s aerodynamickou karosérií
Tatra 79nákladní automobil
Tatra 801930–1935reprezentativní limuzína, evoluce T 70, poslední osobní Tatra s vodou chlazeným motorem
Tatra V 7501935vojenský terénní automobil
Tatra V 7401937vojenský pásový traktor
Tatra 811939–1942těžký nákladní automobil, podvozek 6×4, nosnost 6 t; přímý předchůdceT 111
Tatra 821935–1937lehký vojenský terénní automobil, podvozek 6×2, nosnost 2 t
Tatra 841929–1930střední vojenský nákladní automobil, podvozek 6×6 (vůbec první plněpohonná Tatra), trambusová kabina; pouze 3 prototypy pro MNO
Tatra 851936–1941střední vojenský nákladní automobil, podvozek 6×4
Tatra 861936–1939třínápravový trolejbus
Tatra 871937–1950reprezentativní limuzína s aerodynamickou karosérií
Tatra 901935osobní automobil střední třídy s aerodynamickou karosérií, prototyp
Tatra 921938–1940lehký vojenský terénní automobil, podvozek 6×4, nosnost 2 t; evoluce T 82
Tatra 931937–1941lehký vojenský terénní automobil pro Rumunsko, podvozek 6×6, nosnost 2 t
Tatra 971937–1946osobní automobil střední třídy s aerodynamickou karosérií; derivace T 87
Tatra 98třínápravový nákladní automobil
Tatra 1001936–1939letecký motor; licence Hirth HM-504
Tatra 1011938dvoumístný dolnoplošník
Tatra 1071946osobní automobil s aerodynamickou karosérií, prototyp
Tatra 1111942–1962nákladní automobil
Tatra 0011937dvoumístný dolnoplošník
Tatra 1261937–1940dvoumístný dvouplošník; licence Avro-626 Prefect
Tatra 1311936–1939dvoumístný dvouplošník; licence Bücker Bü-131
Tatra 2011938dvoumístný dolnoplošník
Tatra V 7991938vojenský terénní automobil
Tatra V 8091940vojenský terénní automobil
Tatra V 8551942motorové saně s karosérií T 87
Stroje značky Tatra, kmenové značení
NázevObrázekRoky výrobyPoznámka
skupina 100: nákladní automobily
Tatra 1111942–1962nákladní automobil, podvozek 6×6, nosnost 8 až 12 t
Tatra 112nákladní automobil, prototyp
Tatra 113nákladní automobil, prototyp
Tatra 1141947–1948nákladní automobil, nosnost 3 t; evoluce T 27
Tatra 1151948–1949nákladní automobil, nosnost 3 t; evoluce T 114
Tatra 116nákladní automobil se žebřinovým rámem a trambusovou kabinou, prototyp
Tatra 1281951–1952vojenský nákladní automobil, podvozek 4×4, nosnost 3 t; derivace T 111
Tatra 1301952vojenský nákladní automobil, podvozek 6×6; evoluce T 128
Tatra 1311952vojenský nákladní automobil, podvozek 4×4; evoluce T 128 s dvojmontáží kol
Tatra 1371959–1971nákladní automobil, podvozek 4×4, nosnost 7 t
Tatra 1381959–1971nákladní automobil, podvozek 6×6, nosnost 12 t
Tatra 1411957–1969těžký třínápravový tahač s osmimístnou kabinou; odvozený z T 111
Tatra 147těžký třínápravový sklápěč se zkráceným rozvorem; odvozený z T 111
Tatra 1481972–1982nákladní automobil třínápravový, nosnost 12 t; vylepšená T 138
Tatra 157prototypy nové řady s trambusovou kabinou
Tatra 158 Phoenix2011–dosudcivilní nákladní automobily, podvozek 4×4 až 10×10
Tatra 1621987prototypy nové řady s jednotnou československou kabinou
Tatra 163 Jamal1999–2014těžký třínápravový sklápěč s kapotovou kabinou; odvozený z T 815
Tatra 1651994, 1999prototypy tahačů 4×4 a 4×2 s trambusovou kabinou
skupina 200: dodávkové a užitkové automobily
Tatra 2011949–1951prototypy dodávky a sanity, odvozené z T 600
Tatra Beta1996–1999užitkové automobily podle projektu ze Škody Plzeň
skupina 300: kolejová vozidla
Tatra 3011948–1949dvounápravový motorový vůz řady M 131.1, v Kopřivnici vyrobeno 40 vozů, dalších 509 zkompletováno ve Studénce
skupina 400: trolejbusy
Tatra 4001948–1955velký třínápravový trolejbus, výroba Smíchov
Tatra 4011958prototyp nového trolejbusu
skupina 500: autobusy
Tatra 500 HB1950–1957malý třínápravový autobus podle projektuJosefa Sodomky, výrobaKarosa Vysoké Mýto
skupina 600: osobní automobily
Tatra 600 Tatraplan1948–1952osobní automobil střední třídy
Tatra 601 Tatraplan Monte Carlo1949dvoudvéřový rallyový automobil; odvozený od T 600
Tatra 602 Tatraplan Sport1949–1952sportovní dvousedadlový automobil
Tatra 6031955–1975reprezentativní osobní automobil s aerodynamickou karosérií
Tatra 6041954prototyp
Tatra 6051956sportovní automobil pro výcvik začínajících soutěžních jezdců
Tatra 607 Monopost1950–1957závodní automobil
Tatra Delfín1963závodní automobil
Tatra Baghira1970autokrosový speciál
Tatra 6131973–1996reprezentativní osobní automobil vyšší střední třídy
Tatra 6231980–1998dvoumístný asistenční a zásahový automobil, odvozený z T 613
Tatra 624dvoumístný záchranářský automobil, odvozený z T 613
Tatra Prezident1994reprezentativní osobní automobil vyšší střední třídy; prototyp vylepšené T 613
Tatra 7001996–1999reprezentativní osobní automobil vyšší střední třídy; evoluce T 613
skupina 700: agregáty
(zřejmě neobsazeno)
skupina 800: speciální technika
Tatra 8011949prototyp obojživelného vojenského osobního vozu
Tatra 8031950prototyp vojenského osobního vozu
Tatra 8041951prototyp vojenského osobního vozu; vylehčená T 803
Tatra 8051953–1960lehký vojenský víceúčelový automobil
Tatra 8091953vojenské kolopásové vozidlo, prototyp vlastní konstrukce
Tatra 8102008–dosudstřední víceúčelový nákladní automobil, podvozek 6×6 nebo 4×4
Tatra 8131967–1982těžký víceúčelový automobil, podvozek 4×4 až 8×8
Tatra 8151983–2025sjednocená řada civilních a vojenských automobilů, podvozek 4×4 až 12×12
Tatra 8172008-dosudvíceúčelové logistické vozidlo, podvozek 4×4 až 12×12; evoluce T 815
skupina 900: motory
(pouze pro potřeby výrobce)

Kromě toho byla řada komponentů Tatra použita ve strojích jiných výrobců:

Motorové vozy

[editovat |editovat zdroj]
ŘadaVýroba v letechZdroj
M 11.01928–1932[30]
M 21.01935
M 120.21928–1929
M 120.31928–1930
M 120.41930–1935
M 130.01927
M 130.21933–1937
M 130.31934–1946
M 130.41938–1942
M 131.11948–1956
M 140.1?
M 140.41935
M 220.21927
M 220.31928–1929
M 221.21930
M 230.01926
M 231.01930
M 251.01929
M 251.11931
M 290.01936

Tramvaje

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Tramvaje Tatra.
  • otočné podvozky typuPCC
  • zúžená čela
  • jednosměrný provoz
  • možnost spojit dvě tramvaje do soupravy řízené jen jedním řidičem
  • regulace prouduzrychlovačem
  • rovná podlaha ve výši 0,9 metru nadkolejnicemi
  • přehledné uspořádání sedadel, hodně místa k stání
  • Tatra T1
    Tatra T1
  • Tatra T2
    Tatra T2
  • Tatra T3
    Tatra T3
  • Tatra T6A5
    Tatra T6A5
  • Tatra K2
    Tatra K2
  • Tatra KT4
    Tatra KT4
  • Tatra KT8D5
    Tatra KT8D5

Prodané vozy Tatra

[editovat |editovat zdroj]
Rok2013201720182019[31]2020[32]2021[33]
Počet vozů7221338841128311861277

Tatra na Rallye Dakar

[editovat |editovat zdroj]
Tatra vítězná 1998,1999,2001Karla Lopraise

Automobily Tatra se ve světě proslavily i díky sportovním úspěchům a také cestovatelůmJiřímu Baumovi sT-12, T-54 a T-72 a předevšímJiřímu Hanzelkovi aMiroslavu Zikmundovi, kteří uskutečnili své cesty sT-87 aT-805, později i studentskéexpedici Lambaréné sT-138. Nákladní vozy později i díky úspěchům v soutěžíchrallye, zejména v té nejtěžší –Rallye Dakar, které se poprvé zúčastnily v ročníku1986. Zasloužil se o to především legendární pilotKarel Loprais, který z 19 startů v této soutěži v letech 1986–2006 šestkrát zvítězil, čtyřikrát dojel na druhém místě, jednou třetí, dvakrát čtvrtý, jednou sedmý. Jako v té době bezkonkurenčně nejúspěšnější účastník tohoto závodu v kategorii kamiónů si v roce1994, kdy skončil 6. ve společné kategorii auto-camion vysloužilpřezdívkuMonsieur Dakar.

Po zranění Karla Lopraise a odstoupení v ročníku 2006 jej v následujícím roce za volantem vystřídal jeho synovecAleš Loprais, který hned při svém premiérovém startu za volantem získal 3. místo v konečném pořadí kategorie kamiónů (roku 2006 byl navigátorem posádky strýce).

V současné době TATRA TRUCKS oficiálně spolupracuje s týmem BUGGYRA a podporuje vybrané privátní týmy, jejichž vozový park vychází z vozů TATRA.

TATRA BUGGYRA RACING v roce 2016 poprvé nasadila závodní vozidloTATRA PHOENIX, které mělo za úkol především otestovat novinky v koncepci. V rámci Rally Dakar 2016 však jako nejlepší česká posádka Jaroslav Valtr, Josef Kalina a Jiří Stross obsadila vynikající celkové osmé místo mezi kamiony. Upravený stejný vůz G2 dovedla na 7. místě v ročníku 2017 posádkaAleš Loprais, Jan Tománek a Jiří Stross, zatímco nový G3 s posádkou Kolomý, Kilián, Kilián skončil patnáctý.

TATRA TRUCKS si v roce 2016 připomněla 30. výročí prvního startu vozidel TATRA na dálkových soutěžích a vydala u této příležitosti knihu TATRA v hlavní roli autorů M.Olšanského a R.Smolky, která popisuje bohatou historii závodní i doprovodné techniky značky TATRA[34]. Druhé, doplněné vydání je na trhu od listopadu 2016.

Účast v Rallye Dakar a podobných soutěžích přispívá ke zkoušení agregátů a komponent v extrémních podmínkách a pomáhá tak následně zdokonalovat i sériovou výrobu.

Nejúspěšnější piloti vozů Tatra:Karel Loprais (6× zlato – 1988, 1994, 1995, 1998, 1999, 2001, 4× stříbro – 1987, 1996, 2000, 2002, 1× bronz – 1992, 2× čtvrtý – 1990, 1991, sedmý 2004); Ing.Tomáš Tomeček (1× stříbro – 2003, 1× bronz – 1999, 1× čtvrtý 2000, šestý 2004, desátý 2002, jedenáctý 2007, 16. a nejlepší asistence 2021, jako navigátor byl členem vítězné 1995 a stříbrné 1996 Lopraisovy posádky);Zdeněk Kahánek (1× bronz – 1990, pátý 1991, devátý 1992, osmnáctý 1987);Vlastimil Buchtyár (1× bronz – 1995, osmý 1992, desátý 1993);Ladislav Fajtl (1× bronz – 1996);Milan Kořený (1× bronz – 1998, čtvrtý 1996);Aleš Loprais (1× bronz – 2007, pátý 2019, šestý 2013 a 2014, sedmý 2017);André de Azevedo (BRA) (čtvrtý 2006, pátý 2007, šestý 2004 a 2009, osmý 2012, podle výsledkových listin i stříbro 2003 a bronz 1999 a desátý 2002, jelikož byl uveden jako řidič při registraci, byť řídil Tomeček);Martin Kolomý pátý 2013, sedmý 2012 a 2015, 11. 2018, 15. 2017 a 17. v ročníku 2016;Bedřich Sklenovský šestý 2000; Jaroslav Valtr osmý 2016; Patrice Garrouste (F) 9. v ročníku 2020;Ignacio Casale (Ch) 9. v ročníku 2021; Martin Šoltys 10. v 2021, 11. v 2020 a 12. v ročníku 2018; Artur Ardavičus (KZ) jedenáctý 2016; Vaidotas Paskevicius (LT) 12. v závodě 2022 a Tomáš Vrátný 14. v ročníku 2015 a 16. 2016.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]
KopřivnickéMuzeum Fojtství s expozicí kočárů, kde I. Šustala začal s tovární výrobou
Technické muzeum Tatra vKopřivnici

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. abcdDostupné online.
  2. abcdDostupné online.
  3. O společnosti [online]. Tatra.cz.Dostupné online. 
  4. Strnadova CSG posiluje v kopřivnické Tatra Trucks, role menšinového akcionáře Promet slábne.e15.cz [online]. 2024-10-29.Dostupné online. 
  5. Fojtství v Kopřivnici, str. 11
  6. abcprasident.stylove.com
  7. TATRA TRUCKS a.s. slaví 100 let světoznámé značky TATRA [online]. Praha: Business Media CZ, 2019-04-03 [cit. 2021-02-17].Dostupné online. 
  8. KUBA, Adolf.Automobil v srdci Evropy. 1. vyd. Praha: NADAS, 1986. 216 obrázků, 312 s. S. 41–44. 
  9. INFO@SABRE.CZ, Sabre, www sabre cz, e-mail:. TATRA TRUCKS a.s. slaví 100 let světoznámé značky TATRA | Technický týdeník.www.technickytydenik.cz.Dostupné online [cit. 2021-12-08]. 
  10. Připomeňte si první aerodynamické auto, Tatra 77 slaví 77 let.iDNES.cz [online]. 2011-03-05.Dostupné online. 
  11. Unikátní tatrovka, podle které okopírovali brouka, je k vidění v Brně.iDNES.cz [online]. 2009-12-22.Dostupné online. 
  12. Karel Rosenkranz,Tatra AutoAlbum, MS Press, 2002
  13. ŠUMAN-HREBLAY, Marián.Encyklopedie automobilů. 1. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2018. 272 s.ISBN 978-80-264-1852-8. S. 168–179. 
  14. Historie výroby [online]. Kopřivnice: TATRA TRUCKS A.S., 2014 [cit. 2021-02-17].Dostupné online. 
  15. Historie modelu Tatra 600 [online]. [cit. 2025-03-11].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29. 
  16. Život s erbem Tatry, vyprávění hlavního konstruktéra Tatry Milana Galii, Milan Švihálek, Grada Publishing, 2009, str. 29 - 31
  17. abUtajené projekty Škoda, str. 81–87
  18. SMEKAL, Jiří.Vývoj a sportovní úspěchy vozu Tatra 603 [online]. [cit. 2025-03-11].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-19. 
  19. abÚplný výpis z obchodního rejstříku TATRA Holdings s.r.o., C 110820 vedená u Městského soudu v Praze
  20. Kopřivnické noviny číslo 36/2006 ze dne 12.10.2006: O firmu se dělí investoři z Belgie, USA, Indie a ČR
  21. Ondřej Pavlůsek.Tatra 903: vize budoucnosti slavné značky [online]. auto.cz [cit. 2011-12-17].Dostupné online. 
  22. E15: Tatra má nového majitele, peníze poskytla J&T Více na: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/tatra-ma-noveho-majitele-penize-poskytla-j-t-965936
  23. Euro 20.8.2012: Tatra a její kostlivci
  24. Kopřivnická Tatra se vydražila za 176 milionů korun. Firmě, která vznikla minulý týden, iHNed.cz, 15. 3. 2013, ČTK, eko
  25. Automobilku Tatra vydražila J&T pro svého klienta Aktuálně.cz, 15. 3. 2013, rp, zk, čtk
  26. ÚOHS: Převzetí Tatry bylo povoleno ve zjednodušené proceduře
  27. deník.cz: Věřitelé Tatry se chtějí stát jejími spolumajiteli
  28. ČTK: Tatra se odrazila ode dna, loni vyrobila nejvíce aut od roku 2008.iDNES.cz17. ledna2014. [cit. 2014-01-25].Dostupné online.
  29. ČTK. Tatra dodá jordánské armádě auta za zhruba 200 milionů korun.Aktuálně.cz [online].Economia, 2019-01-18 [cit. 2019-01-18].Dostupné online. 
  30. Albatros Media a. s.Železniční motorové vozy z Tatry Kopřivnice. Redakce Dalibor Kumr, Radek Střecha; Obálka Adam Pižurný. 1. vyd. Brno: CPress, 2017. 144 s.ISBN 978-80-264-1604-3. 
  31. Legendární TATRA překonala těžké období a znovu ekonomicky roste.Ekonomický deník [online]. 2020-02-17.Dostupné online. 
  32. Tatra Trucks loni vyrobila 1181 aut, stejný objem plánuje i letos.iDNES.cz [online]. 2021-01-14.Dostupné online. 
  33. Tatra vyvíjí novou kabinu pro řadu Tatra Force a další generaci vozidel Tatra Phoenix.Agroportal24h.cz [online].Dostupné online. 
  34. Tatra v hlavní roli, 30 let v nejtěžších soutěžích světa, Milan Olšanský & Radomír Smolka, TATRA TRUCKS a.s., 2016

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • KOL.:.Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s.ISBN 978-80-904272-7-3. S. 306–307. 
  • Margolius, Ivan and Henry, John G.Tatra – The Legacy of Hans Ledwinka, Dorchester: Veloce, 2015.ISBN 978-1-84584-799-9
  • Margolius, Ivan a Henry, John G.Tatra – Odkaz Hanse Ledwinky, Praha: Argo, 2020.ISBN 978-80-257-3066-9

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Automobily vyráběné společnostíTatra
Osobní
Nákladní a užitkové
Vojenské
Autobusy a trolejbusy
Prototypy a závodní
Tramvaje Tatra vyráběné společnostíČKD Tatra v Praze
Standardní (T)

T1T2T3 (T3R,T3RF) •T4T5 (T5A5,T5B6,T5C5) •T6 (T6A2,T6A5,T6B5,T6C5) •T7 (T7B5)

Kloubové (KT, RT)

K1K2K5KT4KT8D5 (KT8D5N) •RT6 (RT6N1,RT6S) •RT8D5

Vlečné (B)

B3B4B6A2

Ostatní (pro NDR)

T2DB2D

Typová označení tramvají Tatra
Trolejbusy Tatra
Vyráběné vozy
Nerealizované projekty
Rakousko-uherské automobilové značky

Achilles •Adam •Adler •Aero •Aesculap •Alba •Albl •Aurore •Austro-Cyclecar •Austro-Daimler •Austro-Fiat •Bock & Hollender •Bohrer •Bory •Braun •Celeritas •Continental •Csonka •Czech •Dedics •Dietrich & Urban •Egger-Lohner •Elektrotechnická •ESA •Friedmann-Knoller •Ganz •Gräf •Gräf & Stift •Hudec •Kainz •K.A.N. •Kohout •Křižík •Kronos •Lamprecht •Laurin & Klement •Leesdorfer •Linser •Lohner •Lohner-Porsche •MAG •Maja •Mars •Marta •Müller •MWF •Nesselsdorf •Neuhaus & Pauer •Niesner •Omega •Orion •PAT-PAF •Perfekt •Phoenix •Praga •Premier •Puch •Rába •RAF •Reform •Regent •Röck •Rösler & Jauernig •Simmeringer •Spitz •Thein & Goldberger •Theyer & Rothmund •Torpedo •Turicum •Věchet a spol. •Velox •WAF •Walter •Weiser •Wiener Automobil •Wohl Mag •Wyner •Zimmermann

Československé automobilové značky

Aero •AKA •ASPA •Avia •BAZ •BD •ČAS •ENKA •Favorit •Gatter •Gnom •HARA •Hückel •Isis •Itar •Jawa •Karosa •Laurin & Klement •LIAZ •MTX •Orion •Oskar •Pánek •Posejpal & Zwetschke •Praga •Premier •Sfinx •Šibrava •Škoda •Start •Stelka •Tatra •Vaja •Velorex •Walter •Wikov •Z

Automobilky vČeskuČesko
osobní automobily
nákladní automobily

AviaLIAZPragaTatra

autobusy

Iveco (Karosa) •SOR LibchavyTEDOM

zemědělské,stavební a zvláštní stroje
Portály:Automobil |Česko |Doprava
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tatra&oldid=24738635
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp